Strategický pohled na ropu - proč pokles ještě nemusí být u konce?

Ropa není v posledních měsících ani zdaleka předmětem tak intenzivních debat, jako tomu bylo ještě na přelomu roku, kdy se její cena sunula k šestiletým minimům pod 50 dolarů za barel. Od té doby jsme byli svědky téměř polovičního nárůstu ceny, ovšem v posledních 2 měsících ztratila tato surovina trend. Poroste v následujících měsících poptávka dle očekávání, nebo zůstane utlumená a vysoká těžba srazí cenu zpět k minimům? Cenu ropy drží naděje Máme za sebou rok od počátku poklesů cen ropy na světových trzích. Představa dalších poklesů či stagnace na nízkých úrovních nezapadá do myšlení obchodníků, kteří byli "odkojeni" teorií ropného vrcholu. Přesto, nebo možná právě proto, není tento scénář vůbec nereálný. Velcí obchodníci v rychlosti naskákali na jaře do long pozic, ovšem růst cen ustal s jejich nákupy. Zatím chybí avizovaný vzestup poptávky. Po krizi ropa na rekordy dosud nedosáhla Vrchol cen ropy dosáhl v roce 2008 na 150 dolarů za barel v důsledku odklonu investorů od akcií a skupování komodit ve velkém. V pokrizové době kulminovala cena ropy už v roce 2011 a na severomořském Brentu následně v roce 2012. Hladinu 130 dolarů už nebyla sto prorazit ani libyjská krize a série protestů v rámci Arabského jara. Zavedení embarga na vývoz íránské ropy v roce 2012 bylo poslední příležitostí k solidním přírůstkům. Následující 2 roky bychom už jasný trend na ropě hledali jen stěží, a to i přes ruskou angažovanost na Ukrajině a ochlazení vztahů se Západem.

OPEC změnil strategii Na podzim minulého roku vystoupil po zasedání organizace OPEC saúdský ropný ministr Ali Al-Ameri s projevem, ve kterém vysvětloval, proč organizace nebude zvyšovat kvóty. Kromě krátkodobých důvodů, na které se soustředily trhy, a ty důvody už byly mnohokrát proprány (těžba z břidlic, ztráta podílu na trhu, apod.) nabídl i dlouhodobý strategický výhled. Připustil, že poptávka po ropě nemusí v následujících letech růst tak silně, jak se očekává. A to z mnoha důvodů. Další rozvoj těžby z břidlic čeká na vyšší cenu Vyspělý svět už není na ropě závislý tak, jako tomu bylo v posledních desetiletích. Nabídka je dostatečná a vyšší ceny otevřely široké možnosti těžby z břidlic nebo ropných písků. Západ také čím dál více využívá alternativních paliv a rozšířené ekologické iniciativy brojí s čím dal větším úspěchem proti fosilním palivům. Na ruku jim jde také technologický vývoj (stačí sledovat prudký pokles cen solárních panelů v posledních letech nebo nástup elektromobilů). Saúdové si vybrali strategii maximalizace současných zisků, protože přestali věřit, že ropa bude v budoucnu pouze dražší. Pokud tedy má poptávka po konvenční ropě tradičních těžařů růst, nesmí se vyplatit drahé způsoby těžby, jejichž infrastruktura je však již odzkoušena a připravena. K již tradičním zemím nových způsobů těžby USA a Kanadě se postupně přidávají další v čele s Argentinou a Čínou. Investice po pádu cen ropy logicky utichly, ale průzkumy oblastí, studie proveditelnosti a budování zkušebních vrtů nadále běží. S rozšířením technologie lze očekávat, že její cena bude klesat. Těžba v dalších zemích může být dále geologicky příhodnější a tedy také levnější. Těžba v USA začala stagnovat Dle posledních dat se USA, které stojí v čele břidličné revoluce, začínají potýkat se stagnací dlouhé roky rostoucí těžby. Ta se v posledních týdnech ustálila na 9,6 mil. barelů ropy denně a určitý pokles nebude v následujících měsících žádným velkým překvapením. Už od prosince klesá bez přerušení počet aktivních vrtů (US Crude Rig Count) a na světomí ho mají hlavně drahé břidlice. Těžba ropy z břidličných vrstev vzrostla z hodnot v řádu stovek tisíc barelů ropy denně v roce 2008 na 4,6 mil. barelů ropy denně na počátku tohoto roku. Potenciál poklesu těžby tedy existuje a není malý, ovšem vzhledem k rozvoji odvětví a aktuálním cenám ropy okolo 60 dolarů za barel, což je částka považována za dostatečnou k pokrytí nákladů, by pokles těžby nemusel být výrazný. Každý těží, co to dá... V prostředí nižších výnosů z ropy, než na které byli hlavní světoví producenti zvyklí z posledních let, se hromadně snaží o maximalizaci těžby. Týká se to hlavně zemí mimo OPEC, které nejsou svázány kvótami (i když i ty se ohýbají). Rusko a USA těží nejvíce od 80. let a zároveň poblíž svých historických maxim. Ovšem také těžba Saúdské Arábie je nejvyšší za poslední 3 desetiletí. V květnu dosáhla na 10,3 mil. barelů denně. Ostatně celý OPEC těžil v květnu 32,1 mil. barelů - tedy 2,1 mil. nad stanovenou kvótu. Volná kapacita zemí OPEC stále přesahuje 6 mil. barelů ropy denně.

Volná kapacita zemí OPEC (v tis. barelů)

Rizika nového normálu - geopolitická nestabilita Geopolitická nestabilita je jedním z hlavních rizik dlouhodobě nižších cen ropy. Zásadní část světové nabídky totiž přichází ze zemí s křehkým státním zřízením a nízkou úrovní demokracie. Pokles cen ropy přináší stresovou situaci zemím jako Venezuela, Rusko a dalším, které ve větší míře fungují právě díky vývozu této suroviny. Více než 95 % objemu exportů Venezuely tvoří právě ropa. Moc jiných příjmů tamní státní rozpočet nemá. Pokles ceny na polovinu se musí logicky negativně projevit na stabilitě země. Do značné míry to platí také v Rusku, kde příjmy z prodeje ropy tvoří téměř polovinu příjmů státního rozpočtu. Pokud bychom počítali jen s 30 dolarovým poklesem ceny, ruský rozpočet se musí (a možná bude nadále muset) rozloučit s cca 100 miliardami dolarů ročně. Jedná se o slušný zářez do rozpočtu země, která kvůli narůstající averzi se Západem navyšovala v posledních letech vojenský rozpočet až o desítky procent ročně. V úvahu se musí vzít také dlouhodobé konflikty, jehož obětí jsou v posledních letech Libye nebo Irák. Nicméně výpadek Libye se daří nahrazovat právě rostoucí těžbou v Iráku, kde hlavní ropná naleziště jsou pod kontrolou vládních sil. Pokles poškodil pověst ropy Ropa zůstává velmi důležitou strategickou surovinou, její neotřesitelná pozice však postupně slábne. To sebou nese také nižší zájem velkých obchodníků o vstup do long pozic. Ten sice na jaře výrazně vzrostl, ovšem zatím nedosáhl hodnot z posledních let. Ropa byla dlouhé roky "jistotou" s dobrými fundamenty. Fungovala jako magnet pro spekulace velkých hráčů také díky velikosti trhu. Tento faktor samozřejmě zůstává, ale poslední pokles narušil její pozici a ropa se bude muset snažit obnovit důvěru investorů. Očekávaný růst poptávky nemusí dorazit v plné síle Zároveň ovšem omezená těžba z břidlic hrozí rychlým návratem, pokud by cena ropy významněji vzrostla nad aktuální úrovně. V úvahu se musí také vzít další vývoj poptávky, kterou by mohly nižší ceny ropy nakopnout. Zatím se ovšem zdá, že efekt nízkých cen zůstává za očekáváním, stejně jako globální ekonomický růst. Dle odhadů agentury Bloomberg by letošní růst světové ekonomiky měl dosáhnout na 3,2 % po jako již tradičně mnoha revizích směrem dolů. To by ovšem znamenalo zpomalení z 3,4 % z roku 2014. Vypíchnout se dá horší ekonomický vývoj v Číně i USA, jakožto dvou největších spotřebitelů ropy na světě. Ropa může skončit jako uhlí - na okraji zájmu Nakonec cena ropy samozřejmě vzroste. Stále žijeme v inflačním světě centrálních bank, které nedovolí dlouhodobou stabilitu cen. Uvažovat ale v tom smyslu, že cena ropy už byla nad stovkou a brzy tam zase vyleze, protože OPEC zásadní změnu nepřinesl, by mohlo být krátkozraké. Ropa se může vzpamatovávat několik let. V delším časovém horizontu může dopadnout jako uhlí, jehož cena je už roky pod tlakem a zajímá to pouze malou část trhu. Význam ropy v energetickém mixu vyspělých zemí dlouhodobě klesá. Ve Spojených státech hlavně na úkor zemního plynu, Evropa si pak čím dál více libuje v obnovitelných zdrojích. Toto jsou dlouhodobé faktory, které nemají na day-to-day trading téměř žádný vliv, poslední pokles cen by však investoři mohli začít vnímat jinak, než pouze jako příležitost k nákupu.