Rozbřesk: Co brzdí prodeje aut v Evropě? Prostě nejsou

Čtěte více

• Rozbřesk: Býci pod tlakem, S&P 500 ztrácí třetí týden v řadě a pandemie postupuje
  Letní akciová pohoda pomalu ale jistě naráží na své mantinely. Wall Street zaznamenala ztráty třetí týden v řadě a index S&P 500 je 8 % pod svými maximy z počátku září. A s druhou vlnou pandemie v Evropě v plném proudu nemusí být pro “býky” jednoduché postavit se na nohy. Zvlášť pokud by se vedle Francie a Španělska začala pandemie rychleji šířit i v Německu.
• Rozbřesk: Cena elektřiny kvůli plynu za den vzrostla o více jak 25 %. Euro padá pod paritu a koruna pod tlakem
  Cena elektřiny láme nové rekordy. Včera termínové ceny na burze v německém Lipsku vyskočily nad 700 EUR za MWh - to byl denní nárůst o více jak 25 %. Hlavním důvodem jsou vysoké ceny plynu, které ovlivňují cenu elektřiny z plynových elektráren - to jsou v tuto chvíli marginální elektrárny (poslední zapnuté v řadě tak, aby byla uspokojena veškerá poptávka). Právě ceny elektřiny z marginálních elektráren ovlivňují celkovou cenu elektřiny, i když výroba z řady jiných zdrojů (solární, vodní, jaderné) je ve finále výrazně levnější. Proto se vysoké ceny plynu v tuto chvíli automaticky promítají do vysokých cen elektřiny.
• Rozbřesk: Cena plynu sice klesá, ale vyhráno rozhodně není
  Poslední dobou se ve zprávách objevují titulky, které oslavují výrazný pokles cen plynu v Evropě. Za pokles vděčíme dvěma hlavním faktorům. Na straně spotřeby se jedná o úspory, které jsou navíc podpořeny super teplým startem podzimu. Na straně nabídky pomáhá stlačit ceny rychlé doplňování zásob, které překonává i původně ambiciózní evropské plány. V severozápadní Evropě, která je pro kontrakt TTF obzvláště relevantní, je naplněno více než 95 % kapacity zásobníků. A právě kombinace relativně nízké spotřeby a relativně vysoké nabídky (neboli skoro plných zásobníků) se na trhu s nepružnou nabídkou a poptávkou projevuje učebnicově. A sice tak, že plyn krátkodobě zlevňuje (na den dopředu na cca 34 EUR/MWh ze srpnových průměrných 230 EUR/MWh).
• Rozbřesk: Cena ropy raketově vystřelila. Končí cenová válka?
  Jízda ropy na horské dráze nabírá na obrátkách. Zatímco v březnu zkolabovala cena o více než polovinu, včerejší tweet Donalda Trumpa, dle něhož se Saúdská Arábie a Rusko dohodnou na bezprecedentním omezení produkce, následoval rekordní 46% cenový růst. Ten ropa nyní z větší části koriguje návratem pod hranici 30 dolarů za barel, což odráží fakt, že v tuto chvíli není vůbec jisté, kdy, v jakém rozsahu a zda vůbec ke koordinovanému omezení těžby dojde.
• Rozbřesk: Cena ropy ve volném pádu: bude se opakovat kolaps z roku 2014?
  Kartel OPEC má zaděláno na pořádný problém. Byť to ještě před několika týdny vypadalo na poklidný konec roku, nyní se ceny ropy ocitly ve volném pádu. I přes verbální intervenci Saúdské Arábie ztratila ropa Brent od začátku října již 25 %, přičemž jen během včerejšího dne to bylo 7 %. Rekordní dvanáctý den v řadě již klesá také cena lehké americké ropy (WTI). Co se na ropném trhu vlastně děje?
• Rozbřesk – Cena ropy v závěru roku roste, trh vyhlíží setkání producentů 13. ledna
  V samotném závěru roku 2016 vzrostla cena ropy Brent k 57 USD/barel a ropa se tak stala jedním z nejlépe performujících trhů posledních 12-ti měsíců. Ve srovnání s koncem loňského roku jde zhruba o 50% nárůst a zároveň se jedná o nejvyšší hodnoty od července 2015. Samozřejmě platí, že cenám v posledních době pomáhá zejména již mnohokrát zmiňovaná dohoda producentů na omezení těžby, která by měla vstoupit v platnost úderem sobotní půlnoci.
• Rozbřesk: Cenové tlaky ve výrobě zvolňují, inflační bouře však trvá
  Včera zveřejněná čísla tuzemských výrobců potvrdila přetrvávající silné cenové tlaky, jejich dynamika však v červenci přeci jen zvolnila. V průmyslu zpomalil meziroční růst cen na 26,8 % (vs. 28,5 % v předchozím měsíci), přičemž meziměsíčně ceny přidaly 0,3 %. Nižší cenový růst jde především na vrub levnějším ropným produktům, které reflektují nižší ceny na světových trzích. Na druhou stranu, ceny energií v čele s plynem a elektřinou pokračovaly ve svižném růstu a s ohledem na poslední vývoj na velkoobchodních trzích ještě zdaleka neřekly poslední slovo.
• Rozbřesk: Centrální bankéři řeknou své poslední slovo...
  Americký Fed je podle všech indicií pevně rozhodnut opět zvýšit cenu peněz a jeho rozhodnutí mu ve finále mohou ulehčit i poslední páteční silná čísla z trhu práce. Navíc v posledních týdnech vzrostla pravděpodobnost přijetí daňového balíčku, který by mohl fiskálně podpořit americkou ekonomiku poblíž vrcholu hospodářského cyklu. To by byl pro Fed o důvod víc nepolevovat v postupném utahování měnových kohoutů a pokračovat dál i v příštím roce. To je ostatně i náš hlavní scénář - počítáme s tím, že po prosincovém růstu sazeb Fed příští rok sazby ještě třikrát zvýší (až ke 2,125 %). Trhy jsou zatím se svými sázkami o poznání opatrnější a v jejich cenách je zatím opatrně zakomponován scénář dvojitého zvýšení sazeb. Prosincové zasedání Fedu ale na opatrnosti trhů nemusí nic zásadního změnit a je otázkou, zda má šanci ještě dolaru výrazně pomoci.
• Rozbřesk: Ceny ve pracovatelském průmyslu nejvyšší za téměř 22 let a výrobní inflace stále na vzestupu
  I když se výrobní inflace v červenci dostala na sedmnáctileté maximum, stále ještě nekulminovala. Poslední data statistického úřadu ukazují další prudké zvýšení cen průmyslových výrobců v ČR. Za poslední měsíc se tyto ceny v průměru zvýšily o 1,6 %, v meziročním srovnání jsou výše už o 7,8 %. Přímo ve zpracovatelském průmyslu se dokonce výrobní inflace přiblížila na dohled deseti procent, a je tak nejvyšší za téměř 22 let.
• Rozbřesk: Cestovnímu ruchu chybí zahraniční turisté, koruna se veze na pozitivní vlně
  Čísla z tuzemské ekonomiky za druhý kvartál sice ještě dobíhají, avšak celkový obrázek vývoje v tomto období už začíná nabývat stále jasnější podoby. Ponecháme-li stranou předběžný odhad HDP, který výrazně zaostal za trhem i za prognózou ČNB, jsou už k dispozici úplné odvětvové statistiky za červen. Minulý týden to byly solidní výsledky z maloobchodu, průmyslu a stavebnictví, včera se k nim přidala data za služby.
• Rozbřesk – Co bude hýbat evropskou ekonomikou v příštím roce?
  Příští rok bude Evropa do velké míry žít opět politikou. Index hospodářsko-politické nejistoty v Evropě (http://www.policyuncertainty.com/europe_monthly.html) vystoupal v roce 2016 kvůli brexitu, pádu italské vlády a volbám v USA k historickým maximům. Dobrou zprávou je, že to zatím není nijak výrazně cítit v tržním napětí ani ve výkonu ekonomiky. Nikde ale není psáno, že se ekonomika tak lehce vyrovná s politickým napětím i v roce 2017.
• Rozbřesk: Co čekat dál od inflace a na co čeká ČNB?
  Českou inflaci ženou dál vzhůru hlavně oddíly doprava a energie - zdražující pohonné hmoty, energie a imputované nájemné. Když k nim připočteme ještě potraviny, podílí se tyto tři oddíly na meziroční inflaci více než ze dvou třetin. A ne jinak tomu bude i v nejbližších měsících. Novinové titulky sice plní na prvním místě zdražující nafta a benzín, o dalším růstu inflace ovšem v nejbližších měsících rozhodnou zejména ceny energií a to, jak moc se promítnou vyšší ceny z globálních trhů do cen pro spotřebitele.
• Rozbřesk: Co čekat od dnešní ECB?
  Dnešní zasedání ECB nepřinese nové revoluční kroky a rozhodnutí. Přesto se může Mario Draghi na tiskové konferenci pěkně zapotit pod palbou otázek směřujících především k postoji ECB k italské otázce.
• Rozbřesk: Co čekat od dnešního zasedání ČNB?
  Centrální banka na svém červnovém zasedání po agresivním snížení sazeb pravděpodobně bude “jen” vyčkávat a hodnotit. To však neznamená, že se nebude “na co dívat”.
• Rozbřesk: Co čekat od dnešního zasedání ECB? A jak může dopadnout na korunu?
  Poslední čísla potvrzují, že nad eurozónou se v tuto chvíli rozplynula poslední oblačnost a míří plnou parou vpřed. Náš běžící odhad růstu (nowcast) ukazuje na zrychlení o 0,6 % mezikvartálně, což by mělo meziroční dynamiku katapultovat spolehlivě nad 2 % - nejrychlejší úrovně od roku 2010. Mario Draghi by i proto měl dnes po zasedání ECB potvrdit zásadní zprávu ze svého červnového projevu v Portugalsku, kterým nastartoval výprodeje na dluhopisových trzích a prudké zisky eura.
• Rozbřesk: Co čekat od koruny po zasedání ČNB?
  Česká koruna se po druhém překvapení ze strany ČNB opět dostala “do formy”. Díky růstu krátkých českých tržních sazeb (na 2 letech na 3,5%) posílila na konci uplynulého týdne pod 25,20 EUR/CZK. I tak další zisky nemusí být úplně jednoduché.
• Rozbřesk: Co čekat od srpnového zasedání ČNB? Stabilní sazby = tlak na korunu
  Příští týden nás čeká “velmi” důležité zasedání ČNB - se srpnovou prognózou a poprvé v nové sestavě. Klíčové bude nejen samotné rozhodnutí o sazbách, ale i jeho kontext a doprovodná komunikace.
• Rozbřesk: Co čekat tento týden od ČNB
  Není jednoduché se rozhodovat, když máte u každého ucha jiného rádce a ten vám našeptává zcela protichůdné rady. V podobné situaci je nyní ČNB. Řeší problém, který se jmenuje duální ekonomika. Vše orientované ven začíná vypadat slabě - zejména na exportně orientovaný průmysl pomalu doléhají první známky rok trvající německé průmyslové recese. Na druhou stranu domácí trh práce se stále potýká s nedostatkem pracovníků a solidními inflačními tlaky - nezaměstnanost na historických minimech, počet neobsazených pracovních míst narůstá a tempo růstu mezd se drží nad sedmi procenty. Na jedné straně tedy chuť dělat vlastní měnovou politiku šitou na míru domácím podmínkám a potěšení z toho, že si na rozdíl od ECB ČNB podaří znormalizovat sazby. Na druhé straně strach z toho, že nás negativní vývoj v Německu dříve nebo později dožene. Co si z toho ČNB tento týden vezme?
• Rozbřesk: Co čekat v nejbližších měsících od koruny?
  Koruna čelí v tomto týdnu prodejním tlakům a její kurz se vrátil nad 24,50 EUR/CZK. To je sice stále pod úrovní, kde ČNB na začátku srpna aktivně intervenovala, vyhlídky na nejbližší měsíce však slibují další zintenzivnění depreciačních tlaků a návrat ČNB na domácí devizový trh.
• Rozbřesk: Co dále čekat na ropném trhu?
  Akciové trhy v průběhu včerejška prudce obrátily směr, a pod silný tlak se tak společně s nimi dostala většina rizikových aktiv. Výjimkou nebyla ani ropa Brent, která v posledních týdnech profitovala z poklesu globální averze k riziku a zakotvila u hranice 40 dolarů za barel. Primárním motorem vyšších cen ropy, které se od dubnových minim zdvojnásobily, je však zlepšující se fundamentální obrázek, jenž by měl limitovat prostor pro cenovou korekci směrem dolů.