Důvěra v ekonomiku dále klesla

Čtěte více

• Důvěra v českou ekonomiku se v dubnu a květnu zlepšila nejvýrazněji v historii měření. V průmyslu mají nejlepší náladu dokonce od roku 2017, spotřebitelé se ale stále bojí výrazné inflace
  V květnu se všechny hlavní ukazatele důvěry v českou ekonomiku poprvé vrátily nad předpandemickou úroveň. Celková důvěra v ekonomiku vykazuje hodnotu 99,7 bodu. Nachází se tedy jen 0,3 procenta pod dlouhodobým průměrem let 2003 až 2020.
• Důvěra v ČR i SRN na vzestupu
  Důvěra německých podnikatelů dle Ifo indexu vzrostla v červnu nad odhady, a to jak ve složce hodnocení současných podmínek, tak v subindexu očekávání na dalších šest měsíců. Celkový index se nachází na úrovních z konce roku 2018. Příznivý vývoj pandemie navíc ukazuje slušnou šanci na dobrý vývoj předstihových indikátorů během léta, i když se kvůli potížím v subdodávkách a na pracovním trhu nemusí plně promítnut do „tvrdých“ dat.
• Důvěra v domácí ekonomiku se v červnu opět snížila
  Český statistický úřad dnes zveřejnil údaje o indikátorech důvěry v českou ekonomiku.
• Důvěra v domácí ekonomiku výrazně vzrostla
  Červencový konjukturální průzkum ukázal, že důvěra spotřebitelů i podnikatelů v domácí ekonomiku výrazně vzrostla. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku však zatím zůstává stále níže. V průmyslu dosáhlo saldo důvěry -8,0 bodu, což ve srovnání s červnovým minimem na úrovni -28,3 bodu představuje podstatné zlepšení. Výrazně se snížil počet průmyslníků, kteří poptávku po svých výrobcích považují za nedostatečnou.
• Důvěra v ekonomice: Mírný optimismus v závěru roku
  Finančními trhy se sice stále šíří obavy z nástupu nové mutace koronaviru a jejích zatím těžko odhadnutelných důsledků, nálada v ekonomice se naproti tomu začíná konečně stabilizovat. Alespoň to vyplývá z dnes zveřejněného průzkumu důvěry v české ekonomice ze statistického úřadu, podle kterého se podnikatelský i spotřebitelský sentiment v prosinci mírně zvýšil. S výjimkou služeb se za poslední měsíc nálada zvýšila ve všech odvětvích českého hospodářství a mírný optimismus naznačuje i vývoj nálady spotřebitelů.
• Důvěra v ekonomiku ČR mírně klesla
  Důvěra v ekonomiku na začátku roku klesla, a to jak ve složce podnikatelské, tak i v případě spotřebitelů. Vzhledem k tomu, že údaje za prosinec byly sestavovány v okamžiku otevírání služeb, obchodů a škol, tak se pro leden, kdy jsou tyto sektory opět uzavřené, očekával pokles. Pokles důvěry byl ale relativně malý.
• Důvěra v ekonomiku ČR pokračuje v růstu
  Podle měření ČSÚ v červnu opět silně vzrostla souhrnná důvěra v tuzemskou ekonomiku. Ke zlepšení došlo jak v případě důvěry spotřebitelů, tak u všech sledovaných skupin podnikatelů. Důvěra v ekonomiku se dostala na předpandemickou úroveň již v květnu a v červnu jsme se posunuli opět výrazně výš. Spotřebitelská důvěra se nachází na úrovních srovnatelných se začátkem roku 2020 a v případě podnikatelů je stejně vysoko jako na konci roku 2018. Na straně podnikatelů došlo v červnu k největšímu zlepšení v případě obchodu a ve službách, což úzce souvisí s rozvolněním epidemických opatření. Silně rostla důvěra i v případě průmyslu, kde dosáhla na úrovně naposledy pozorované před deseti lety. Ve stavebnictví došlo v červnu jen k malému zlepšení a pouze zde se úroveň důvěry stále nachází pod úrovní před pandemií. Rozvolňování opatření zde logicky nemá tak silný a rychlý dopad.
• Důvěra v ekonomiku ČR se v dubnu zvýšila
  Podle měření ČSÚ roste důvěra spotřebitelů i souhrnná podnikatelská důvěra. V podnicích se v dubnu zvýšila důvěra v průmyslu, obchodu a ve službách, ale snížila se ve stavebnictví. Rozdílná je samozřejmě úroveň optimismu. V případě průmyslu se důvěra zvyšovala výrazně již od poloviny loňska a v současnosti je stejných úrovních jako byla v letech 2017 – 2018, kdy výroba solidně expandovala. Ve stavebnictví je důvěra stále výrazně pod předpandemickou úrovní, ale vysoko nad tím, kde byla v krizových letech 2012 – 2013. V případě obchodu a služeb je úroveň důvěry stále na relativně nízkých úrovních podobně jako v případě důvěry spotřebitelů, kde jsme s důvěrou zjednodušeně na půl cesty zpět. S tím, jak pokračuje rozvolňování protiepidemických opatření u nás i ve světě, bychom v nejbližších měsících měli vidět další růst důvěry v ekonomiku. Rizikem zůstávají další pandemické vlny.
• Důvěra v ekonomiku ČR v květnu vyskočila vzhůru
  Podle měření ČSÚ v květnu silně vzrostla souhrnná důvěra v ekonomiku ČR. Důvodem byl skokový růst důvěry spotřebitelů a v případě podnikatelského sektoru rovněž výrazné zlepšení sentimentu ve službách a v obchodě. K mírnějšímu zvýšení došlo i v těch sektorech, kterých se poslední protiepidemická opatření až tak nedotkla, tedy v průmyslu a ve stavebnictví. Nikoho nepřekvapí, že se důvěra prudce zlepšuje díky ukončování protipandemických opatření. Index důvěry podnikatelů se tak posunul na úrovně srovnatelné s podzimem roku 2019. Spotřebitelská důvěra se nachází přibližně tam, kde byla na samém počátku pandemie, tedy zhruba v březnu minulého roku.
• Důvěra v ekonomiku ČR v listopadu po čtyřměsíčním růstu klesla
  Důvěra v českou ekonomiku v listopadu po předchozím čtyřměsíčním růstu klesla. Proti říjnu se snížila o 0,3 bodu na 99,0 bodu, oznámil dnes Český statistický úřad (ČSÚ). U spotřebitelů sice důvěra v hospodářství stoupla, ale snížila se u podnikatelů. Meziročně důvěra celkově klesla také o 0,3 bodu.
• Důvěra v ekonomiku je nízká, ale roste
  Podnikatelská důvěra v ČR se v červnu začala zvyšovat, ale pořád zůstává na extrémně nízkých úrovních. Ke zlepšení důvěry došlo v obchodu a ve vybraných službách, kde před tím došlo k velkému poklesu. Naopak k dalšímu snižování důvěry docházelo ve stavebnictví a zejména v průmyslu, což je pro české hospodářství klíčový sektor. V průmyslu je důvěra nyní stejně nízko, jako byla v roce 2009 tedy během velké hospodářské krize.
• Důvěra v ekonomiku klesá, hlavní propad očekáváme ale až v dubnu
  Spotřebitelská důvěra v březnu poklesla o 3.3 b. na -6.3 b.. Poklesla i podnikatelská důvěra. V obou případech se jedná o nejnižší hodnoty od konce roku 2013. Vliv koronaviru je však v těchto číslech omezený. Sběr dat byl ukončen 17. března. Dopad aktuálních opatření se tak z větší částí projeví až v dubnových číslech. I tak je ale patrné, že se výrazně zvýšily obavy domácností ze zhoršení jejich ekonomické situace. Prozatím však nerostou obavy ze ztráty zaměstnání. Vzhledem k aktuálnímu zavírání podniků z bezpečnostních důvodů lze předpokládat, že dojde i k propouštění některých zaměstnanců. V podnikové sféře klesla důvěra napříč všemi odvětvími s výjimkou stavebnictví. S tím jak se budou projevovat aktuální opatření do reálné ekonomiky, bude klesat i důvěra spotřebitelů a firem.
• Důvěra v ekonomiku se nadále snižuje
  Kurz koruny včera v odpoledních hodinách mírně posílil a pohybuje se na hladině 27,03 CZK/EUR, tedy jeden haléř nad úrovní, kterou přímými intervencemi brání ČNB
• Důvěra v ekonomiku se v dubnu výrazně snížila jak v ČR, tak i v Německu
  Dubnové indikátory ekonomického sentimentu z dílny ČSÚ dnes ukázaly na výrazný propad spotřebitelské a podnikatelské důvěry v ČR v důsledku koronavirové pandemie. Souhrnný indikátor důvěry poklesl meziměsíčně o 20 %, když se ve stejném rozsahu snížila důvěra spotřebitelů i podnikatelů. Důvěra v ekonomiku je aktuálně nižší než v době finanční krize. Naplno se tak projevil vliv preventivních opatření zabraňujících šíření onemocnění covid-19, jež vedly k paralýze velké časti české ekonomiky.
• Důvěra v ekonomiku vzrostla, koruna posílila
  Úvod týdne byl v regionu ve znamení vyšší volatility, protože na většině hlavních trhů se kvůli svátku neobchodovalo (to se ve střední...
• Důvěra veřejnosti v českou korunu v posledním roce stoupla, přes 10 % lidí zvažuje investici do kryptoměn
  Téměř třicet procent české populace považuje korunu za nejdůvěryhodnější měnu jako uchovatele hodnoty na období příštích 5 let. Druhou nejdůvěryhodnější měnou je pro Čechy švýcarský frank (26 %) a třetí skončilo euro (19 %). Naopak, minimálně veřejnost důvěřuje kryptoměnám jako uchovateli hodnoty - nejdůvěryhodnější jsou jen pro necelá 3 % populace. Vyplývá to z průzkumu Reputace měn 2018, který uskutečnila společnost Ipsos pro brokera a obchodníka s měnami společnost TopForex.
• Důvěra ve výrobním sektoru podle dubnových PMI výrazně poklesla, a to nejen v ČR
  Dnešek byl především ve znamení dalšího kola zveřejnění dubnových indexů nákupních manažerů (PMI), a to včetně toho českého. Nálada v českém zpracovatelském průmyslu se výrazně snížila, když PMI poklesl z březnových 41,3 b. na 35,1 b. v dubnu. Jedná se tak o nejhorší výsledek od března 2009. V době finanční krize byla nálada ve výrobním sektoru jen mírně pesimističtější. Dnes zveřejněná dubnová hodnota se nacházela velmi blízko našeho odhadu, avšak nad očekáváním trhu, který počítal s ještě větším propadem PMI na 30 b. S tím jak dochází k postupnému rozvolňování vládních opatření v ČR a také v zahraničí, lze předpokládat, že index nákupních manažerů dosáhl svého dna a v květnu již pravděpodobně dojde k mírnému zlepšení. I tak však zcela jistě zůstaneme pod hranicí 50 b. Z ostatních zemí PMI výrazně poklesl také v Polsku, Itálii a Španělsku a ve všech třech případech dosáhl zhruba 30 b. Výjimkou tak dnes bylo pouze Maďarsko, kde došlo k mírnému nárůstu důvěry ve výrobním sektoru a jen nepatrně se tak korigoval její výrazný pokles v březnu.
• Důvěra ve zpracovatelském průmyslu vzrostla, nadále však převládá pesimismus
  Dnes zveřejněný index nákupních manažerů (PMI) za červen vzrostl na 44,9 b. z květnových 39,6 b. To bylo mírně pod naší prognózou, avšak v souladu s očekáváním trhu. Důvěra ve zpracovatelském průmyslu se tak zvýšila, a to především v důsledku uvolnění restriktivních vládních opatření. Většina průmyslových podniků již sice obnovila produkci, řada z nich však stále využívá jen část své výrobní kapacity. Někteří producenti tak začali propouštět. To jsou však prozatím spíše výjimečné případy, když míra nezaměstnanosti podle MPSV i v červnu zůstala pod 3,7 %. Vyšší míre propouštění nyní pravděpodobně brání vládní opatření v rámci programu Antivirus, který spočívá v proplacení části mezd zaměstnanců, v případě prokazatelného poklesu poptávky po produktech zaměstnavatele. Tento program však koncem srpna skončí a zatím nejsou dostupné informace o jeho možném prodloužení. Míra nezaměstnanosti může tudíž v druhé půli letošního roku skokově vzrůst.
• Důvěra v maďarskou ekonomiku na osmiměsíčním minimu
  Kurz koruny vůči euru zahájil zkrácený pracovní týden v poklidném módu. Koruna krátce zamířila k hladině 27,06 CZK/EUR, v odpoledních hodinách se však vrátila zpět ke 27,07 CZK/EUR, kde včerejší seanci zahajovala.
• Důvěra v oživení a dobrá data pomáhá trhům dál nahoru
  Pokračující očkování, důvěra v další peníze z rozpočtu i sázky na dobrá makrodata jsou závěrem týdne zdrojem nových zisků na akciových trzích. V případě italského (+1,3 pct) či francouzského (+0,9 pct) trhu jde o zisky slušné, v Německu (+0,15 pct) je to slabší. Pražská burza s růstem o 0,8 pct patří k těm úspěšnějším. Výnosy dluhopisů na hlavních trzích zůstávají v klidu, eurodolar se aspoň zvedá z lokálního minima na 1,1980 a libra proti dolaru posiluje už nad 1,3700.