Země BRICS vyzvaly k maximální zdrženlivosti na Blízkém východě

Jedenáct členských zemí uskupení BRICS, mezi které patří například Čína, Rusko, Írán nebo Indie, v prohlášení na summitu v Dillí vyzvalo ke klidu na Blízkém východě. Informují o tom včera tiskové agentury. Dvoudenního summitu se účastní mimo jiné prezidenti Ruska a Číny Vladimir Putin a Si Ťin-pching.

"Vyjadřujeme hluboké znepokojení kvůli pokračující eskalaci napětí na Blízkém východě/v západní Asii a s ohledem na naše národní postoje vyzýváme k maximální zdrženlivosti a k zastavení dalších kroků, které by mohly situaci dál vyhrotit," uvádí se v prohlášení.

Na květnové schůzce v Dillí se ministři zahraničí skupiny BRICS nedokázali dohodnout na společném prohlášení, připomíná agentura AFP. Rozdělila je válka, kterou 28. února Spojené státy s Izraelem zahájily proti Íránu.

Na nynějším jednání šéfů států a vlád členských zemí skupiny bylo společné prohlášení vydáno po intenzivních diplomatických snahách Indie, která summit hostí. Odsuzují se v něm útoky na civilní infrastrukturu a jaderná zařízení.

Čínský prezident v proslovu na začátku summitu podle státní agentury Nová Čína řekl, že válka na Blízkém východě neslouží společným zájmům mezinárodního společenství. Schůzky se vedle něj a ruského prezidenta účastní také například indický premiér Naréndra Módí či íránský prezident Masúd Pezeškján.

Účastníci summitu zdůraznili "nutnost spolupráce při udržování hladkého chodu světového obchodu, dodavatelských řetězců a energetiky v souladu s platným mezinárodním právem".

Skupina BRICS vznikla v roce 2009 s cílem postavit se světovému uspořádání, v němž hrají hlavní roli Spojené státy a jejich západní spojenci. V současnosti její členové představují přes 40 procent světové populace a čtvrtinu globální ekonomiky. Patří do ní Brazílie, Čína, Egypt, Etiopie, Indie, Indonésie, Írán, Rusko, Saúdská Arábie, Jihoafrická republika a Spojené arabské emiráty.

Summit v Dillí se koná v době geopolitického napětí vyvolaného americko-izraelskou válkou proti Íránu a ruskou invazí na Ukrajinu. Oba konflikty narušily globální trh s energiemi, obchod i dopravu.

Zdroj: Reuters, ČTK, AFP

Čtěte více

• Zemanův poradní tým podpořil protiinflační kroky ČNB
  Expertní tým prezidenta Miloše Zemana dnes jednal v Lánech o inflaci a podpořil úsilí a kroky centrální banky ke zvládnutí této inflační vlny. Prezident a členové týmu vyslechli příspěvky guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka a prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého. Uvedl to prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Ve čtvrtek zasedne bankovní rada ČNB.
• Zemanův výběr členů vedení ČNB přinese kontinuitu i vyváženost, míní Fiala
  Při personálních změnách v České národní bance by měla být zachována kontinuita rozhodování i vyváženost jejího vedení, po včerejším rozhovoru s prezidentem Milošem Zemanem nabyl tento dojem premiér Petr Fiala (ODS). Novinářům po pravidelné schůzce v Lánech řekl, že s prezidentem probral reakce na jmenování nového guvernéra centrální banky Aleše Michla. Prezident je podle Fialy přesvědčen o Michlově kompetenci, a to jak teoretické, tak praktické. Jména kandidátů na místa ve vedení banky Fiala neuvedl.
• Zeman už má víceméně jasno o tom, koho ze čtyř kandidátů jmenuje guvernérem ČNB
  Prezident Miloš Zeman už má víceméně jasno o tom, koho ze čtyř kandidátů jmenuje novým guvernérem České národní banky (ČNB). Řekl to ve včerejší Partii Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News. Současnému guvernérovi ČNB Jiřímu Rusnokovi v červnu končí druhý mandát a hlava státu tak bude muset jmenovat nového.
• Zeman věří, že intervence brzo skončí
  Prezident Miloš Zeman je rád, že "snad v nejbližší době" skončí intervence České národní banky (ČNB) proti silné koruně. Za hlavní přínos považuje to, že čeští exportéři už nebudou "lenošit na nafouknutém kurzovém polštáři", budou muset zlepšit produktivitu práce, zavádět inovace a čelit větší konkurenci. Zeman to řekl v pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov.
• Zeman věří, že nový guvernér ČNB stabilizuje úrokové sazby
  Prezident Miloš Zeman věří, že nový guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl zastabilizuje úrokové sazby. Domnívá se, že dosavadní politika ČNB byla objektivně neúspěšná a jejím důsledkem je šestnáctiprocentní inflace. Zeman to dnes řekl v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News.
• Země APEC jsou proti nepoctivému obchodu
  Země sdružené v Radě pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) budou bojovat proti nepoctivým obchodním praktikám a za odstranění subvencí poškozujících trhy. Uvádí se to v závěrečném prohlášení přijatém včera na summitu APEC. Nejnovější prohlášení 21 zemí se liší od těch přijatých v minulosti a je na něm znám vliv amerického prezidenta Donalda Trumpa, který slíbil přepracovat obchodní dohody, které považuje za nevýhodné pro Spojené státy, napsala agentura Reuters.
• Země BRICS chystají svou rozvojovou banku
  V Brazílii dnes začíná šestý summit šéfů států a vlád skupiny pěti velkých a dynamicky rostoucích zemí BRICS...
• Země BRICS jsou proti ochranářství
  Pět předních rozvíjejících se světových ekonomik ze skupiny BRICS se ve svém závěrečném prohlášení postaví proti ochranářství a potvrdí svůj závazek k otevřenému a přístupnému mnohostrannému obchodnímu systému. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na návrh Sia-menské deklarace, která by měla být zveřejněna ke konci jednání. Čínský prezident Si Ťin-pching dnes také slíbil poskytnout 80 milionů USD (dvě miliardy Kč) na financování plánů spolupráce mezi zeměmi.
• Země BRICS mají společnou banku a fond
  Představitelé pěti velkých a dynamicky rostoucích zemí skupiny BRICS, v níž jsou Brazílie, Rusko, Indie, Čína...
• Země BRICS se na summitu vyslovily proti protekcionismu
  Země BRICS se na summitu v Brazílii vyslovily proti protekcionismu a unilateralismu. Vyplývá to ze včera zveřejněného závěrečného komuniké. Představitelé rychle rostoucích rozvíjejících se ekonomik Brazílie, Číny, Indie, Ruska a Jihoafrické republiky (JAR) naopak podpořily multilateralismus, který je podle jejich názoru potřeba posílit, zreformovat a více jej otevřít.
• Země EFTA investují v Indii 100 miliard dolarů
  Země Evropského sdružení volného obchodu (EFTA) v příštích 15 letech investují v Indii až 100 miliard dolarů (2,3 bilionu Kč). Dillí na oplátku zruší většinu dovozních cel na průmyslové zboží ze skupiny těchto zemí, do které patří Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko. Obchodní dohoda se vyjednávala 16 let, uvedla dnes BBC. Indie o volném obchodu už dva roky jedná také s Británií.
• Země EU budou moci z fondu obnovy čerpat peníze na posílení kapacit LNG
  Peněz z nového unijního fondu obnovy, který byl vytvořen na podporu hospodářského růstu po pandemii covidu-19, budou moci země Evropské unie využívat k posílení svých kapacit zkapalněného zemního plynu (LNG). Řekl to včera podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.
• Země EU budou řešit rozpočet na příští rok
  Podoba rozpočtu EU na příští rok bude tématem dnešního jednání ministrů financí členských zemí unie...
• Země EU dostaly text deklarace o budoucnosti po brexitu
  Členské státy Evropské unie dostaly od šéfa unijních summitů Donalda Tuska návrh politické deklarace o vztazích mezi EU a Británií po odchodu ostrovní země ze společenství. Tusk to oznámil na twitteru s tím, že na textu se na pracovní úrovni shodly vyjednávací týmy obou stran. V zásadě na dokumentu podle něj panuje shoda i na politické úrovni, musí jej ovšem v neděli na summitu ještě potvrdit šéfové států a vlád.
• Země EU chtějí daň z finančních transakcí omezit
  Jedenáctka zemí Evropské unie, které chtějí zavést kontroverzní daň z finančních transakcí, dostala ze svého...
• Země EU chtějí dohodu o dlouhodobém rozpočtu EU na podzim 2019
  Členské země EU by podobu příštího dlouhodobého rozpočtu bloku chtěly dojednat na podzim příštího roku. V Bruselu se na tom včera shodli jejich prezidenti a premiéři. Diskuse o finančním rámci, v němž se budou pohybovat unijní výdaje v letech 2021 až 2027, byla prvním bodem summitu Evropské unie, který se v Bruselu konal včera a pokračuje také dnes.
• Země EU chystají plány pro čerpání z fondu obnovy, EK vidí chyby
  Pracovní verze plánů obnovy po pandemii, které země Evropské unie zasílají Evropské komisi (EK) k posouzení, mají nedostatky, jež by státům komplikovaly plné čerpání peněz z mimořádného krizového fondu. Po videokonferenci s ministry financí členských zemí to dnes řekl místopředseda unijní exekutivy Valdis Dombrovskis. Podle portugalského předsednictví státy směřují k tomu, aby v polovině roku mohly z balíku obsahujícího 672 miliard eur (17,6 bilionu Kč) dostat první peníze.
• Země EU chystají velké fiskální stimuly pro boj s koronavirem
  Země Evropské unie podpoří ekonomiku ochromenou šířením koronaviru masivními finančními stimuly, které pomohou jak v boji s pandemií, tak ve zmírnění jejích dopadů na nejvíce zasažená odvětví. Shodli se na tom ministři financí zemí Evropské unie během dnešní videokonference. Fiskální opatření by měla dosáhnout celkového objemu až jednoho procenta hrubého domácího produktu (HDP) EU, uvedla v prohlášení euroskupina sdružující země platící eurem.
• Země EU jsou v pohledu na víceletý rozpočet stále rozdělené
  Výhrady k aktuálnímu návrhu víceletého rozpočtu Evropské unie dali včera najevo ministři členských zemí po včerejším zasedání, během něhož připravovali výchozí pozice ke čtvrtečnímu mimořádnému summitu. Zatímco část čistých plátců považuje celkový objem rozpočtu navrženého předsedou Evropské rady Charlesem Michelem za příliš vysoký, státy východního a jižního křídla EU by chtěly více peněz.
• Země EU našly shodu na nejvyšší ceně 60 dolarů za barel ruské ropy
  Velvyslanci zemí Evropské unie se dnes shodli na parametrech cenového stropu na ruskou ropu převáženou tankery. Oznámilo to české předsednictví EU. V rámci dohody skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 se klíčová ruská exportní surovina nebude moci prodávat za více než 60 dolarů (1390 Kč) za barel. Evropský blok by měl dohodu, kterou dosud blokovalo Polsko požadující nižší maximální cenu, formálně potvrdit během víkendu.