Komentář k odhadu říjnové inflace
Míra inflace vykázala v říjnu dle našeho předpokladu úroveň 2,7 procenta meziročně, tempo růstu spotřebitelských cen tak zůstalo stejné jako v září. Meziměsíčně, tedy v porovnání s letošním zářím, vzrostly ceny o 0,4 procenta. Inflaci se zatím příliš „nechce“ ke svému cíli ve výši dvou procent, v rozporu s předpoklady z první poloviny roku.
I v listopadu a prosinci letošního roku zůstane míra inflace v blízkosti horní meze tolerančního pásma inflačního cílování, nelze vyloučit návrat až na tříprocentní úroveň. Inflační tlaky silně podporuje stále poměrně vysoká jádrová inflace, v níž se zejména promítá citelný růst mezd. Nadále svižně rostou ceny bydlení, ale na vyšší úrovni zůstává také dynamika cen v oblasti energií nebo potravin, což jsou tradičně kolísavé složky, které se neřadí do jádrové inflace.
Naopak protiinflačně působí vývoj v mezinárodním prostředí. Polevují totiž tlaky v oblasti dovozu, a to kvůli nejistotám v globálním ekonomickém prostředí, které jsou odrazem obchodní války mezi USA a Čínou, hrozby tvrdého brexitu, nárůstu protekcionismu, ale také otazníků v oblasti environmentálních opatření týkajících se energetického nebo automobilového průmyslu. Zásadní součástí dovozu je i ropa a ropné produkty, jejichž cena zůstala v říjnu rovněž poměrně stlačená, což korigovalo tlaky na obecný růst cen.
Za celý letošní rok by inflace měla vykázat tempo 2,7 procenta, k cíli ve výši dvou procent se bude shora přibližovat postupně během prakticky celého příštího roku. Letos už Česká národní banka nastavení svých základních sazeb měnit nebude.
Lukáš Kovanda
Hlavní ekonom CZECH FUND
Klíčová slova: Ekonom | Tempo růstu | Inflační tlaky | Růst mezd | Ropa | Obchodní války | Banka | Míra inflace | Inflace | Czech Fund | Česká národní banka | Lukáš Kovanda | Cena | USA | Jádrová inflace | Hlavní ekonom |
Čtěte více
-
Komentář k měnám: Trhy v očekávání summitu G20
Dnešní den byl opět ve znamení posilování eura. To pokořilo rezistenci... -
Komentář k měnám: Trhy v očekávání summitu G20
Dnešní den byl opět ve znamení posilování eura. To pokořilo rezistenci... -
Komentář k měnám: Volatilita narůstá
Dnešní den zaznamenal nárůst volatility. Na euru byl velmi bearish den... -
Komentář k měnám: Výprodeje eura
Podle očekávání euro dnes začalo oslabovat v reakci na včerejší oslabe... -
Komentář k měnovému trhu: Nejasné zprávy z eurozóny
Komentovat zprávy vycházející z eurozóny již snad ani nemá smysl. Spek... -
Komentář k měnovému trhu: Nejasné zprávy z eurozóny
Komentovat zprávy vycházející z eurozóny již snad ani nemá smysl. Spek... -
Komentář k měnovému trhu: Nervozita na měnových trzích
Obchodování na měnových trzích bylo dnes poměrně nervózní. Euro k dola... -
Komentář k měnovému trhu: Nervozita na měnových trzích
Obchodování na měnových trzích bylo dnes poměrně nervózní. Euro k dola... -
Komentář k měnovému trhu: Výplach na euru pokračuje
Výprodeje eur neberou konce. Dnes euro k dolaru oslabilo až nad 1,36, ... -
Komentář k novým údajům z ekonomiky ČR
Průměrná mzda v ČR v prvním čtvrtletí dosáhla 32 466 Kč. Její meziroční nominální růst zrychlil na 7,4 %. Po odečtení inflace meziroční růst reálné mzdy zrychlil na 4,6 % z předchozího tempa 4,3 %, nicméně předchozí údaj byl revidován dolů. -
Komentář k odhadu výsledku zasedání bankovní rady ČNB příští týden
Bankovní rada České národní banky ponechá na svém měnověpolitickém zasedání příští týden úrokové sazby na stávajících úrovních. Inflační tlaky v tuzemské ekonomice, zřetelně patrné například v oblasti cen práce, energií, bydlení či některých potravin, jsou totiž kompenzovány protiinflačními tlaky, které přichází ze zahraničí. ČNB tak nebude cítit nutnost začátkem srpna se sazbami jakkoli hýbat. -
Komentář k reakci devizového trhu na řecké volby
Komentář Petera Leonidou, odborného tržního analytika ze společnosti Alpari FS, k reakci devizového trhu na řecké volby. -
Komentář k reakci trhů na prohlášení lídrů zemí G7 ke koronaviru
Ministři financí a centrální bankéři zemí skupiny G7 dnes odpoledne středoevropského času trhy neuklidnili, spíše je rozčarovali. Nenaplněná očekávání trhů se právě nyní projevují poklesem akciových ukazatelů, poklesem výnosu amerických dluhopisů, růstem „indexu strachu“ VIX, ale také oslabováním koruny vůči euru i dolaru. V mimořádném telekonferenčním hovoru se ministři financí a centrální bankéři ekonomicky nejvyspělejších zemí světa usnesli „důsledně vyhodonocovat šíření koronavirové nákazy COVID-19 a jeho dopad na trhy a ekonomické podmínky“. Zavázali se náležitě použít nástroje hospodářské politiky k zajištění silného a udržitelného ekonomického růstu a předejít nežádoucímu vývoji. -
Komentář k reakci trhů na výskyt koronaviru v Evropě a ČR
Světové trhy zareagovaly na koronavirus velmi silně a několik seancí po sobě v minulém týdnu vykazovaly významné propady, a to až o 15 %. Hlavní indexy v US jako SP500 poklesl o 11,5 %, NASDAQ o 10,5 % a poklesl i DOW, konkrétně o 12,4 %. Trhy se celkově cítí velmi ohroženě. Evropa a její hlavní index klesl o téměř 4 %. V ČR od víkendu registrujeme první nakažené pacienty a panika mezi lidmi roste přímo raketově. Pražská burza a její index PX50 poklesl za minulý o 10,3 %. To je od léta 2017 nejslabší úroveň. -
Komentář k rozhodnutí ČNB o ukončení kurzového závazku
Česká národní banka dnes ukončila režim kurzového závazku a koruna se odpoutala od hladiny 27 korun za euro. Podívejte se na komentář Jaroslava Brychty o dalším směřování měnového páru EUR/CZK. -
Komentář k výsledku dnešního zasedání bankovní rady ČNB
Bankovní rada České národní banky ponechala na svém měnověpolitickém zasedání úrokové sazby na stávajících úrovních. Inflační tlaky v tuzemské ekonomice, zřetelně patrné například v oblasti cen práce, energií, bydlení či některých potravin, jsou totiž kompenzovány protiinflačními tlaky, které přichází ze zahraničí. ČNB tak necítí nutnost se sazbami jakkoli hýbat. Vlastně tak končí současný cyklus postupného a poměrně citelného zpřísňování měnové politiky ČNB, který započal s ukončením režimu kurzového závazku v dubnu před dvěma lety. Světově významné centrální banky, jako je americký Fed a Evropská centrální banka, uvolňují nebo signalizují uvolňování své měnové politiky v nadcházející době, takže i ČNB musí přehodnotit svoji dosavadní měnovou politiku, spočívající v utahování monetárních šroubů. Dokud výrazněji nezmírní zahraniční protiinflační tlaky, ČNB sazby zvyšovat nebude. Ke zmírnění zahraničních protiinflačních tlaků by vedl pokles napětí v mezinárodních ekonomických vztazích a s ním související vyhlídka vyšší růstové dynamiky světové ekonomiky. Ta je ale zatím v nedohlednu. -
Komentář k výsledkům amerických prezidentských voleb. Pavel Drahotský, ředitel Saxo Bank pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko
Panující nejistota týkající se jména 45. prezidenta Spojených států je minulostí. Do Bílého domu s nejvyšší pravděpodobností nastoupí kontroverzní republikánský kandidát Donald Trump. Jeho triumf přináší trhům mnohé nejistoty a rizika. -
Komentář k výsledkům britského referenda o vystoupení z EU
Komentář k výsledkům britského referenda o vystoupení z EU. Pavel Drahotský, ředitel Saxo Bank pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko. -
KOMENTÁŘ K VÝVOJI NA ČÍNSKÉM AKCIOVÉM TRHU A OBCHODNÍ VÁLCE S USA
„Na čínském akciovém trhu se začínají objevovat investice, které mají hodnotu. Ačkoliv je složité vyhlížet konec obchodní války mezi Čínou a USA, když země v duchu rčení „oko za oko, zub za zub“ zpřísňují podmínky vzájemného obchodu, investoři začínají být kompenzováni za rizika, která kvůli tomu dopadají na růst čínského HDP. Tyto dopady přitom nemusí být tak dramatické, jak vykreslují nejhorší scénáře ekonomů. Čína je totiž nyní mnohem víc zaměřená na domácí obchod a současně má více obchodních partnerů. -
Komentář k zasedání FED
Včerejší zasedání FEDu přineslo investorům dvě klíčové zprávy. Tou první je nová prognóza, která je méně pesimistická ve srovnání s předchozí. Americké ekonomice se přes léto dařilo lépe, než FED očekával. To umožnilo snížit letošní očekávaný propad americké ekonomiky na 3.7% z 6.5%. Míra nezaměstnanosti by měla dosáhnout 7.6% ke konci roku oproti 9.3% očekávaných dříve. Prognózu jádrové inflace FED navýšil na 1,5%. I přes toto zlepšení se však celkový obrázek nemění. Hlavní starostí FEDu jsou rizika spojená s dopadem virové epidemie na ekonomiku a dlouhodobě nízká inflace, která by se k 2% cíli měla dostat až v roce 2023.
