Ekonomická aktivita v eurozóně se po koronaviru vrátila k růstu

Ekonomická aktivita v eurozóně se tento měsíc vrátila k růstu, který je silnější, než se čekalo. Ukázal to průzkum, jehož výsledky dnes zveřejnila organizace IHS Markit. Aktivita byla na jaře v útlumu kvůli opatřením proti šíření nového koronaviru, což si vyžádalo rozsáhlá omezení. Poklesu aktivity se v červenci těsně vyhnulo i Německo.

Souhrnný index nákupních manažerů (PMI), který zahrnuje aktivitu v průmyslu i ve službách, za červenec podle předběžných výsledků vystoupil na 54,8 z červnové hodnoty 48,5 bodu. Dostal se tak nejvýše od poloviny roku 2018. Analytici v anketě agentury Reuters přitom očekávali, že index vystoupí na 51,1 bodu.

Pokud je index pod 50 body, znamená to útlum ekonomické aktivity. Hodnota nad 50 body pak signalizuje růst. K němu teď přispěl fakt, že lidé se po uvolnění mnoha opatření zavedených proti šíření koronaviru začali vracet do práce a do obchodů.

"Firmy po celé eurozóně hlásí povzbudivý začátek třetího čtvrtletí. Aktivita se v červenci zvyšovala nejrychlejším tempem za poslední více než dva roky, vzhledem k tomu, že omezující opatření se dál uvolňovala a ekonomiky otevíraly," poznamenal k tomu hlavní ekonom IHS Markit Chris Williamson.

V Německu index PMI vystoupil na 50,0 z červnové hodnoty 45,2 bodu a je nejvýše od konce roku 2018. Země se tak poklesu ekonomické aktivity vyhnula poprvé za 19 měsíců. I v tomto případě výsledek překonal odhady analytiků, kteří počítali s růstem indexu na 48 bodů.

Po celém světě se novým typem koronaviru nakazilo už více než 15 milionů lidí. Šíření infekce se ale ve většině evropských zemí zpomalilo, což vládám umožnilo začít omezující opatření rozvolňovat.

Zdroj: Reuters, ČTK, IHS Markit

Čtěte více

• EK oficiálně navrhla zdanění finančních transakcí
  Evropská komise dns oficiálně navrhla zavedení daně z finančních transakcí v 11 členských zemích Evropské unie. Daň, jejímž prostřednictvím se mají banky podílet na nákladech souvisejících s finanční krizí, by měla vynést až 35 miliard eur ročně.
• Ekonom: ČR žádný rozpočet nemá, odklad predikce je nezodpovědný
  Česká republika podle ekonoma Mojmíra Hampla v současné době žádný rozpočet nemá. To, že ministerstvo financí přesunulo makroekonomickou predikci z listopadu na leden, je nezodpovědné, řekl včera v pořadu Partie televize CNN Prima News bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB). Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) v době vysoké míry nejistoty predikci dělat nelze. Ministryně také uvedla, že vláda do konce roku neplánuje žádná plošná opatření k zamezení šíření koronaviru a že ta současná plošná nejsou.
• Ekonom: Dluh Itálie není udržitelný, musí se restrukturalizovat
  Dluh Itálie není dlouhodobě udržitelný a nakonec bude vyžadovat restrukturalizaci. Agentuře Reuters to dnes řekl ekonom Azad Zangana z investiční společnosti Schroders. Itálie patří k zemím, které jsou nejvíce zasažené koronavirovou krizí a v letošním roce bude nucena výrazně zvýšit zadlužení.
• Ekonom ECB varuje trhy, aby příští dva roky nepočítaly se snižováním sazeb
  Hlavní ekonom Evropské centrální banky (ECB) Philip Lane varuje trhy, aby příští dva roky nepočítaly se snižováním sazeb. Informuje o tom server CNBC. ECB v červnu zvedla základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Sazby zvedá od července 2022, protože se snaží snížit rekordně vysokou inflaci v eurozóně.
• Ekonom ECB: Zpřísnění měnové politiky by v současnosti bylo kontraproduktivní
  Zpřísňování měnové politiky v eurozóně s cílem zmírnit inflaci by v současnosti bylo kontraproduktivní. Uvedl to dnes hlavní ekonom Evropské centrální banky (ECB) Philip Lane. Za nynějším zrychlením růstu cen podle něj stojí dočasné faktory, zatímco základní inflační tlaky stále zůstávají slabé, napsala agentura Reuters.
• Ekonom: Globální ekonomika se posunula od liberalismu k větším státním zásahům
  Globální ekonomika se za posledních deset let výrazně posunula od liberalismu k větším státním zásahům ze strany vlád i centrálních bank. Podíl na tom mají protekcionistické a populistické vlády, tisk peněz, demografické proměny nebo příchod válek, řekl na investiční konferenci Vyšehradské fórum ekonom investičního fondu Bohemian Empire Štěpán Pírko.
• Ekonom Havránek: ČNB sníží úrokové sazby nejdříve v roce 2025
  Česká národní banka (ČNB) sníží úrokové sazby nejdříve v roce 2025, míní ekonom Národního institutu SYRI a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáš Havránek. Podle něj členové bankovní rady ví, že bude-li inflace kolem nuly nebo v mírném záporu, veřejnost jí to po období s dvoucifernou inflací nebude vyčítat. Toto vědomí je tak silné a potřeba obnovit důvěryhodnost instituce tak urgentní, že snížení sazeb je v letošním roce vyloučené a v roce následujícím nepravděpodobné, uvedl Havránek v komentáři pro ČTK.
• Ekonomice eurozóny podle španělské centrální banky nehrozí recese
  Eurozóně ani Španělsku v současnosti podle ekonomických modelů nehrozí žádná hospodářská recese. V rozhovoru s listem El País to řekl guvernér španělské centrální banky Pablo Hernández de Cos. Poukázal však na hrozby pro ekonomický růst, například na připravovaný odchod Británie z Evropské unie.
• Ekonomice se nedaří vrátit na úroveň před pandemií, shodují se analytici
  České ekonomice se stále nedaří vrátit na úroveň před pandemií covidu-19. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK při hodnocení zpřesněných údajů o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) ve druhém čtvrtletí. Český statistický úřad (ČSÚ) korigoval předchozí data směrem dolů, HDP podle něj mezičtvrtletně stagnoval a meziročně klesl o 0,6 procenta. Analytici předpokládají, že ve druhé polovině roku přijde mírné oživení, za celý rok by tak Česko mohlo zaznamenat mírný hospodářský růst.
• Ekonomická aktivita v eurozóně se dál propadá
  Propad ekonomické aktivity v eurozóně se během října prohloubil. Ukázal to souhrnný index nákupních manažerů...
• Ekonomická aktivita v eurozóně se v březnu vrátila k růstu
  Ekonomická aktivita v eurozóně se v březnu nečekaně vrátila k růstu. Zvýšená produkce továren, které vyrábějí nejrychlejším tempem za 23 let, vykompenzovala pokračující zpomalení v dominantním sektoru služeb. Ukázal to průzkum, jehož předběžné výsledky dnes zveřejnila organizace IHS Markit.
• Ekonomická aktivita v eurozóně zpomalila pokles
  Ekonomická aktivita v zemích eurozóny v červnu zpomalila pokles a v druhé polovině roku by se mohla...
• Ekonomická aktivita v eurozóně zpomaluje
  Ekonomická aktivita v eurozóně zaznamenala v listopadu nečekané zpomalení růstu. Podle dnešních...
• Ekonomická aktivita v eurozóně zrychlila pokles
  Ekonomická aktivita v zemích eurozóny v únoru pokračovala v poklesu, který byl ještě výraznější než...
• Ekonomická aktivita v USA v dubnu a květnu prudce klesala
  Ekonomická aktivita ve Spojených státech v dubnu a květnu v důsledku koronavirové krize prudce klesala. Vyplývá to podle agentury AP z pravidelné zprávy o hospodářském vývoji zvané Béžová kniha, kterou včera zveřejnila americká centrální banka (Fed).
• Ekonomická aktivita v západní Evropě se navzdory uzávěrám výrazně zlepšila
  Ekonomická aktivita v zemích eurozóny se v březnu citelně zlepšila, mnohem odolnější než dříve je v době uzávěr zavedených kvůli pandemii zejména dominantní sektor služeb. Ukázala to dnes končená zpráva, kterou zveřejnila společnost IHS Markit. V rychlejším růstu aktivity pokračuje Německo a mimo eurozónu si dobře vede i Británie.
• Ekonomická nálada se v eurozóně zlepšila
  Ekonomická nálada v eurozóně se v prosinci opět zlepšila. Její index ESI stoupl o 1,3 bodu na 87 bodů.
• Ekonomická nálada v EU i eurozóně se v září dále zhoršila
  Ekonomická nálada v Evropské unii i v eurozóně se v září dál zhoršila. Důvěra klesá v podnikatelském sektoru i mezi spotřebiteli. Index ekonomické nálady v EU se meziměsíčně snížil o 3,5 bodu na 92,6 bodu, v České republice index klesl o 2,2 bodu na 88,3 bodu. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Evropská komise (EK).
• Ekonomická nálada v EU i eurozóně se zlepšuje
  Ekonomická nálada v eurozóně i v celé Evropské unii se v srpnu čtvrtý měsíc v řadě zlepšovala. Za celou EU dosáhla...
• Ekonomická nálada v EU i v eurozóně opět klesla
  Ekonomická nálada nadále klesá jak v Evropské unii, tak v eurozóně. V září poklesla o 0,9 bodu na 86,1 bodu.