Írán by mohl představit vlastní kryptoměnu

Čtěte více

• I přes snahu EU zůstane desetina kryptosvěta bez regulace. Podíl navíc může velmi snadno dramaticky vzrůst
  Evropské nařízení o trzích s kryptoaktivy (MiCA) vytvoří od roku 2025 nový regulovaný sektor finančních služeb. Jak ale upozorňují experti z mezinárodní advokátní kanceláře Noerr, přibližně desetina kryptosvěta zůstane v šedé zóně a regulaci na evropské úrovni podléhat nebude. Tento podíl se ale může velmi snadno výrazně změnit, online svět se dokáže vyvíjet velmi rychle. V minulosti například jedna z neregulovaných oblastí dokázala meziročně vzrůst o neuvěřitelných 524 %. Zaváděná přísnější pravidla tak mohou ve finále způsobit raketový růst zatím neregulované části trhu.
• I přes únorové zhoršení dynamiky tržeb by první čtvrtletí mělo přinést mírné oživení poptávky domácností
  Tuzemské maloobchodní tržby bez prodejů aut v únoru meziměsíčně klesly o 0,4 %, zatímco měsíc před tím zaznamenaly nárůst o 0,8 %. Ve srovnání s předpandemickým únorem 2020 byly tržby nižší o 5,4 %. Z hlediska struktury byl únorový pokles způsoben hlavně slabšími prodeji potravin (meziměsíčně klesly o 1,8 %). Tržby za nepotravinářské zboží a pohonné hmoty se naopak zvýšily (o 0,2 %, resp. o 1,5 % m/m).
• I přes výrazný růst cen nemovitostí realitní bublina v ČR nehrozí
  Ceny nemovitostí v České republice v posledních letech výrazně rostou, zejména ve velkých městech a jejich okolí. Tento růst je způsoben kombinací faktorů, jako je nedostatečná nabídka nových bytů, nižší úrokové sazby hypotečních úvěrů a rostoucí poptávka, ať už ze strany investorů nebo zájemců o vlastní bydlení. Mimořádnou situaci na českém realitním trhu potvrzují také nová data evropského statistického úřadu Eurostat: v letech 2010 až 2022 zdražily byty a domy v ČR o 126 procent. Průměrný nárůst v zemích Evropské unie je přitom pouhých 47 procent.
• I přes zlepšení PMI zůstávají vyhlídky průmyslu nejisté
  Český index nákupních manažerů ve výrobě v únoru vzrostl o 1,3 bodu na hodnotu 46,5, tedy nejvyšší hodnotu za posledních 9 měsíců. Tento výsledek byl v souladu s tržním očekáváním. Došlo opět k poklesu objemu nových zakázek a výroby, avšak v menší míře. Firmám ovšem stále dělá starost neochota zákazníků objednávat, zejména těch z odvětví strojírenství a automotive. Nižší pokles nových zakázek pak vedl i k menšímu úbytku zaměstnanosti. Výrobci projevují snahu nalákat nové zákazníky a ubírají ze svých marží, cena výstupů tak nadále pokračovala v poklesu. I přes hrozící nejistoty byla únorová očekávání průmyslníků pozitivní (poprvé od září) a nejsilnější od loňského května.
• I přes zpomalení česká ekonomika stále solidně roste
  Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostla česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku mezičtvrtletně o 0,3 %. V meziročním srovnání se domácí produkt zvýšil o 2,5 %. Tuzemská ekonomika tak stále vykazuje solidní tempo růstu v blízkosti svého potenciálu, a to i přes slabý růst v eurozóně a stagnaci u našeho hlavního obchodního partnera Německa. K růstu přidané hodnoty nejvíce přispěla odvětví služeb (obchod, doprava, skladování IT), dařilo se i stavebnictví, naopak průmysl zpomalil.
• I přes zvýšení deficitu státního rozpočtu vláda s novými státními dluhopisy nespěchá
  Ministerstvo financí v dnešní aukcí nabídlo dluhopisy s delší splatností sedm, jedenáct a dvacet let. Celkově investoři poptávali 29,7 mld. Kč, ministerstvo však emitovalo pouze 9,6 mld. Kč. Poptávka sice postupně klesá s tím, jak klesá i atraktivita českých státních dluhopisů z důvodu narůstající ceny. Vláda si však zajistila většinu výpůjčních potřeb v předchozích dvou měsících. I přes aktuální návrh zvýšit deficit státního rozpočtu tak není nucena pod tlakem emitovat nové státní dluhopisy a podbízet se investorům nízkou cenou.
• (I)racionální dluhopisové emise: Na sklonku éry nízkých sazeb?
  ČNB po deseti letech přikročila ke zvýšení sazby v srpnu o 0,20 procentního bodu a k dalšímu zvýšení dojde pravděpodobně v listopadu. Fed v září lehce zaskočil trh se svým úmyslem zvyšovat sazby opravdu tak, jak už delší dobu plánuje. Bank of England se již nemůže dále dívat na rostoucí inflaci a pravděpodobně zvýší sazby také. ECB sice neví, jak sundat nohu z plynu, ale k omezení měnové expanze se, pod tlakem nebývale silného hospodářského růstu, schyluje nejpozději zkraje příštího roku.
• Irák podporuje poptávku po bezpečných aktivech; libra atakuje maxima, USD slábne; denní přehled událostí
  Situace v Iráku je nyní hlavním determinantem nálady na finančních trzích, a to zejména na poli tzv. „bezpe...
• Irák zamíchal kartami, nakupují se bezpečná aktiva; denní přehled událostí
  Situace v Iráku pořádně zamíchala kartami. Investoři tak v reakci na tyto události opouštějí riziková aktiva a nakupují ta bezpečná...
• Írán a USA hlásí dohodu o otevření Hormuzu, ovlivní to rozhodnutí ČNB?
  USA a Írán dosáhly dohody o znovuotevření Hormuzského průlivu a prodloužení příměří. Podpisový „ceremoniál“ by se měl uskutečnit v pátek ve Švýcarsku. Dohoda předpokládá postupné odminování průlivu v průběhu 30 dnů, zrušení americké námořní blokády íránských přístavů, prodloužení příměří o 60 dnů a zahájení jednání o íránském jaderném programu – Írán by měl potvrdit závazek nepořizovat jaderné zbraně a dohodnout se na mechanismu likvidace svých zásob obohaceného uranu pod dohledem MAAE.
• Íránci koupí šedesát boeingů
  Iran Aseman Airlines podepsala s americkým výrobcem letadel Boeing smlouvu o nákupu 60 nových letounů 737 Max. Zástupci firem dohodu podepsali po ročním jednání. Hodnotu kontraktu firmy neuvedly, podle katalogových cen může činit asi šest miliard dolarů.
• Írán dnes skrze své spojence otevřel druhou frontu války v Perském zálivu. Může dojít k zablokování Brány nářků a dalšímu prudkému zdražení ropy a pohonných hmot i v Česku
  Jemenští povstalci Hútíové, spojenci Íránu, dnes zahájili ostřelování Izraele balistickými raketami. Otevírá se tak druhá fronta války v Perském zálivu. Povstalci, kteří se dosud do války nezapojovali, hrozí, že budou v útocích pokračovat, dokud budou trvat údery na Írán a jeho další spojence typu Hizballáhu.
• Írán dostal odpověď USA ve vyjednávání o jaderné dohodě, cena ropy klesá!
  Íránský ministr zahraničí oznámil, že země obdržela odpověď USA na navrhovaná řešení jaderné dohody a nyní pokračuje ve vyhodnocování připomínek USA. Cena ropy v reakci na tuto zprávu okamžitě klesla.
• Írán formalizuje kontrolu nad Hormuzským průlivem; ceny ropy zastavují pokles ❓⚓
  Írán formalizoval svou kontrolu nad Hormuzským průlivem zřízením nového orgánu — Persian Gulf Strait Authority (PGSA) — který vyžaduje, aby všechna proplouvající plavidla před získáním povolení k tranzitu předložila informační prohlášení. Formulář obsahuje více než 40 otázek týkajících se názvu plavidla, země původu a destinace, státní příslušnosti vlastníků, provozovatelů a posádky a také typu nákladu. Před vypuknutím konfliktu s USA a Izraelem na konci února 2026 byl průliv volně přístupný všem lodím — nyní Írán hrozí útokem na jakékoli plavidlo, které průlivem propluje bez povolení IRGC. Přes průliv prochází pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu, což znamená, že kontrola nad ním dává Teheránu obrovský vliv na globální ekonomiku.
• Írán hodlá zvyšovat těžbu ropy
  Do poloviny dubna by mohl Írán zvýšit těžbu ropy na čtyři miliony barelů denně. Během příštích pěti let pak hodlá otevřít 500 nových vrtů a produkovat 4,7 milionu barelů ropy denně. Už v lednu Írán oznámil, že jeho produkce se blíží k 3,9 milionu barelů ropy denně.
• Írán je asi za námi, Čína podepíše smlouvu a tržní nadšení dál stoupá
  Je další epizoda dlouhodobého konfliktu mezi USA a Íránem za námi? Vypadá to tak. Donald Trump nehrozí novými vojenskými akcemi a zůstal u sankcí, Írán mlčí. Obě země si tak vyměnily trochu toho terorismu a na další eskalaci to nevypadá. Finanční trhy s tím začaly počítat už s předstihem, sázka na příznivý výsledek opět vyšla a dnes tak optimismus nerušeně stoupá dál.
• Írán naznačil návrat dopravy přes Hormuz, ropa prudce ztrácí 📉
  Cena ropy výrazně oslabila poté, co íránská státní televize informovala o neoficiálním návrhu dočasné mírové dohody mezi USA a Íránem. Podle tohoto návrhu by se námořní doprava přes Hormuzský průliv mohla vrátit k normálu do jednoho měsíce od finalizace dohody. Právě Hormuz je jedním z nejcitlivějších míst světového energetického trhu, protože přes něj proudí významná část globálních dodávek ropy a zkapalněného plynu.
• Irán nechce vojnu, ale chce urán
  Včerajšie obchodovanie bolo pomerne nezaujímavé a bolo zjavné, že trh čaká na tieto dva...
• Írán nevidí vůli k míru ze strany USA
  Írán uvedl, že blokáda íránských přístavů je hlavním důvodem, proč nelze vést skutečná mírová jednání. Íránský prezident Masúd Pezeškíán prohlásil, že Írán vítá dialog, avšak Amerika musí rovněž prokázat ochotu k míru. Pezeškíán otevřeně obvinil americké úřady a stát USA z pokrytectví a rozporů "které vidí celý svět". Teherán bude i nadále přijímat veškerá nezbytná opatření k ochraně svých národních zájmů.
• Írán odmítl příměří 🔥🚨
  Írán odmítl návrh na dočasné příměří a místo toho požaduje trvalý konec války, zrušení sankcí, obnovu země a také jasná pravidla pro bezpečný průjezd přes Hormuzský průliv. Odpověď měla být podle dostupných informací předána přes Pákistán a přichází v době, kdy se blíží ultimátum prezidenta Donalda Trumpa na znovuotevření této klíčové námořní trasy.