Ekonomické programy prezidentských kandidátů v USA se ostře liší

Rozdíly mezi ekonomickými programy a návrhy obou kandidátů jsou v letošní kampani výjimečně výrazné. Demokratická kandidátka Hillary Clintonová vesměs navazuje na ekonomickou politiku osmi let vlády Baracka Obamy a pod tlakem sílícího levého křídla demokratů prohlubuje její důraz na sociální spravedlnost. Republikánský uchazeč Donald Trump naproti tomu předkládá vizi razantního posílení zesláblého hospodářského růstu a udělat to chce zejména pomocí dramatického snížení daní.

Výjimečné je také to, že oba kandidáti se v souladu s trendem patrným v celém průmyslovém světě odvracejí od donedávna konsensuální podpory volného obchodu. Tón zde udává Trump, který vedle zastavení masové imigrace požaduje radikální omezení obchodu s některými zeměmi v čele s Mexikem a Čínou a hlubokou revizi dosavadních obchodních smluv.

Příjmy a pracovní místa

Trump usiluje o podporu zejména mezi vrstvami, jejichž mzdy se od nástupu globalizace v 90. letech takřka nezměnily, tedy hlavně pracujících v průmyslu. Předložil vizi obnovení všeobecného vzestupu příjmů a pracovních míst, především pomocí renesance domácí průmyslové výroby. Plánuje rozsáhlé snížení daní a dramatické omezení státní regulace ekonomiky. Slibuje rovněž posílení výdajů na obranu a infrastrukturu při zachování současné podoby populárních a stále nákladnějších systémů důchodového zabezpečení a zdravotní péče pro důchodce.

Clintonová svým ekonomickým programem navazuje na Obamovu politiku a navrhuje výrazně zvyšovat výdaje prakticky na cokoli, od rekvalifikací přes infrastrukturu až po takzvanou čistou energii. Podporuje snahy Obamovy vlády o zvýšení federální minimální mzdy a chce posílit podíl žen na pracovní síle prodloužením placených dovolených a zvýšením příspěvků na péči o děti. Přišla také s radikálně levicovým návrhem podpořit daňově firmy, které nabídnou zaměstnancům podíl na zisku.

Obchod a globalizace

Letošní kampaň se od těch minulých liší zejména v tom, jak ostře nastolila debatu o otevírání obchodu a hranic, o globalizaci a jejím vlivu na situaci amerických pracujících. Trump i Clintonová se stavějí proti návrhu dohody Transpacifického partnerství (TPP) mezi 12 zeměmi kolem Tichého oceánu a Trump by chtěl od základů změnit, případně dokonce vypovědět dohodu o Severoamerické zóně volného obchodu (NAFTA) mezi USA, Kanadou a Mexikem z 90. let, kterou sjednal prezident Bill Clinton. Trump hodlá podpořit upadající tradiční průmysl obnovou cel, zejména vůči Mexiku. Ve vztahu k Číně, která podle něj bere Američanům práci, pak chce nastolit zpřísněný obchodní režim vycházející z toho, že Čína bude oficiálně označena za zemi, která "manipuluje s domácí měnou".

Globalizace a otevírání se zemím jako je Mexiko a Čína vedla podle Trumpa jen k tomu, že americké firmy přemísťují továrny právě tam. Ekonomové se obávají, že Trumpovy protekcionistické kroky by mohly poškodit řadu amerických odvětví, která se opírají o dovoz, a vyvolat obchodní válku.

Clintonová, která v minulosti dohody o volném obchodě podporovala a dohodu TPP označila za "zlatý standard" takových smluv, v kampani obrátila, když převahu v její straně získalo levé křídlo odpůrců volného obchodu a zanikl dlouhodobý konsenzus obou stran. Její politická platforma je ale v této věci nejednoznačná, což odráží jak snahu o přízeň vyšší střední vrstvy, tak obavu z odcizení početných krajně levicových stoupenců jejího protivníka z primárek Bernieho Sanderse, který se ve své protiobchodní rétorice často shodoval s Trumpem. V srpnu ale Clintonová podle listu The Wall Street Journal (WSJ) jednoznačně slíbila, že TPP nepodpoří a že v dohodě NAFTA navrhne změny.

Daně

Mezi oběma kandidáty jsou tradiční diametrální rozdíly na otázku daní, které souvisejí s ostře odlišnými pohledy obou stran na otázku velikosti státu. Trump zastává obecný konzervativní princip co nejnižších daní a navrhuje výrazné snížení sazeb daně z příjmů fyzických osob pro většinu příjmových skupin. To je podle něj jeden z kroků, které vyvedou ekonomiku z útlumu převládajícího od poslední krize na konci minulého desetiletí a které zdvojnásobí roční průměrný hospodářský růst zpět ke čtyřem procentům; podle ekonomů to ale udělá v rozpočtu značnou díru.

Daň z firemních zisků, která je v USA jedna z nejvyšších ve vyspělém světě, chce Trump srazit z nynějších více než 30 na 15 procent. To podle něj přiměje americké firmy převést domů a tam investovat biliony dolarů, které vydělaly v zahraničí, kde je kvůli vysokému domácímu zdanění nechávají. Trump také hodlá zrušit daň z pozůstalosti a přidává nabídku daňových odpisů na péči o děti a další úlevy.

Clintonová předkládá řadu daňových návrhů, sestávajících vesměs ze zvýšení daní pro lidi s vysokými příjmy a daňových úlev pro favorizované skupiny. Problém amerických firem, které kvůli vysokému zdanění mají tendenci přesunovat svá sídla do zahraničí, a který Trump řeší výrazným snížením firemních daní, chce Clintonová zvládnout ještě důraznějšími vládními restrikcemi, než zavedla Obamova vláda. Clintonová chce také zvýšit daň z pozůstalosti a daně z kapitálových zisků a v poslední době nabízí dosud nepříliš konkretizované snížení daňové zátěže pro střední třídu.

Trumpovy poslední daňové návrhy by ekonomiku v nejbližších letech zřetelně posílily, naopak plány Clintonové by ji oslabily, řekli ekonomové listu WSJ. Pokud by ale zůstaly výdaje na dosavadní úrovni, situace by se otočila, protože Trumpův plán by bez dalších výdajových škrtů zvýšil federální dluh mnohem více, než se dosud předpokládá, což by vyvinulo tlak na hospodářský růst.

Infrastruktura

Jednou z mála věcí, na nichž se oba kandidáti vcelku shodují, je nutnost investovat do dopravní a energetické infrastruktury, tedy výstavby a oprav silnic, mostů, přístavů, letišť a přenosových sítí. Trump slibuje program obnovy infrastruktury v hodnotě bilionu dolarů a chce výrazně zrychlit schvalování a realizaci projektů. V energetice Trump hodlá podpořit těžbu ropy a plynu na federální půdě a schválit energetické projekty, které Obamova vláda z ideologických důvodů zavrhla, zejména ropovod Keystone z Kanady.

Clintonová slíbila předložit Kongresu prvních 100 dní v úřadu plán obnovy infrastruktury za 275 miliard dolarů. Financovat to chce z reformy firemních daní a plánuje rovněž založit federální banku pro financování infrastruktury.

Zdroj: Reuters, ČTK, The Wall Street Journal

Čtěte více

• Ekonomická nálada v EU v říjnu dál rostla
  Ekonomická nálada v říjnu dál rostla v celé Evropské unii, ale také v zemích platících eurem...
• Ekonomická nálada v EU v říjnu klesla na dvouleté minimum, zhoršila se i v ČR
  Ekonomická nálada v Evropské unii se v říjnu osmý měsíc za sebou zhoršila a dostala se na nejslabší úroveň za dva roky. Vyplývá to z dnešní zprávy Evropské komise (EK). Index ekonomické nálady v EU se meziměsíčně snížil o 1,5 bodu na 90,9 bodu. V samotné České republice klesl o téměř šest bodů na 82,5 bodu, plyne z údajů komise.
• Ekonomická nálada v EU vystoupila na rekord, v Česku se ale výrazně zhoršila
  Ekonomická nálada v Evropské unii se v červenci vyšplhala na rekord. Její index vzrostl o 0,9 bodu na 118 bodů, nárůst přitom zaznamenal už šestý měsíc za sebou. Oznámila to dnes Evropská komise (EK). V České republice však index ekonomické nálady podle komise klesl na 90,2 bodu z červnové hodnoty 106,1 bodu.
• Ekonomická recese by měla trvat jen krátce, inflace zeslábne, předvídá ekonom
  Ekonomická recese v Česku, která už letos podle ekonoma Jana Čapka z Národního insitutu SYRI začala, by měla trvat krátce a povede k poklesu hrubého domácího produktu v jednotkách procent. Bude podle něj ještě růst nezaměstnanost, ale ne dramaticky. U inflace očekává ekonom postupný pokles k pěti procentům na konci příštího roku z nynějších dvouciferných hodnot. Uvedl to v tiskové zprávě. Čapek předpokládá, že kvůli poklesu spotřebitelské poptávky, která se už nyní projevuje, bude muset řada výrobců zlevňovat a snižovat marže.
• Ekonomické cíle Pekingu jsou prý nereálné
  Čínská vláda by se měla vzdát nereálných cílů pro hospodářský růst. Tvrdí to podle serveru BBC miliardář...
• Ekonomické fórum v ČNB bude hovořit o měnové odluce i aktuálních otázkách
  V budově České národní banky (ČNB) se dnes uskuteční Česko-Slovenské ekonomické fórum, které se bude věnovat rozdělení společné měny i aktuálním ekonomickým otázkám. Fórum je jednou z akcí, které ČNB pořádá u příležitosti 30. výročí vzniku samostatného Česka. Letos takto například uspořádala výstavu o měnové odluce nebo vydala speciální tisícikorunovou bankovku s přetiskem s logem ČNB ke 30 letům existence a motivem dobového kolku z doby měnové odluky.
• Ekonomické instituty: Německá ekonomika v příštím roce klesne o 0,4 procenta
  Hrubý domácí produkt (HDP) Německa letos i přes všechny dopady ruské invaze na Ukrajinu vykáže růst o 1,4 procenta, v roce příštím ale o 0,4 procenta klesne. Dnes to na tiskové konferenci v Berlíně oznámili zástupci čtyř předních německých ekonomických institutů. Jejich prognóza počítá s návratem k hospodářskému růstu v roce 2024, kdy by ekonomika mohla vykázat růst o 1,9 procenta.
• Ekonomické instituty zlepšily výhled německé ekonomiky, pokles už letos nečekají
  Německo se letos vyhne hospodářské recesi a jeho ekonomika vykáže mírný růst. Ve své zprávě to dnes uvedly přední ekonomické instituty. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle nich letos v Německu zvýší o 0,3 procenta, zatímco dosud počítaly s poklesem. Jeho rozsah v předchozí zprávě zveřejněné loni na podzim odhadovaly na 0,4 procenta. Zvolna pak bude klesat inflace.
• Ekonomické oživení Latinské Ameriky bude částečné a nerovnoměrné
  Hospodářské oživení regionu Latinská Amerika a Karibik z dopadů pandemie nemoci covid-19 bude částečné a nerovnoměrné. Výkon ekonomik se na dřívější úroveň bude vracet roky. Nejvíce potíží v tomto směru budou mít země závislé na turistice, vyplývá ze včera zveřejněné zprávy Mezinárodního měnového fondu (MMF). Ten očekává, že se hrubý domácí produkt (HDP) regionu letos propadne o 8,1 procenta a na rok 2021 předpovídá růst o 3,6 procenta.
• Ekonomické programy Fillona a Juppého před prezidentskými volbami
  O možnost utkat se v jarních volbách o post prezidenta Francie se příští neděli utkají ve druhém kole stranických primárek dva kandidáti francouzské konzervativní pravice, bývalí předsedové vlády - vítěz prvního kola Fran„ois Fillon a Alain Juppé. Francouzský konzervativní deník Le Figaro při porovnání jejich ekonomických programů dospěl k závěru, že vize obou se v mnohém podobají, nicméně realizace Fillonových plánů by byla citelně tvrdší.
• Ekonomické ukazatele v Číně se zhoršují, země omezila statistiku z trhu práce
  Čína dnes zveřejnila další sérii statistických dat, která prokazují, že druhá největší ekonomika světa roste výrazně pomaleji, než si vláda v Pekingu naplánovala. Čínský statistický úřad navíc přestal zveřejňovat údaje o nezaměstnanosti mezi mladými, která byla v posledních měsících rekordní. Mluvčí statistiků řekl, že je nutné přehodnotit metodologii.
• Ekonomicky byl vstup do EU pro střední Evropu přínosem
  Vstup velké skupiny zemí ze středu a východu Evropy do Evropské unie pro ně před 15 lety znamenal významné finanční a ekonomické příležitosti, včetně třeba větší důvěry zahraničních investorů. Zsolt Darvas, analytik bruselského střediska Breugel, ale také upozorňuje, že přes evidentní přínos, kterým pro ně vstup do EU byl, se hospodářství nových členských zemí svým výkonem plně nevyrovnalo ekonomikám původních členů.
• Ekonomický kalendář
  Počet uchazečů žádajících o podporu v nezaměstnanosti v USA klesl o 23 tisíc.
• Ekonomický kalendář a dnešní události
  Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA v minulém týdnu klesl.
• Ekonomický kalendář a dnešní události
  Nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti v USA v minulém týdnu klesly o 6 tis.
• Ekonomický kalendář a dnešní zprávy
  New Yorský průmyslový index se v prosinci zlepšil.
• Ekonomický kalendář a shrnutí událostí
  Deficit obchodní bilance v dubnu klesl na 43,7 mld. USD
• Ekonomický kalendář a shrnutí událostí
  Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států za Q1 2011 rostl v souladu s předběžným odhadem.
• Ekonomickým poradcem Trumpa bude komentátor Kudlow
  Novým ekonomickým poradcem amerického prezidenta Donalda Trumpa bude televizní komentátor Larry Kudlow. Konzervativní spolupracovník televize CNBC včera potvrdil, že přijal Trumpovu nabídku stát se nástupcem Garyho Cohna, jenž před týdnem rezignoval. Bílý dům potvrdil, že novým ředitelem Národní ekonomické rady (NEC) bude Kudlow.
• Ekonomický pokles v eurozóně se dál zmírnil
  Pokles ekonomické aktivity v eurozóně se v květnu dál zmírnil...