Babiš se může radovat, důchodový systém ČR skončil za rok 2019 v přebytku. Od roku 2000 je ale v celkovém schodku skoro 360 miliard

Čtěte více

• Babiš během svých premiérských let nebývale zchudl, o 43 miliard korun. V žebříčku miliardářů klesl ze 2. na 6. místo
  Takřka čtyřleté působení Andreje Babiše v roli premiéra se v rámci stávajícího mandátu chýlí ke konci. Podle dnes zveřejněného žebříčku tuzemských miliardářů, který sestavil týdeník Euro, disponuje Babiš majetkem čítajícím 68 miliard korun. Náleží mu tak šestá příčka.
• „Babišova drahota“ ničí nejvíce… samotného Babiše, kvůli drahému plynu musí Agrofert rušit výrobu hnojiv. Polská centrální banka ale zůstává v klidu, stále věří v přechodnost inflace
  Takzvaná „Babišova drahota“ má v očích agentury Bloomberg nečekanou oběť číslo jedna. Samotného Babiše. Největší německý výrobce močoviny a amoniaku, SKW Stickstoffwerke Piesteritz, kvůli drahému plynu musí podle Bloombergu „drasticky“ omezovat výrobu. Agentura jej uvádí jako první a ukázkový příklad podniku, který je současnou energetickou drahotou v EU zasažen obzvláště těžce.
• Babišova vláda chce letos hospodařit se schodkem 310 miliard korun. Může se ocitnout v kolizi se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, ratingové hodnocení ČR to ale nezhorší
  Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, uvedla dnes ČT24 s odkazem na informované zdroje. Navýšení oproti plánovanému deficitu předchozí Fialovy vlády by tak odpovídalo přibližně 24 miliardám korun. Takové navýšení by samo o sobě vedlo také ke zhoršení poměrového ukazatele deficitu veřejných financí k HDP. Tento poměr Fialova vláda pro letošek vyhlížela na úrovni -1,9 procenta.
• Babišova vláda chce letos hospodařit se schodkem 310 miliard korun, potvrdila dnes ministryně financí Schillerová. Může se ocitnout v kolizi se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, ratingové hodnocení ČR to ale nezhorší
  Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, potvrdila dnes ministryně financí Alena Schillerová. Navýšení oproti plánovanému deficitu předchozí Fialovy vlády by tak odpovídalo přibližně 24 miliardám korun. Takové navýšení by samo o sobě vedlo také ke zhoršení poměrového ukazatele deficitu veřejných financí k HDP. Tento poměr Fialova vláda pro letošek vyhlížela na úrovni -1,9 procenta.
• Babišova vláda si bude moci snáze půjčovat, a to masivně i koruny nově tištěné Českou národní bankou. Kvantitativní uvolňování se zabydluje ve střední a východní Evropě
  Kvantitativní uvolňování se plně zabydluje v zemích střední a východní Evropy. I v těch, které nesdílí euro, jako je Polsko, Rumunsko, Maďarsko nebo Česko. Vlády a centrální banky těchto zemí podnikají legislativní kroky k tomu, aby ke kvantitativnímu uvolňování mohlo docházet, případně už takové opatření přímo provádějí či signalizují.
• Babišova vláda si díky koronaviru půjčuje nejlevněji za poslední roky. Koronavirus může zlevnit i hypotéky
  Výnos z desetiletých českých dluhopisů klesl se dnes pohybuje kolem úrovně 1,4 procenta, jako v uplynulých dvou dnech. Nejednalo se tedy o okamžikový výkyv. Jde o trvalejší trend. Výnos z českých desetiletých dluhopisů je tak nejnižší od přelomu loňského října a listopadu. Výnos z patnáctiletého českého dluhopisu pak dnes klesl po úroveň taktéž 1,4 procenta, a to poprvé dokonce od září roku 2017.
• Babišova vláda za rapidní inflaci nemůže, plyne z dnes zveřejněných dat Eurostatu
  Nejrychlejší tuzemská inflace za posledních třináct let se stává předvolebním tématem. Řada opozičních politiků, a dokonce někteří ekonomové přisuzují hlavní díl viny za rapidní růst cen vládě. Její fiskální politika měla být v době vrcholící pandemie prý až příliš expanzivní, což nyní působí inflačně. Jenže podle dnes zveřejněných údajů Eurostatu je česká inflace v rámci EU podprůměrná.
• Babišovu továrnu na močovinu drtí drahý plyn, dopravci varují před ekonomickým kolapsem. Odvrátit jej může Kreml a teplé počasí
  Slovensku hrozí hospodářský kolaps. Ten může vážně poškodit také českou ekonomiku, zejména pak českou nákladní silniční dopravu. Důvodem je nedostatek močoviny, tedy látky, která se přidává do výfukových systémů aut za účelem snížení emisí.
• Babišovy šance na vítězství v prezidentské volby jsou jen zhruba 18procentní, hlásí dnes sázkové kanceláře. Favoritem je nadále Pavel
  Sázkové kanceláře podle dnes vypsaných kursů přisuzují zhruba jen 18procentní pravděpodobnost tomu, že by se prezidenských volbách stal prezidentem Andrej Babiš. Druhé kolo proběhne koncem ledna. Jasným favoritem zůstává Petr Pavel, jemuž sázkové kanceláře připisují přibližně 82procentní šance na triumf.
• Babiš plánuje razantní snížení daně všem zaměstnancům. Ročně by si zaměstnanec průměrně polepšil o 20 700 korun
  Vláda chystá razantnější snížení daní pro zaměstnance, než s jakým počítá ve svém programovém prohlášení. Premiér Andrej Babiš to o víkendu uvedl ve videu svém facebookovém profilu. „Zrušíme superhrubou mzdu, to určitě všichni uvidíte na výplatách. Myslím, že je potřeba snížit daňové zatížení zaměstnanců. Bylo by dobré se vrátit na těch 15 procent, co slibovala ODS a potom nesplnila. Bylo by to významné pro lidi, viděli by, že nemají důvod se bát budoucnosti,“ řekl.
• Babiš se zařadí k těm několika málo prezidentským kandidátům, kteří za kampaň utratí „plnou palbu“ 40 milionů korun. Je ovšem „provařený“, což je výhoda i nevýhoda
  Andrej Babiš se oznámením své prezidentské kandidatury současně podle všeho zařadí mezi menšinu svých rivalů v daném klání, kteří v rámci příslušné kampaně utratí, resp. hodlají utratit celou zákonně povolenou částku, tedy 40 milionů korun před prvním kolem volby.
• Babiš s Hamáčkem se přetahují, kdo více zvýší platy ve veřejné sféře. Přitom již nynější přidávání je neudržitelné a vysoce předčí růst mezd v soukromé sféře
  Politici se před volbami předhánějí ve slibování platového navýšení. Premiér Andrej Babiš dnes záměr zvyšování platů ve veřejné sféře zdůvodnil vyšší inflací. Ministerstvo financí ji ve své aktuální, srpnové prognóze letos odhaduje na 3,2 procenta, příští rok pak na 3,5 procenta.
• Babiš s Hamáčkem zdůvodňují mimořádný příspěvek důchodcům „vyšší důchodcovskou inflací“. To je ale mimo, na tu už myslí řádná valorizace
  Vládní koaliční partneři, hnutí ANO a ČSSD, ústy svých předsedů slibují důchodcům prosincovou výplatu jednorázového bonusu ve výši 5000 korun. Šéf ANO Andrej Babiš ještě minulý týden opatření zdůvodňoval „stresem“, jemuž důchodci v době vrcholné koronavirové krize čelili.
• Babiš si moc půjčuje, Trump zavádí cla. Brusel bude dělat oboje naráz
  Fond obnovy EU je přelomová věc. Tak moc přelomová, se o něm mluví až příliš málo. Vzniká eurodluhová unie. Vzniká v rámci snahy o zachování jednotného trhu EU, kterou musí vítat i Česko. Přesto fond skýtá řadu rizik, včetně růstu nezaměstnanosti napříč celou Unií.
• Babiš si nepřeje vyšší dluh, než jaký vytvořil Kalousek, a navíc pozorně naslouchá důchodcům. I proto je čerpání z programu COVID III pomalé, celý by se vyčerpal za 22 let
  Za první dva měsíce plného provozu programu COVID III, od začátku června do 31. 7. 2020, z něj firmy reálně čerpaly prostředky v objemu 3,83 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka. To odpovídá 0,77 procenta jeho celkové „palebné síly“, tedy celkového potenciálně využitelného objemu, jenž činí 495 miliard korun.
• Babišův apel k ČNB je nešťastný, trh však dnes nechává chladným. Centrální banka je ve skutečnosti ztrátová, zisk je spíše výjimkou potvrzující pravidlo
  Trh dnes výrazněji nereaguje na včerejší večerní slova premiéra Andreje Babiše, který nezvykle apeloval na Českou národní banku, aby zatím nezvyšovala základní úrokové sazby. Měnoví obchodníci i po premiérově prohlášení stále sázejí na to, že ČNB zvýší základní sazbu čtyřikrát během nadcházejícího půldruhého roku. Očekávání tak citelného nárůstu základních úroků během období osmnácti měsíců měli naposledy před takřka deseti lety, v červnu 2011.
• Babišův bonus za očkování v podobě dvou dní volna připraví českou ekonomiku o 21 miliard
  Premiér Andrej Babiš chce v pátek vládě předložit návrh na dva dny volna jakožto „odměnu“ za očkování. Státní zaměstnanci, kteří se již nechali očkovat, by měli nárok na dva dny placeného volna. Premiér navíc apeluje na firmy a podniky, kraje i obce, aby dva dny volna umožnily o ony také svým zaměstnancům.
• Babišův Národní investiční plán má svůj smysl, bez ohledu na to, že ponechává stranou otázku financování
  Národní investiční plán premiéra Andreje Babiše je prý katalogem projektů, ničím více. Tato kritika je v posledních hodinách, poté, co byl NIP včera zveřejněn, poměrně častá. Přitom paradoxně sám Babiš uvádí, že jde o svého druhu „databázi“ projektů. Takže zmíněná kritika se tak trochu „vlamuje do otevřených dveří“. Poměrně hojně kritizováno je také to, že bez zajištění otázky financování nemá celý soupis, onen katalog, vlastně valného smyslu. Kritici však musí dobře vědět, že mít zajištěno financování někdy až na desetiletí dopředu je bláhové. Vždyť zatím nevíme například ani to, s jakými prostředky může Česko počítat v nadcházejícím programovém období EU.
• Babišův plán zrušení superhrubé mzdy znamená, že schodek příští rok bude až 375 miliard korun. Města i kvůli tomu zvýší daň z nemovitostí
  Zrušení superhrubé mzdy a také zrušení takzvané solidární přirážky, která dnes Sněmovně předložil premiér Andrej Babiš, mají podle příslušné zprávy připravit veřejné rozpočty o 85,7 miliardy korun. Část této ztráty bude kompenzována tím, že lidem ve výsledku zůstane v kapse v souhrnu více peněz. Část z nich použijí na navýšení své spotřeby, takže stát vybere více na DPH. Inkaso DPH se zvýší o šest miliard, tudíž celkový výpadek veřejných rozpočtů ze zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky má činit 79,2 miliardy korun. Státní rozpočet přijde z této částky o 52,1 miliardy, obecní rozpočty o rovných dvacet miliard a krajské rozpočty pak o 7,1 miliardy.
• Babišův střet s Bruselem může vést ke zhoršení ratingu ČR. Agentura Fitch zatím varuje Polsko a Maďarsko, na Česko se může brzy zaměřit také
  Jedna ze tří světově nejvýznamnějších ratingových agentur, Fitch, ve své nové zprávě varuje, že otázky vlády práva a kvality institucí mohou v blízké budoucnosti hrát výraznější roli při hodnocení úvěruschopnosti jednotlivých zemí. Zvláště si všímá regionu střední a východní Evropy, zejména pak Maďarska a Polska. V případě těchto dvou zemí je podle ní na místě znepokojení z možného zhoršení jejich hodnocení.