Ekonomicky byl vstup do EU pro střední Evropu přínosem

Vstup velké skupiny zemí ze středu a východu Evropy do Evropské unie pro ně před 15 lety znamenal významné finanční a ekonomické příležitosti, včetně třeba větší důvěry zahraničních investorů. Zsolt Darvas, analytik bruselského střediska Breugel, ale také upozorňuje, že přes evidentní přínos, kterým pro ně vstup do EU byl, se hospodářství nových členských zemí svým výkonem plně nevyrovnalo ekonomikám původních členů.

"Pro nováčky byl vstup velmi přínosný. V první řadě kvůli vstupu na evropský jednotný trh s jeho volným pohybem zboží, služeb, kapitálu a pracovní síly," upozornil Darvas. Noví členové tak po roce 2004 viděli výrazný příliv zahraničního kapitálu, v Česku například do automobilového průmyslu. "Zahraniční firmy přinášejí technologie a peníze. Důsledkem ovšem také je, že velký podíl hospodářství je v rukou cizinců, kteří své zisky převádějí domů," upozorňuje analytik.

Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič připomíná, že rozšíření bylo impulsem k tomu, aby ekonomiky nováčků začaly dohánět hospodářství starších členských zemí. "Dobře si pamatuji, že jsme jako Slovensko byli někde na 50 procentech evropského průměru, včera se blížíme k 80 procentům. Česko na tom bylo lépe, a už nad 80 procenty jste," řekl ČTK.

Dohánění zbytku Evropy ovšem zbrzdilo zpomalení ekonomik v nedávné hospodářské krizi a ani obnovený růst neodstranil jednu bolavou a přetrvávající nerovnost. "Růst životní úrovně stále nekopíruje sbližování ekonomik, které vidíme na makroekonomické úrovni," připomněl komisař. Přizpůsobování ekonomiky se tak nepřeneslo třeba do výše platů. "Při vstupu do EU jsme byli na Slovensku asi na 40 procentech platů v unii. Teď jsme kdesi nad 50 procenty, v Česku je to jen o něco lepší," upozorňuje Šefčovič.

Podle Darvase ale sbližování potrvá výrazně déle, než před 15 lety politici slibovali a situace se liší nejen zemi od země, ale i region od regionu. "Roli hraje geografie a řada dalších faktorů a skutečně není možné čekat, že celá EU bude mít stejné příjmy. V některých oblastech budou mzdy vždy nižší, ale třeba Praha i mzdy v ní se vyvíjí výrazně rychle," upozornil.

Pro země, které do EU vstoupily v roce 2004, bylo podle Darvase přínosem i přejímání západoevropských pravidel například v oblasti hospodářské soutěže. Pro malé, na export orientované země jako ČR, Slovensko nebo Maďarsko je navíc vždy zásadní ekonomické dění u jejich hlavních obchodních partnerů. "Ať je to ČR ve vztahu k Německu nebo třeba Thajsko vůči Číně, určitá závislost tu prostě bude," upozornil.

Darvas připomněl, že podle statistik mezi roky 2004 a 2017 vzrostl hrubý národní příjem vyjádřený v konstantních cenách v ČR o 37 procent, v Maďarsku o 23 procent a v Polsku a na Slovensku dokonce o 62 a 67 procent. Členství v unii v tom podle něj hrálo roli. Kromě posílení právních jistot a nových technologií a investic, které s sebou přinesli vnější investoři, také možná kvůli tomu, že peníze z evropských strukturálních fondů podpořily rozvoj infrastruktury v klíčových oblastech.

Podle údajů ministerstva financí zaplatilo Česko od svého vstupu 1. května 2004 do konce loňského prosince do rozpočtu EU 565,4 miliard Kč a získalo 1,31 bilionu. "Kladné saldo čisté pozice České republiky ve vztahu k rozpočtu EU tak souhrnně dosáhlo 741,3 miliard Kč," uvádí MF. Za plusovou bilancí jsou právě především příjmy z unijních fondů, především těch kohezních a zemědělských. A to v minulých letech Česko ne vždy dokázalo nabízených možností plně využít.

"Dopad fondů je - podle vědeckých studií - velmi smíšený. Evropská komise a vlády budou říkat, jak je to vše super a skvělé a někteří odborníci si to myslí také. Jiní si myslí, že pozitivní efekt trval jen po omezenou dobu a některé studie mají evropské peníze za kontraproduktivní, protože mohou zvyšovat riziko korupce a mění chování společností," řekl Darvas.

Platí podle něj, že část peněz z fondů byla využita dobře, třeba při pomoci méně rozvinutým regionům, místy byly vydány na zbytečnosti. "Fondy byly podle mne součástí politické dohody okolo rozšíření - noví členové otevřeli své trhy výměnou za kohezní peníze a otevření svých pracovních trhů. Politickou roli fondy jasně mají," poznamenal.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Ekonomická nálada v EU vystoupila na rekord, v Česku se ale výrazně zhoršila
  Ekonomická nálada v Evropské unii se v červenci vyšplhala na rekord. Její index vzrostl o 0,9 bodu na 118 bodů, nárůst přitom zaznamenal už šestý měsíc za sebou. Oznámila to dnes Evropská komise (EK). V České republice však index ekonomické nálady podle komise klesl na 90,2 bodu z červnové hodnoty 106,1 bodu.
• Ekonomická recese by měla trvat jen krátce, inflace zeslábne, předvídá ekonom
  Ekonomická recese v Česku, která už letos podle ekonoma Jana Čapka z Národního insitutu SYRI začala, by měla trvat krátce a povede k poklesu hrubého domácího produktu v jednotkách procent. Bude podle něj ještě růst nezaměstnanost, ale ne dramaticky. U inflace očekává ekonom postupný pokles k pěti procentům na konci příštího roku z nynějších dvouciferných hodnot. Uvedl to v tiskové zprávě. Čapek předpokládá, že kvůli poklesu spotřebitelské poptávky, která se už nyní projevuje, bude muset řada výrobců zlevňovat a snižovat marže.
• Ekonomické cíle Pekingu jsou prý nereálné
  Čínská vláda by se měla vzdát nereálných cílů pro hospodářský růst. Tvrdí to podle serveru BBC miliardář...
• Ekonomické fórum v ČNB bude hovořit o měnové odluce i aktuálních otázkách
  V budově České národní banky (ČNB) se dnes uskuteční Česko-Slovenské ekonomické fórum, které se bude věnovat rozdělení společné měny i aktuálním ekonomickým otázkám. Fórum je jednou z akcí, které ČNB pořádá u příležitosti 30. výročí vzniku samostatného Česka. Letos takto například uspořádala výstavu o měnové odluce nebo vydala speciální tisícikorunovou bankovku s přetiskem s logem ČNB ke 30 letům existence a motivem dobového kolku z doby měnové odluky.
• Ekonomické instituty: Německá ekonomika v příštím roce klesne o 0,4 procenta
  Hrubý domácí produkt (HDP) Německa letos i přes všechny dopady ruské invaze na Ukrajinu vykáže růst o 1,4 procenta, v roce příštím ale o 0,4 procenta klesne. Dnes to na tiskové konferenci v Berlíně oznámili zástupci čtyř předních německých ekonomických institutů. Jejich prognóza počítá s návratem k hospodářskému růstu v roce 2024, kdy by ekonomika mohla vykázat růst o 1,9 procenta.
• Ekonomické instituty zlepšily výhled německé ekonomiky, pokles už letos nečekají
  Německo se letos vyhne hospodářské recesi a jeho ekonomika vykáže mírný růst. Ve své zprávě to dnes uvedly přední ekonomické instituty. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle nich letos v Německu zvýší o 0,3 procenta, zatímco dosud počítaly s poklesem. Jeho rozsah v předchozí zprávě zveřejněné loni na podzim odhadovaly na 0,4 procenta. Zvolna pak bude klesat inflace.
• Ekonomické oživení Latinské Ameriky bude částečné a nerovnoměrné
  Hospodářské oživení regionu Latinská Amerika a Karibik z dopadů pandemie nemoci covid-19 bude částečné a nerovnoměrné. Výkon ekonomik se na dřívější úroveň bude vracet roky. Nejvíce potíží v tomto směru budou mít země závislé na turistice, vyplývá ze včera zveřejněné zprávy Mezinárodního měnového fondu (MMF). Ten očekává, že se hrubý domácí produkt (HDP) regionu letos propadne o 8,1 procenta a na rok 2021 předpovídá růst o 3,6 procenta.
• Ekonomické programy Fillona a Juppého před prezidentskými volbami
  O možnost utkat se v jarních volbách o post prezidenta Francie se příští neděli utkají ve druhém kole stranických primárek dva kandidáti francouzské konzervativní pravice, bývalí předsedové vlády - vítěz prvního kola Fran„ois Fillon a Alain Juppé. Francouzský konzervativní deník Le Figaro při porovnání jejich ekonomických programů dospěl k závěru, že vize obou se v mnohém podobají, nicméně realizace Fillonových plánů by byla citelně tvrdší.
• Ekonomické programy prezidentských kandidátů v USA se ostře liší
  Rozdíly mezi ekonomickými programy a návrhy obou kandidátů jsou v letošní kampani výjimečně výrazné...
• Ekonomické ukazatele v Číně se zhoršují, země omezila statistiku z trhu práce
  Čína dnes zveřejnila další sérii statistických dat, která prokazují, že druhá největší ekonomika světa roste výrazně pomaleji, než si vláda v Pekingu naplánovala. Čínský statistický úřad navíc přestal zveřejňovat údaje o nezaměstnanosti mezi mladými, která byla v posledních měsících rekordní. Mluvčí statistiků řekl, že je nutné přehodnotit metodologii.
• Ekonomický kalendář
  Počet uchazečů žádajících o podporu v nezaměstnanosti v USA klesl o 23 tisíc.
• Ekonomický kalendář a dnešní události
  Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA v minulém týdnu klesl.
• Ekonomický kalendář a dnešní události
  Nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti v USA v minulém týdnu klesly o 6 tis.
• Ekonomický kalendář a dnešní zprávy
  New Yorský průmyslový index se v prosinci zlepšil.
• Ekonomický kalendář a shrnutí událostí
  Deficit obchodní bilance v dubnu klesl na 43,7 mld. USD
• Ekonomický kalendář a shrnutí událostí
  Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států za Q1 2011 rostl v souladu s předběžným odhadem.
• Ekonomickým poradcem Trumpa bude komentátor Kudlow
  Novým ekonomickým poradcem amerického prezidenta Donalda Trumpa bude televizní komentátor Larry Kudlow. Konzervativní spolupracovník televize CNBC včera potvrdil, že přijal Trumpovu nabídku stát se nástupcem Garyho Cohna, jenž před týdnem rezignoval. Bílý dům potvrdil, že novým ředitelem Národní ekonomické rady (NEC) bude Kudlow.
• Ekonomický pokles v eurozóně se dál zmírnil
  Pokles ekonomické aktivity v eurozóně se v květnu dál zmírnil...
• Ekonomický propad Řecka příští rok skončí
  Šestiletý ekonomický propad v Řecku příští rok skončí a země dosáhne předkrizové a možná i vyšší úrovně...
• Ekonomický propad v eurozóně zvolnil
  Propad ekonomické aktivity v eurozóně se díky zlepšení ve Francii v dubnu celkově zmírnil...