Nezaměstnanost roste pomalu, ale jistě

Čtěte více

• Nezaměstnanost podle očekávání stoupla
  Míra nezaměstnanosti v srpnu podle očekávání trhů stoupla na 3,6 % oproti 3,5 % v červenci.
• Nezaměstnanost podle očekávání v září dále
  Nezaměstnanost v září stoupla z 3,4 % na 3,5 % a na trhu pokračuje trend nastavený v posledních měsících. Počet uchazečů o zaměstnání stoupá, počet volných pracovních míst naopak dále klesá. Volných pracovních pozic je nyní nejméně od poloviny roku 2018, což naznačuje jisté ochlazování na domácím trhu práce a nechává prostor pro další mírný nárůst podílu nezaměstnaných. Na druhou stranu zářijový růst nezaměstnanosti byl trhem očekávaný a velkou měrou stál i na vlivu zaokrouhlování, kdy reálně podíl nezaměstnaných rostl jen zhruba o 0,05 p.b. Říjen a listopad historicky patří mezi měsíce, kdy sezónní vlivy hrají spíše ve prospěch poklesu nezaměstnanosti a neočekáváme proto, že by následující měsíce měly přinést výraznější změnu na trhu práce, a to i přesto, že některé předstihové ukazatele varují před zhoršením. Naopak na přelomu roku může nezaměstnanost navázat na pozvolný růst a atakovat hranici 4 %.
• Nezaměstnanost poklesla
  Míra nezaměstnanosti v březnu podle očekávání trhů klesla na 6,8 % oproti revidovaným 6,9 % v únoru.
• Nezaměstnanost poklesla, lidé pracují méně
  Míra nezaměstnanosti v prosinci podle metodiky Eurostatu poklesla na 2,2 %. Stále je o něco vyšší u žen, kde se snížila na 2,5 %, když u mužů to bylo na 2 %. V každém případě se dle statistického úřadu již jedná o hodnoty srovnatelné s rekordně nízkými hodnotami v roce 2019. I prosincová data tak potvrdila další utahování trhu práce, které bude pokračovat i v průběhu letošního roku, ačkoli pro další pokles nezaměstnanosti již nezbývá mnoho prostoru.
• Nezaměstnanost po půl roce zpět pod 4 %
  Podíl nezaměstnaných se dle údajů MPSV během května snížil na 3,9 % z dubnových 4,1 %. Poprvé od listopadu loňského roku se tak nezaměstnanost dostala pod 4 %.
• Nezaměstnanost poskočila nad čtyři procenta, prosincová nezaměstnanost je tak nejvyšší za osm let
  Míra nezaměstnanosti v Česku loni v prosinci poskočila na 4,1 procenta. I když je prosincový nárůst míry nezaměstnanosti z důvodu sezónnosti železným pravidlem tuzemského trhu práce, jeho současný rozsah přesto nasvědčuje určitému zhoršování podmínek v oblasti zaměstnávání v Česku. Vždyť loni i předloni činila prosincová míra nezaměstnanosti 3,7 procenta, roku 2021 dokonce jen 3,5 procenta. Ani na vrcholu covidové pandemie, v prosinci 2020, nebyla nezaměstnanost vyšší, tehdy činila rovná čtyři procenta. Prosincová míra nezaměstnanosti byla naposledy vyšší než loni roku 2016.
• Nezaměstnanost postupně narůstá
  „Růst nezaměstnanosti způsobují restriktivní opatření proti šíření koronaviru. Ta omezují počty pracovních pozic v nuceně uzavřených provozech. Díky programům na podporu zaměstnanosti však nedochází k masovému propouštění. Nezaměstnanost v naší zemi se tak stále drží na nízké úrovni,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Nezaměstnanost překvapivě stagnuje
  Česká míra nezaměstnanosti v březnu setrvala na hodnotě 3,0 %. Tento výsledek se nachází hluboko pod naším i tržními odhady. Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání tak oproti únoru poklesl o 1 691 na aktuálních 206 113. Oproti stejnému měsíci loňského roku jich pak ubylo 1 375. Celkový počet nezaměstnaných klesl na 225 678. Nezaměstnanost je tak v České republice nadále z historického pohledu extrémně nízká a stále se drží na nejnižší úrovni v rámci EU.
• Nezaměstnanost roste jen mírně. Ekonomika je proti válce odolná
  Český statistický úřad dnes uveřejnil míru nezaměstnanosti, která v lednu činila 2,6 %. Zde je třeba upozornit, že se jedná o jinou statistiku, než zveřejňuje Úřad práce. Proti předešlému roku vyskočila nezaměstnanost o 0,2 procentního bodu, což je málo. V loňském roce se očekávalo, že kvůli válce na Ukrajině nebo propadu ekonomiky poroste nezaměstnanost mnohem výrazněji. Výsledek je tedy překvapivě dobrý, protože se ukazuje, že je ekonomika velmi odolná proti válce.
• Nezaměstnanost roste pomalu, ale jistě
  „Díky programům na podporu pracovního trhu nedošlo ke skokovému růstu nezaměstnanosti. Ve firmách však přežívají zombie pracovní pozice, které zaniknou s ukončením státní podpory,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Nezaměstnanost roste pouze minimálně
  Situace na trhu práce se zejména v mezinárodním kontextu vůbec nevypadá špatně, pokud vezmeme v úvahu, že nejenom česká ekonomika čelí hluboké recesi. Zafungovala vládní opatření na podporu pracovních míst, zejména program Antivirus a ošetřovné.
• Nezaměstnanost rostla v srpnu rychleji, než se očekávalo
  Podíl nezaměstnaných druhý měsíc v řadě stoupá. Po 3,3 % v červenci se nezaměstnanost v srpnu zvýšila na 3,4 %. V prázdninových měsících bývá nezaměstnanost obecně mírně vyšší kvůli přílivu nových absolventů nebo podnikovým dovoleným, přesto pokračující nárůst trh nečekal a jednomyslně byla očekávána stagnace na červencové úrovni.
• Nezaměstnanost se dále mírně snížila
  Podíl nezaměstnaných osob se v listopadu snížil oproti předchozímu měsíci o jednu desetinu na 3,3 %. K poklesu došlo i po sezónním očištění. Počet volných pracovních pozic byl sice v listopadu o 7 614 míst nižší než v předchozím měsíci, v meziročním srovnání je však stále ještě o 26 868 vyšší. Celkový počet volných pracovních pozic dosáhl skoro 345 tisíc.
• Nezaměstnanost se meziměsíčně mírně zvýšila v Praze
  Podíl nezaměstnaných v březnu poklesl na 4,3 % (z únorové hodnoty 4,4 %, tedy o 0,1 p.b.). Tento pokles jsme predikovali v naší prognóze. Přepokládáme, že se nezaměstnanost zvýší z průměrných 3,8 % v roce 2024 na letošních 4,2 %.
• Nezaměstnanost se opět snížila
  Míra nezaměstnanosti v květnu v souladu s naší prognózou mírně poklesla na 3,6 % a potvrdila tak klesající trend dosavadní části roku. Oživení ekonomiky a teplejší počasí se dle očekávání projevuje na trhu práce, kde v porovnání s předchozím rokem ubývá nově zaevidovaných nezaměstnaných, zatímco Úřadu práce se daří více uchazečů umísťovat do zaměstnání.
• Nezaměstnanost stagnuje
  Míra nezaměstnanosti skončila v únoru podle očekávání trhů na úrovni 4 % meziměsíčně jako v lednu.
• Nezaměstnanost stagnuje
  Míra nezaměstnanosti zůstala i v únoru podle očekávání trhů na úrovni 3,9 % jako v lednu.
• Nezaměstnanost stagnuje
  Míra nezaměstnanosti zůstala i v listopadu podle očekávání trhů na 3,5 % jako v říjnu.
• Nezaměstnanost stagnuje na úrovni 4 %
  Podíl nezaměstnaných zůstal během února na stejné úrovni a dosáhnul tak 4,0 %. Sezónnost mezi únorem a lednem historicky nehraje významnější roli a stagnace tak odráží reálný vývoj na trhu práce. I přes nižší poptávku v některých odvětvích české ekonomiky zůstávají zaměstnavatelé obezřetní a nedochází tak k výraznějšímu propouštění pracovní síly. Pomáhá i často optimistický výhled na další vývoj, kdy firmy nadále počítají s ekonomickým oživením v průběhu letošního roku. V následujících měsících, zejména vlivem sezónních efektů, očekáváme snižování podílu nezaměstnaných do blízkosti 3,5 %.
• Nezaměstnanost stagnuje na 3,5 %, vláda má o jeden problém míň
  Podle aktuálních dat Úřadu práce ČR k 30. listopadu 2023 Česká republika eviduje celkem 263 226 uchazečů o zaměstnání, což je o 6 039 více než v předchozím roce. Tento počet je však stále relativně nízký vzhledem k počtu volných míst, který činí 278 708, a to ještě nezahrnuje desítky tisíc pracovních míst, které nejsou registrovány Úřadem práce. To naznačuje, že skutečný počet volných pracovních míst může přesahovat 300 tisíc.