Za terminály na LNG zaplatí Německo výrazně více, než předpokládalo

Plovoucí terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG) přijdou Německo nejméně o 3,5 miliardy eur (85 miliard Kč) dráž, než se původně předpokládalo. V letošním rozpočtu se počítalo s částkou 2,94 miliardy eur (zhruba 72 miliardy Kč), nyní je ale potřeba suma 6,56 miliardy eur (160 miliardy Kč). Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck dnes k vyšším nákladům řekl, že projekt se rozšířil a že jeho součástí se stala také infrastruktura. Plovoucí terminály, kterých si německá vláda pronajala pět, považuje Berlín za základ nezávislosti na plynu z Ruska.

Německé ministerstvo hospodářství k vyšším nákladům na terminály agentuře DPA sdělilo, že jejich zvýšení bylo nezbytné vzhledem k dynamickému vývoji situace. O vyšších výdajích dnes hovořil i Habeck, podle kterého je projekt nyní větší, než se původně předpokládalo.

Na růst nákladů v neděli upozornil portál magazínu Der Spiegel. Ten poukázal na vyjádření ministerstva hospodářství, že absolutní přednost měl pronájem plovoucích terminálů, o které je po ruské vojenské invazi na Ukrajinu mimořádný zájem. Následně byly předpokládané výdaje podle ministerstva zpřesněny mimo jiné o náklady na provoz a na potřebnou infrastrukturu.

Der Spiegel nicméně upozornil, že z podkladů pro rozpočtový výbor Spolkového sněmu vyplývá, že dva terminály si bude muset Německo pronajmout na 15 let místo na původně zamýšlených deset roků. Magazín rovněž uvedl, že ministerstvo si nechalo rozpočtovým výborem schválit pronájem šesti plovoucích terminálů. Vláda prozatím oznámila pronájem pěti takových zařízení, šesté by mohlo být v Hamburku, ale zda se tak skutečně stane, není stále jasné.

Německo chce ještě v letošním roce, případně na přelomu roku, zprovoznit dva terminály v dolnosaském Wilhelmshavenu a šlesvicko-holštýnském Brunsbüttelu. Další budou postupně otevřeny v dolnosaském Stade, v Lubminu v Meklenbursku-Předním Pomořansku a ještě jeden ve Wilhelmshavenu. Přístup k některému z těchto terminálů by ráda měla i Česká republika, která zatím získala pronájem kapacity v terminálu na LNG v nizozemském přístavu Eemshaven.

Zdroj: Reuters, ČTK, Der Spiegel, DPA

Čtěte více

• Zástupci USA a Ruska se podle Trumpa setkají v Mnichově
  Zástupci USA a Ruska se v pátek podle amerického prezidenta Donalda Trumpa setkají v Mnichově, pozvání podle šéfa Bílého domu dostali i Ukrajinci. Informuje o tom agentura Reuters. Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je však ohledně konání takovéto schůzky skeptický.
• Zástupci věřitelů budou jednat s Řeckem
  Zástupci evropských věřitelů budou od úterý jednat v Aténách o dokončení dohody o uvolnění další části úvěru pro Řecko. Sdělili to dnes činitelé Evropské komise. Bruselské úřady dnes také potvrdily, že Řecko loni výrazně překročilo cíl rozpočtového přebytku.
• Zástupci věřitelů dorazili na kontrolu do Atén
  Zástupci mezinárodních věřitelů dorazili do Řecka, kde mají zhodnotit, zda země plní podmínky nového...
• Zástupci věřitelů jsou na inspekci v Aténách
  Zástupci mezinárodních věřitelů včera po několika měsících zahájili novou inspekční návštěvu v řecké...
• Zástupci věřitelů se vrátí do Atén
  Zástupci mezinárodních věřitelů Řecka se dnes začnou vracet do Atén, aby tam pokračovali v kontrole plnění...
• Zástupci věřitelů se vrátí do Atén příští týden
  Zástupci takzvané trojky věřitelů Řecka obnoví inspekci v zemi na počátku příštího týdne, protože Atény...
• Zástupci zemí EU odsouhlasili sankce proti Rusku
  Zástupci zemí Evropské unie dnes odsouhlasili třináctý balík sankcí proti Rusku, který rozšiřuje sankční seznam o jména dvou stovek lidí, firem či institucí, které se podle unijní diplomacie nějakým způsobem podílejí na agresi proti Ukrajině. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Sankce musí ještě formálně schválit členské státy, stane se tak písemnou procedurou v příštích dnech ideálně tak, aby balíček vstoupil v platnost u příležitosti druhého výročí zahájení ruské agrese proti Ukrajině, které připadá na sobotu.
• Zástupci zemí EU se shodli na čtrnáctém balíku sankcí proti Rusku
  Zástupci zemí Evropské unie se dnes shodli na čtrnáctém balíku sankcí proti Rusku, oznámilo belgické předsednictví v Radě EU. Podle českého zastoupení při EU se sankční seznam rozrůstá o více než 100 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na agresi proti Ukrajině, i o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce ještě musí formálně schválit členské státy, podle diplomatických zdrojů ČTK se tak stane na pondělním jednání unijních ministrů zahraničí v Lucemburku.
• Zástupci zemí G20 vyzvali ke spravedlivější distribuci vakcín a pomoci Africe
  Ministři zahraničí členských zemí skupiny G20 na prvním osobním jednání v posledních dvou letech volali po spolupráci na mezinárodní úrovni při řešení krizí, jako jsou pandemie covidu-19 nebo klimatické změny, a spravedlivější distribuci vakcín ve světě. Summit největších světových ekonomik v jihoitalském městě Matera se mimo jiné zaměřil na problematiku oživení světové ekonomiky po pandemii a také možnosti posílení rozvoje Afriky, uvedla agentura Reuters.
• Zástupkyně Řecka u MMF tuto funkci odmítla
  Elena Panaritisová, kterou řecká vláda minulý týden jmenovala svou zástupkyní u Mezinárodního měnového...
• Zátěžové testy bank v EU byly podle auditorů příliš mírné
  Loňské zátěžové testy bank v Evropské unii přiměřeně neodpovídaly systémovým rizikům. Tento nedostatek mohl způsobit, že u některých bank jsou výsledky zavádějící, zvláště u těch ve slabších státech. Vyplývá to z dnešní zprávy auditorů EU.
• Zátěžové testy ČNB prokázaly vysokou odolnost domácích pojišťoven
  Dohledové zátěžové testy České národní banky opět prokázaly vysokou odolnost domácích pojišťoven. Jejich výsledky ukázaly, že pojišťovací sektor je i nadále schopen odolávat zhoršeným ekonomickým podmínkám. Testování se v letošním třetím čtvrtletí uskutečnilo na datech z konce roku 2024. ČNB o tom dnes informovala ČTK v tiskové zprávě.
• Zátěžovými testy ECB prý neprošlo 25 bank
  Kontrolami zdraví bank v eurozóně, které letos organizovala Evropská centrální banka (ECB), formálně...
• Zával ve zlatém dole v západním Súdánu si vyžádal životy 38 lidí
  Při závalu ve zlatém dole v súdánském státě Západní Kurdufán včera přišlo o život 38 lidí, píše agentura AP s odkazem na místní úřady. Agentura Reuters předtím informovala o 31 mrtvých.
• Zavedení cel vyvolalo v USA kritiku, nelíbí se ani republikánům
  Rozhodnutí amerického prezidenta zavést cla na dovoz oceli a hliníku vyvolalo ve Washingtonu spíše negativní reakce, kritikou Donalda Trumpa nešetřili ani republikánští kongresmani. Odpůrci prezidentova rozhodnutí se obávají dopadu na americkou ekonomiku a vyzývají k rozšíření výjimek.
• Zavedení eura není priorita maďarské vlády, říká její úředník
  Zavedení eura není prioritou maďarské vlády, řekl na dnešní tiskové konferenci v Budapešti ředitel kabinetu maďarského premiéra Gergely Gulyás. Ve všech zemích EU, kde společnou měnu zavedli, se zvýšily životní náklady, citovala jej agentura Reuters.
• Zavedení eura podle chorvatské centrální banky zvýšilo v zemi inflaci
  Letošní zavedení eura zvýšilo v Chorvatsku už tak vysokou inflaci. Dopady jsou ale zhruba stejné jako zkušenosti jiných států, které jednotnou evropskou měnu přijaly. Řekl to dnes šéf chorvatské centrální banky Boris Vujčić.
• Zavedení eura v ČR je nyní nevýhodné a nereálné, shodli se Vystrčil s Havlíčkem
  Zavedení eura v České republice je v současné době i v nejbližší budoucnosti nereálné a nevýhodné. Země by přišla o samostatnou měnovou politiku České národní banky a možnost využívat kurz koruny. Ve včerejším pořadu Partie Plus na CNN Prima News se na tom shodli předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO). K zavedení eura se vyjádřili v souvislosti s výzvou staronového předsedy hnutí STAN Víta Rakušana, který vyzval na sobotním sněmu k diskuzi o zavedení eura v rámci vládní koalice.
• Zavedení globální minimální firemní daně změní investiční toky, uvedla OECD
  Letošní zavedení globální minimální daně z příjmu právnických osob změní tok zahraničních investic nadnárodních společností, protože odstraní výhody z účtování zisků v daňových rájích. Uvedla to ve své zprávě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Globální minimální sazba daně byla poprvé dohodnuta 140 zeměmi v roce 2021. V platnost vstoupí v letošním roce a již 36 států zavedlo zákony stanovující dolní hranici zdanění právnických osob na úrovni 15 procent.
• Zavedení volné směnitelnosti koruny otevřelo českou ekonomiku světu
  Devizový zákon, který vstoupil v platnost 1. října 1995, mimo jiné umožnil zavedení volné směnitelnosti české koruny. Z pohledu běžného občana bylo nejdůležitější zrušení ročního limitu pro nákup devizových prostředků, zákon ale zavedl i další důležité novinky. Například zrušil nabídkovou povinnost a omezení právnických osob volně zřizovat devizové účty u bank působících na území ČR. Umožňoval i volný odkup zůstatků české měny od nerezidentů bez ohledu na to, v jakém období a z jakých operací byly získány, a provádění plateb a převodů do zahraničí v české měně, a připouštěl volný oběh koruny v zahraničí.