Okénko trhu - Evropský záchranný balíček schválen

Čtěte více

• Okénko trhu - Evropské ceny výrobců rekordně poklesly
  Německá míra nezaměstnanosti dosáhla v květnu hodnoty 6,3 %, tedy o desetinu procentního bodu více, než činily odhady. Meziměsíčně se jedná o nárůst o 0,5 procentního bodu. Takto vysoká nezaměstnanost u našeho západního souseda naposledy panovala v listopadu roku 2015. Ještě letos v březnu, před příchodem pandemie, se pak držela na 5 %. Již v dubnu ovšem počet uchazečů na německých úřadech práce narostl o rekordních 372 tisíc a jejich řady se v květnu rozšířily o dalších 238 tisíc. Skutečný dopad koronaviru na německý trh práce ovšem nadále maskují vládní podpůrné programy. Podle odhadů institutu ifo využívá zaměstnání formou takzvaného kurzarbeitu přes 7 milionu Němců. Další vývoj tak bude záviset na tom, jaká část z těchto lidí nalezne uplatnění i poté, co tamní vláda přestane přispívat na jejich výplaty.
• Okénko trhu - Evropské indexy důvěry na zlepšení nepoukázaly
  Ačkoliv předstihové indikátory již poukazují na ekonomické odražení ode dna, v datech z reálné ekonomiky oživení prozatím nepozorujeme. To potvrzují i dnes zveřejněné německé tovární objednávky za listopad, které si připsaly meziměsíční pokles o 1,3 %, meziročně po očištění o vliv pracovních dní pak klesly o 6,5 %. Trh přitom očekával mírný meziměsíční nárůst v řádu desetinek procenta. V Německu se tak nadále projevuje útlum v mezinárodním obchodu, který brzdí investiční aktivitu a způsobil propad v objednávkách kapitálového zboží. Poptávka po spotřebním zboží stagnovala. Objem nových objednávek přitom slouží jako předstihový ukazatel pro budoucí vývoj průmyslové výroby. Ačkoliv ostatní předstihové ukazatele zaznamenávají již nepatrné zlepšení, což se ve velkém propisuje i do očekávání trhu a například velmi silných kurzů měn včetně koruny, data z reálné ekonomiky prozatím na oživení nepoukazují, jak můžeme vidět právě na stavu nových objednávek v Německu. Zlepšení předstihových ukazatelů můžeme připsat na vrub opadnutí mnoha globálních nejistot (brexit, obchodní spory mezi USA a Čínou). I nadále se však zdá, že Německo stále není z nejhoršího venku a obavy o rozšíření ekonomické nákazy z průmyslu do zbytku ekonomiky stále nejsou zažehnány.
• Okénko trhu - Evropské PMI na historickém dně
  Evropské indexy nákupních manažerů v dubnu vykázaly ještě výraznější propad, než se očekávalo. V Německu souhrnný indikátor sletěl z březnových 35,0 až na 17,1 bodu (pro srovnání, během krize z let 2008-09 klesl pouze na 36,3 bodu), přičemž výrazně větší propad nastal u služeb (pokles z 31,7 na 15,9) než u zpracovatelů (ze 45,4 na 34,4). Za celou eurozónu pak souhrnný index poklesl na 13,5 bodu, když služby zaznamenaly 11,7 bodu a zpracovatelé 33,6. Ve všech případech se jedná o nejnižší zaznamenané hodnoty buďto v historii měření, nebo alespoň od krize z let 2008-09. Zároveň jde o nejstrmější naměřené meziměsíční propady, které ve většině případů překonaly i ty nejpesimističtější tržní odhady. Mrazivá nálada se týká prakticky všech sledovaných aspektů od objemu výroby, přes nové zakázky až po zaměstnanost. Suverénně nejdramatičtější zaznamenané zhoršení podnikatelského prostředí naznačuje mezičtvrtletní pokles HDP eurozóny na úrovni zhruba 7,5 %. Ještě o něco děsivější výsledky dorazily z Francie, kde souhrnný index vykázal jen 11,2 bodu. Důvod je ve všech případech samozřejmě nasnadě – kompletní hibernace ekonomiky vlivem preventivních opatření při boji proti virové pandemii.
• Okénko trhu - Evropské PMI zůstávají nízko
  Český index nákupních manažerů ve výrobě v prosinci vzrostl o desetinu bodu na hodnotu 43,6. Tento výsledek je v souladu s tržním očekáváním. Došlo opět k výraznému poklesu objemu nových zakázek a výroby. Zaměstnanost klesla v tomto měsíci nejrychleji od roku 2009. Hodnoty indexu PMI se již od začátku roku 2019 drží pod úrovní 50 bodů. Vysoká míra nejistot z různých zdrojů způsobila, že většina evropských i českých předstihových ukazatelů klesla na hodnoty z dob finanční krize v roce 2009. Takto nízká úroveň sentimentu ovšem neodpovídá skutečnému stavu ekonomiky. Ostatní data ukazují nadále solidní výkon. K ekonomickému zpomalení sice došlo, pro Českou republiku to však znamená pokles na úroveň jejího potenciálu. Můžeme proto očekávat, že i tuzemští podnikatelé se přestanou výraznějšího zpomalení obávat a jejich nálada by se tak mohla zlepšovat.
• Okénko trhu - Evropské trhy zažily úspěšné ráno
  Sentiment mezi malými podniky ve Spojených státech se v lednu znatelně zlepšil, když dosáhl hodnocení 104,3. Oproti prosinci tak narostl o 1,6 bodu a předčil tržní očekávání, která činila 103,5. Index optimismu se tak nadále s menšími výkyvy pohybuje v pozitivním koridoru mezi 100 a 105 body, pod který neklesl již od začátku roku 2018. Z průzkumu vyplynulo, že se americký trh práce nadále nachází v rekordně dobré kondici, když shánění a udržení zaměstnanců zůstává hlavní starostí podnikatelů. Zlepšení ekonomického výhledu se promítlo do většiny sledovaných indikátorů a to včetně předpokládaných tržeb či investic. Americká ekonomika tak do nového roku vstupuje veskrze úspěšně, což bude zřejmě i tématem dnešního proslovu šéfa Fedu Powell v kongresu. Očekává se, že znovu potvrdí přesvědčení bankéřů o dobrém výhledu americké ekonomiky a zároveň bude hájit i stávající nastavení tamní měnové politiky, jež se opakovaně stává terčem kritiky prezidenta Trumpa.
• Okénko trhu - Evropský maloobchod překonal očekávání
  Po včerejším pozitivním překvapení, jež přinesla data o maloobchodních tržbách v Německu, jsme se dočkali podobně dobrých zpráv i z celé eurozóny. Evropští maloobchodníci v listopadu meziročně utržili o 2,2 % více, což o 0,7 procentního bodu překovalo předpoklad trhu. Zároveň došlo k revizi říjnového výsledku, který nově činí 1,7 % namísto původních 1,4 %. Kromě Německa se obchodům dařilo i například ve Španělsku, všech baltských státech či v Portugalsku. Mezi jednotlivými artikly pak vynikaly prodeje počítačů či knih.
• Okénko trhu - Evropský průmysl navázal na slabý trend
  Průmyslová výroba v eurozóně navázala na sérii neslavných výsledků, když v říjnu meziměsíčně odepsala 0,5 % a meziročně pak 2,2 %. V obou případech se jedná o zhoršení oproti září a o výsledek v souladu respektive mírně nad očekáváními trhu. Zároveň ovšem došlo k revizi zářijové statistiky směrem dolů, a to o 0,2 procentního bodu na -0,1 % m/m a o 0,1 na -1,8 % r/r. Po předchozím zklamání, které přinesla průmyslová výroba v Německu, se od dnešního výsledku ani žádné pozitivní překvapení neočekávalo. Potvrdilo se také, že evropskou ekonomiku zatěžuje především snížená poptávka po investičním zboží a to jak v rámci kontinentu, tak i pro export. Právě investiční statky přitom patří mezi hlavní vývozní artikly ve velké části eurozóny.
• Okénko trhu - Evropský průmysl se v prosinci propadl hlouběji
  Ve včerejším projevu v americkém kongresu ujistil prezident americké centrální banky J. Powell, že Fed důkladně monitoruje riziko šířící se nákazy zejména ve vztahu k americké ekonomice. Podle něj je zřejmé, že koronavirus se negativně podepíše na stavu tamní ekonomiky, je však brzy předjímat, jakým způsobem a v jakém rozsahu. Otázkou pro tvůrce měnové politiky zůstává, zda se bude jednat o efekt trvalý, či naopak dočasný. Upozornil kongresmany, že v případě výraznějšího ekonomického zpomalení musí být připraveni ekonomiku podpořit fiskálními stimuly. Důvod je současné nižší nastavení sazeb, které podle něj v případě potřeby nenabízí dostatečný prostor k podpoře ekonomiky. Na závěr však opět zopakoval, že současné nastavení sazeb je podle názoru centrálních bankéřů adekvátní stavu tamní ekonomiky.
• Okénko trhu - Evropský průmysl se zvedá jen pomalu
  Český běžný účet platební bilance vykázal v květnu přebytek na úrovni 4,2 mld. Kč, k čemuž přispělo kladné saldo zboží a služeb ve výši 19,6 mld. Kč. Na finančním účtu došlo k odlivu kapitálu v objemu 16,9 mld. Kč. Přímých zahraničních investic přiteklo 5,1 mld. Kč, zatímco portfoliových odteklo 44,2 mld. Kč.
• Okénko trhu - evropský průmysl v dubnu rekordně propadl
  Dnes zveřejněná data Eurostatu ukázala na rekordní propad průmyslové výroby v dubnu, když opatření proti šíření koronaviru zastavila z velké části ekonomickou aktivitu napříč celým kontinentem. Průmyslová výroba v 19 zemích evropské měnové unie meziměsíčně spadla o 17,1 %, což znamenalo meziroční sešup o 28,0 %. Obě tyto hodnoty představují nejhlubší poklesy od zahájení sběru dat v roce 1991. Výsledky byly jen mírně lepší, než kolik činila tržní očekávání. Největší újmu utrpěla produkce zboží pro dlouhodobou spotřebu, jehož výroba klesla meziměsíčně o 28,9 % a meziročně o 47,7 %. Podobně bídně si vedla i výroba investičních statků, jejíž poklesy byly jen nepatrně mírnější (meziměsíčně o 26,6 % a meziročně o 40,9 %). Z největších ekonomik eurozóny zaznamenaly Německo meziroční propad průmyslové výroby o 30,2 %, Francie o 34,9 %, Španělsko o 34,3 % a Itálie dokonce o 42,5 %. Žebříčku nejhorších výsledků pak vévodilo Lucembursko s poklesem o 43,9%. Naopak jedinou zemí z celé 27členné Evropské unie, která v dubnu zaznamenala meziroční nárůst výroby, a sice o 5,5%, bylo Irsko. Pokud vezmeme v úvahu, že koronavirová epidemie zasáhla ještě mnohem výrazněji sektor služeb, nevypadají vyhlídky evropského hospodářství pro druhé čtvrtletí příliš růžově. Dnešní data spolu s výsledky dalších předstihových ukazatelů naznačují, že by mezikvartální pokles HDP ve druhém čtvrtletí mohl dosáhnout dvouciferných hodnot. Přitom produkt eurozóny odepsal v letošním prvním čtvrtletí 3,6 %, q-o-q.
• Okénko trhu - Fed ani ECB tento týden sazby nezmění
  Na tuzemský průmysl začíná doléhat pokles ekonomické aktivity v partnerských zemích. Průmyslová produkce klesla v říjnu o 3 %, po očištění o kalendářní vlivy pak odepsala 0,4 %. K výraznému poklesu došlo v objemu nových zakázek, které se snížily zhruba o 5 %, přičemž tento vývoj byl dán primárně zahraničím, odkud jich dorazilo o 7 % méně. Klesala zejména produkce strojů a zařízení, kovových konstrukcí a kovodělných výrobků i výroba ve slévárenství. Německá ekonomika se již řadu měsíců potýká s nevalným výkonem, což se začíná postupně projevovat i v tuzemsku. Snižuje se zejména poptávka po výrobcích spojených s investiční aktivitou, která v Německu i u nás klesá.
• Okénko trhu - Fed by dnes ke změnám sazeb přistoupit neměl
  Dnešní datový kalendář více méně zeje prázdnotou, proto ve středu pozornosti bude zajisté měnověpolitické jednání americké centrální banky. Ta bude zasedat ve večerních hodinách našeho času. Tým RBI ani trh neočekávají změnu nastavení úrokových sazeb, jejichž horní hranice se nyní nachází na úrovni 1,75 %. V posledních týdnech data z americké ekonomiky a zejména z amerického trhu práce velmi pozitivně překvapovala. Zástupci Fedu již s předstihem v polovině minulého roku reagovali na očekáváné ochlazení tamní ekonomiky třemi sníženími sazeb. Podle aktuálních prognóz by americká ekonomika neměla čelit výraznějšímu zpomalení. Variantě stability sazeb napovídá také rétorika členů bankovní rady, kteří se vesměs shodují, že současné nastavení sazeb je v tuhle chvíli adekvátní stavu americké ekonomiky. Od podzimního zasedání prezident Fedu J. Powell při každé příležitosti opakuje, že centrální banka již dále upravovat sazby v dohledné době nebude. Vzhledem k aktuálně příznivým datům není důvod předpokládat, že by se jeho rétorika po dnešním zasedání měla změnit.
• Okénko trhu - Fed snížil úrokové sazby o 25 bodů
  Americká centrální banka Fed včera v souladu s tržním očekáváním rozhodla o snížení základní úrokové sazby o 25 bazických bodů do rozmezí 1,75-2,00 %. K tomuto kroku bankéři přistoupili navzdory nadále solidní kondici americké ekonomiky s historicky mimořádně nízkou mírou nezaměstnanosti hlavně z opatrnostních důvodů, jak vyplývalo z jejich předchozích prohlášení. Ne zcela přesvědčivě vyznělo rozložení hlasů, když pro snížení hlasovalo jen sedm členů výboru, zatímco dva preferovali zachování současné úrovně a jeden snížení výraznější. V hodnocení výhledu měnové politiky pro blízkou budoucnost se trhy nedočkaly příslibu dalšího uvolňování. Částečnou podporu by mohlo najít jedno další letošní snížení, ovšem ani to není zdaleka jisté. Šéf Fedu Jerome Powell ve své řeči deklaroval připravenost americké centrální banky zasáhnout v případě, že by ekonomika dále oslabila, například v důsledku zvýšení geopolitického napětí. Aktuální ekonomická prognóza ovšem oproti té červnové výraznějších změn nedoznala, Fed nyní očekává mírně rychlejší růst amerického HDP i spotřebitelských cen, zároveň ale i lehce vyšší nezaměstnanost.
• Okénko trhu - Fed ve středu sníží základní úrokovou sazbu o dalších 25 bb.
  Ceny průmyslových výrobců se v srpnu meziměsíčně zvýšily o 0,1 %, jejich meziroční dynamika zůstala na 2,1 %. K růstu nadále významně přispívaly ceny v odvětví elektřiny, plynu a páry a v potravinářství. Za aktuálně mírnějším růstem cen výrobců stojí průsak nižších cen ropy na světových trzích do domácích cen. V následujících měsících očekáváme, že inflace tuzemských producentů bude zpomalována nižší dynamikou cen v eurozóně. Naopak slabší kurz koruny spolu s pokračujícím vyšším meziročním růstem cen elektřiny budou inflaci cen výrobců zvyšovat. Rovněž přechodně vyšší ceny ropy vlivem výpadku saudské rafinérie se projeví v domácích cenách. V souhrnu tak očekáváme, že průměrný růst cen výrobců by měl letos dosáhnout hodnoty okolo 3 %. Meziroční růst cen zemědělských výrobců v srpnu značně zvolnil na 4,1 %. To bylo dáno propadem dynamiky cen u rostlinné produkce na 2,8 %, přitom v červenci tyto ceny rostly ještě o 16,7 %. Přetrvávající vysoká poptávka po stavební produkci přispívá k vyššímu růstu cen stavebních prací v srpnu o 3,8 %.
• Okénko trhu - Globální výrobní řetězec je ohrožen kvůli subdodávkám z Číny
  Maloobchodní tržby bez započtení prodejů automobilů v prosinci meziročně vzrostly o 4,8 %. Celkové tržby včetně motoristického segmentu se ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku zvýšily o 4,6 %. Zásluhu na tom má o jeden pracovní den delší pracovní měsíc v porovnání s loňským prosincem. Spotřebitelé v předvánočním čase zvyšovali útraty zejména za počítačové a komunikační vybavení, výrobky pro domácnost a oděvy i obuv. Za celý rok 2019 vzrostly celkové maloobchodní tržby o velmi slušných 3,5 %, bez započtení prodejů a oprav aut se jejich dynamika zvýšila dokonce o 4,8 %. V letošním roce by zpomalující ekonomika měla postupně tlumit mzdový růst, oslabovat by měl i spotřebitelský sentiment. Předpokládáme tedy, že růst maloobchodních tržeb zpomalí pod tři procenta. Spotřeba domácností by nicméně měla zůstat hlavním přispěvatelem k růstu HDP.
• Okénko trhu - HDP v USA klesl o trochu méně, než se čekalo
  Druhý odhad růstu amerického hrubého domácího produktu ve druhém čtvrtletí letošního roku přinesl mírnou korekci směrem nahoru a nově tak činí v annualizovaném mezikvartálním vyjádření -31,7 % namísto původně udávaných -32,9 %. Propad byl zaznamenán prakticky ve všech složkách HDP, když soukromé investice odepsaly 46,2 %, spotřeba 34,1 % a export 63,2 %. V černých číslech tak zůstala jen vládní spotřeba, která vykázala růst na úrovni 2,8 %. U soukromé spotřeby byl výrazně dramatičtější pád pozorován u služeb (-43,1 %) nežli u zboží (-10,6 %).
• Okénko trhu - Holub (ČNB) opět promluvil na téma nekonvenční měnové politiky
  Ceny českých průmyslových výrobců v dubnu opět výrazně poklesly. Oproti předešlému měsíci se podruhé v řadě snížily o 0,5 %, což znamenalo propad cen v meziročním srovnání do deflace na -0,8 %. Oproti předpokladům trhu byl zaznamenaný meziroční pokles cen mírnější o tři desetiny procentního bodu. Na meziročním poklesu cen se největší měrou podílelo odvětví rafinovaných ropných produktů a výroby chemických látek, kde se nejvíce projevily nízké ceny ropy na světových trzích. Nižší byly i ceny v oblasti zpracování kovů a v těžbě a dobývání. Na druhé straně ceny u elektřiny, plynu a páry pokračují v rychlém růstu, když meziročně přidaly 8,6 %. Nezanedbatelný nárůst cen byl zaznamenán i v oblasti potravinářské výroby, kde inflace dosáhla 4,5 %. I v následujících měsících lze očekávat, že ceny ve výrobní sféře budou meziročně klesat. V souhrnu tak odhadujeme, že ceny ve výrobní sféře budou v letošním roce v průměru zhruba stagnovat.
• Okénko trhu - Hra o daně
  Ministryně financí dnes dopoledne zahájila jednání s předsedou ČSSD, vicepremiérem Janem Hamáčkem. Kromě projednávání státního rozpočtu na příští rok je v plánu také jednání o zrušení superhrubé mzdy a o změnách v sazbách daně z příjmu. Schillerová minulý týden představila šest různých variant superhrubé mzdy a úpravy daně z příjmu v rozmezí od 15 % do 19 %. Cíl je, že plán snížení daně přidá peníze do kapes spotřebitelů. To na druhé straně ale sníží příjmy ve státním rozpočtu, který je už tak zatížen pandemií. Kupní síla spotřebitelů by se tak zvýšila, což by mělo mít pozitivní vliv na domácí poptávku, která zůstává v důsledku pandemie nadále slabá. Spoléhat se na tento efekt je v době krize a nejistoty ošemetné. Poslední průzkum spotřebitelské důvěry naznačil, že ačkoliv se důvěra spotřebitelů zvyšuje, jejich obavy o vlastní budoucí finanční situaci přetrvávají, což podněcuje vyšší míru spoření a tvorby finančních rezerv. Efekt snížení daně z příjmu by tak mohl být zaznamenán v úsporách namísto v poptávce, obzvlášť pokud se nepodaří zacílit především nízkopříjmové skupiny, které jsou pademií zasaženi obecně více a kteří navíc mají vyšší sklon ke spotřebě (nízký sklon k úsporám).
• Okénko trhu - IFO index potvrdil nadějný výhled pro německou ekonomiku
  Německý IFO index v souladu s předpoklady přinesl další mírné zlepšení tamního sentimentu. Jeho srpnové vydání zaznamenalo meziměsíční nárůst ve všech složkách, tedy v hodnocení podnikatelského prostředí (zvýšení o 2,2 bodu na 92,6), očekávání do budoucna (o 0,8 bodu na 97,5) i náhledu na současnou situaci (o 3,4 bodu na 87,9). Zatímco hodnocení aktuální situace se tak jen pomalu vrací k předkrizovým hodnotám, na které stále schází více než 10 bodů, složka očekávání je momentálně nejvýše od roku 2018. Jedná se tak o další sadu poněkud smíšených signálů, které v poslední době z německé ekonomiky přicházejí. Na jednu stranu tamní podniky evidentně neopouští naděje na dohledné zotavení a i dnes zveřejněné zpřesněné údaje o růstu HDP za druhé čtvrtletí přinesly příjemné překvapení, když ukázaly menší než původně avizovaný propad. Zároveň se ovšem poněkud zadrhává předchozí pozitivní vývoj některých měkkých indikátorů, jako jsou indexy nákupních manažerů či právě IFO index současnosti. Může se jednat o efekt opětovného vzniku izolovaných ohnisek koronaviru, která se po uvolnění preventivních opatření začala objevovat v různých částech Evropy. Za předpokladu, že nedojde k intenzivní druhé vlně epidemie, lze ovšem německá data z posledních týdnů interpretovat jako signál, že by virový ekonomický propad mohl být nakonec o něco mírnější, než se předpokládalo.
• Okénko trhu - Ifo index předčil očekávání
  Téměř přesně na den před osmi lety, pronesl tehdejší šéf ECB Mario Draghi slavnou větu „whatever it takes“, a signalizoval tak pevnost evropské struktury. Minulé úterý jsme byli svědky dalšího důležitého milníku, kdy se země Evropské unie dohodly na záchranném balíčku ve výši 750 mld. euro. To přineslo vlnu optimismu na trhy a odrazilo se i v dnes zveřejněném Ifo indexu, který hodnotí celkové podnikatelské klima. Index překonal konsensus analytiků a v červenci vrostl na 90.5 bodů oproti červnové hodnotě 89.3 bodů. Vpřed hledící složka indexu (Ifo Expectations) vrostla dokonce na nejvyšší úroveň od roku 2018 na hodnotu 97 bodů, oproti předchozí hodnotě 91.6 bodů. To naznačuje, že zlepšení ekonomické situace v Německu je již v běhu. Za pozitivním vývojem stojí kromě evropského záchranného balíčku i tamní v červnu zveřejněná fiskální podpora ve výši 130 mld. euro. Prezident Ifo institutu nicméně dodal, že míra nejistoty zůstává nadále vysoká.