Evropská komise si chce na fond obnovy od června půjčovat 150 miliard eur ročně

Evropská komise (EK) si chce první peníze na mimořádný fond pokrizové obnovy ekonomik začít na finančních trzích půjčovat v červnu. Celkem by do roku 2026 chtěla v rámci společného dluhu získat pro země Evropské unie 800 miliard eur (20,8 bilionu Kč), které by EU měla splatit do roku 2058. Oznámil to dnes eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn. Komise si podle něho může první finance vypůjčit až poté, co všechny státy ratifikují zvýšení záruk unijního rozpočtu. Podle diplomatů ale nejsou státy zdaleka jednotné v tom, kolik peněz a z jakých nových daní a poplatků budou ochotny na splacení dluhu do společného rozpočtu posílat.

Všech 27 unijních zemí se loni shodlo na tom, že v rámci pomoci odvětvím, firmám i lidem zasaženým koronavirovou krizí si mezi sebe rozdělí 750 miliard eur z bezprecedentní společné půjčky. Tato částka v cenách z roku 2018 se zhruba vyrovná zmíněným 800 miliardám v aktuálních cenách.

Podle Hahna by si komise chtěla každý rok vypůjčit zhruba 150 miliard eur. Brusel chce vydávat společné dluhopisy se splatností od tří do 30 let. Zhruba 250 miliard eur z celkové částky by měly tvořit takzvané zelené dluhopisy určené k financování klimaticky šetrných projektů.

"Naše struktury budou připraveny do června a v té chvíli si teoreticky můžeme začít půjčovat. Bude to však záležet na tom, jak rychle státy dokončí proces ratifikace," řekl dnes novinářům Hahn. Závazek umožňující komisi ručit za půjčku rozpočtem, díky čemuž si může peníze opatřit s nejvýhodnějšími úrokovými sazbami, ratifikovala více než polovina členských zemí. Nejistá je však zatím situace například v Německu, kde začal legálnost zvýšení záruk zkoumat soud, či v Polsku, kde se kvůli sporu o ratifikaci otřásá vládní koalice.

První peníze by do členských zemí mohly začít proudit ve druhé polovině letošního roku v rámci předfinancování jednotlivých projektů, které může tvořit až 13 procent celkového příspěvku. Kromě ratifikace vyšších rozpočtových záruk, kterou zatím dokončila zhruba polovina členských zemí, musejí také státy komisi do konce dubna předložit národní plány obnovy. Brusel má pak dva měsíce na to, aby je posoudil a na jejich základě začal peníze rozdělovat.

Mírnou většinu balíku budou tvořit granty, zbytek výhodné úvěry. Největšími příjemci peněz mají být Itálie, Španělsko a Polsko. Česká republika může na přímých dotacích získat přes 180 miliard Kč.

Pokud všechny země rozpočtové záruky schválí, budou se muset shodnout na tom, čím půjčku splácet. Podle Hahna komise počítá s vyrovnáváním dluhu po dobu 30 let od roku 2028. Půjčky budou splácet přímo země, které je čerpaly, dotace pak unie splatí společně díky plánovaným novým příjmům rozpočtu. Mezi nimi figuruje například uhlíkové clo, rozšíření příjmů z emisních povolenek, poplatek z nerecyklovaných plastů či digitální daň. Brusel by z nich chtěl získávat ročně až 15 miliard eur. Diplomaté přitom hovoří o neshodách, které jsou mezi jednotlivými státy znát.

"Čeká nás další tvrdý souboj," řekl ČTK diplomatický zdroj s odkazem na maratonské dohadování, které loni v létě předcházelo shodě na parametrech fondu obnovy. Velké spory se čekají zejména kolem daně pro velké digitální firmy, kterou chce zatím většina zemí koordinovat se Spojenými státy, některé však tlačí na její rychlejší zavedení na úrovni EU.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Evropská komise provedla kontroly v plynárenských společnostech v Německu
  Evropská komise (EK) kvůli podezření ze zneužívání dominantní pozice na trhu provedla kontroly v několika společnostech v Německu, které se věnují dodávkám, transportu a skladování zemního plynu. Konkrétní firmy komise v dnes zveřejněném prohlášení neuvedla. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že v hledáčku byly německé kanceláře ruského Gazpromu. Mluvčí RWE sdělila ČTK, že této společnosti se kontroly netýkaly, a to ani v Německu ani v České republice.
• Evropská komise představila možnosti dlouhodobého rozpočtu EU
  Evropská komise (EK) dnes představila různé možnosti dlouhodobého rozpočtu Evropské unie po roce 2020, včetně variant budoucího využívání peněz ze strukturálních a investičních fondů EU. Ty jsou nyní dostupné všem členským zemím, komise však nastínila možnost jejich omezení na méně rozvinuté země či regiony.
• Evropská komise představí návrhy na podporu zelené ekonomiky a soběstačnosti EU
  Evropská komise dnes představí sadu návrhů, jejichž cílem je podpořit zelenou ekonomiku a posílit evropskou soběstačnost v produkci strategických surovin a materiálů. Brusel jimi hodlá reagovat na masivní americkou podporu klimaticky čisté výroby a omezit vliv Číny na produkci důležitých technologií.
• Evropská komise představí plán na obnovu Ukrajiny, výši pomoci zvažuje
  Evropská komise (EK) se chystá představit plán na obnovu Ukrajiny, jehož součástí má být i balík finanční pomoci včetně výhodných půjček. Komise chce také dál zkoumat možnost, zda by se dal na nápravu válečných škod využít majetek zabavený v rámci sankcí ruským a běloruským oligarchům. Napsaly o tom agentura Reuters a deník The Guardian. Návrh EK představí ve středu, o konkrétní výši finanční pomoci zatím není jasno.
• Evropská komise představí pravidelnou makroekonomickou předpověď
  Evropská komise dnes představí svou pravidelnou podzimní předpověď. Tradičně nabídne nejen výhled vývoje hospodářství Evropské unie a eurozóny, ale i všech 27 členských zemí bloku a významných partnerů unie. Prognózu představí eurokomisař pro hospodářské a finanční otázky, daně a cla Pierre Moscovici.
• Evropská komise představí vizi bankovní unie
  Evropská centrální banka by měla mít dohled nad všemi bankami v eurozóně a mohla by schvalovat bankovní licence...
• Evropská komise schválila francouzský plán na obnovu ekonomiky
  Evropská komise dnes schválila francouzský plán na obnovu ekonomiky zasažené pandemií covidu-19. Francie tak na financování plánu v celkové hodnotě 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč) získá téměř 40 miliard eur (jeden bilion Kč) z fondu obnovy Evropské unie. Informovala o tom agentura AFP.
• Evropská komise schválila Chorvatsku zavedení eura od ledna příštího roku
  Chorvatsko včera udělalo klíčový krok na cestě k tomu, aby od ledna příštího roku mohlo jako svou měnu začít používat euro. Evropská komise dospěla k závěru, že země plní všechna potřebná kritéria a může se za sedm měsíců stát dvacátým členem eurozóny. Chorvatský parlament již potřebný zákon schválil a definitivní slovo budou mít v červenci členské země, jejichž souhlas by měl být spíše formalitou. Dalších šest zemí včetně Česka podle komise plní jen část nutných podmínek na cestě ke společné měně.
• Evropská komise schválila italský plán obnovy po pandemii
  Evropská komise dnes schválila italský plán obnovy ekonomiky potýkající se s dopady pandemie covidu-19. Země s třetí největší ekonomikou v sedmadvacítce z unijního fondu o celkovém objemu 750 miliard eur dostane 191,5 miliardy eur (skoro 4,9 bilionu korun), tedy nejvíce ze všech zemí.
• Evropská komise schválila Německu pomoc bývalé dceřiné firmě ruského Gazpromu
  Evropská komise (EK) schválila německé vládě pomoc bývalé dceřiné společnosti ruského energetického koncernu Gazprom. Německý podnik dříve známý jako Gazprom Germania nyní pod názvem Securing Energy for Europe (Sefe) obdrží od Berlína přes šest miliard eur (145 miliard Kč). Komise to uvedla ve svém úterním sdělení. Firma se kvůli válce na Ukrajině a přerušení dodávek ruského plynu dostala do hluboké ztráty.
• Evropská komise snížila odhad letošního růstu české ekonomiky na tři procenta
  České hospodářství po loňském rekordním propadu letos opět vzroste, tempo oživení ale bude pomalejší, než se dosud čekalo. Ve své ekonomické prognóze to dnes uvedla Evropské komise (EK), podle níž letos hrubý domácí produkt (HDP) České republiky vzroste o tři procenta. V předchozí prognóze v létě komise počítala s růstem 3,9 procenta. Na příští rok EK předpověď upravila pouze mírně. Místo původních 4,5 procenta nyní očekává růst o desetinu bodu slabší.
• Evropská komise varuje hlavně Itálii a Francii
  Evropská komise nalezla povážlivé makroekonomické nerovnováhy u Itálie, Chorvatska a Slovinska. V dnešní...
• Evropská komise výrazně zhoršila odhad růstu české ekonomiky na příští rok
  Česká ekonomika se v příštím roce bude pohybovat na hraně recese a její růst zpomalí na 0,1 procenta místo dříve očekávaných dvou procent. Počítá s tím dnešní makroekonomická prognóza Evropské komise (EK), podle níž se na zhoršení odhadů podepíše zejména pokračující válka na Ukrajině a související energetická krize. Letos naopak české hospodářství díky relativně příznivé první polovině roku proti dřívějšímu odhadu růst mírně zvýší, a to na 2,5 procenta.
• Evropská komise začne vyjednávat s Řeckem o třetím programu
  Evropská komise (EK) začne jednat s Řeckem o detailech třetího záchranného programu ze záchranného fondu...
• Evropská komise zhoršila odhad letošního růstu ekonomiky EU na čtyři procenta
  Růst ekonomiky Evropské unie bude proti odhadům z loňského podzimu letos pomalejší, hlavně kvůli vysoké inflaci a nedostatku některých zdrojů. Ve své zimní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK). Ta nyní očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) sedmadvacítky unijních zemí o čtyři procenta, což je o tři desetiny bodu méně, než předpovídala na podzim.
• Evropská komise zhoršila odhad letošního růstu ekonomiky EU na 0,6 procenta
  Evropská komise (EK) zhoršila odhad růstu ekonomiky EU na letošní rok na 0,6 procenta. To je o dvě desetiny bodu slabší růst, než s jakým počítala ještě koncem léta. Komise to dnes uvedla ve své podzimní makroekonomické prognóze. V jarní prognóze, která byla zveřejněna v květnu, komise unijní ekonomice předpovídala na letošek růst o jedno procento.
• Evropská komise zhoršila odhad letošního růstu ekonomiky EU na 0,8 procenta
  Evropská komise (EK) zhoršila výhled vývoje ekonomiky Evropské unie na letošní i příští rok. Nově očekává, že hrubý domácí produkt (HDP) se v letošním roce zvýší o 0,8 procenta, zatímco na jaře čekala růst o jedno procento. Inflace však bude nadále zvolňovat a trh práce zůstane v dobré kondici. Komise to dnes uvedla ve své letní makroekonomické prognóze. Německá ekonomika, která je největší v Evropě, ale podle komise letos klesne. Odhad růstu na příští rok EK snížila o 0,3 procentního bodu na 1,4 procenta. Loni ekonomika EU vykázala růst o 3,4 procenta.
• Evropská komise zhoršila růst ekonomiky EU na příští rok na 0,3 procenta
  Evropská ekonomika se na přelomu roku zejména kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu dostane do recese a hospodářský růst v příštím roce proti původním odhadům výrazně zpomalí. Ve své podzimní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK). Hrubý domácí produkt (HDP) sedmadvacítky členských zemí podle ní vzroste o 0,3 procenta místo 1,5 procenta, jak předpokládala předpověď z léta. Unijní exekutiva zároveň výrazně zvýšila odhadovanou míru inflace, kterou letos v průměru očekává na rekordních 9,3 procenta. Předchozí odhad byl o procentní bod nižší.
• Evropská komise zhoršila výhled české ekonomiky, čeká pokles o 0,4 procenta
  Evropská komise (EK) zhoršila výhled české ekonomiky a zatímco na jaře ještě počítala s růstem o 0,2 procenta, nyní jí předpovídá pokles, který odhaduje na 0,4 procenta. Uvedla to dnes ve své podzimní makroekonomické prognóze.
• Evropská komise zhoršila výhled letošního růstu ekonomiky EU
  Po slabém růstu v loňském roce vstoupila ekonomika Evropské unie do nového roku v horší kondici, než se očekávalo. Ve své zimní prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK), která zhoršila výhled růstu ekonomiky EU i zemí eurozóny. Nově čeká růst hrubého domácího produktu (HDP) v EU letos o 0,9 procenta místo dosud očekávaných 1,3 procenta, výhled růstu pro eurozónu zhoršila na 0,8 procenta z původních 1,2 procenta.