Inflace v eurozóně dál zaostává za očekáváním a nízké ceny energií mohou brzdit její předpokládaný růst i v novém roce

Čtěte více

• Inflace ve Spojeném království klesá frustrujícím tempem
  „Inflace ve Spojeném království klesla potřetí za sebou, ale její pokles zůstává frustrujícím způsobem pomalý. Růst cen je stále dvouciferný a je nejvyšší mezi velkými ekonomikami na světě.
• Inflace ve Spojeném království nad očekávání; libra posiluje 📈
  Největší příspěvek k meziměsíční změně meziročních sazeb CPI směrem nahoru měla doprava, zejména ceny letenek; velký, částečně kompenzující příspěvek směrem dolů CPI měly služby pro bydlení a domácnosti, zejména náklady na bydlení vlastníků.
• Inflace ve Spojeném království nejspíš do konce roku dosáhne 13 %
  Zdůraznil, že aby zabránila dalšímu růstu inflace, nejrychlejšímu za posledních čtyřicet let, musí centrální banka jednat. Zatím se předpokládá, že inflace do konce letošního roku překoná 13 %.
• Inflace ve Spojeném království v lednu klesla více, než se očekávalo
  Dnes ráno zveřejněná zpráva o inflaci ve Spojeném království překvapila investory i obchodníky, neboť celková hodnota inflace byla nižší, než se očekávalo. Účastníci trhu se zaměří na zprávy o maloobchodních tržbách přicházející z USA a Velké Británie, aby zjistili, jak moc se spotřebitelů dotkly rostoucí životní náklady.
• Inflace ve střední Evropě opět ožívá. Do konce roku vzroste nad cílové hodnoty centrálních bank
  Poslední údaje dokazují, že ve střední Evropě opět dochází k růstu inflace. Po zveřejnění posledních údajů za duben, kdy inflace rostla v Česku, Polsku i Maďarsku, analytici z Allianz Trade očekávají, že inflace poroste po zbytek letošního roku a zvýší se nad cílové hodnoty centrálních bank. Dle prognózy by celková hodnota inflace za rok 2024 měla dosáhnout 3,7 % v Česku, 4,6 % v Polsku a 4,8 % v Maďarsku.
• Inflace v EU
  Celková inflace spotřebitelských cen za eurozónu zpomalila v prosinci kvůli slabšímu růstu cen energií. Index spotřebitelských cen klesl z 1,5 procenta na 1,4 procenta. Míra jádrové inflace, která nezapočítává energii, potraviny, tabák a alkohol, dosáhla meziročně o 0,9 procenta oproti očekávání 1 procento. Průměrná jádrová inflace v roce 2017 byla na úrovni 0,9 procenta, což je nepatrně vyšší hodnota než 0,8 procenta v roce 2016.
• Inflace v EU bude dál klesat, ECB může snižovat sazby rychleji
  Pátek skončil pro oba instrumenty vcelku nevýrazně. V průběhu dne ale došlo k několika událostem, které si zaslouží pozornost. Nemohu je označit za důležité, ale projevy prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové se nekonají každý den. Lagardeová však byla velmi stručná. Zmínila se jen o tom, že ona i celý měnový výbor očekávají další zpomalování inflace. Lagardeová se o tom zmínila už dvakrát.
• Inflace v EU pod očekáváním!
  Podle předběžných odhadů klesla meziroční míra inflace v eurozóně v lednu na osmiměsíční minimum 8,5 % z prosincových 9,2 %, což je pod tržními odhady 9 %.
• Inflace v eurozóně bez započtení cen potravin a energií překonala očekávání! EURUSD posiluje!
  Předběžná jádrová inflace CPI v eurozóně meziročně: Skutečnost 2,5 % (Očekávání: 2,4 %, předchozí: 2,4 %).
• Inflace v eurozóně bude stagnovat; ADP report potvrdí dobrý americký trh práce
  Americký ADP report ukáže na dále solidní číslo ohledně počtu nově vytvořených míst v americké ekonomice (publikované tento pátek). Spotřebitelská inflace v eurozóně bude stagnovat na tempech z minulého měsíce. Po publikovaných údajích z Německa včera ovšem existuje nemalé riziko, že dynamika cen nakonec bude vyšší.
• Inflace v eurozóně dál zvyšuje nelichotivé rekordy
  „Inflace v eurozóně dál zvyšuje nelichotivé rekordy. Předpokládám, že růst cen nebude jen tak končit. V nejbližších měsících bude inflace eurozóny dvojciferná. Zatím nenacházíme účinné kroky, jak ceny ukočírovat. Přístup Evropské centrální banky je mírnými slovy vlažný. Navíc přetrvává silná obava z toho, že nebudou obnoveny dodávky plynu. To by inflaci akcelerovalo, a ještě by zrychlila. Alespoň částečným lékem tak může být jen rozpočtová odpovědnost jednotlivých zemí platících eurem. To je ale opravdu těžké. Když lidé chudnou, raději natáhnou ruku ke státu, než aby se uskromnili nebo zvýšili svoji produktivitu.“
• Inflace v eurozóně dává ECB prostor jednat
  Přesně před třemi lety ukazovala data z eurozóny nárůst inflace na 8,1 %. Bezprostředně poté signalizovali tvůrci měnové politiky začátek zvyšování úrokových sazeb v regionu. Federální rezervní systém tehdy ve Spojených státech už dvakrát zvýšil náklady na úvěry. Inflace v regionu později dosáhla ještě vyšších rekordů a představitelé Evropské centrální banky (ECB) byli plošně kritizováni za pomalou reakci.
• Inflace v eurozóně dnes potvrdí další růst sazeb ECB
  Včera zveřejněná inflační čísla za jednotlivé členské státy eurozóny v zásadě potvrdila trend posledních měsíců. Zatímco celková inflace i v červnu povětšinou klesala, jádrové inflační tlaky zůstávají podstatně setrvačnější a v některých ekonomikách dokonce zesilují. V Itálii zvolnila celková meziroční míra inflace na 6,7 % (jádrová na 5,6 %), ve Španělsku až na 1,6 %, čímž se poprvé od března 2021 dostala pod inflační cíl ECB. Svižná normalizace španělské inflace je dána primárně rychlým průsakem levnějších energií do spotřebitelských cen – jádrová inflace však zůstává nadále vysoká na 5,9 %.
• Inflace v eurozóně dosáhla 3,4 %. ČNB razantně zvýšila úrokovou sazbu o 75 bodů na 1,5 %
  Inflace v eurozóně se v září podle předběžných dat i nadále zvyšovala, když se vyšplhala na úroveň 3,4 %. Jedná se o nevyšší hodnotu za posledních deset let. Na růstu se nejvíce podílela energie, následovaná potravinami, alkoholem a tabákem.
• Inflace v eurozóně je nejvýše za poslední dekádu
  Inflace v eurozóně vystoupala v srpnu na 3 % a zdolala nejvyšší úroveň od listopadu 2011. Ti, kteří vsadili na deflační vyústění pandemické krize se zatím jednoduše pletou. Kombinace masivních měnových a rozpočtových stimulů udržuje v chodu poptávku, zatímco nabídka (výroba) se snaží dohnat zameškaný čas a vypořádává se s narušenými výrobně-odběratelskými řetězci.
• Inflace v eurozóně je nízká
  „Únorová inflace v eurozóně je opět pod inflačním cílem. Tento stav nevyhovuje předluženým zemím jižního křídla eurozóny. Nízká inflace jim komplikuje splácení dluhů,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
• Inflace v eurozóně je podle Lagardeové stále příliš vysoká
  Poptávka po euru pozvolna klesá, což považuji za potěšitelné. Rád bych připomněl, že podle aktuální vlnové analýzy by měl instrument EUR/USD přejít k tvorbě sestupné vlny 3 nebo C, která je impulzivní. Vyplývá z ní, že by euro mohlo klesnout minimálně k úrovni 1,0449, kde skončila konstrukce vlny 1 neboli A. Na základě toho očekávám pokles instrumentu nejméně o 450 bazických bodů.
• Inflace v eurozóně je poprvé od roku 2012 nad hranicí dvou procent
  Inflace v eurozóně se v červenci podle dnešního předběžného odhadu Eurostatu dostala poprvé od roku 2012 nad úroveň dvou procent. I když inflační cíl Evropské centrální banky je o trošku níže, je červencové pravděpodobné překročení dvouprocentní mety nepochybně milníkem, minimálně psychologickým. Oproti červnu zrychlila cenová dynamika zejména v oblasti energií. Ceny energií stouply meziročně o 9,4 procenta, zatímco v červnu činil růst „jen“ osm procent. Důvodem je zejména zdražování ropy na světových trzích a tedy i pohonných hmot v Evropě a současně růst cen elektřiny. Evropská centrální banka však ani po dnešních číslech svůj ústup od extrémně uvolněné měnové politiky uspěchávat nebude. Jedním z důvodů je fakt, že ceny energií se řadí mezi tradičně kolísavější.
• Inflace v eurozóně již na 3,8 %
  Největší problém představují ceny energií, jejichž meziroční růst zrychlil ze 14,3 % na 18,8 %. Ve srovnání se srpnem energie zdražily o 3,9 %. Projevují se zde vysoké ceny ropy a zemního plynu, omezení nabídky i mimořádně vysoké rafinérské marže. Růst cen energií vysvětluje podstatnou část zářijového zrychlení celkové inflace. Obnovily se ale také cenové tlaky u potravin, alkoholu a tabáku, kde inflace vzrostla z 1,1 % na 1,4 %. Zvláště ceny nezpracovaných potravin zrychlily z 2,7 % na 4,0 % a meziměsíčně se zvýšily o 1,3 %. Energetický šok tak začíná doprovázet méně příznivý vývoj některých dalších volatilních položek.
• Inflace v eurozóně klesá pomaleji
  Celková inflace se v únoru podle předběžných odhadů snížila na 2,6 % meziročně oproti 2,8 % v lednu. Trhy očekávaly snížení na 2,5 % meziročně. Rovněž jádrová inflace klesla na 3,1 % meziročně oproti 3,3 % v lednu, přičemž trhy očekávaly pokles na 2,9 % meziročně.