Rusko prodalo první emisi eurobondu od zavedení západních sankcí

Rusko včera prodalo svou první emisi eurobondu od zavedení západních sankcí v roce 2014. Emisí desetiletého dluhopisu obchodovaného na západních trzích získala Moskva 1,75 miliardy dolarů za cenu 4,75 procenta. Většinu cenných papírů přitom nakoupili zahraniční investoři, sdělil ruský ministr financí Anton Siluanov.

Zdroje agentury Reuters během dne uváděly, že o první ruskou emisi eurobondů od roku 2013 má zájem podstatně méně zahraničních investorů, než Moskva čekala. Siluanov ale uvedl, že zahraniční kupci se na prodeji emise podíleli 70 procenty a celková poptávka po eurobondu se dostala nad sedm miliard dolarů.

Emise podle Siluanova ukázala, že vůči Rusku jako emitentovi cenných papírů přetrvává ve světě "vysoká důvěra", i navzdory "neoficiálním tlakům". Některé investory odrazovala nejistota spojená se sankcemi, které Západ uvalil na Rusko kvůli ukrajinské krizi, další ale odstrašila varování a hrozby, které vůči potenciálním investorům vysílaly úřady v Evropě a v USA.

Vláda chce emisí zaplnit mezery v rozpočtu, které způsobil propad světových cen ropy a hospodářský pokles. Chce také předvést, že si stále dokáže půjčovat na mezinárodních trzích. Rusko si letos podle rozpočtových dokumentů může půjčit v zahraničí maximálně tři miliardy dolarů.

Prodej zorganizovala VTB Capital, což je investiční divize ruské banky VTB. Moskva sice zvala do tendru na organizaci emise západní banky, ty se ale kvůli hrozbám z vládních míst nezúčastnily. Sankce sice západním bankám přímo nezakazují účastnit se emisí ruských dluhopisů, vytvořily ale značnou nejistotu. Podle bankovních zdrojů dostaly banky z Bruselu a Washingtonu jasná varování před účastí.

Dosažený výnos pro investory je nad výnosy jiných srovnatelných ruských dluhopisů. Ruský dolarový eurobond splatný v roce 2023 má nyní na trhu výnos kolem čtyř procent.

Velký zájem o dolarové dluhopisy měli domácí, tedy ruští investoři. Ti potřebují uplatnit dolary, které nakupovali během prudkého sestupu rublu v minulých dvou letech.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Rusko podle šéfky centrální banky nemůže žít z rezerv, čeká ho transformace
  Ruská ekonomika nemůže donekonečna žít ze svých finančních rezerv a bude muset projít transformací, aby se vypořádala s důsledky mezinárodních sankcí. Uvedla to dnes guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová. Předpověděla také, že míra inflace v Rusku se vrátí na čtyřprocentní cílovou úroveň centrální banky až v roce 2024. Podle agentury Reuters přitom signalizovala další snižování úrokových sazeb.
• Rusko podle šéfky senátu neplánuje zestátňovat aktivity odcházejících firem
  Rusko neplánuje zestátňovat aktivity zahraničních podniků opouštějících zemi. Uvedla to dnes podle agentury RIA Novosti předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková v souvislosti s návrhem zákona o uvalování vnější správy na tyto aktivity.
• Rusko podle výboru investorů nesplnilo dluhové závazky
  Rusko nesplnilo své závazky vůči věřitelům, protože neuhradilo úroky z dluhopisů v hodnotě zhruba 1,9 milionu dolarů (44 milionů Kč). K tomuto závěru dnes dospěl výbor Mezinárodního sdružení pro swapy a deriváty (ISDA). Rusko se tak ještě více přiblížilo k platební neschopnosti. Informují o tom agentury Reuters a AFP.
• Rusko podpořilo rubl desítkami miliard USD
  Ruská centrální banka minulý měsíc vynaložila na podporu domácí měny 22,3 miliardy dolarů a 2,3 miliardy...
• Rusko pohrozilo právními kroky, pokud se ho Západ pokusí dotlačit k bankrotu
  Rusko podnikne právní kroky, pokud se ho západní země pokusí dotlačit ke státnímu bankrotu. Uvedl to podle agentury Reuters ruský ministr financí Anton Siluanov v rozhovoru s listem Izvestija. Rusku nyní hrozí vyhlášení platební neschopnosti poté, co minulý týden uhradilo splátky dolarových dluhopisů v rublech. Země se kvůli útoku na Ukrajinu stala terčem rozsáhlých sankcí, které mimo jiné omezují její přístup ke globálnímu finančnímu systému.
• Rusko pokračuje v podpoře rublu
  Ruská centrální banka minulý týden vynaložila na podporu kurzu domácí měny více než 4,5 miliardy dolarů...
• Rusko povolilo plynárenské firmě Novatek zřídit vlastní bezpečnostní síly
  Ruský parlament dnes schválil návrh, aby ruská plynárenská společnost Novatek získala právo zřídit vlastní bezpečnostní síly k ochraně svých zařízení. Informovala o tom agentura Reuters. Podobné právo již dříve získaly i jiné ruské energetické podniky, například největší ruská plynárenská společnost Gazprom či největší ruský producent ropy Rosněfť.
• Rusko pozastavilo platnost smlouvy s Japonskem o rybolovu u Kurilských ostrovů
  Rusko pozastavilo platnost smlouvy, která japonským rybářům umožňuje lovit ryby v blízkosti jižního pobřeží Kurilských ostrovů. Ruské ministerstvo zahraničí dnes tento krok vysvětlilo tím, že Japonsko neprovedlo dohodnuté platby.
• Rusko pozastavuje daňové dohody se zeměmi, které nepokládá za přátelské
  Ruský prezident Vladimir Putin podepsal nový zákon o pozastavení řady ustanovení daňových dohod s "nikoliv přátelskými státy", včetně Česka. Oznámila to včera ruská média s odvoláním na úřední portál, který příslušný zákon zveřejnil. Zákon vstoupí v platnost deset dní po publikování, napsala agentura TASS.
• Rusko požaduje po ExxonMobilu 15,5 mld. rublů za údajně nezaplacené daně
  Ruská generální prokuratura žádá soud, aby od americké ropné společnosti ExxonMobil vymáhal údajně nezaplacené daně 15,5 miliardy rublů (4,8 miliardy Kč). Informovaly o tom dnes agentury TASS a Interfax s odvoláním na soudní dokumenty.
• Rusko prý jedná s Čínou o půjčce v jüanech
  Rusko jedná s Čínou o možnosti získat půjčku v čínských jüanech, žádné rozhodnutí ale v této záležitosti prozatím nepadlo. Tiskové agentuře RIA to řekl ruský ministr financí Anton Siluanov. Ruské ministerstvo financí podle něj s tím čínským jednalo koncem loňského roku.
• Rusko prý opět intervenuje, rubl posiluje
  Ruský rubl (RUB) zahájil dnešní obchodování mírným poklesem, později ale výrazně posílil vůči dolaru...
• Rusko překvapivě snížilo úrok na 7,75 %
  Ruská centrální banka dnes překvapivě snížila svou hlavní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 7,75 procenta. Zároveň uvedla, že díky výraznějšímu poklesu inflace může další snižování sazeb následovat v první polovině příštího roku. Banka také zvýšila odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) na příští rok.
• Rusko přestalo dodávat plyn do Polska a Bulharska, cena suroviny se zvyšuje
  Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes ráno zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje. Cena plynu pro evropský trh se pak výrazně zvýšila. Evropská unie oznámila, že chystá společnou reakci, podle polské i bulharské strany Gazprom porušil uzavřené smlouvy.
• Rusko přidává další překážky pro odcházející zahraniční firmy
  Zahraniční společnosti, které chtějí opustit Rusko, čelí dalším překážkám. Ruské ministerstvo financí přidalo další požadavky související s odchodem firem, včetně dvouletého limitu na možnost zpětného odkupu podniků, uvedla agentura Reuters.
• Rusko příští rok zredukuje státní pomoc ekonomice
  Rusko v příštím roce zredukuje státní podporu ekonomice a bude sledovat růst nákladů na obsluhu státního dluhu, který se kvůli pandemii covidu-19 výrazně zvýšil, a propad cen ropy. Uvedl to dnes ministr financí Anton Siluanov.
• Rusko: Rezervní fond může až polovinu peněz vložit do státních dluhopisů
  Ruský fond národního bohatství bude moci investovat až polovinu svých prostředků do ruských státních dluhopisů. Rozhodla o tom podle agentury Reuters ruská vláda. Fond byl vytvořen jako rezerva pro obtížné období a v minulosti do ruských státních dluhopisů neinvestoval.
• Rusko se chce zbavovat amerických dluhopisů a vyhýbat se dolaru
  Rusko se chce zbavovat amerických státních dluhopisů a při mezinárodních transakcích plánuje na úkor amerického dolaru více využívat rubl a další měny včetně eura. Včera to ve státní televizi řekl ruský ministr financí Anton Siluanov. Jde o reakci na novou sérii amerických sankcí uvalených na Rusko.
• Rusko se loni stalo hlavním dodavatelem ropy do Číny
  Rusko loni sesadilo Saúdskou Arábii z pozice hlavního dodavatele ropy do Číny. Podle údajů čínského celního úřadu dodalo Rusko do Číny rekordních 107,02 milionu tun ropy, tedy 2,14 milionu barelů denně. To je mnohem více než další dva velcí vývozci, Saúdská Arábie a Irák. Čína je největším světovým dovozcem ropy a odmítá sankce na ruskou ropu uvalené Západem.
• Rusko se nezúčastní zasedání OPEC
  Ceny ropy dnes klesají o více než 1,5 % poté, co Rusko dnes potvrdilo, že nevyšle své zástupce na klíčové středeční zasedání Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), které se koná ve Vídni.