ČNB zvyšuje úrokové sazby

Čtěte více

• ČNB zvyšuje na 5 % a patrně ještě není u konce
  ČNB zvýšila hlavní úrokovou sazbu na dnešním zasedání v souladu s naším i mediánem odhadů o 50bb na 5,00 %. Centrální banka tím reaguje na vyšší inflační tlaky naakumulované v ekonomice ještě před vypuknutím války na Ukrajině a také zvýšená inflační očekávání.
• ČNB zvyšuje sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 1,5 %
  Bankovní rada ČNB na včerejším jednání o finanční stabilitě rozhodla o zvýšení sazby proticyklické kapitálové rezervy o 25 b. b. na úroveň 1,5 %, a to s účinností od 1. července 2027. Důvodem pro zvýšení rezervy je zejména silná a plošná úvěrová aktivita, rostoucí zadluženost domácností i podniků a pokračující růst cen bytů, což přispívá k další akumulaci cyklických systémových rizik spojených s růstovou fází domácího finančního cyklu.
• ČNB zvyšuje sazby
  Česká národní banka včera zvýšila sazby, tak jak jsme očekávali, o 50bps na 5,0 %. Současně si ponechala otevřené dveře pro další výraznější růst sazeb v nejbližších měsících. Invaze Ruska na Ukrajinu je pro ČNB novým výrazným stagflačním šokem a zdrojem nejistoty. ČNB navíc tentokrát neměla k dispozici novou prognózu, ale pouze situační zprávu. Prozatím ČNB odhaduje, že konflikt na Ukrajině minimálně krátkodobě povede k výrazně vyšší inflaci a ke slabšímu růstu ekonomiky. Ten podle ČNB může být zhruba poloviční.
• ČNB zvyšuje sazby – dost možná naposledy
  Bankovní rada ČNB dnes v souladu s většinovým názorem trhu (16 analytiků z 19 oslovených agenturou Bloomberg) zvýšila svou základní úrokovou sazbu na 2 %. Zároveň byla zvýšena i lombardní vzrostla z 2,75 % na 3 % a diskontní sazba z 0,75 % na 1 %. Koruna, která v očekávání zvýšení úrokových sazeb včera posílila skrz 25,60 za euro, na rozhodnutí bankovní rady reagovala vlažně.
• ČNB zvyšuje sazby. Hlavní z nich reposazba zamířila na 1,75 %
  Česká národní banka v souladu s odhady analytiků a ekonomů zvyšuje základní úrokovou sazbu 2T repo o čtvrt procentního bodu na 1,75 procenta. Jde o čtvrté zvýšení sazeb v řadě a celkově páté v letošním roce. Centrální banka dnes také představuje novou makroekonomickou prognózu.
• ČNB zvyšuje sazby, může však jít o „první a poslední krok“
  Česká národní banka v souladu s naším očekáváním zvýšila úrokové sazby o 25bps na 3,75 %. Pro toto rozhodnutí zvedlo ruku šest ze sedmi členů bankovní rady. Centrální banka tak podobně jako ECB reagovala „signalizačním“ růstem úrokových sazeb na kumulaci inflačních rizik v domácí ekonomice.
• ČNB zvyšuje sazby, může však jít o „první a poslední krok“
  Česká národní banka v souladu s naším očekáváním zvýšila úrokové sazby o 25bps na 3,75 %. Pro toto rozhodnutí zvedlo ruku šest ze sedmi členů bankovní rady. Centrální banka tak podobně jako ECB reagovala „signalizačním“ růstem úrokových sazeb na kumulaci inflačních rizik v domácí ekonomice. S postupným otevíráním Hormuzského průlivu však může jít nakonec o „první a poslední“ krok se sazbami směrem vzhůru.
• ČNB zvyšuje sazby o 50bps a ještě není u konce
  Česká národní banka dnes zvýšila sazby, tak jak jsme očekávali, o 50bps na 5,00 %. Současně si ponechala otevřené dveře pro další výraznější růst sazeb v nejbližších měsících. Invaze Ruska na Ukrajinu je pro ČNB novým výrazným stagflačním šokem a zdrojem nejistoty. ČNB navíc tentokrát neměla k dispozici novou prognózu, ale pouze situační zprávu.
• ČNB zvyšuje úrokové sazby
  Česká národní banka na svém dnešním zasedání zvyšuje dle očekávání úrokové sazby. Základní dvoutýdenní repo sazba roste o 25 bps na 0,5 %, lombardní sazba roste na 1,25 % a diskontní sazba, která představuje dolní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu, byla ponechána na 0,05 %. Banka oznámila růst základní úrokové sazby v tiskové zprávě. ČNB následovala včerejší rozhodnutí maďarské centrální banky. Zvýšení sazeb by mělo přinést zdražení úvěrů, pomoci by naopak mělo s rostoucí inflací. Index CPI vzrostl v České republice v květnu o 2,9 %.
• ČNB zvyšuje úrokové sazby
  Bankovní rada ČNB na svém dnešním jednání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 25 bazických bodů na 1,25 %. Tento krok byl analytiky a ekonomy dle konsensu očekáván. Současně rozhodla o zvýšení lombardní sazby o 25 bazických bodů na 2,25 % a diskontní sazby o 20 bazických bodů na 0,25 %. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 3. srpna 2018.
• ČNB zvyšuje úrokové sazby, koruna posiluje pod 25 korun za euro a je nejsilnější od roku 2012
  Jedno se České národní bance (ČNB) musí nechat. Trhy dokáže překvapit a způsobit výraznou reakci české koruny na měnových trzích. Na dnešním zasedání zvýšila ČNB repo sazbu o 25 bps na 2,25 %. Lombardní sazba vzrostla na 3,25 % a diskontní sazba se zvyšuje na 1,25 %. Koruna reagovala výrazným posílením. Pár EURCZK se dostal pod úroveň 25 korun za euro na nejsilnější hodnoty od konce roku 2012. Rozhodnutí bylo zveřejněno s hodinovým zpožděním netradičně až ve 14. hodin. Nikdo z 21 analytiků oslovených agenturou Bloomberg zvýšení sazeb nečekal. Naopak všichni očekávali ponechání hlavní repo sazby beze změny na 2 %. Banka reagovala na rostoucí inflační tlaky v české ekonomice. Naopak upozadila strach z ekonomického zpomalení a ani rizika pro globální ekonomiku související s šířící se epidemií koronaviru ji očividně nedokázala přesvědčit k ponechání sazeb beze změny.
• ČNB zvyšuje úrokové sazby – tržní analýza 2.11.2018
  Na včerejším zasedání bankovní rady ČNB bylo odhlasováno zvýšení základní repo sazby na 1,75 %, lombardní sazby na 2,75 % a diskontní na 0,75 %. Na tiskové konferenci, která následovala poté, hovořil Jiří Rusnok o makroekonomickém výhledu v ČR a EU. Ekonomika v EU má zpomalit. Euro má oslabit, inflace se má pohybovat těsně pod 2 %. To ECB umožní ukončit kvantitativní uvolňování. Hlavní nejistoty vidí v protekcionismu ve světovém obchodě, způsobu odchodu UK z EU, v rozpočtové situaci v Itálii a v kolísající ceně ropy. Koruna vůči euru po vyhlášení změny sazeb posílila, na měnovém páru EUR/CZK z 25,92 na 25,82. Výhled od ČNB je posilování koruny vůči euru, které bude taženo kladným úrokovým diferenciálem vůči EU, ale také konvergencí české ekonomiky. V příštím roce chce ČNB dále postupně zvyšovat úrokové sazby.
• ČNB zvyšuje úrokovou sazbu o 125 bodů. Fed začíná s taperingem, razantně sníží nákupy dluhopisů
  Česká národní banka se na svém měnověpolitickém zasedání rozhodla k prudkému zvýšení základní úrokové sazby z 1,50 % na 2,75 %. Jednalo se tedy o hike o úctyhodných 125 bazických bodů, což představuje nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Analytici přitom predikovali zvýšení sazby maximálně o třičtvrtě procentního bodu.
• ČNB žádá vládu o podporu ekonomiky
  Guvernér České národní banky Jiří Rusnok se vyjádřil, že o poklesu ekonomiky nikdo nepochybuje a podpořit ji může jedině vláda. Očekává se další snížení sazeb.
• ČNB žářijová zadluženost českých domácností
  „Růst zadlužení domácností v září celkově zvolnil. Jak v úvěrech na bydlení, tak i na spotřebitelských úvěrech vidíme nižší tempo růstu než po většinu tohoto roku. I meziročně se tempo zadlužování snížilo. Pravděpodobně to souvisí s velmi nízkým indikátorem důvěry spotřebitelů v ekonomiku, která byla nedávno zveřejněna. Ani maloobchodní tržby se nevyvíjejí nijak příznivě čili lidé spíše šetří, méně utrácejí a pomaleji se zadlužují.“
• Čo bolo, čo bude
  Minulý týždeň bol zverejnený Spotrebiteľský sentiment University of Michigan v USA, ktorý klesol v júli na päťmesačné minimum. Pokles bol spôsobený predovšetkým menej priaznivými vyhliadkami pre národné hospodárstvo. Tieto dáta podporujú súčasné nastavenie monetárnej politiky americkej centrálnej banky, čo je pozitívne pre akciové trhy, pretože nevznikajú tlaky na uťahovanie monetárnych podmienok. Výsledková sezóna v USA začala reportmi bánk, ktoré pozitívne prekvapili trhy, nakoľko banka Goldman Sachs dosiahla zisk na akciu za druhý kvartál vo výške 15,02 dolárov, čo bolo až o 48 percent viac, ako sa pôvodne očakávalo. Banka dosiahla tieto pozoruhodné výsledky najmä vďaka rozpúšťaniu rezerv, ktoré boli vytvorené počas pandémie pre prípad nesplácania úverov.
• Čo bolo, čo bude...
  Počas minulého týždňa sa konalo dôležité zasadanie americkej centrálnej banky, na ktorom sa rozhodovalo o budúcom nastavení monetárnych podmienok, čo sa primárne týka výšky úrokových sadzieb a objemu tlačenia peňazí. To zásadným spôsobom ovplyvňuje ekonomiku a finančné trhy nielen v USA, ale aj v ostatných častiach sveta. Z ekonomického pohľadu bude Fed podporovať ekonomiku do doby, než bude oživenie kompletné. Niektoré sektory, ktoré boli pandémiou najhoršie zasiahnuté sú stále oslabené. Inflácia síce dáva možnosť centrálne banke pristúpiť k zvýšeniu úrokových sadzieb, no na druhej strane bankári očakávajú, že by mala postupne klesať.
• Čo bolo, čo bude...
  Počas minulého týždňa sa konalo viacero kľúčových zasadaní centrálnych bánk, na ktorých sa riešila hlavne vysoká inflácia. Americký FED, ECB, či Bank of England upustili od tvrdenia, že rýchlo rastúce ceny sú dočasné, alebo prechodné. Namiesto toho sa začali obávať, že vysoká inflácia je „pretrvávajúca“. ECB a FED sa rozhodli osekať svoje programy nákupov aktív a avizovali zvýšenie úrokových sadzieb. Centrálne banky v dvoch bohatých ekonomikách, Veľkej Británii a Nórsku už pristúpili k zvýšeniu úrokových sadzieb. Deväť centrálnych bánk rozvíjajúcich sa ekonomík, od Čile po Rusko taktiež pristúpilo k zvýšeniu sadzieb. Dokonca aj Bank of Japan , ktorá sa častejšie zaujímala o defláciu, zastavila svoju menovú podporu v súvislosti s koronavírusovou krízou.
• Čo bolo, čo bude...
  Extrémne počasie poškodzuje plodiny na celom svete a prináša so sebou hrozbu ďalšieho zdražovania potravín v čase, keď ceny potravín dosahujú najvyššie úrovne za posledných desať rokov. Mrazy v Brazílii poškodzujú produkciu kávy v regióne, ktorý je zodpovedný za 40 percent svetovej produkcie kávy Arabica. To viedlo k nárastu jej ceny počas minulého týždňa o 17 percent a prvýkrát od roku 2014 prekonala hranicu 2 doláre za libru. Vplyvom globalizácie sa pestovanie plodín sústreďuje v konkrétnych oblastiach. Tým je svetová produkcia plodín o to viac vystavená riziku negatívnych poveternostných podmienok. Problémom ostávajú aj iné regióny, keďže spaľujúce teplo má negatívny vplyv na produkciu plodín na oboch stranách hranice medzi USA a Kanadou. Záplavy v Európe poškodzujú produkciu poľnohospodárskych plodín, pričom najviac si to odniesla pšenica, keďže Nemecko a Francúzsko sú najväčšími pestovateľmi pšenice v Európe a nedávne povodne a vlhké počasie viedli k poškodeniu úrody. Cena pšenica na to reagovala rastom o viac ako 13 percent za posledné dva týždne.
• Čo bolo, čo bude...
  Zvýšená inflácia čím ďalej, tým viac negatívne vplýva na spotrebiteľov, čo v konečnom dôsledku prispieva k destabilizácii ekonomiky. Problém nie je len na strane ponuky, a teda, že globálna ekonomika čelí v mnohých sektoroch nedostatkom (najviac sa to týka energetického sektora), ale prudký nárast cien vedie k znižovaniu životnej úrovne vo svete, nakoľko ľudia si nemôžu dovoliť za súčasných cenových podmienok financovať rovnaký blahobyt, aký dokázali v období zníženej inflácie, teda pred pandémiou.