Pětidenní volno v Číně ukáže, nakolik se lidé vrátí k cestování

Čtěte více

• Pět důvodů, proč dnes investovat do nemovitostí prostřednictvím fondu
  Zájem Čechů o investování prostřednictvím fondů roste. Ministerstvo financí ve své zprávě o vývoji finančního trhu uvádí, že objem prostředků ve fondech kolektivního investování loni vzrostl o 15,5 procenta na 432 miliard korun. Fondy kvalifikovaných investorů rostly ještě rychleji, a to díky meziročnímu nárůstu o 27,4 procenta na necelých sto miliard korun. Pomyslným vítězem v první kategorii jsou pak nemovitostní fondy, lidé a firmy do nich loni meziročně investovali o 50 procent prostředků více. Co momentálně investicím do nemovitostí prostřednictvím fondů nahrává?
• Pět důvodů, proč letos citelně zdraží nájemné. A rada, nač vše si má nájemník dát pozor, aby finančně nevykrvácel
  Ceny nájemního bydlení letos citelně vzrostou napříč Českem. Zde je pět stěžejních důvodů, proč se tak stane, a na závěr rada, co s tím může nájemník dělat.
• Pět důvodů, proč ojetiny budou v ČR prudce zdražovat i nadále
  Průměrná cena ojetých aut na českém trhu v prvním letošním pololetí stoupla meziročně o takřka 16 procent na 245 tisíc korun. Rapidní zdražování ojetin bude pokračovat, i když částečně jsou jeho důvodem přechodné faktory. Proč bude citelné zdražování ojetin pokračovat?
• Pět důvodů, proč teď v Česku tak zdražuje pšenice a mouka: cla, zdražení přepravy, sucho, nízké úroky a spekulanti a špatná úroda v Evropě
  Tuzemští mlynáři dnes ohlásili zdražování mouky o 20 až 25 procent kvůli vzrůstajícím cenám potravinářské pšenice. Ta vystoupala podle nových smluv až na 5800 korun za tunu. Bezprostředním důvodem je podle jejich vyjádření „celková situace na obilním trhu Evropy a silná poptávka po pšenici z ČR“. V pozadí tohoto vysvětlení jsou však další, hlubší důvody – těch je celkem pět. O jaké jde?
• Peter Brandt: Bitcoin překoná všechna existující aktiva
  Bitcoin se vymanil ze svého bočního pohybu ve 4hodinovém časovém rámci, jak je jasně vidět na obrázku níže, což signalizuje nový sestupný trend, který se v posledních dvou letech chystal dosáhnout 100 000 USD. Počáteční cíl je 26 500 USD, ale pravděpodobnější je realističtější korekce na 24 350 USD a níže. Pokud se cena vrátí do bočního rozmezí, existuje možnost nového uptrendu k horní hranici na 31 500 USD.
• Peter Leonidou, Head of Sales, Alpari Financial Services Ltd
  Minulý týden se EUR/USD obchodoval na maximu 1,3225 a uzavřel týden rostoucím momentem...
• Peter Lynch – růst za rozumnou cenu
  Peter Lynch, muž, který odešel do důchodu již ve 46 letech. Ano, čtete správně. V pouhých 46 letech měl více než dost na to, aby mohl spokojeně opustit svou kariéru a užívat si volna. Nutno dodat, že ve svých 46 letech měl odpracováno tolik, co jiní v 67.
• Peter McCormack chce dostat svůj tým do Premier League a to pomocí Bitcoinu
  Peter McCormack, známý bitcoiner oznámil, že koupil fotbalový klub Bedford FC, je jeho oblíbený. Pomocí Bitcoinu mu chce pomoci, aby se dostal mezi anglickou elitu do Premium League.
• Peter Schiff očekává další propad bitcoinu
  Bitcoin stále nejeví žádnou snahu o zotavení. Po posledním výprodeji se největší kryptoměna světa tři týdny obchoduje do strany a pomalu klesá. To zvyšuje pravděpodobnost dalšího propadu "digitálního zlata" spíše než okamžitého oživení. O skutečně udržitelném růstu lze uvažovat až po proražení bočního kanálu směrem nahoru.
• Pět hříšníků bez eura: Proč pětice zemí včetně Česka otálí s přijetím společné evropské měny
  Téma přijetí společné evropské měny euro se se železnou pravidelností objevuje nejen v české veřejné debatě. Ve stínu politických polemik často zapadají skutečné důvody, proč pět členských zemí Evropské unie doposud eurem neplatí, ačkoli většina z nich se k tomu zavázala.
• Pětiletý vývoj ceny zlata a ropy
  V dobách krize investoři často obracejí svou pozornost (a peníze) ke komoditám, které považují za jistotu, tedy ke zlatu a ropě. Jenže jejich přesvědčení je postaveno na dojmech a nikoli na faktech. Zlato vnímané jako bezpečnostní pojistka patří k volatilním investicím a stabilitu ceny ropy pak velmi tvrdě pověřila loňská koronakrize.
• Pětina Čechů si nemůže finančně dovolit ani týdenní dovolenou jednou ročně
  Týdenní dovolenou si v Česku nemůže finančně dovolit 18,7 procenta lidí. Vyplývá to z údajů, které za loňský rok nově zveřejnil Český statistický úřad. Na první poslech je pětina osob, co nemají ani na týdenní dovolenou, vysoké číslo. Ovšem příznivý je nepochybně alespoň trend. A také mezinárodní srovnání.
• Pětina Čechů si nemůže finančně dovolit ani týdenní dovolenou jednou ročně. Zní to zle, ale jsme na tom lépe než Francouzi, Belgičané, Irové, Španělé či Slováci
  Bezmála třetina obyvatel Evropské unie si nemůže dovolit ani jednu týdenní dovolenou mimo domov ročně. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Eurostat. Pozitivní je, že dlouhodobým trendem je pokles tohoto podílu, který loni činil přesně 29 procent. Ještě v roce 2010 to přitom bylo 39 procent. Nejedná se přitom nutně jen o zahraniční dovolenou, nýbrž i tu vnitrozemskou.
• Pětinový nárůst cen pohonných hmot
  ČSÚ potvrdil, že meziměsíčně se cenová hladina zvýšila o 0,6 % a meziroční růst inflace zrychlil z 1,4 % na 1,9 %. Bylo to dáno především skokovým zvýšením cen pohonných hmot, který byl ve srovnání s únorem takřka pětinový. Očekávala se však ještě mírně vyšší inflace, ale ta byla tlumena poklesem cen potravin a nealkoholických nápojů.
• Pětkrát více Čechů euro určitě nechce, než kolik jich jej rozhodně chce. Z lednového průzkumu Medianu je zřejmé, že stoupenci eura musí přijít s novými argumenty v jeho prospěch; otázkou je, zda je ještě mají kde brát
  Letošní kolo debaty o přijetí eura a argumenty jeho příznivců zatím nechávají Čechy chladnými. Jejich podpora přijetí jednotné evropské měny se oproti minulosti příliš nemění. O osobním prospěchu z přijetí eura je totiž přesvědčeno jen 21 % z nich, z toho pouze 8 % to tvrdí s určitostí.
• Pět let trhu START, novinky a připravované změny
  Před pěti lety, konkrétně 2. května 2018 v 15:37 hod., byla přijata historicky první objednávka v rámci úpisu nových firem mířících na trh START. Šlo o objednávku 1 250 ks akcií společnosti Prabos Plus. Úpis byl úspěšně završen 15. května 2018. Spolu se společností Prabos na trh vstoupila i společnost Fillamentum. Tyto dvě firmy se staly historicky prvními emisemi obchodovanými na trhu START. Doposud na trh vstoupilo 14 firem, kterým se od více než 10 000 investorů podařilo získat přes 2 mld. Kč. V rámci primárních úpisů bylo podáno přes 10 000 pokynů, z nichž bylo spárováno téměř 8 000 objednávek. Momentálně se na trhu obchoduje 13 firem a v letošním roce se na vstup připravuje několik dalších emitentů.
• Pět mýtů o směnách, které vás připravují o peníze
  Máte někdy pocit, že při směně měn zbytečně přicházíte o peníze? Nejste sami. A co hůř, často si to ani neuvědomíte. Mnoho lidí i firem v Česku se dodnes řídí zastaralými představami o tom, jak směna funguje. Jenže realita finančního světa se za posledních pár let zásadně proměnila. Přesto většina lidí setrvává ve zvycích, které je stojí tisíce ročně.
• Pět nejčastějších dotazů, které nám kladou obchodníci k nové regulaci trhů ESMA
  Ještě nám zbývají 3 týdny do zavedení nové regulace finančních trhů ESMA. Už od 1. srpna se dramaticky mění podmínky obchodování pro investory i brokery. Denně dostáváme desítky dotazů k novým podmínkám a rozhodli jsme se, že odpovědi na ty nejčastější zveřejníme.
• Pět neotřelých rad, jak bojovat se zdražováním potravin
  Ceny potravin rostou citelně a jejich růst ještě zrychlí. Letos se tak dočkáme nejvýraznější zdražení potravin od 90. let. Jak se mu bránit?
• Pět otázek pro Johna Hardyho k situaci v Turecku
  Turecká vláda a zejména turecký soukromý sektor si napůjčovali obrovské finanční částky v zahraničních měnách – částečně na podporu Erdoganových ambiciózních projektů infrastruktury. Země si vybudovala obrovský schodek, který představuje strukturální základ této krize. Skutečný spouštěč není jasně daný, ale z velké části za to může signál vyslaný prezidentem Erdoganem, že hodlá zakročit vůči nastavené politice centrální banky, protože turecká centrální banka potřebovala další zvyšování sazeb, aby se ubránila oslabování měny.