Důvěra v domácí ekonomiku zůstává v červenci téměř beze změny

Klíčové body

• Souhrnná důvěra v ekonomiku v červenci prakticky stagnovala.
• Podnikatelská důvěra vzrostla, spotřebitelská naopak oslabila.
• Další vývoj bude záviset především na cenách energií.

Důvěra v domácí ekonomiku se v červenci nepatrně zvýšila, a to navzdory tomu, že se od července opět rozběhl konflikt na Blízkém východě a ceny energetických komodit prudce vzrostly. Částečným vysvětlením je to, že sběr dat probíhal primárně v první polovině měsíce, kdy ještě nebyla eskalace konfliktu tak patrná. 

Souhrnný indikátor důvěry však v červenci oproti červnu vzrostl jen zcela minimálně o 0,1 bodu na hodnotu 101,1, takže je vhodnější mluvit o stagnaci než o zvýšení. Vývoj v jednotlivých složkách byl v červenci rozdílný. Důvěra mezi podnikateli vzrostla, zatímco spotřebitelská důvěra se snížila. Průměrná hodnota souhrnného indikátoru důvěry za poslední rok činí 101,3 bodu, takže v červenci byla souhrnná důvěra jen velmi mírně pod průměrem.

V rámci podnikatelů je pozitivní, že důvěra vzrostla ve všech sledovaných odvětvích, k čemuž došlo naposledy v březnu 2025. Konkrétně v červenci podnikatelská důvěra vzrostla meziměsíčně o 0,4 bodu. Ve stavebnictví se zvýšila o 1,8 bodu, v obchodě o 1,4 bodu a mírně pak v průmyslu o 0,3 bodu a ve vybraných službách 0,2 bodu. V průmyslu v červenci došlo k výraznějšímu zlepšení hodnocení současné celkové poptávky na čtyřleté maximum, což však bylo negativně kompenzováno poklesem očekávaného vývoje výrobní činnosti v příštích třech měsících. 

Spotřebitelská důvěra v červenci konkrétně poklesla meziměsíčně o 0,8 bodu, což bylo primárně způsobeno zhoršením výhledu spotřebitelů na nadcházející horizont dvanácti měsíců. Spotřebitelé vidí hůře hospodářskou situaci i finanční situaci v následujících dvanácti měsících. Ochota pořizovat velké nákupy se však v červenci mírně zvýšila. Vzhledem k tomu, že spotřebitelé jsou citliví na vývoj cen pohonných hmot, tak lze očekávat, že v srpnu dojde k dalšímu poklesu spotřebitelské důvěry za předpokladu, že ceny na čerpacích stanicích dále porostou. 

Červencové indexy důvěry i nadále signalizují pokračující růst domácí ekonomiky. Výraznou nejistotu představuje vývoj cen energetických komodit v návaznosti na blízkovýchodní konflikt. Nelze proto bohužel vyloučit, že vysoké ceny energií stáhnou ve druhé polovině letošního roku hospodářský růst výrazněji pod 2 %. 

FAQ

Jak se změnila celková důvěra?

Prakticky stagnovala.

Kde důvěra vzrostla?

Mezi podnikateli.

Jaké je hlavní riziko?

Růst cen energetických komodit.

Čtěte více

• Důvěra v českou ekonomiku v květnu ochladla
  „Důvěra v českou ekonomiku v květnu ochladla, a to jak u podnikatelů, tak i u spotřebitelů. Index důvěry totiž klesl z dubnových 97,2 na květnovou hodnotu 94,1. Souhrnný indikátor důvěry podnikatelů v ekonomiku se snížil o 2,8 bodu na hodnotu 95,2, velmi varující přitom je, že nejhlubší ochlazení důvěry se v květnu projevilo v průmyslu (-8,2 bodu). Kritickým signálem pro tento pokles optimismu v průmyslu byly poslední údaje o průmyslové produkci, která rostla jen díky výrobě aut. Ve většině ostatních průmyslových odvětví poklesla, a dokonce se v březnu poprvé od podzimu roku 2021 v meziročním srovnání snížila hodnota nových zakázek, což nepochybně bylo pro chmurnější pohled českých firem na svou budoucnost určující.
• Důvěra v českou ekonomiku v květnu znovu oslabila
  Květnové konjunkturální průzkumy ukázaly další zhoršení nálady v české ekonomice. Souhrnný indikátor důvěry klesl o 1,6 bodu na 99,7 a dostal se tak pod svůj dlouhodobý průměr. Zhoršila se jak důvěra podnikatelů, která klesla na 99 bodů, tak i důvěra spotřebitelů. Ta klesla výrazněji, na 103,4 bodu, stále však zůstává nad dlouhodobým průměrem. Nálada domácností se v posledních dvou měsících citelně zhoršila. Stojí za tím obavy ze slabšího ekonomického vývoje, vyšších cen energií a obecně vyšší nejistota v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě.
• Důvěra v českou ekonomiku v květnu znovu oslabila
  Květnové konjunkturální průzkumy ukázaly další zhoršení nálady v české ekonomice. Souhrnný indikátor důvěry klesl o 1,6 bodu na 99,7 a dostal se tak pod svůj dlouhodobý průměr. Zhoršila se jak důvěra podnikatelů, která klesla na 99 bodů, tak důvěra spotřebitelů. Ta klesla výrazněji na 103,4 bodu, stále však zůstává nad dlouhodobým průměrem. Nálada domácností se v posledních dvou měsících citelně zhoršila. Stojí za tím obavy ze slabšího ekonomického vývoje, vyšších cen energií a obecně vyšší nejistota v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě.
• Důvěra v českou ekonomiku vychládá
  „Důvěra v českou ekonomiku v květnu mírně ochladla. Indikátor důvěry, který sestavuje ČSÚ, se v květnu meziměsíčně snížil o 0,6 bodu na hodnotu 96,4. Jde však jen o mírný pokles a ve srovnání s loňským květnem je indikátor na vyšší hodnotě. Nicméně o zhoršení situace svědčí, že v květnu klesly obě části indexu – jak důvěra podnikatelů, tak spotřebitelů. Indikátor důvěry podnikatelů se snížil o 0,2 bodu na hodnotu 95,4. Nejhorší nálada je v průmyslu, kde v květnu klesl indikátor důvěry o dva body na hodnotu 90,5. Na vině jsou zejména dlouhodobé problémy se zakázkami v tomto odvětví.
• Důvěra v českou ekonomiku v září rostla napříč sektory, povodním navzdory. Povodně mohou dát pozitivní impuls náladě ve stavebnictví, jinde ji spíše mohou kazit
  Důvěra v českou ekonomiku se v září zvýšila ve všech základních sektorech, které statistici sledují. S výjimkou podnikatelského sektoru stavebnictví však napříč sektory, včetně spotřebitelského, zůstává dlouhodobě podprůměrná. Je také otázkou, zda zářijové zlepšení situace není jen přechodného rázu. Pokud by se však jednalo o začátek nového, stoupajícího trendu, mají jednotlivé ukazatele šanci se v dohledné době, dost možná ještě letos, ocitnout alespoň na dlouhodobě průměrných úrovních.
• Důvěra v ČR i SRN na vzestupu
  Důvěra německých podnikatelů dle Ifo indexu vzrostla v červnu nad odhady, a to jak ve složce hodnocení současných podmínek, tak v subindexu očekávání na dalších šest měsíců. Celkový index se nachází na úrovních z konce roku 2018. Příznivý vývoj pandemie navíc ukazuje slušnou šanci na dobrý vývoj předstihových indikátorů během léta, i když se kvůli potížím v subdodávkách a na pracovním trhu nemusí plně promítnut do „tvrdých“ dat.
• Důvěra v domácí ekonomiku se v červnu opět snížila
  Český statistický úřad dnes zveřejnil údaje o indikátorech důvěry v českou ekonomiku.
• Důvěra v domácí ekonomiku stoupá
  Lednový konjunkturální průzkum ukázal, že nálada mezi českými průmyslníky i spotřebiteli se zlepšuje. V průmyslu byl zaznamenán nárůst důvěry již v prosinci, když předtím indikátor pět měsíců v řadě klesal. V lednu činil -5,7 bodu, když o měsíc dříve to bylo -7,7 bodu. Dle vyjádření statistického úřadu je nicméně údaj nutno brát s rezervou neboť firmy stále jako největší bariéru růstu reportují nedostatečnou poptávku. Ve stejném duchu vyznívá i index PMI.
• Důvěra v domácí ekonomiku výrazně vzrostla
  Červencový konjukturální průzkum ukázal, že důvěra spotřebitelů i podnikatelů v domácí ekonomiku výrazně vzrostla. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku však zatím zůstává stále níže. V průmyslu dosáhlo saldo důvěry -8,0 bodu, což ve srovnání s červnovým minimem na úrovni -28,3 bodu představuje podstatné zlepšení. Výrazně se snížil počet průmyslníků, kteří poptávku po svých výrobcích považují za nedostatečnou.
• Důvěra v domácí ekonomiku zůstává v červenci téměř beze změny
  Důvěra v domácí ekonomiku se v červenci nepatrně zvýšila, a to navzdory tomu, že se od července opět rozběhl konflikt na Blízkém východě a ceny energetických komodit prudce vzrostly. Částečným vysvětlením je to, že sběr dat probíhal primárně v první polovině měsíce, kdy ještě nebyla eskalace konfliktu tak patrná.
• Důvěra v ekonomice: Mírný optimismus v závěru roku
  Finančními trhy se sice stále šíří obavy z nástupu nové mutace koronaviru a jejích zatím těžko odhadnutelných důsledků, nálada v ekonomice se naproti tomu začíná konečně stabilizovat. Alespoň to vyplývá z dnes zveřejněného průzkumu důvěry v české ekonomice ze statistického úřadu, podle kterého se podnikatelský i spotřebitelský sentiment v prosinci mírně zvýšil. S výjimkou služeb se za poslední měsíc nálada zvýšila ve všech odvětvích českého hospodářství a mírný optimismus naznačuje i vývoj nálady spotřebitelů.
• Důvěra v ekonomiku ČR mírně klesla
  Důvěra v ekonomiku na začátku roku klesla, a to jak ve složce podnikatelské, tak i v případě spotřebitelů. Vzhledem k tomu, že údaje za prosinec byly sestavovány v okamžiku otevírání služeb, obchodů a škol, tak se pro leden, kdy jsou tyto sektory opět uzavřené, očekával pokles. Pokles důvěry byl ale relativně malý.
• Důvěra v ekonomiku ČR pokračuje v růstu
  Podle měření ČSÚ v červnu opět silně vzrostla souhrnná důvěra v tuzemskou ekonomiku. Ke zlepšení došlo jak v případě důvěry spotřebitelů, tak u všech sledovaných skupin podnikatelů. Důvěra v ekonomiku se dostala na předpandemickou úroveň již v květnu a v červnu jsme se posunuli opět výrazně výš. Spotřebitelská důvěra se nachází na úrovních srovnatelných se začátkem roku 2020 a v případě podnikatelů je stejně vysoko jako na konci roku 2018. Na straně podnikatelů došlo v červnu k největšímu zlepšení v případě obchodu a ve službách, což úzce souvisí s rozvolněním epidemických opatření. Silně rostla důvěra i v případě průmyslu, kde dosáhla na úrovně naposledy pozorované před deseti lety. Ve stavebnictví došlo v červnu jen k malému zlepšení a pouze zde se úroveň důvěry stále nachází pod úrovní před pandemií. Rozvolňování opatření zde logicky nemá tak silný a rychlý dopad.
• Důvěra v ekonomiku ČR se v dubnu zvýšila
  Podle měření ČSÚ roste důvěra spotřebitelů i souhrnná podnikatelská důvěra. V podnicích se v dubnu zvýšila důvěra v průmyslu, obchodu a ve službách, ale snížila se ve stavebnictví. Rozdílná je samozřejmě úroveň optimismu. V případě průmyslu se důvěra zvyšovala výrazně již od poloviny loňska a v současnosti je stejných úrovních jako byla v letech 2017 – 2018, kdy výroba solidně expandovala. Ve stavebnictví je důvěra stále výrazně pod předpandemickou úrovní, ale vysoko nad tím, kde byla v krizových letech 2012 – 2013. V případě obchodu a služeb je úroveň důvěry stále na relativně nízkých úrovních podobně jako v případě důvěry spotřebitelů, kde jsme s důvěrou zjednodušeně na půl cesty zpět. S tím, jak pokračuje rozvolňování protiepidemických opatření u nás i ve světě, bychom v nejbližších měsících měli vidět další růst důvěry v ekonomiku. Rizikem zůstávají další pandemické vlny.
• Důvěra v ekonomiku ČR v květnu vyskočila vzhůru
  Podle měření ČSÚ v květnu silně vzrostla souhrnná důvěra v ekonomiku ČR. Důvodem byl skokový růst důvěry spotřebitelů a v případě podnikatelského sektoru rovněž výrazné zlepšení sentimentu ve službách a v obchodě. K mírnějšímu zvýšení došlo i v těch sektorech, kterých se poslední protiepidemická opatření až tak nedotkla, tedy v průmyslu a ve stavebnictví. Nikoho nepřekvapí, že se důvěra prudce zlepšuje díky ukončování protipandemických opatření. Index důvěry podnikatelů se tak posunul na úrovně srovnatelné s podzimem roku 2019. Spotřebitelská důvěra se nachází přibližně tam, kde byla na samém počátku pandemie, tedy zhruba v březnu minulého roku.
• Důvěra v ekonomiku ČR v listopadu po čtyřměsíčním růstu klesla
  Důvěra v českou ekonomiku v listopadu po předchozím čtyřměsíčním růstu klesla. Proti říjnu se snížila o 0,3 bodu na 99,0 bodu, oznámil dnes Český statistický úřad (ČSÚ). U spotřebitelů sice důvěra v hospodářství stoupla, ale snížila se u podnikatelů. Meziročně důvěra celkově klesla také o 0,3 bodu.
• Důvěra v ekonomiku dále klesla
  Důvěra podnikatelů i spotřebitelů v listopadu v ČR dle konjukturálního průzkumu Českého statistického úřadu pokračovala v poklesu. Saldo důvěry spotřebitelů kleslo na -22,5 bodů, což není až tak vzdálené dubnové úrovni, kdy index dosáhl ještě hlubší hladiny -25,3 bodu.
• Důvěra v ekonomiku je jak na houpačce
  „Klesající inflace a zpomalení propadu průmyslové výroby přispěly k růstu důvěry v českou ekonomiku. V říjnovém měření Českého statistického úřadu se souhrnný indikátor důvěry meziměsíčně zvýšil o 3,6 bodu na hodnotu 92,8. Důvěra v budoucí vývoj ekonomiky posílila jak u podnikatelů, tak u spotřebitelů. Vývoj tohoto indikátoru ekonomického sentimentu je však letos značně volatilní - v září se například dostal na nejnižší úroveň od března 2021. Bylo by tedy předčasné interpretovat říjnové zvýšení jako zásadní obrat v důvěře v naši ekonomickou budoucnost. Tvrdá data totiž zatím optimismem nehýří.
• Důvěra v ekonomiku je nízká, ale roste
  Podnikatelská důvěra v ČR se v červnu začala zvyšovat, ale pořád zůstává na extrémně nízkých úrovních. Ke zlepšení důvěry došlo v obchodu a ve vybraných službách, kde před tím došlo k velkému poklesu. Naopak k dalšímu snižování důvěry docházelo ve stavebnictví a zejména v průmyslu, což je pro české hospodářství klíčový sektor. V průmyslu je důvěra nyní stejně nízko, jako byla v roce 2009 tedy během velké hospodářské krize.
• Důvěra v ekonomiku klesá, hlavní propad očekáváme ale až v dubnu
  Spotřebitelská důvěra v březnu poklesla o 3.3 b. na -6.3 b.. Poklesla i podnikatelská důvěra. V obou případech se jedná o nejnižší hodnoty od konce roku 2013. Vliv koronaviru je však v těchto číslech omezený. Sběr dat byl ukončen 17. března. Dopad aktuálních opatření se tak z větší částí projeví až v dubnových číslech. I tak je ale patrné, že se výrazně zvýšily obavy domácností ze zhoršení jejich ekonomické situace. Prozatím však nerostou obavy ze ztráty zaměstnání. Vzhledem k aktuálnímu zavírání podniků z bezpečnostních důvodů lze předpokládat, že dojde i k propouštění některých zaměstnanců. V podnikové sféře klesla důvěra napříč všemi odvětvími s výjimkou stavebnictví. S tím jak se budou projevovat aktuální opatření do reálné ekonomiky, bude klesat i důvěra spotřebitelů a firem.