Česko má nejlepší rating v historii a i mezi zeměmi bývalého východního bloku. Přední ratingová agentura Moody’s mu po dlouhých takřka sedmnácti letech zvýšila hodnocení

Čtěte více

• Česko loni „vymíralo“ nejrychleji od roku 1918. Ukrajinští imigranti trend výrazně zvrátí, mohou zmírnit také inflaci v zemi
  V Česku loni zemřelo takřka 140 tisíc lidí, přesněji 139 900. Je to ještě o 10 600 osob více než v roce 2020, kdy covidová pandemie – klíčový zdroj tak vysokého počtu zemřelých – propukla. Počet zemřelých tak převýšil počet živě narozených o 28 100. Takto relativně vysoké číslo znamená, že Česko loni „vymíralo“ nejrychleji od roku 1918.
• Česko loni v žebříčku zadluženosti zemí EU dopadlo nejhůře od krizového roku 2013
  Česko bylo loni 9. nejméně zadluženou zemí EU. Tak špatně na tom předtím bylo naposledy v krizovém roce 2013. Naopak nejlepších výsledků v tomto miléniu dosahovalo v letech 2016 až 2020, kdy bylo soustavně čtvrtou nejméně zadluženou zemí EU.
• Česko má druhou nejnižší inflaci v EU
  Inflace v Evropské unii v červenci mírně vzrostla. Harmonizovaná míra inflace se zvýšila z meziročních 2,9 % na 3,0 %, zatímco v minulém červenci činila 2,4 %. Nejvyšší míru inflace vykázalo opětovně Rumunsko (8,2 %), následované Litvou (5,4 %) a Bulharskem (4,4 %). Inflačními premianty zůstaly i v červenci Švédsko (0,3 %), Česko (1,3 %) a Dánsko (1,6 %). Dle harmonizovaných čísel inflace v Česku mírně vzrostla z červnových 1,1 % na 1,3 %. Cenové tlaky drží po celý rok na uzdě administrativní zásah vlády, respektive odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje, které ukusuje z inflace zhruba 0,4procentního bodu. Výsledkem je meziroční pokles cen energií o 6,8 %, druhé nejrychlejší tempo v EU po Dánsku.
• Česko má historicky rekordní počet neobsazených pracovních míst, dokonce ještě vyšší než před pandemií. Je to bolehlav pro zaměstnavatele, dobrá zpráva pro vládní politiky
  Trh práce v Česku se opět přehřívá. Červencová míra nezaměstnanosti činí 3,7 procenta, jak vyplývá z dnešních údajů ministerstva práce a sociálních věcí. V Česku je však navíc největší počet volných pracovních míst, a to více než 358 tisíc. Tento údaj překonává předpandemické maximum, dosažené v únoru 2020, kdy počet neobsazených pracovních míst činil necelých 352 tisíc.
• Česko má historicky rekordní počet neobsazených pracovních míst, dokonce ještě vyšší než před pandemií. Je to bolehlav pro zaměstnavatele, dobrá zpráva pro vládní politiky
  Trh práce v Česku se přehřívá nad očekávání intenzivně. Srpnová míra nezaměstnanosti činí 3,6 procenta, jak vyplývá z dnešních údajů ministerstva práce a sociálních věcí. Čekal se přitom údaj 3,7 procenta. V Česku je však navíc největší počet volných pracovních míst, a to více než 363 tisíc. Tento údaj znatelně překonává předpandemické maximum, dosažené v únoru 2020, kdy počet neobsazených pracovních míst činil necelých 352 tisíc.
• Česko má historicky rekordní přebytek zahraničního obchodu, letos poprvé překoná 200 miliard korun
  Český zahraniční obchod vykázal v říjnu kladné saldo čítající jedenáct miliard korun. Je to slabší výsledek, než s jakým se počítalo, ale přesto stále solidní, potvrzující letošní rekordní rok českého zahraničního obchodu. Analytici oslovení agenturou Bloomberg nicméně předpokládali ve střední hodnotě svých dohadů přebytek 15,8 miliardy korun.
• Česko má jen jednu vládu, byť v demisi, a ta by tedy také měla splnit svoji základní povinnost – předložit opravený návrh rozpočtu. Žádná jiná vláda než Fialova nyní neexistuje
  Předložení návrhu rozpočtu na další rok je klíčovou povinností každé české vlády. Daňoví poplatníci si ji za to platí. Za to, aby rozpočtovala užití jejich vybraných daní a odvodů. Momentálně, jako vždy, má Česko jen jednu vládu. Tu Fialovu. Žádné dvojvládí neexistovalo, neexistuje a existovat nebude. I když je Fialova vláda v demisi, stále vládne. A stále tak má povinnost předložit návrh rozpočtu na rok 2026.
• Česko má letos v růstu HDP překonat průměr Evropské unie. Otázkou zůstává dění v Německu
  Česká ekonomika zvyšuje pomalu ale jistě tempo svého růstu. Podle aktuálních dat se český hrubý domácí produkt ve třetím kvartále loňského roku meziročně zvýšil o 1,4 procenta. To je více než dvojnásobné tempo oproti čtvrtletí předchozímu. Pro příští rok se takřka všechny relevantní instituce shodnou, že hospodářský růst Česka převýší dvě procenta. To by mělo být rychlejší tempo než jakým poroste ekonomika celé Evropské unie.
• Česko má letos z Ruska více než třetinu veškeré dovážené ropy. Stále za ni Rusku platí desítky miliard, trvalejší výpadek Družby by tedy byl problém
  Česko letos od ledna do srpna dovezlo ropu za zhruba 61 miliard korun. Z toho hodnota ropy dovezené z Ruska ropovodem Družba činí přibližně 22 miliard korun. Hodnota dovážené ruské ropy tedy letos odpovídá 36 procentům hodnoty celkově dovezené ropy. To je nižší podíl než v uplynulých letech. Loni v období od ledna do srpna činil zhruba 54 procent, předloni v témže období pak bezmála 47 procent, v prvních osmi měsících roku 2021 rovných 48 procent a od ledna do srpna 2020 pak přibližně 41 procent. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu.
• Česko má na fotbalovém mistrovství světa více než dvoutřetinovou pravděpodobnost postupu ze skupiny, vyšší než Švédsko či Skotsko, spočítala americká banka. Vyřadit jej má Belgie
  Česko vyhraje fotbalové mistrovství světa s pravděpodobností 0,2 procenta, spočítala americká banka Goldman Sachs. Má tedy podle ní větší šanci na triumf než třeba Skotsko či Švédsko, které vykazují pouze 0,1procentní pravděpodobnost získání titulu. Šance na postup ČR ze skupiny je však už více než dvoutřetinová (konkrétně 68,7procentní), tedy vyšší než v případě takřka poloviny účastnících se zemí (viz tabulka níže). Český tým tak podle amerických bankéřů nepatří k úplným outsiderům, spíše se má pohybovat „uprostřed pelotonu“.
• Česko má nejnižší dluh za posledních deset let
  Veřejné zadlužení České republiky se daří držet víceméně stabilizované již sedm let. Potvrzují to dnešní čísla Českého statistického úřadu k dluhu a deficitu vládních institucí ve třetím loňském čtvrtletí. Dluh vládních institucí mezičtvrtletně klesl na 1783,5 miliardy korun. Jeho krátkodobé výkyvy však nejsou podstatné, jelikož odráží třeba jen časování splatností jednotlivých dluhopisů ČR či naopak jejich emisní kalendář.
• Česko má nejnižší nezaměstnanost v eurozóně. ECB plánuje utáhnout uvolněnou monetární ekonomiku
  Míra nezaměstnanosti v eurozóně se v květnu snížila z 8,1 % na 7,9 %. V Evropské unii pak došlo k poklesu nezaměstnanosti o jednu desetinu procentního bodu na 7,3 %. Nejnižší zaměstnanost z celé EU stále přetrvává v České republice (3,3 %). Nizozemsko se však také může pochlubit stejnou úrovní nezaměstnaností.
• Česko má nejvyšší inflaci v celé EU, klíčovým „viníkem“ je přitom takzvaný úsporný tarif, ukazují nová data Eurostatu. Česko svojí inflací překonává dokonce už i Maďarsko
  Česká republika vykazovala letos v listopadu vůbec nejvyšší míru meziroční inflace v celé EU. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil Eurostat. Takzvaná harmonizovaná inflace – tedy inflace srovnatelná napříč unijními zeměmi – dosáhla v listopadu v Česku meziroční úrovně rovných osmi procent. Inflace v Česku tak převyšuje dokonce i inflaci v druhém Maďarsku (viz graf níže). Nejnižší inflaci hlásí Belgie, kde se už ceny dokonce meziročně propadají, a to o 0,8 procenta. Průměr EU pak odpovídá hodnotě 3,1 procenta.
• Česko má nejvyšší míru nezaměstnanosti mladých lidí za posledních více než osm let, říká Eurostat
  Zatímco obecná míra nezaměstnanosti se i podle dnešních dat Úřadu práce vyvíjí příznivě, vykazuje za červenec úroveň 3,5 procenta, lepší než převážně očekávanou hodnotu 3,6 procenta, Česko má nebývale vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí ve věku do 25 let. Ta letos v červnu dle dat Eurostatu čítala 13,7 procenta. Vyplývá to z nově zveřejněných údajů Eurostatu.
• Česko má nejvyšší podíl vkladů v domácí měně z „nových“ zemí EU, které neplatí eurem. Plyne z aktuální každoroční zprávy Evropské centrální banky
  Podíl bankovních vkladů domácností a firem v ČR v koruně činil loni 91,2 procenta. Jedná se o nejvyšší podíl vkladů v domácností mezi „novými“ zeměmi EU, které nejsou členy eurozóny. Druhý nejvyšší podíl mezi těmito státy vykazuje z daných zemí Polsko (88,4 procenta), třetí pak Maďarsko (78,8 procenta).
• Česko má nejvyšší schodek v historii, úroková sazba na jeho dluhu i proto dnes vyskočila na desetileté maximum
  Česká republika loni vykázala historicky nejvyšší schodek státního rozpočtu, 419,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které na dnešní tiskové konferenci zveřejnil ministr financí Zbyněk Stanjura. Deficit je tak ještě o 52,3 miliardy korun vyšší než ten za předloňský rok, kdy pandemie propukla.
• Česko má nejvyšší schodek zahraničního obchodu v dějinách. A mohlo být ještě hůře – loňský prosincový „finiš“ je totiž lepší, než se čekalo, zejména díky dobrému výkonu autoprůmyslu
  Zahraniční obchod České republiky vykázal v loňském roce svůj největší schodek v historii, takřka 200miliardový. Deficit nakonec psychologickou metu 200 miliard těsně nepřekonal, skončil na úrovni 198,1 miliardy korun. A to díky tomu, že prosincový výsledek zahraničního obchodu výrazně předčil všechna expertní očekávání. V posledním měsíci loňska totiž schodek činil jen 1,2 miliardy korun. Pokud by činil 19 miliard korun, což byla hodnota, kterou experti oslovení agenturou Bloomberg viděli jako nejpravděpodobnější, celkový loňský deficit by hranici 200 miliard korun hravě překonal.
• Česko má podle Bloombergu reálně jednu z nejvíce uvolněných měnových politik na světě. V režii ČNB se tak ocitá ve společnosti proinflačních ekonomik Turecka, Srí Lanky, Argentiny či Pákistánu
  Česká republika má momentálně jednu z reálně nejvíce uvolněných měnových politik na světě, tedy politiku, jež poměrně málo tlumí inflaci. Vyplývá to z nejnovějšího pravidelného přehledu agentury Bloomberg. Ten sestává nejen z nominálních základních úrokových sazeb, které přímo nastavují jednotlivé centrální banky, ale také ze sazeb reálných, které zohledňují inflaci. Reálné úrokové sazby jsou přitom pro rozhodování investorů či spotřebitelů často podstatnější než sazby nominální. Vyjadřují totiž skutečnou, tedy právě reálnou, cenu peněz, resp. úvěrů.
• Česko má podle ministra Havlíčka šanci změnit systém emisních povolenek EU ETS
  Česká republika se snaží ohledně změny systému emisních povolenek propojit s vlivnými státy, jako je Německo a Itálie, a podle ministra průmyslu Karla Havlíčka se to Česku daří. Ministr dnes v Bruselu řekl, že existuje určitá šance, že se systém EU ETS změní. Změnu dosavadního systému emisních povolenek prosazuje premiér Andrej Babiš a o tématu by se mělo jednat i tento čtvrtek na summitu EU.
• Česko má rozpočet s historicky rekordním schodkem, který by bývalo lepší přepracovat. Škrty ve výdajích na armádu jsou ostudné
  Sněmovnou dnes prošel rozpočet, která vstoupí do učebnic jako „největší sekera“ v dějinách České republiky. Jde o rozpočet, který bylo jistě lepší přepracovat, a to i za cenu třeba několikatýdenního provizoria. Provizorium by žádnou pohromou, ani ostudou nebylo. To už je ostudnější to, že v rámci politického „handlu“ za účelem prosazení rozpočtu došlo na desetimiliardový škrt v chystaných armádních zakázkách. Uspokojivá výše armádních výdajů by měla být prioritou rozpočtu, i kvůli našim závazkům vůči spojencům v NATO.