Inflace je pod cílem ČNB, rizika ale sílí

Spotřebitelská inflace (srpen 2026) – předběžný odhad

Klíčové body

• Spotřebitelská inflace zůstala třetí měsíc pod 2% cílem ČNB.
• Ceny tlačí vzhůru hlavně služby a pohonné hmoty, zatímco potraviny zlevňují.
• Na začátku roku 2027 může inflace zrychlit výrazně nad 3 %.

Spotřebitelská inflace v srpnu opět potvrdila, že hnacím motorem cenového růstu jsou aktuálně služby a pohonné hmoty, zatímco ceny potravin nadále klesají. Podle předběžného odhadu ČSÚ spotřebitelské ceny v srpnu vzrostly o 0,3 % m/m a o 1,9 % r/r. Inflace tak již třetím měsícem nachází pod inflačním cílem ČNB. Meziroční růst jádrové inflace se však v srpnu pravděpodobně i nadále držel v blízkosti 3 %. 

V meziměsíčním srovnání v srpnu oproti červenci vzrostly především ceny služeb a pohonné hmoty. Ceny služeb se konkrétně zvýšily o 0,4 %, což lze přičíst sezónním faktorům, které však již v srpnu nejsou zdaleka tak silné jako v červenci. Velmi pravděpodobně pokračoval i svižný růst cen v případě imputovaného nájemného a nájemného za bydlení. To však bude potvrzeno až v příštím týdnu. V srpnu se zvýšily i ceny pohonných hmot, což se v předběžném odhadu konkrétně projevilo nárůstem cen energií o 2,2 %. Výrazně zdražila především nafta.

Potraviny v první polovině letošního roku víceméně kontinuálně zlevňovaly a pokles cen potravin zatím pokračoval i během léta. Meziročně byly v srpnu ceny potravin nižší o 4,3 %. V dalších měsících však lze v případě potravin očekávat postupné odeznívání meziročního poklesu. Tím bude slábnout i dosavadní protiinflační působení potravin na celkovou inflaci. Vyšší ceny hnojiv a energií by se měly projevit v nákladech příští zemědělské sezóny, a představují proto proinflační riziko pro ceny potravin v roce 2027.

Za celý letošní rok lze podle mě očekávat průměrnou míru spotřebitelské inflace v rozmezí 1,9–2,2 %. V dalších měsících se meziroční inflace postupně vrátí nad 2 %. Jádrová inflace zůstane zvýšená a relativně stabilní v blízkosti 3 %. Krátkodobý vývoj celkové inflace tak budou i nadále významně ovlivňovat především volatilnější ceny potravin a pohonných hmot.

Proinflační rizika se však jednoznačně kumulují pro příští rok, v jehož úvodu se rýsuje zrychlení meziroční inflace výrazně nad 3 %. 

FAQ

Jaká byla srpnová inflace?

Meziročně 1,9 % a meziměsíčně 0,3 %.

Co nyní táhne ceny vzhůru?

Především služby a pohonné hmoty.

Kam bude inflace směřovat?

Letos nad 2 %, začátkem roku 2027 může výrazně překročit 3 %.

Čtěte více

• Inflace je již téměř poražena. Rok 2024 přinese další zlepšení
  „Úsporný tarif snížil srovnávací základnu pro výpočet inflace v závěru roku 2022, čímž uměle navýšil inflaci v závěru roku 2023. Přesto je zřejmý trend, který spočívá v postupném snižování inflace. Rok 2024 přinese další zlepšení. V jeho rámci se inflace přiblíží ke svému cíli, což umožní další snižování úrokových sazeb a růst reálných mezd zaměstnanců,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace je na cíli ČNB, leč mírně vyšší, než trh čekal. Koruna proto zpevnila
  To, že meziroční míra inflace zůstala v březnu na úrovni dvouprocentního cíle ČNB, upevňuje argumentaci centrálních bankéřů pro další svižné snižování úrokových měr. Lze tak nyní předpokládat, že základní úroková sazba klesne do konce letošního roku na úroveň 3,75 procenta, a to ze současné hodnoty 5,75 procenta. Například hypotéky by tak do konce letoška měly zlevnit průměrně o necelý procentní bod.
• Inflace je nad 3 % a na chvilku půjde ještě výš
  Spotřebitelské ceny v listopadu vzrostly oproti říjnu o 0,3 %. Meziroční míra inflace zrychlila na 3,1 %. To bylo desetinku nad naším odhadem a 0,2 procentního bodu nad odhadem trhu. Z hlediska struktury nejde o překvapení. Rostly ceny potravin a elektřina. Ta bude zdražovat i v dalších měsících. Meziroční míra inflace tak poroste i v dalších měsících a vrcholu by mohla dosáhnout v únoru. Do značné míry je to dáno srovnávací základnou. Jádrová inflace bez cen potravin a energií dle našich propočtů mírně zpomaluje a v listopadu dosáhla 2,4 %. Meziměsíční anualizovaná jádrová inflace činí přibližně 2,2 %.
• Inflace je nejnižší od března 2018
  „Inflace se dostala na své sedmileté minimum a pohybuje se těsně pod svým cílem. Vlivem celních válek může docházet ke zlevňovaní zboží, které dříve nacházelo odbyt ve Spojených státech a nyní bude přesměrováno do Evropy,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace je největší hrozbou pro ekonomiku
  Inflace zůstává jednou z největších hrozeb pro ekonomiku USA. Analytici Saxo Bank se domnívají, že spotřebitelské ceny mohou v roce 2022 vzrůst o 15 %, což zastíní poslední výraznou inflaci ze 70. let 20. století.
• Inflace je nejvyšší od roku 2023, přestože Češi nakupují znatelně méně než ještě roku 2019. Inflačním rizikem jsou i páteční nové americké sankce na ruskou ropu
  Inflace v Česku v prosinci 2024 dosáhla své nejvyšší úrovně od roku 2023, přesto však byla znatelně slabší, než s čím počítala Česká národní banka i analytici. Brzdí ji stále poměrně slabá spotřeba domácností, která zaostává o takřka pět procent za předpandemickou úrovní.
• Inflace je neústupnější, než se čekalo. Výraznější, než se myslelo, bude i v příštím roce, a to zejména kvůli nečekaně silnému růstu cen státem regulované složky cen energií
  Listopadová inflace v Česku mírně předčila očekávání, což zvyšuje pravděpodobnost, že Česká národní banka zahájí snižování svých úrokových sazeb až příští rok, a ne ještě letos. Meziroční inflace vykázala v listopadu úroveň 7,3 procenta. Česká národní banka přitom ve své aktuální prognóze počítala s inflací čítající „jen“ 7,1 procenta. Listopadová inflace je rovněž mírně vyšší, než s jakou počítal trh – ten předpokládal inflaci ve výši 7,2 procenta. Rychlejší než předpokládaná je rovněž inflace meziměsíční. Trh totiž počítal s mírným poklesem cen oproti říjnu, o 0,1 procenta. Namísto toho se ceny v listopadu oproti říjnu zvýšily, a to o 0,1 procenta.
• Inflace je nižší, než se čekalo, koruna oslabuje. Výrazně zlevňují potraviny jako vejce či maso, povážlivě ale zdražují služby, nájemné či elektřina
  Květnová inflace v Česku byla nižší, než se čekalo. Meziročně činila 2,6 procenta, zatímco meziměsíčně stagnovala. V meziročním vyjádření jde o znatelné zpomalení z dubnové úrovně 2,9 procenta. Trh tak nízkou květnovou inflaci nečekal, pročež koruna v reakci oslabila nad 24,70 za euro – do tohoto pásma se vrátila po necelém týdnu.
• Inflace jenom 1,9 %?! Pro mnohé české domácnosti je už teď násobně vyšší, třeba 5%
  Česká inflace vypadá na první pohled skoro ideálně. V srpnu činila meziročně jen 1,9 procenta, tedy dokonce nepatrně pod dvouprocentním cílem České národní banky. Jenže domácnost, jejíž životní náklady skutečně zdražily přesně o 1,9 procenta, bychom možná v celém Česku hledali dost obtížně.
• Inflace je opět vyšší, než se čekalo. Experty zaskočil růst cen energií či masa, ČNB však úroky nezvýší
  Inflace v Česku, meziroční na úrovni 18 procenta, za měsíc září opět překonává drtivou většinu expertních odhadů (18 vs. Střední hodnota expertních odhadů dle Bloombergu: 17,2 procenta). Je nejvyšší od prosince 1993. Vyšší než většinově předpokládaná je i inflace meziměsíční (0,8 vs. 0,2 procenta). Zkrocení inflace bude tedy ještě náročný zápas. Meziměsíční inflace stoupla ze srpnové úrovně 0,4 na zářijovou 0,8 procenta. To je poměrně výrazné zrychlení, které nesignalizuje inflační útlum. Na stranou druhou je třeba říci, že zářijová meziroční inflace nadále citelně zaostává za předpokladem České národní banky z její aktuální prognózy. ČNB totiž počítala s údajem 20,4 procenta.
• Inflace je pod kontrolou. Lidé si však připlatí za cigarety a benzín
  „V roce 2021 se Češi dočkají pomalejšího růstu cen než v loňském roce. Navíc díky nižšímu zdanění práce budou mít více peněz v peněženkách. Díky tomu bude v naší zemi narůstat životní úroveň lidí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace je pod kontrolou. Motoristé a kuřáci však nebudou mít radost
  „Éra levného tankování skončila. Ceny pohonných hmot začaly přispívat k růstu inflace. Lidé si navíc výrazně připlatí i za nákup automobilů, takže jsme svědky výrazného zdražování osobní přepravy,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace je poprvé od ledna 2022 jednociferná
  Tuzemské spotřebitelské ceny byly v červnu meziročně vyšší o 9,7 % po květnovém růstu o 11,1 %. Inflace tak poprvé od ledna 2022 klesla do jednociferného teritoria. Červnový vývoj plně odpovídal naší prognóze a zároveň i tržnímu konsensu. ČNB ve své prognóze zveřejněné začátkem května očekávala červnovou inflaci ve výši 10,1 % y/y.
• Inflace je poprvé od ledna 2022 jednociferná
  Tuzemské spotřebitelské ceny byly v červnu meziročně vyšší o 9,7 % po květnovém růstu o 11,1 %. Inflace tak poprvé od ledna 2022 klesla do jednociferného teritoria. Červnový vývoj plně odpovídal naší prognóze a zároveň i tržnímu konsensu. ČNB ve své prognóze zveřejněné začátkem května očekávala červnovou inflaci ve výši 10,1 % y/y.
• Inflace je pro Fed stále problém
  Prezidentka clevelandského Fedu Loretta Mesterová v pátek uvedla, že inflace je pro Federální rezervní systém stále problém. Než krátce rozeberu její projev, rád bych vám připomněl, že trh už se smířil s myšlenkou, že FOMC začne snižovat sazby nejdříve v červnu. Říkám "nejdříve", protože není zaručeno, že k této klíčové události dojde právě v červnu; osobně si tím jistý nejsem. Připomeňme, že na začátku roku trh očekával, že k prvnímu snížení sazeb dojde v březnu. Předseda Fedu Jerome Powell a jeho kolegové ale zmařili naděje účastníků trhu tak rychle, že trh okamžitě změnil svá očekávání na červen, nikoli na květen.
• Inflace je pryč, co dál čekat od dolaru?
  Právě byla zveřejněna první důležitá zpráva tohoto týdne. V příštích třech dnech nás vlastně příliš mnoho důležitých zpráv nečeká, ale významných událostí bude hodně, zvlášť zasedání tří centrálních bank. Zpráva o inflaci v USA přímo ovlivňuje výsledky zasedání Federálního rezervního systému, které budou známy ve středu večer. Index spotřebitelských cen dosáhl v listopadu meziročně 3,1 %, což oproti 3,2 % znamená zpomalení. Jádrový index činil 4 %, takže nevykázal žádné zpomalení. Co to znamená a jaké závěry můžeme vyvozovat?
• Inflace je slabší, než se čekalo, zejména kvůli snížení cen potravin. Koruna v reakci oslabuje
  Tuzemská inflace v květnu vykázala slabší úroveň, než jaká se předpokládala. Hladina spotřebitelských cen stoupla meziročně pouze o 2,9 procenta, zatímco drtivá většina expertních odhadů počítala s růstem tříprocentním a vyšším. Některé odhady měly dokonce zato, že inflace vykáže míru 3,3 procenta.
• Inflace je stále více než čtyřikrát vyšší, než by měla být
  „Inflace dál znehodnocuje úspory českých střadatelů. Ti buď musí sledovat, jak si za své úspory mohou pořídit stále méně zboží a služeb, nebo musí investovat své úspory do rizikovějších produktů,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace je stále vysoká a letos už moc klesat nebude. Přesto se však Češi mohou „utlouct“ po dovolených, které tudíž markantně zdražují a ženou inflaci nad očekávání vysoko
  Spotřebitelské ceny v Česku v červenci rostly – dle očekávání – tempem 8,8 procenta. Jedná se od nejnižší úroveň meziroční inflace za celé období od prosince 2021. Zároveň jde o mírně slabší tempo inflace, než s jakým ve své prognóze počítala Česká národní banka – 8,9 procenta. V meziměsíčním pohledu však inflace v červenci vykázala vyšší úroveň, než se obecně čekalo. Ceny během července totiž poskočily o 0,5 procenta, zatímco tuzemští i zahraniční analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali, že to bude nejspíše jen o 0,4 procenta.
• Inflace je stále vysoko. Vzhůru ceny žene zdražující elektřina, teplo, vepřové či ovoce
  Míra inflace vykázala v říjnu v souladu s očekáváním trhu úroveň 2,7 procenta meziročně, tempo růstu spotřebitelských cen tak zůstalo stejné jako v září. Meziměsíčně, tedy v porovnání s letošním zářím, vzrostly ceny o 0,5 procenta. Inflaci se zatím příliš „nechce“ ke svému cíli ve výši dvou procent, v rozporu s předpoklady z první poloviny roku.