Export sílí, drahé energie brzdí bilanci

Klíčové body

• Vývoz meziročně vzrostl o 3,9 %, dovoz se zvýšil o 5,2 %.
• Obchodní bilance skončila kvůli sezónnosti a dražším energiím ve schodku 8,5 mld. Kč.
• Rostoucí exportní zakázky signalizují příznivější vývoj v dalších měsících.

Zahraniční obchod se zbožím (červenec 2026)

V zahraničním obchodě se zbožím v červenci meziročně vzrostl vývoz o 3,9 % na 390,2 mld. korun a dovoz o 5,2 % na 398,7 mld. korun. Meziměsíčně po sezónním očištění se snížil vývoz o 2,3 % a dovoz o 3,1 %. Obchodní bilance v červenci skončila schodkem 8,5 mld. korun. V červenci tak došlo k obvyklému sezonnímu obratu zahraničního obchodu do záporných hodnot, který byl navíc umocněn dovozem dražších energetických komodit. 

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) celkové saldo zahraničního obchodu se zbožím v červenci příznivě ovlivnilo zejména zlepšení bilance obchodu s kovodělnými výrobky o 4,0 mld. Kč, vyšší přebytek s elektřinou o 2,4 mld. Kč a motorovými vozidly o 1,7 mld. Kč. Nepříznivý vliv na celkovou bilanci mělo naopak hlavně prohloubení deficitu obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji o 6,7 mld. Kč, s ropou a zemním plynem o 3,7 mld. Kč a také zhoršení bilance u elektrických zařízení o 2,8 mld. Kč.

Pozitivní je, že vývozní strana české ekonomiky nyní dostává solidní podporu ze zahraniční poptávky. Český výrobní PMI dosáhl v červenci 52,2 bodu a nové exportní zakázky svižně rostly. V srpnu se PMI dokonce zvýšil na 54,1 bodu. Zlepšování je patrné také v Německu, kde výrobní PMI vzrostl z červencových 52,2 na srpnových 54,3 bodu. Pozitivní dopad nových zakázek se ale kvůli letním odstávkám pravděpodobně projeví výrazněji až v následujících měsících.

Další vývoj zahraničního obchodu bude odvislý od síly oživení evropského průmyslu a rostoucích exportních zakázek na jedné straně a dražších cen energetických komodit na straně druhé. Případná další eskalace konfliktu na Blízkém východě a narušení přepravních tras by vedly ke zhoršení směnných relací a držely letošní přebytek obchodní bilance výrazně pod loňským číslem 207,1 mld. korun. 

FAQ

Proč skončila obchodní bilance ve schodku?

Kvůli sezónnosti a dražším dovozům energií.

Co podporuje český export?

Oživující zahraniční poptávka, zejména z Evropy.

Jaký je výhled zahraničního obchodu?

Příznivější, rizikem však zůstávají energie a geopolitika.

Čtěte více

• Explozivní růst ceny zlata na 5 000 dolarů podpořen silnými fundamentálními faktory
  Navzdory tomu, že indikátory momenta signalizují silnou překoupenost u obou aktiv, analytici zdůrazňují pevné fundamentální základy této rally. Přičítat růst čistě spekulaci by však byla chyba – makroekonomický kontext zůstává pro drahé kovy příznivý.
• Exponenciální růst ceny elektřiny se vzdaluje realitě; evropské trhy zůstávají pod tlakem
  Evropské burzy ani v závěru týdne nenalézají výraznější sílu růst a mírně prohlubují týdenní ztráty. Index DAX oslabuje o 0,4 %, a tak rozšiřuje svou týdenní ztrátu na 2,4 %. Na trhu je patrná nervozita před závěrečným projevem Jeroma Powella na symposiu centrálních bankéřů v americkém Jackson Hole.
• Exportéři a importéři před koncem roku řeší stanovení vhodného směnného kurzu. Na co by si měli dát pozor?
  Závěr roku je období, kdy se společnosti mimo jiné intenzivně připravují na ten nadcházející. K tomu patří i sestavení plánu nákladu a výnosů, což může být obzvlášť složité pro firmy, které mají obchodní partnery mimo Českou republiku. Ty musí totiž řešit mimo jiné stanovení kalkulačního kurzu, tedy částky, kterou budou v příštím roce používat pro přepočet z cizí měny do české koruny. V době všeobecné nejistoty a volatility na měnových trzích jde přitom o náročný úkol. Jaké aspekty by měly brát v potaz, aby snížily kurzové riziko, ale zbytečně se nepřipravovaly o zisky v případě, že se bude kurz koruny vyvíjet v jejich prospěch?
• Exportéři hledají nové trhy. Diverzifikace je klíčem ke stabilitě a odolnosti, ukázal průzkum CzechTrade
  České firmy přehodnocují své exportní strategie v reakci na geopolitický vývoj, regulatorní změny a proměnlivou situaci na globálních trzích. Vychází to z aktuálního průzkumu agentury CzechTrade, do kterého se zapojilo 132 vrcholných zástupců českých firem. Podle průzkumu směřuje 93 % českého exportu do Evropské unie. Přesto firmy stále více hledají nové příležitosti mimo Evropu. Největší zájem mají o USA, země východní a jižní Asie, Blízký východ a Latinskou Ameriku. Růst exportu do těchto regionů potvrzuje nejen trend, ale i nutnost diverzifikace, kterou aktuálně zvažuje nebo realizuje 47 % respondentů. Největší bariéry přitom vidí v teritoriálních rizicích, právních a regulatorních překážkách a komerčních nejistotách.
• Exportéři jsou na tom stále dobře
  Evropské akciové indexy otevřou ve čtvrtek výše, jelikož na trzích převládá názor, že americká ekonomika je po sérii pozitivních makroekonomických dat, včetně středečního indexu aktivity ve zpracovatelském sektoru ISM a počtu domácích prodaných vozů, na cestě k oživení. Největší prospěch z toho mají v Evropě stále exportéři. Hlavní událostí dneška je projev J.-C. Tricheta na konferenci ECB.
• Export Jižní Korey vyšplhal v roce 2017 k rekordu
  Export Jižní Korey v roce 2017 expandoval na nejvyšší úroveň za posledních nejméně šest desetiletí, podpořený dodávkami semikonduktorů, strojů a petrochemikálií, vyplývá z vyjádření ministerstva obchodu. Export v prosinci minul odhady.
• Export na začátku roku zpomalil
  Podle předběžných údajů ČSÚ skončila lednová bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách přebytkem 24,6 mld. Kč oproti prosincovým 17,7 mld. Kč. V meziročním vyjádření se jedná o nárůst ve výši 7,3 mld. Kč.
• Exportně orientovaný průmysl pomohl ekonomice z recese
  Březnová čísla z průmyslu podle našich očekávání skončila lehce nad konsensem trhu a potvrdila, že konec prvního kvartálu byl pro exportně-orientovaný český průmysl relativně příznivý - meziměsíčně vzrostl o 1,7 %, zatímco meziročně o 2,2 %. Na celkovém pozitivním výsledku se však zásadním způsobem podepsal sektor automotive, který zvýšil meziročně svoji produkci o 42 % a díky lepší dostupnosti komponentů rostla jeho produkce výrazně i meziměsíčně.
• Exportní prodeje zklamaly – sója obrátila růst ceny z počátku týdne na pokles
  Počáteční růsty cen zrnin a olejnin tohoto týdne vzaly za své poté, co americké ministerstvo zemědělství zveřejnilo exportní údaje za minulý týden, které byly v porovnání s týdnem přecházejícím zklamáním. Zatímco v rámci stávajícího marketingového roku analytici očekávali prodeje v objemu mezi 250 - 450 tisíc tun, výsledkem bylo zrušení objednávek v objemu 1.400 tun. Objem prodejů v rámci marketingového roku 2016-2017 vykázal sice růst, nicméně celkový objem dosáhl dolní hranice očekávání.
• Export ropy z Ruska do Číny narástol o 15%
  Export Ruskej federácie za mesiac január do Číny zaznamenal rast o 15% na medziročnej báze. Naopak export ropy z Iránu...
• Export tažen zejména bilancí s motorovými vozidly
  Podle předběžných údajů ČSÚ skončila dubnová bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách přebytkem 19,3 mld Kč, tedy téměř stejně jako v březnu, kdy saldo činilo 17,6 mld. Kč.
• Export za rok 2019 dosáhl rekordní hodnoty
  Prosincová bilance zahraničního obchodu v národním pojetí skončila schodkem 6,7 mld. Kč, což v porovnání s loňským prosincovým výsledek znamená pokles zhruba o 2 mld. Kč. Výsledek je zhruba v souladu s tržními očekáváními. Na konci roku klesl vývoz meziročně o 2,4 % a dovoz pak o 1,5 %, a to i přesto, že loňský prosinec měl o jeden pracovní den více než prosinec 2018. Opět tedy export klesal rychleji než import. Listopadový výsledek byl revidován o necelou miliardu nahoru na 11,0 mld. Kč. Meziroční propad o 5 mld. Kč zaznamenal přeshraniční obchod s motorovými vozidly. Naopak dovoz strojů či počítačů, elektronických a optických přístrojů zaznamenal meziroční pokles, což celkové bilanci pomohlo zmírnit prosincový schodek.
• Expozice fondů se začátkem roku 2017 kloní spíše k energetice
  V průběhu posledních prosincových dní se hedgeové fondy odvracely od kovů a zemědělských futures směrem k energetice. Všech pět energetických futures zaznamenalo dlouhé čisté pozice minimálně na ročním maximu, zatímco pokračoval exodus z kovů, zejména zlata. Kombinovaná expozice klíčových plodin byla mělká a dlouhé pozice sektoru sojových bobů vyvažovaly krátké pozice pšenice a kukuřice.
• Expozice na Rusko je po sankcích hlavní riziko. Po negativním úvodu se trhy zklidňují
  Západní země se o víkendu konečně odhodlaly k protiruským sankcím s velice citelným dopadem. Páteční dobrá nálada na trzích podpořená tehdy slabými opatřeními, sázkami na méně přísný Fed a možná i nadějí na jednání o příměří, je tedy pryč. Nově je tématem hlavně expozice na rubl a ruská aktiva, přičemž rizika jsou nejen cenového rázu. Sankce navíc vyvolávají otázku škod na západních ekonomikách a celkově velká nejistota doléhá na chuť investorů riskovat.
• Expresní půjčky slaví úspěch
  Již několik let obohacují finanční trh nové, transformované půjčky, tzv. finské, podle země původu. Nabízené převážně...
• Exprezident Klaus kritizuje finanční krizový plán Evropské komise
  Bývalý prezident Václav Klaus a jeho institut vyzvali vládu, aby nedovolila přijetí plánu Evropské komise na rozdělení peněz v souvislosti s řešením následků krize způsobené pandemií nového koronaviru. Uvedli to v prohlášení, které poskytli ČTK. Za plánem vidí prostředek k nové fázi centralizace Evropské unii či k posílení politické unie.
• ExPro: Tranzit ruské ropy přes Ukrajinu loni klesl, tok do ČR se snížil o třetinu
  Tranzit ruské ropy přes Ukrajinu do Evropy jižní větví ropovodu Družba vloni klesl o 16 procent na zhruba 11,36 milionu tun. Dostal se tak na nejnižší úroveň nejméně od roku 2014 a pravděpodobně byl nejnižší od roku 1991, kdy Ukrajina získala nezávislost. Dodávky ropovodem Družba do České republiky klesly o více než třetinu. Uvedla to dnes poradenská společnost ExPro, která se zabývá ukrajinským energetickým sektorem.
• Extra navýšení důchodů o 300 korun mají zaplatit Facebook, Amazon, Apple. Zdanění technologických obrů ale stačit nebude, důchodový účet spadne do ještě většího deficitu
  Mimořádné navýšení důchodů nad rámec valorizace, na kterém se včera večer dohodla koaliční rada ANO a ČSSD, chce ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová financovat z digitální daně. Zejména američtí technologičtí obři jako Facebook, Amazon, Apple či Google (resp. jeho mateřská společnost Alphabet) by tak zaplatili navýšení penzí o 300 korun.
• Extrémně nízké počty narozených dětí se dál snižují
  „Generace narozených dětí v roce 2023 byla nejslabší za 22 let. Za první čtvrtletí 2024 se však narodilo ještě méně dětí než ve stejném období předchozího roku. Snižování počtu narozených dětí bude do budoucna způsobovat demografické problémy, které budou zhoršovat schopnost veřejného sektoru financovat důchodový systém a zdravotní péči, říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Extrémně volatilní pátek na EUR/USD
  ISM (Institute for Supply Management; Institut řízení zásob) v USA dnes zveřejnil index nákupních manažerů za výr...