Okénko trhu - Německý ifo index vykázal značný pokles

Čtěte více

• Okénko trhu - německá ekonomika ve čtvrtém kvartále stagnovala
  Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostl český HDP v posledním čtvrtletí roku 2019 meziročně o 1,7 %, což odpovídá mezičtvrtletnímu zvýšení o 0,2 %. V souladu s naším předpokladem tak růst české ekonomiky znatelně zpomaluje, oproti Q3 je dynamika nižší o 0,8 procentního bodu. Trh přitom počítal s mírně rychlejším růstem na úrovni 2 %. V růstu pokračovala spotřeba domácností těžící z nízké nezaměstnanosti a svižného růstu mezd, pozitivně přispívala i spotřeba vlády. Na pozorovaném zpomalení růstu ekonomiky se tak podepsala zejména globální geopolitická rizika, jež v průběhu loňského roku ohrožovala plynulý mezinárodní obchod a tím podkopávala český průmyslový sektor. V souhrnuza celý rok 2019 tak česká ekonomika vyrostla tempem 2,4 %. Pro letošní rok jsou vyhlídky české ekonomiky ještě o něco slabší, jelikož eurozóna stále nevykazuje přesvědčivé známky obratu k lepšímu. Růst v roce 2020 tak očekáváme na úrovni 2 %.
• Okénko trhu - Německá inflace zaostala za očekáváními
  Index ekonomické důvěry v eurozóně oproti očekávání v srpnu mírně vzrostl na hodnotu 103,1 bodu z předchozích 102,7. Ačkoliv se po nějaké době jedná o jedno z prvních pozitivních evropských překvapení, na oslavy je stále brzy. Stabilní pokles indexu, který trvá od začátku roku 2018, byl již několikrát krátce přerušen podobnými výkyvy, které ovšem k obratu v trendu nevedly. Aktuální data naznačují, že nálada se zlepšila ve zpracovatelském a maloobchodním sektoru, které se ovšem budou v blízké době muset nadále vyrovnávat s hrozbou divokého brexitu a obchodními válkami. Varovná jsou ovšem čísla ze služeb, kde došlo k již třetímu zhoršení nálady v řadě. Právě služby poháněné dobrou situací na trhu práce přitom doposud táhly evropskou ekonomiku. Nezbývá než doufat, že nejsme svědky obávané nákazy sektoru služeb zpomalením ze zbytku ekonomiky.
• Okénko trhu - Německá nezaměstnanost pomalu stoupá
  Český index nákupních manažerů ve výrobě si v červnu polepšil o dalších 5,3 bodu na hodnotu 44,9 a naznačil postupující zlepšování podmínek v průmyslu. Zveřejněná skutečnost byla v souladu s naším i tržním odhadem. Z průzkumu nicméně vyplývá, že obchodní podmínky zůstávají i nadále náročné. Výrobní objemy pokračovaly v poklesu, jeho tempo však bylo oproti předchozím měsícům nižší. K tomu přispěla skutečnost, že řada firem rozjela výrobu a začala zpracovávat nedodělky. Nových zakázek se však stále nedostávalo.
• Okénko trhu - Německá průmyslová výroba překvapivě vzrostla
  Britská libra dnes proti euru oslabila o 0,85 % k hranici EUR/GBP 0,90 v reakci na zprávy o telefonickém rozhovoru mezi německou kancléřkou Merkelovou a britským premiérem Johnsonem. Z britské strany v něm mělo zaznít, že jakákoliv brexitová dohoda je prakticky vyloučena v případě, že bude EU trvat na zachování Severního Irska v celní unii. Podle neoficiálních informací se tak jednání blíží k definitnímu kolapsu.
• Okénko trhu - Německé ceny výrobců stagnují
  Německé ceny výrobců v červnu mírně zaostaly za očekáváními, když vykázaly meziměsíční stagnaci a meziroční pokles o 1,8 %. Oproti květnu ovšem cenová dynamika přece jen o něco zrychlila. V meziměsíčním srovnání se na celkovém výsledku kladně podílely hlavně ceny navázané na ropu, tedy pohonné hmoty a topné oleje. Ty samé kategorie ovšem nadále stahují dolů meziroční dynamiku. Odrážejí tak skutečnost, že ropa vlivem pandemie před pár měsíci spadla do dlouho neviděných hlubin, ovšem s tím, jak se ekonomiky opět otevírají, nabírá na síle.
• Okénko trhu - Německé průmyslové objednávky výrazně poklesly
  České maloobchodní tržby v červenci meziměsíčně vzrostly o 7 %, při započtení motoristického segmentu pak o 6,2 %. V obou případech se jednalo o lepší výsledek, než trh očekával a z historického pohledu jde o nadále velmi solidní tempo. Oproti předchozímu měsíci se výrazně zvýšil příspěvek z prodeje a oprav automobilů, které si připsaly 4,2 %. Tradičně se dařilo také internetovým obchodům a zásilkovým službám (růst o 21,7 %). Lidé více utráceli i za výrobky pro sport, kulturu a rekreaci (růst o 11,1 %) a vysokou dynamiku na úrovni 15 % zaznamenaly tržby z prodejů počítačových a komunikačních zařízení. I pro zbytek roku předpokládáme, že si maloobchodní tržby udrží solidní tempo. Spotřebitelská důvěra se drží na vysokých úrovních, současně nízká míra nezaměstnanosti a nedostatek pracovníků urychlují mzdový růst. V souhrnu tak odhadujeme, že celkové maloobchodní tržby by v letošním roce měly v průměru vzrůst o 2,2 %, bez prodejů a oprav aut by se jejich dynamika měla udržet nad 4 %. Česká koruna na tento výsledek téměř nereagovala a drží se tak v blízkosti hranice EUR/CZK 25,85.
• Okénko trhu - Německé tovární objednávky zchladily naděje
  Po několika nadějných náznacích, které z německé ekonomiky dorazily v uplynulých týdnech, přišla studená sprcha. Tovární objednávky, od kterých se po předchozích poklesech čekalo alespoň zmírnění sestupné tendence, se propadly ještě hlouběji. Po očištění o počet pracovních dní v říjnu meziročně odepsaly 5,5 %, tedy o 0,8 procentního bodu více, než činily odhady. Meziměsíčně pak pokles dosáhl -0,4 %, zatímco trhy věřily ve stejně vysoký nárůst. Za bídným výsledkem stály hlavně tlumené objednávky ze samotného Německa a také ze zemí mimo eurozónu. Již více než rok trvající mizérie německého průmyslu tak zřejmě ještě nekončí. Alespoň částečnou útěchou mu může být to, že již příští týden by se mohla vyjasnit podoba brexitu a podle dostupných dat začínají i samotní Němci do budoucnosti hledět s o něco větším optimismem.
• Okénko trhu - Německo v recesi, zpomalí i hospodářský růst v tuzemsku
  Spotřebitelské ceny se v říjnu meziměsíčně zvedly o 0,5 %, v meziročním srovnání se inflace nezměnila a zůstala na 2,7 %. Největší měrou se na meziročním cenovém růstu podílejí ceny spojené s bydlením (elektřina, teplo, nájemné) a vyšší ceny služeb, i když v říjnu jejich dynamika mírně poklesla na 3,8 %. Právě v cenách služeb se nejvíce projevuje vyšší spotřebitelská poptávka daná napjatou situací na trhu práce, tedy nízkou nezaměstnaností a rychlým růstem mezd. Naproti tomu inflační tlaky ze zahraničí jsou utlumené, podle předběžného odhadu dosáhl cenový růst v eurozóně v říjnu jen 0,7 %. Očekáváme, že inflace by měla na konci roku ještě zrychlit vlivem avizovaného zdražení elektřiny od listopadu. V průměru za celý letošní rok by tak měla dosáhnout 2,8 %. Od ledna by se mělo zvýšit DPH na alkohol a tabák, od května naopak klesá zdanění některých služeb. Odhadujeme dopad těchto změn na cca 0,5 pb, což by mělo pomoci udržet inflaci i nadále nad dvěma procenty. ČNB však tyto administrativní dopady při svém rozhodování výjimkuje. Takto očištěná inflace by se měla nacházet pod dvěma procenty, což spolu s předpokládaným slabým cenovým a hospodářským růstem v zahraničí povede k poklesu domácích úrokových sazeb. Říjnová inflace byla v souladu s tržním očekáváním, koruna tedy nijak výrazně nereagovala.
• Okénko trhu - německý export se pozvolna zvedá
  Německý statistický úřad dnes zveřejnil data o květnovém zahraničním obchodu. Podle údajů klesl vývoz z Německa meziročně o 29,7 %, oproti předchozímu měsíci však došlo ke zlepšení o 9 %. Toto číslo však přesto zaostalo za poměrně optimistickým očekáváním analytiků, kteří předpokládali meziměsíční růst na úrovni 14 %. Květnový růst ani zdaleka nedokázal kompenzovat hluboké ztráty z dubna a března. Objem vyváženého zboží se tak stále nachází o 26,8 % pod předkrizovou hodnotou z letošního února. Nejvýraznější poklesy vývozů byly zaznamenány u zemí nejvíce zasažených epidemií Covid-19. Export do USA se tak propadl o 36,5 %, do Británie pak téměř o celou polovinu. Na druhé straně export do Číny odepsal „jen“ zhruba desetinu. Na straně importů nebyl meziroční pokles tak hluboký a dosáhl 21,7 %. I vlivem této skutečnosti skončila obchodní bilance v přebytku 7,1 mld. EUR. Na exportní výkonnosti je přitom německé hospodářství velmi závislé, zprostředkovaně pak dynamika tamního exportu ovlivňuje i celou řadu tuzemských dodavatelů. Pokud tedy dojde v letošním roce k poklesu německého vývozu o 15 %, jak odhaduje německý svaz průmyslu, rozhodně to pocítíme i u nás.
• Okénko trhu - Německý ifo index nepotěšil
  Finální odhad německého ifo indexu vykázal za březen ještě výraznější propad sentimentu. Hodnocení podnikatelského prostředí se propadlo nejrychleji za posledních třicet let a to o téměř 15 bodů na 86,1 bodu. Tak rychlé zhoršení sentimentu tedy nenastalo ani během finanční krize v roce 2008. Navíc, na rozdíl od minulého roku, kdy jsme mohli pozorovat zhoršení sentimentu zejména v průmyslu způsobené ochabující poptávkou, nyní je zasažen v první řadě sektor služeb a obchodu. Ten je výrazně ovlivněn mimořádnými opatřeními, která byla německá vláda, podobně jako ta česká, nucena přijmout ve snaze zabránit šíření koronaviru. Zároveň institut ifo zveřejnil svůj odhad růstu německé ekonomiky pro tento rok. Stejně jako všechny, i jejich odhad je zatížen velkou mírou nejistoty. V základním scénáři očekávají pokles německé ekonomiky o 1,5 %. Největší propad očekávají ve druhém čtvrtletí stejně jako tým RBI. Následovat by mělo oživení. Pokud se ovšem nenaplní základní očekávání vývoje nákazy a bude trvat déle dostat situaci pod kontrolu, odhadují propad německé ekonomiky až o 6 %, což už je blíže odhadům Raiffeisen Research, které jsou pro Německo na úrovni -4 %.
• Okénko trhu - německý i tuzemský průmysl výrazně propadly
  Koronavirová epidemie způsobila meziroční propad průmyslové produkce v dubnu o 33,7 %, tedy suverénně největší v historii měření. V meziměsíčním srovnání po sezónním očištění došlo k poklesu o 23,4 %. Výsledek je tak ještě o poznání horší, než kolik činily tržní odhady. Bídná dubnová kondice se promítla i do průmyslových tržeb, které meziročně odepsaly 35,5 %, přičemž výrazněji se na tomto propadu podepsaly prodeje přes přímý vývoz (-41,7 %), než domácí (-27,3 %). Evidenční počet zaměstnanců meziročně klesl o 3,2 % a jejich průměrná mzda dokonce o 5,6 %. Naději na brzký obrat hatí údaje o nových zakázkách, kterých v dubnu meziročně ubylo 42 %. Ačkoliv byly ekonomické restrikce již téměř kompletně uvolněny, nelze od českého průmyslu očekávat rychlý návrat na předchozí úrovně, výkon tuzemského průmyslu bude spíše malátný.
• Okénko trhu - německý průmysl dále klesá, nová prognóza Evropské komise
  Bankovní rada ČNB dnes rozhodla poměrem hlasů 5:2 o ponechání základní úrokové sazby na úrovni 2 %. Tržní reakce byla umírněná, neboť toto rozhodnutí bylo předem očekáváno. Ve svém vystoupení guvernér J. Rusnok v podstatě zopakoval předchozí rétoriku, kdy silné domácí inflační tlaky jsou vyvažovány riziky spojenými se zahraničním ekonomickým vývojem. Nová makroekonomická prognóza ČNB daleko více zohlednila zahraniční zpomalení a snížila odhad růstu tuzemského HDP v příštím roce na 2,4 %. Naopak inflaci vidí ČNB výš, na čemž se podílí zvýšení daní i rychlejší růst regulovaných cen. Zpomalit k cíli by inflace měla až na přelomu let 2020/21. Kurz EUR/CZK na prognóze pozvolna posiluje. Modelová trajektorie úrokových sazeb předpokládá zvýšení dohromady o 50 bb v tomto a příštím čtvrtletí a od poloviny příštího roku jejich postupný pokles zpět ke dvěma procentům.
• Okénko trhu - německý průmysl se dál propadá
  Německá průmyslová produkce zaznamenala v prosinci nejvýraznější propad od finanční krize. Zatímco tržní konsenzus počítal jen s nepatrným meziměsíčním poklesem o 0,2 %, průmyslová produkce v prosinci spadla o 3,5 %. Pokles byl plošný napříč odvětvími, výjimkou byla jen výroba energií. Špatný závěr roku pak znamenal prohloubení meziročního poklesu o více než 3 p.b. až na -6,8 %. Dnešní údaje tak navázaly na včerejší data o továrních objednávkách, která rovněž silně zklamala. Výrazně slabší ukazatele z průmyslu negativně ovlivní i růst hrubého domácího produktu v loňském závěrečném čtvrtletí. Mezikvartální dynamika HDP by se tak mohla znovu ponořit do záporných hodnot. Slabá výroba v nejsilnější evropské ekonomice zároveň negativně ovlivní i výsledky průmyslu za celou eurozónu. Posle odhadů analytiků Bloombergu by německá data mohla odepsat z růstu průmyslu v eurozóně až 1,1 pb. Po řadě optimisticky vyznívajících indikátorů, které naznačovaly odražení ode dna, jsou poslední údaje ledovou sprchou. Zdá se, že pro řadu analytiků je oživení spíše zbožným přáním, reálná ekonomická data zatím nic takového nepotvrzují.
• Okénko trhu - Německý růst HDP potvrdil nízké odhady
  Finální údaj o růstu německé ekonomiky v posledním čtvrtletí roku 2019 potvrdil předchozí odhady, které hovořily o mezikvartální stagnaci. Německo podle dostupných údajů tak má nepříliš úspěšný rok nejen za sebou, ale dost možná i před sebou. Zatímco tamní soukromá spotřeba se poklesu zatím těsně vyhnula, kapitálové investice již mezikvartálně odepsaly 0,2 % a stejně dopadl i export. Předstihové indikátory se v poslední době rozcházely, když německé PPI i ifo index dávaly naději alespoň na stabilizaci, zatímco ZEW index ji spíše hatil. Je ovšem nutné vzít v potaz, že tyto průzkumy ještě nezachytily rostoucí obavy z šíření viru COVID-19, který si mezitím našel cestu do Itálie a nově i do Rakouska a Chorvatska. Ačkoliv nelze v tuto chvíli odhadnout, do jaké míry virová epidemie německé ekonomice v nejbližších měsících uškodí, jedno se zdá být jisté – určitě jí nepomůže. Pravděpodobně tak dále zesílí apely směrem k tamní vládě, aby malátnou ekonomiku podpořila z veřejných rozpočtů. Němečtí politici ovšem této myšlence nejsou ani zdaleka nakloněni a dosud je neobměkčilo ani volání ze strany Evropské centrální banky, která je ke stejnému kroku ponouká již delší dobu.
• Okénko trhu - Německý vývoz zaznamenal historický propad
  Podle zpřesněného odhad eurostatu poklesl HDP eurozóny v prvním letošním čtvrtletí o 3,1 % meziročně, tedy o něco méně, než se původně odhadovalo (-3,2 %). V mezičtvrtletním vyjádření to odpovídá poklesu o 3,6 %. Největší měrou se na pozorovaném snížení HDP podílely útraty domácností, které meziročně odepsaly 3,9 % a hodnota exportu, která byla nižší o 3,5 %. V opačném směru působily vládní výdaje (+1,0 %) a také tvorba hrubého fixního kapitálu (+1,5 %).
• Okénko trhu - Německý ZEW index na vlně optimismu
  České spotřebitelské ceny se v listopadu meziměsíčně zvedly o 0,3 %, v meziročním srovnání inflace zrychlila na 3,1 %. Oproti říjnu byly vyšší zejména ceny elektřiny, potravin a nealkoholických nápojů, zároveň pokračoval rychlý růst cen spojených s bydlením. Naproti tomu poklesly ceny pohonných hmot a ceny poštovních a telekomunikačních služeb. Inflace se tedy v listopadu dostala nad horní hranici pásma inflačního cíle centrální banky, kde byla naposledy v říjnu 2012. Z dosavadních vyjádření členů bankovní rady ČNB ovšem plyne, že na tento vývoj nehodlají reagovat zvýšením sazeb. Pro účely tvorby měnové politiky je totiž směrodatný výhled inflace na horizontu 1-2 let a na něm banka předpokládá návrat tempa růstu cen k jejímu cíli i bez nutnosti aktuálního zásahu. Na počátku příštího roku bude růst cen ovlivněn administrativním zvýšením spotřební daně na alkohol a tabák. Souhrnný dopad těchto změn odhadujeme na cca 0,5 p. b. Naopak ve směru nižší inflace by pak mělo působit snížení DPH u některých služeb od května. Cenový růst bude tlumit i nízká inflace v zahraničí a vlivem očekávaného zpomalování ekonomiky i ochabování růstu mezd by měly postupně slábnout i domácí inflační tlaky.
• Okénko trhu - Německý ZEW index potěšil
  Z Německa dnes přišly další dobré zprávy, když tamní ZEW index očekávání namísto předpokládaného mírného poklesu poskočil vzhůru. Po červencových 59,3 bodech jsme se tak nyní dočkali hodnoty 71,5, což je nejlepší skóre od roku 2004. Mezi německými investory tak evidentně zavládlo přesvědčení, že jejich zemi na půlročním horizontu čeká razantní ekonomické zotavení. Lze se jen domnívat, že v jejich očích měla dílčí pozitivní data z posledních týdnů větší váhu, nežli hrozba návratu koronavirových restrikcí. Opačný průběh pak mělo zveřejnění druhé složky ZEW indexu, tedy hodnocení aktuální situace. Zde se namísto zlepšení dostavil další propad a index tak zůstává na bídných -81,3, tedy poblíž historického minima. Z pohledu jednotlivých sektorů se sentiment očekávatelně drží nejvýše v oblasti informačních technologií a telekomunikací. Naopak pochmurná nálada panuje v bankovnictví a pojišťovnictví.
• Okénko trhu - Nidetzký (ČNB) by sazby neměnil
  Člen bankovní rady České národní banky Tomáš Nidetzký se v rozhovoru pro agenturu Reuters vyjádřil k nastavení tuzemské měnové politiky. Po Jiřím Rusnokovi a Tomáši Holubovi se tak stal již třetím bankéřem, který v uplynulých dnech nechal veřejnost nahlédnout do svých úvah. Podobně jako Rusnok, ani Nidetzký momentálně nevnímá potřebu dalšího uvolnění měnové politiky. Nedávné obavy z dezinflace, která vlivem pandemie mohla hrozit, se podle něj zatím nenaplňují. Poslední údaj o cenové dynamice, která v červnu dosáhla 3,3 %, tak považuje za dobrou zprávu pro centrální banku, jelikož ji nenutí hledat alternativní nástroje v situaci, kdy základní sazba je již na úrovni 0,25 %. Celou debatu o možném využití nekonvenčních měnových politik tak pro tuto chvíli označil za ryze akademickou. Z jeho slov tak vyplývá, že je s aktuálním nastavením spokojen, což ostatně podtrhl vyjádřením, že i stabilita má svoji hodnotu. Nidetzký také zmínil, že českou vládu čeká nelehký úkol, až bude nutné postupně vycouvat z probíhajících podpůrných ekonomických programů.
• Okénko trhu - obchodní dohoda USA-Čína bude podepsána začátkem ledna
  Americký ministr financí Mnuchin včera oznámil, že první část obchodní dohody mezi USA a Čínou bude podepsána začátkem ledna. V současné době se řeší už jen technické a legislativní detaily. Zmínil, že podepsání dohody by mohlo přidat k růstu americké ekonomiky půl procentního bodu. Zatím však nikdo přesně neví, jaká ustanovení první část obchodní dohody obsahuje. Proto se některým analytikům zdá odhad příspěvku k růstu HDP přehnaný. Oznámení však přesto ještě posílilo vyhlídky na smírné vyřešení obchodního konfliktu, což zvedlo sentiment na finančních trzích.
• Okénko trhu - obrat na americkém trhu práce
  Nálada německých domácností a spotřebitelů se dál zlepšuje. Podle průzkumu zveřejněného dnes institutem GfK se sentiment na měsíc srpen zvedl téměř o deset bodů a dosáhl hodnoty -0,3 bodu. Konsenzus trhu přitom očekával jen zhruba poloviční zlepšení na úroveň -4,5 bodu. Jednalo se již o třetí nárůst v řadě a index tak od svého květnového minima stačil už přidat více než 20 bodů. Respondenti v rámci šetření ukázali zejména větší ochotu nakupovat, což je jistě podpořeno i přechodným snížením daně z přidané hodnoty (součást vládních opatření proti dopadům koronavirové krize). Zvýšil se však i jejich úmysl spořit a rovněž se zvedla očekávání ohledně zvýšení jejich příjmů. I když ukazatel v posledních měsících podstatnou měrou korigoval ztráty z letošního jara, stále zbývá ještě cca 10 bodů, aby bylo dosaženo předkrizových úrovní. Návratu na obvyklé hladiny brání stále přítomné nejistoty týkající se rychlosti hospodářského oživení, růstu nezaměstnanosti či nového šíření nákazy Covid-19.