Peter McCormack chce dostat svůj tým do Premier League a to pomocí Bitcoinu

Čtěte více

• Pět důvodů proč akcie nadále porostou
  Teis Kunthsen, investiční stratég, Saxo Bank. Světové akciové trhy vykročily do nového roku pravou nohou. Index...
• Pět důvodů, proč dnes investovat do nemovitostí prostřednictvím fondu
  Zájem Čechů o investování prostřednictvím fondů roste. Ministerstvo financí ve své zprávě o vývoji finančního trhu uvádí, že objem prostředků ve fondech kolektivního investování loni vzrostl o 15,5 procenta na 432 miliard korun. Fondy kvalifikovaných investorů rostly ještě rychleji, a to díky meziročnímu nárůstu o 27,4 procenta na necelých sto miliard korun. Pomyslným vítězem v první kategorii jsou pak nemovitostní fondy, lidé a firmy do nich loni meziročně investovali o 50 procent prostředků více. Co momentálně investicím do nemovitostí prostřednictvím fondů nahrává?
• Pět důvodů, proč jsou trhy zatím klidné 📊🌍
  Podobně jako u některých historických událostí si trhy na současný konflikt na Blízkém východě již do určité míry zvykly. Paralelu lze najít s loňským rokem, kdy byla hlavním tématem celní politika Spojených států. Trhy si na toto riziko postupně navykly a po úvodních propadech došlo k rychlé stabilizaci indexů.
• Pět důvodů, proč letos citelně zdraží nájemné. A rada, nač vše si má nájemník dát pozor, aby finančně nevykrvácel
  Ceny nájemního bydlení letos citelně vzrostou napříč Českem. Zde je pět stěžejních důvodů, proč se tak stane, a na závěr rada, co s tím může nájemník dělat.
• Pět důvodů, proč ojetiny budou v ČR prudce zdražovat i nadále
  Průměrná cena ojetých aut na českém trhu v prvním letošním pololetí stoupla meziročně o takřka 16 procent na 245 tisíc korun. Rapidní zdražování ojetin bude pokračovat, i když částečně jsou jeho důvodem přechodné faktory. Proč bude citelné zdražování ojetin pokračovat?
• Pět důvodů, proč teď v Česku tak zdražuje pšenice a mouka: cla, zdražení přepravy, sucho, nízké úroky a spekulanti a špatná úroda v Evropě
  Tuzemští mlynáři dnes ohlásili zdražování mouky o 20 až 25 procent kvůli vzrůstajícím cenám potravinářské pšenice. Ta vystoupala podle nových smluv až na 5800 korun za tunu. Bezprostředním důvodem je podle jejich vyjádření „celková situace na obilním trhu Evropy a silná poptávka po pšenici z ČR“. V pozadí tohoto vysvětlení jsou však další, hlubší důvody – těch je celkem pět. O jaké jde?
• Peter Brandt: Bitcoin ještě nedosáhl svého dna
  Bitcoin a ethereum pokračují ve vzestupném pohybu, který je přibližně tří­měsíční korekcí. To je jasně viditelné v denním časovém rámci. Pod cenou zůstávají nevyužité likviditní pooly – cena má tendenci takové zóny "sweepovat" s přibližně 90% pravděpodobností. Trh je ale apatický a otupělý a jednoduše neví, kam dál. Neexistují ani fundamenty, ani poptávka po novém býčím trendu, zatímco trh se zatím nezdá být připravený na novou fázi medvědího trendu.
• Peter Brandt: Bitcoin překoná všechna existující aktiva
  Bitcoin se vymanil ze svého bočního pohybu ve 4hodinovém časovém rámci, jak je jasně vidět na obrázku níže, což signalizuje nový sestupný trend, který se v posledních dvou letech chystal dosáhnout 100 000 USD. Počáteční cíl je 26 500 USD, ale pravděpodobnější je realističtější korekce na 24 350 USD a níže. Pokud se cena vrátí do bočního rozmezí, existuje možnost nového uptrendu k horní hranici na 31 500 USD.
• Peter Leonidou, Head of Sales, Alpari Financial Services Ltd
  Minulý týden se EUR/USD obchodoval na maximu 1,3225 a uzavřel týden rostoucím momentem...
• Peter Lynch – růst za rozumnou cenu
  Peter Lynch, muž, který odešel do důchodu již ve 46 letech. Ano, čtete správně. V pouhých 46 letech měl více než dost na to, aby mohl spokojeně opustit svou kariéru a užívat si volna. Nutno dodat, že ve svých 46 letech měl odpracováno tolik, co jiní v 67.
• Peter Schiff očekává další propad bitcoinu
  Bitcoin stále nejeví žádnou snahu o zotavení. Po posledním výprodeji se největší kryptoměna světa tři týdny obchoduje do strany a pomalu klesá. To zvyšuje pravděpodobnost dalšího propadu "digitálního zlata" spíše než okamžitého oživení. O skutečně udržitelném růstu lze uvažovat až po proražení bočního kanálu směrem nahoru.
• Pět hříšníků bez eura: Proč pětice zemí včetně Česka otálí s přijetím společné evropské měny
  Téma přijetí společné evropské měny euro se se železnou pravidelností objevuje nejen v české veřejné debatě. Ve stínu politických polemik často zapadají skutečné důvody, proč pět členských zemí Evropské unie doposud eurem neplatí, ačkoli většina z nich se k tomu zavázala.
• Pětidenní volno v Číně ukáže, nakolik se lidé vrátí k cestování
  Pětidenní volno v Číně u příležitosti nadcházejícího květnového Svátku práce představuje první větší příležitost pro čínské turisty, aby se po uvolnění koronavirových opatření vrátili k cestování, píše dnes agentura Reuters. Nakolik se Číňané rozhodnou svátky strávit mimo své domovy a navštívit oblíbené destinace, památky a atrakce, bude jakýmsi ukazatelem pro sektor turistického ruchu, který je v době koronavirové krize jedním z nejhůře zasažených odvětví.
• Pětiletý vývoj ceny zlata a ropy
  V dobách krize investoři často obracejí svou pozornost (a peníze) ke komoditám, které považují za jistotu, tedy ke zlatu a ropě. Jenže jejich přesvědčení je postaveno na dojmech a nikoli na faktech. Zlato vnímané jako bezpečnostní pojistka patří k volatilním investicím a stabilitu ceny ropy pak velmi tvrdě pověřila loňská koronakrize.
• Pětina Čechů si nemůže finančně dovolit ani týdenní dovolenou jednou ročně
  Týdenní dovolenou si v Česku nemůže finančně dovolit 18,7 procenta lidí. Vyplývá to z údajů, které za loňský rok nově zveřejnil Český statistický úřad. Na první poslech je pětina osob, co nemají ani na týdenní dovolenou, vysoké číslo. Ovšem příznivý je nepochybně alespoň trend. A také mezinárodní srovnání.
• Pětina Čechů si nemůže finančně dovolit ani týdenní dovolenou jednou ročně. Zní to zle, ale jsme na tom lépe než Francouzi, Belgičané, Irové, Španělé či Slováci
  Bezmála třetina obyvatel Evropské unie si nemůže dovolit ani jednu týdenní dovolenou mimo domov ročně. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Eurostat. Pozitivní je, že dlouhodobým trendem je pokles tohoto podílu, který loni činil přesně 29 procent. Ještě v roce 2010 to přitom bylo 39 procent. Nejedná se přitom nutně jen o zahraniční dovolenou, nýbrž i tu vnitrozemskou.
• Pětinový nárůst cen pohonných hmot
  ČSÚ potvrdil, že meziměsíčně se cenová hladina zvýšila o 0,6 % a meziroční růst inflace zrychlil z 1,4 % na 1,9 %. Bylo to dáno především skokovým zvýšením cen pohonných hmot, který byl ve srovnání s únorem takřka pětinový. Očekávala se však ještě mírně vyšší inflace, ale ta byla tlumena poklesem cen potravin a nealkoholických nápojů.
• Pětiprocentní červencová míra nezaměstnanosti je vyšší, než s čím experti počítali. Představuje kontrolku, která už začíná svítit a kterou by nebylo rozumné přehlížet
  Červencový růst nezaměstnanosti na 5,0 procenta představuje další varovný signál, že český trh práce už není tak mimořádně napjatý jako před několika lety. Proti červnu přibylo v evidenci Úřadu práce více než 11 tisíc lidí a celkem jich bylo 367 346. Meziročně je rozdíl ještě výraznější: loni v červenci činila nezaměstnanost 4,4 procenta a bez práce bylo zhruba o 38 tisíc lidí méně. Současně ale přibylo i volných míst, a to na téměř 101 tisíc. Český pracovní trh tedy nechladne dramaticky, spíše postupně ztrácí někdejší přehřátost.
• Pětkrát více Čechů euro určitě nechce, než kolik jich jej rozhodně chce. Z lednového průzkumu Medianu je zřejmé, že stoupenci eura musí přijít s novými argumenty v jeho prospěch; otázkou je, zda je ještě mají kde brát
  Letošní kolo debaty o přijetí eura a argumenty jeho příznivců zatím nechávají Čechy chladnými. Jejich podpora přijetí jednotné evropské měny se oproti minulosti příliš nemění. O osobním prospěchu z přijetí eura je totiž přesvědčeno jen 21 % z nich, z toho pouze 8 % to tvrdí s určitostí.
• Pět let extrémních veder by Česku kumulovaně ubralo zhruba 1,6 procenta HDP. Nad třiceti stupni prudce klesá produktivita
  Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.