Největší investiční bubliny v historii

Pokud vás jako investora na určitém trhu zasáhne ekonomická bublina je to vždy velmi nepříjemná událost. Nicméně takové krize na akciových trzích jsou dobrým tématem ke konverzaci a také tématem tohoto článku.

Jaké byly největší ekonomické bubliny v historii? A mohou se investoři z historie něco naučit? Je vůbec možné ekonomickou bublinu identifikovat před tím, než praskne?

V článku se dočtete:

• Co přesně je investiční bublina?
• Jak se vytvářejí bubliny a jaké jsou jejich obecné charakteristiky?
• Jaký má bublina význam pro ekonomiku?
• Největší propady v historii indexu Dow Jones

Co je přesně ekonomická bublina?

Bublina na trhu s dluhopisy, akciových trzích nebo na trhu s nemovitostmi jsou v posledních letech často zmiňovanými pojmy.

Ale co vlastně tento pojem přesně znamená?

Existuje situace, kdy se tržní cena určitých aktiv, jako jsou akcie nebo nemovitosti, obchoduje nad jejich skutečnou fundamentální hodnotou. Protože je zpravidla velmi obtížné určit, zda se jedná právě o tento případ, jsou bubliny často s jistotou identifikovány až těsně před jejich prasknutím. Že se jednalo o bublinu právě v konkrétním případě lze tedy s jistotou prohlásit až ex-post.

Jak se vytvářejí ekonomické bubliny a jaké jsou jejich obecné charakteristiky?

Obecně platí, že se jedná o ekonomickou bublinu, pokud situace na trhu splňuje následující charakteristiky:

• Tržní cena aktiva je vyšší než jeho skutečná cena.
• Bublina je vytvořena na základě velké události, či novinky na daném trhu.
• Výnos je generován vždy ve vzdálenější budoucnosti.
• Bublina musí znovu prasknout.

První bod již byl diskutován výše. Tržní cena, za jakou se obchoduje podkladové aktivum, musí být vyšší než jeho skutečná základní cena. To je velmi obtížné dokázat v době, kdy bublina vzniká.

Druhým bodem je, že pro vytvoření bubliny je zapotřebí nějaké novinky na trhu. Tento bod lze ilustrovat na internetové bublině z roku 2000 či na železniční bublině v devatenáctém století. Během krize v roce 2008 vznikla bublina kolem sekuritizovaných balíků s hypotečními úvěry nízké kvality (subprime hypotéky). V živé paměti máme bublinu na trhu s kryptoměnami. V každém z těchto příkladů se však daná ekonomická bublina určila až s odstupem času.

Třetí podmínkou je, že doba, kdy investice v rámci bubliny začne generovat výnosy, je až ve vzdálenější budoucnosti. Bublina nemá čas se vyvinout, pokud se zhodnocení očekává v počáteční fázi.

A konečně abychom mohli s jistotou mluvit o bublině, musí vždy prasknout.

Jaký má bublina význam pro ekonomiku?

Je zřejmé, že téma ekonomických bublin je velmi diskutované. Zvažte například aktuální popularitu kryptoměn v čele s bitcoinem. Ale jak taková senzace reálně ovlivní ekonomiku jako celek?

Trh je obecně místo, kde se střetává nabídka s poptávkou. V době, kdy bublina vzniká, dochází k mnohonásobně větším a neustále se navyšujícím peněžním tokům na určitém trhu z jedné sociální skupiny do druhé. S ekonomickými bublinami je situace obecně taková, že od vzniku daného trhu na něm působí pouze velmi limitovaný okruh investorů, což je skupina, která ve velké míře profituje ze vzniku bubliny.

Převážná míra investorů začne iracionálně nakupovat až v době, když už je daný fenomén velmi diskutovaný a dostane se do povědomí široké veřejnosti. Tato skupina investorů zajistí dlouhodobě neudržitelný nárůst ceny daného aktiva. Logicky tito investoři už nakupují za příliš vysokou cenu a je to právě ta skupina, která nejvíce pocítí efekt prasknutí dané bubliny ztrátou svého kapitálu. Ekonomická bublina má zpravidla negativní dopad na ekonomiku, protože druhá zmiňovaná skupina je daleko početnější než ta první.

Stručně řečeno: ekonomické bubliny zajišťují profit úzké skupině investorů na úkor zdaleka početnější skupiny, která realizuje ztrátu, což v důsledku vede k poklesu jejich kupní síly. To se logicky negativně odrazí na celkové ekonomické situaci a v nejkritičtějších scénářích může vést až k velké dlouhodobé recesi. Čím více investorů bublina zasáhne, tím signifikantnější dopad na ekonomiku bude mít.

Největší propady indexu Dow Jones

Jak bylo řečeno výše, ekonomické bubliny s mnoha „obětmi“ jsou často spouštěčem velké recese. Nejčerstvější byla samozřejmě bublina na americké trhu s realitami, která způsobila finanční krizi v roce 2008. Ekonomické strádání se logicky negativně odrazí na ceně akcií. Nejznámější krachy na akciovém trhu byly vždy pouze důsledkem prasknutí jim předcházející ekonomické bubliny.

1) První světová válka (12.12.1914) – 25,4%

Největší pokles v historii indexu Dow Jones byl spojen se začátkem 1. světové války. V důsledku tohoto konfliktu byl index dokonce několik měsíců uzavřen. Podobná situace se historicky opakovala pouze jednou po útoku na WTC v roce 2001, kdy byl obchod s indexem Dow Jones zastaven na 4 dny. První obchodní den po obnovení indexu k došlo k největšímu poklesu hodnoty během jednoho obchodního dne v jeho historii a sice o 25,4%.

2) Velká deprese (28.10.1929) -12.82%

Další významnou ekonomickou krizí je, jak ji nazývají Američané, Velká deprese. V průběhu 20. let minulého století zažívala Amerika obrovskou ekonomickou konjunkci. Všichni chtěli na tomto růstu vydělat a mnoho lidí investovalo často s vypůjčenými penězi.

V roce 1929 se konjunkce zastavila a americká ekonomika zažívala stagnaci, což v tomto důsledku mělo fatální následky. Většina investorů nedokázala splácet své dluhy, což většinu amerických bank dostalo do finančních problémů a ty byly následně nuceny vyhlásit bankrot. Mnoho Američanů tak přišlo o celé své úspory, což způsobilo radikální pokles kupní síly a spirála tak byla dokončena.

Krize se následně rozšířila do Evropy a poté do celého světa. Evropské státy si od amerických bank vypůjčily obrovské množství peněz, které měly pomoci k rekonstrukci válkou zdevastovaného kontinentu. Americké banky v průběhu 20. let na vracení těchto dluhů moc netlačily. V roce 1929 se však v důsledku této krize likvidity jejich postoj vůči Evropě diametrálně změnil.

Obecně tento přístup Ameriky vůči ostatním státům způsobil obrovský nárůst úrokových sazeb na celém světě, což vedlo k obecnému poklesu investic. Státy začaly zavádět dovozní cla, což mělo katastrofální dopad na mezinárodní obchod. Na své dno se index Dow Jones dostal v roce 1932 s celkovým poklesem o bezmála 90% své hodnoty.

3) Black Monday neboli Černé pondělí (19.10.1987) – 22,61%

Jedná se o pondělí 19. října 1987. Zajímavé je, že nelze určit jasnou příčinu této krize. Pravděpodobně se jedná o kombinaci podobných faktorů, jako v roce 1929.

Po delší době silného ekonomického růstu začala americká ekonomika stagnovat. Úrokové sazby vzrostly a hodnota amerického dolaru klesla.

Pokles pak byl posílen uvedením stolních počítačů na trh. Stále více investorů tak mohlo obchodovat automaticky, čímž se dala značně omezit jejich ztráta ze špatných obchodů. Tento nástroj vytvořil efekt sněhové koule, a ještě více tento pokles posílil.

4) Finanční krize 2008 (15.10.2008) -7,87%

V týdnu od 6. do 10. října došlo k největší týdenní ztrátě v historii Dow Jones o 18,2%. Tuto krizi způsobil pád americké banky Lehman Brothers. Krize velmi rychle postihla i evropské banky a v mnoha státech muselo dojít ke státním intervencím.

V tomto případě se jednalo o úvěrovou krizi. Banky nabízely klientům nestandardní hypotéky formou dluhopisů. Vzhledem k tomu, že produkty byly tak složité, že většina zákazníků ani nepochopila, co kupují, spoléhali pouze na zaměstnance bank.

V roce 2007 začal trh s bydlením v USA stagnovat a hodnota tzv. „cenných papírů zajištěných hypotékou“ se rapidně snížila, což přivedlo většinu finančních institucí do problémů. Protože pochopit, jak tyto cenné papíry fungují, bylo pro běžného spotřebitele velmi obtížné, nebylo na první pohled zcela jasné, které banky zažívaly krizi. Toto nevyhnutelně vedlo ke skepticismu jak klientů vůči bankám, tak bankám vzájemně mezi sebou.

Symbolem této krize se nakonec stala již zmíněná banka Lehman Brothers. Již méně se však hovoří o znárodnění celé řady menších bank v USA. Krize se následně tradičně přenesla do Evropy, kde se banky začaly potýkat se stejnými problémy a celá řada států byla nucena přistoupit ke státním intervencím.

V tuto chvíli je již úvěrová krize daleko za námi a růst západních ekonomik akceleruje každým dnem. Nálada na trzích je euforická a indexy dosahují svých historických vrcholů. Zda se jedná o novou narůstající bublinu nelze s jistotou prohlásit. Nicméně každý investor by měl nyní být na pozoru, aby se pokusil vyvarovat stejných chyb jako jeho předchůdci v historii.