Hmla beznádeje

Čtěte více

• 🚀Hliník na 14-ročných maximách!
  Hliník je určite jednou z najzáujimavejších komodít posledných mesiacov. Ceny priemyselných kovov sú približne 3 % pod svojimi rekordnými maximami a dnes môže dôjsť k prelomeniu na nové historické maximá. Doteraz sa ceny hliníka obchodovali nad súčasnou úrovňou iba dvakrát – raz v roku 2006 a raz v roku 2008. V oboch prípadoch však ceny rýchlo klesli. Tentokrát to môže byť inak.
• Hliník prudce vzrostl, protože USA zvažují zákaz dovozu z Ruska
  Bílý dům zvažuje zákaz ruského hliníku v reakci na vojenskou eskalaci Kremlu na Ukrajině. Tento kov nepodléhal dřívějším sankcím kvůli jeho důležitosti ve výrobních procesech v mnoha průmyslových odvětvích. Bílý dům bere v úvahu tři možnosti: úplný zákaz, zvýšení cel na úroveň tak trestuhodnou, že by uvalily účinný zákaz, nebo sankcionování společnosti, která kov vyrábí, uvádí Bloomberg.
• ⏫Hliník roste o 2,5%
  Ceny hliníku vyskočily na téměř 2 200 dolarů za tunu v naději na větší stimulaci v Číně, což dnes také vedlo k růstu čínských indexů. Silné zisky lze zaznamenat i na trzích s niklem a zinkem, zatímco měď zaostává a za celý den si připisuje méně než 1 %.
• Hliník se stěhuje z Ruska, trh se obává krize
  Odběratelé hliníku jsou stále znepokojeni důsledky uložení amerických sankcí společnosti Rusal, největšímu světovému dodavateli po Číně. Jejich obavy nerozptýlil ani nedávný ústupek ze strany USA. Cena hliníku může znovu směřovat k vyšším hodnotám. V tříletém horizontu si kov udržuje více než 25% nárůst, i když momentálně vykazuje menší ztráty.
• Hluboká recese světové ekonomiky je velmi málo pravděpodobná
  Pokud se podíváme na dynamiku světové ekonomiky střednědobým pohledem, zjistíme, že dynamika světového HDP dosáhla v rámci současného hospodářského cyklu vrcholu na přelomu let 2017 a 2018 a od té doby do dnešního dne kontinuálně mírným tempem zpomaluje. Toto zpomalení má několik fundamentálních příčin.
• Hluboké korekce a krypto zimy bitcoinu jsou u konce
  Bitcoin po krátké pauze v reakci na páteční zprávu o tom, že prezident Trump podepsal tři nové zákony regulující trh s...
• Hluboký nádech před dalším ponorem
  Zpřesněný odhad hrubého domácího produktu za třetí kvartál přinesl výraznější revizi směrem nahoru. Mezičtvrtletní růst české ekonomiky byl tak zvýšen z 6,2 % na 6,9 %. V meziročním srovnání činí pokles HDP dle zpřesněných údajů -5,0 % namísto -5,8 %, které statistický úřad původně odhadoval. Oproti druhému kvartálu se tak meziroční pokles ekonomiky zmírnil z -10,9 % na -5,0 %.
• Hluboký pokles cen mléka a horší CPI poslaly NZD na nová šestiletá minima
  V první části dnešní obchodní seance ukázal novozélandský dolar na Forexu nejvyšší pohyby z hlavních světových měn. Zt...
• H&M čelí slabému startu
  Švédský řetězec H&M zaznamenal v březnu pouze 1% růst tržeb, což naznačuje pomalejší rozjezd jarní a letní sezóny. Výsledky za první čtvrtletí zůstaly pod očekáváními analytiků a akcie společnosti od začátku roku ztratily 11 %.
• Hmla beznádeje
  To čo sme včera niekoľkokrát naznačili sa potvrdilo, ratingová agentúra S&P včera pristúpila k ďalšiemu znižovaniu ratingov rizikových krajín eurozóny. Portugalsko (BBB-) stojí aktuálne nad neinvestičnou priepasťou a Grécko (BB-) sa úrovňou svojho ratingu stráca v rizikovej hmle beznádeje. Pri oboch krajinách S&P ponechala „creditwatch“, čo naznačuje možnosť ďalšieho znižovania ratingu a nárast beznádeje pri oboch ekonomikách. Rizikom ostáva i výhľad Írska (A-), ktoré ešte drží aktuálne najlepší rating spomedzi najrizikovejších krajín eurozóny, ale podľa komentárov od agentúry S&P rozhodne tento štvrtok o jeho prípadnom znížení. Od novembra je írsky rating na listine „creditwatch“, preto negatívne štvrtkové výsledky strestestovania írskeho bankového sektora by mohli tlačiť na zníženie investičného stupňa a navŕšenie rizika (podporujú to i komentáre o prípadnej zrážke na írskych bankových dlhopisoch).
• H&M překonalo odhady zisku
  Švédský módní řetězec H&M oznámil za druhé čtvrtletí mírně lepší provozní zisk, než očekával trh, což signalizuje, že strategická obnova značky pod vedením nového CEO Daniela Ervera začíná nést ovoce. Akcie společnosti po zveřejnění výsledků vzrostly o 4 %, a to i přes to, že tržby mírně zaostaly za očekáváním.
• HN: Loterijní společnost Sazka se přejmenuje na Allwyn, změní i logo
  Loterijní společnost Sazka se přejmenuje na Allwyn, uvedly dnes Hospodářské noviny (HN). Nové jméno začne používat od konce ledna 2026. Některé jednotlivé hry si ale svá jména zachovají. Mateřskou společností Sazky je skupina Allwyn, kterou vlastní KKCG miliardáře Karla Komárka. Změna vyjde na stovky milionů korun. Známý název zmizí po 70 letech, Sazka vznikla v Československu v roce 1956.
• Hnojiva v zemědělství černým koněm dlouhodobých investic
  V analýze brokera Tradecentrum jsme se nejprve podívali na globální vývoj populace a zemědělské půdy z ekonomického pohledu. Následně se věnujeme investičním příležitostem.
• HN: Penta mění vlastnickou strukturu, Haščák převádí podíl na rodinu
  Finanční skupina Penta Investments mění vlastnickou strukturu. Jeden ze zakladatelů Jaroslav Haščák začal převádět svůj podíl v Penta Investments Group Limited, což je základní vlastnický fond celé skupiny, na rodinu. Vyplývá to z prvních zápisů v evidenci skutečných majitelů, píšou dnešní Hospodářské noviny (HN). Skupina to potvrdila s tím, že o změně vlastnické struktury majitelé uvažovali již delší dobu. Na konci roku má ze všech manažerských pozic odejít třetí největší podílník Penty Jozef Oravkin a zároveň začne jeho postupné vyplácení. Ze zakladatelů tak zůstane jako majitel jen Marek Dospiva.
• HN: Podílníci CS Fondů musí zaplatit stamilionové úroky
  Společnost Akro neuspěla se žalobou na zrušení povinnosti zaplatit stamilionové úroky z přechodně získaného odškodnění pro klienty vytunelovaných CS Fondů, které zastupuje. O rozsudku pražského městského soudu informují dnešní Hospodářské noviny (HN), podle kterých tak podílníci zřejmě definitivně přijdou i o zbytek peněz z fondů. Akro v roce 2012 získalo 2,1 miliardy korun jako náhradu za to, že stát nedokázal vytunelování CS Fondů zabránit. Justice ale později dospěla k závěru, že nárok byl promlčený a společnost musela peníze vrátit. Stát po Akru požaduje zaplacení 717 milionů korun - 8,05 procenta ročně - jako úroku za dobu, kdy firma měla peníze na účtech.
• HN: Společnost GasNet, největší distributor plynu v Česku, je na prodej
  Společnost GasNet, která je největším distributorem plynu v Česku, je na prodej. Proces prodeje spustil jediný vlastník - konsorcium investorů vedené společností Macquarie Asset Management (MAM). Píšou o tom dnešní Hospodářské noviny (HN) s odkazem na čtyři zdroje z finančních a poradenských kruhů i energetiky. Ocenění firmy může být ve vyšších desítkách miliard korun.
• HN Televízia: Lacnejšiemu benzínu na našich pumpách by najviac mohol pomôcť Trump
  Bol som v pondelok v HN Televízii k vývoju na ropnom trhu. Najskôr som dal výborný rozhovor. Potom mi volajú, že sa im zaplnil server a že ho teda nemajú uložený a musím prísť ešte raz. A keďže som mal medzitým plnú hlavu iných vecí, tak mi na druhý pokus nejako nešla karta a ten rozhovor bol tak o polovicu horší. To isté sa stalo aj moderátorovi. Aj takéto veci sa stávajú:
• HN Televízia: O rizikách novej talianskej vlády
  Bol som v utorok v HN televízii k Taliansku. Je to dlhšia, obsiahlejšia debata, tak na 20 min (video X-Trade Brokers - XTB).
• HN: Tykač nabízí státu elektřinu za cenu před válkou na Ukrajině
  Majitel energetické skupiny Sev.en Pavel Tykač nabízí vládě, že jí prodá levnější proud ze svých uhelných elektráren. Státu by mimo burzu prodal několik terawatthodin (TWh) elektřiny za cenu odpovídající situaci před ruskou invazí na Ukrajinu, uvádí web Hospodářských novin (HN). Návrhem se podle serveru bude zabývat porada ekonomických ministrů.
• HN: USA hrozí Česku odvetou za zavedení digitální daně
  Spojené státy varují, že kvůli takzvané digitální dani zavedou vůči Česku odvetná opatření. Hospodářským novinám (HN) to sdělil americký vládní zdroj. Neuvedl ale, kterých výrobků by se případná cla týkala a jak velká by byla. Česká vláda sedmiprocentní digitální daň pro velké internetové firmy schválila loni, v lednu ji má začít projednávat Sněmovna. Washington daň považuje za diskriminaci vůči firmám se sídlem ve Spojených státech. Podobný spor vedou USA i s Francií, která má tříprocentní digitální daň.