Výprodej na dluhopisových trzích se prohlubuje

Globální výprodej na dluhopisových trzích se prohlubuje, výnos referenčního dluhopisu japonské vlády se splatností deset let poprvé po 30 letech prolomil klíčovou tříprocentní hranici. Obchodníci se obávají, že kvůli drahé ropě poroste inflace. Obavy ale vyvolává i zpřísňování měnové politiky a zhoršování fiskální situace. Zvyšují se i výnosy evropských dluhopisů, včetně těch českých.

Vzhledem k tomu, že krize na Blízkém východě zvyšuje cenové tlaky po celém světě, výnosy dluhopisů prudce rostou od Tokia přes Sydney a New York až po Londýn. Investoři očekávají, že centrální banky budou muset zvýšit úrokové sazby. Výnosy se pohybují opačně než ceny dluhopisů - jejich výprodej a pokles cen tedy vede k růstu výnosů.

Dluhopisový trh je rovněž pod tlakem záplavy nových emisí, protože velcí provozovatelé datových center a poskytovatelé cloudové infrastruktury, takzvaní hyperscaleři, agresivně získávají prostředky na financování boomu kolem umělé inteligence (AI). Děje se tak v prostředí, kdy objem amerického dluhu překročil 40 bilionů dolarů (833 bilionů Kč) a kdy japonská ministerstva při prvotním návrhu rozpočtu na příští fiskální rok zřejmě požádají o rekordní objem peněz.

Prudký růst výnosů staví tvůrce hospodářské politiky před složitý problém, protože trhy jsou nyní mimořádně citlivé na vnímání fiskální rozhazovačnosti a nedisciplinovanosti veřejných financí. V případě Japonska růst výnosů zvyšuje náklady na obsluhu největšího dluhového břemene mezi vyspělými ekonomikami právě v době, kdy premiérka Sanae Takaičiová plánuje rozsáhlé investice.

"Investoři stále více požadují vyšší kompenzaci za držení dluhopisů s delší dobou splatnosti, protože emise státních dluhopisů a potřeby firemního financování soupeří o stejný objem dostupného kapitálu,“ uvedl hlavní analytik Masahiko Loo, který se ve společnosti State Street Investment Management v Tokiu věnuje trhu dluhopisů s pevným výnosem. "Investoři do dluhopisů se méně obávají hospodářského růstu a stále více se soustředí na inflaci a nabídku dluhopisů," dodal.

Výnos desetiletého japonského státního dluhopisu poprvé od září 1996 dosáhl tří procent, zatímco výnos pětiletého dluhopisu vzrostl na rekordních 2,26 procenta. Výnos dvouletého dluhopisu dosáhl 1,795 procenta, což je maximum za 31 let.

Zvyšují se i výnosy dluhopisů vlád mnoha dalších zemí. Výnos desetiletých amerických státních dluhopisů vzrostl na 4,786 procenta, což byla při obchodování v Tokiu nejvyšší úroveň od ledna loňského roku. Výnos desetiletých australských státních dluhopisů zaznamenal nejprudší růst za pět měsíců.

Dopoledne se zvyšovaly také výnosy dluhopisů vlád evropských zemí. Výnos desetiletých německých státních dluhopisů, který je referenčním ukazatelem pro eurozónu, dosáhl 3,34 procenta. To je nejvyšší úroveň od roku 2011. Výnos desetiletého dluhopisu české vlády se dostal nad 5,16 procenta a je nejvýše od podzimu 2022.

Zdroj: Reuters, ČTK, State Street Investment Management

Čtěte více

• Výnosy u řeckých dluhopisů klesly pod 10 %
  Výnosy u desetiletých řeckých státních dluhopisů poprvé za více než dva roky klesly pod deset procent...
• Výnosy z dluhopisů posunuly dolar výš
  Dolar dnes na forexových trzích pokračuje v růstu a vystoupil na další maximum za čtyři měsíce. K růstu jeho kurzu nadále přispívají výnosy klíčových amerických dluhopisů, zejména ten se splatností deset let. Vzhledem k setrvalému sestupu jejich ceny se výnos tohoto papíru dostal nad tři procenta, což je nejvíce od začátku roku 2014.
• Výnosy z těžby i prodeje bitcoinů je podle správy třeba zdanit
  Výnosy z těžby nebo prodeje bitcoinu a dalších virtuálních měn podléhají dani z příjmu. Vyplývá to z vyjádření Finanční správy na dotaz ČTK. Daň z příjmu je v takovém případě 15 procent z rozdílu mezi nákupem a prodejem měny. Pro daňové přiznání lze podle správy použít například přepočet z amerických dolarů, který uvádí řada burz obchodujících s virtuálními měnami, například Btc-e nebo bitStamp.
• Vyplácení peněz z fondů EU Maďarsku zablokovala unie v roce 2022
  Výběr událostí kolem sporu o porušování unijních hodnot, který vede Maďarsko s EU (maďarský premiér Péter Magyar se má dnes kvůli zmrazeným evropským fondům setkat s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou):
• Výplata dividend ve 2Q stoupla
  Výplata dividend ve druhém čtvrtletí dosáhla další rekordní úrovně. Firmy po celém světě v období duben až červen vyplatily na dividendách 497,4 miliardy USD (11,2 bilionu Kč), což je o 12,9 procenta více než loni. Vyplývá to z údajů investiční společnosti Janus Henderson, které jsou založeny na analýze čtvrtletních dividend 1200 podniků s nejvyšší tržní hodnotou.
• Vyplatí se koupit dolar?
  Dolarový index (DXY) se na 4hodinovém grafu postupně vrací zpět směrem k již dříve prolomené rezistenci kolem psychologické hladiny 105,50 bodů, která se nachází v konfluenční oblasti rostoucí trendové linie, úrovně standartního Pivot Pointu S2 a také klouzavého průměru SMA 100. Dočkáme se oslabení k této již zmíněné prolomené rezistenci (throwback - nyní support) a následného odražení zpět k vyšším úrovním?
• Výplaty dividend by letos mohly být rekordní, odhadla firma Janus Henderson
  Společnosti po celém světě by mohly za letošní rok vyplatit na dividendách rekordních 1,64 bilionu USD (36,3 bilionu Kč), když v samotném druhém čtvrtletí objem vyplacených dividend stoupl o více než šest procent. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zprávu investiční firmy Janus Henderson, podle které ve druhém čtvrtletí 88 procent firem buď zvýšilo dividendu, nebo ji ponechalo na stejné úrovni.
• Výplaty dividend byly v prvním čtvrtletí rekordní, výhled je ale nejistý
  Objem vyplacených dividend se v prvním čtvrtletí zvýšil o 11 procent na 302,5 miliardy USD (téměř sedm bilionů Kč), což je rekord pro toto období. Hlavní podíl na tom měly těžařské a ropné společnosti. V nadcházejících měsících ale budou firmy čelit větším problémům, uvedla s odvoláním na zprávu britské firmy Janus Henderson agentura Reuters.
• Vypořádání obchodních transakcí na burze v USA se zkrátí na jeden den
  Americké akciové trhy čeká po sedmi letech další velká změna - od úterý se vypořádání burzovních transakcí zkrátí ze dvou dnů na jeden. V praxi to znamená, že investoři budou mít peníze z prodeje cenných papírů k dispozici dříve, zatímco makléřské firmy budou nuceny zadržovat menší objemy kapitálu. Americká Komise pro cenné papíry (SEC) související změny schválila loni, teď začínají platit.
• Výprodej bitcoinů zrychluje, kryptoměna ztrácí 30 procent hodnoty
  Cena nejznámější kryptoměny bitcoin se dnes propadla pod 31.000 dolarů (646.000 Kč) a za poslední den se snížila zhruba o 30 procent. Jde o největší jednodenní propad za více než rok, uvedla agentura Reuters. Výprodej zrychlil v odpoledních hodinách, kdy se prudce snižovala i cena dalších kryptoměn, včetně druhé nejrozšířenější ethereum. Bitcoin od svého maxima blízko 65.000 USD, kde byl minulý měsíc, tak ztratil už více než 50 procent hodnoty.
• Výprodej na EUR/JPY pokračuje
  Měnový pár EUR/JPY i dnes klesá a momentálně dosahuje hodnoty okolo 127,10. Tento křížový pár tak...
• Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin spadl pod 27.000 USD
  Výprodej na trhu kryptoměn zrychluje, bitcoin dopoledne spadl pod 27.000 USD a je nejníže od konce roku 2020. Výrazně klesají i další digitální měny, například ether od začátku roku odepsal už přes 50 procent, ukazují záznamy na specializovaném webu CoinDesk. Spolu s kryptoměnami klesají i ceny dalších aktiv považovaných za riziková, například akcie mnoha technologických firem, které nevytvářejí žádný zisk.
• Výpůjčky britské vlády klesly
  Výpůjčky britské vlády klesly na nejnižší úroveň za 11 let. V uplynulém finančním roce, který skončil v březnu, se snížily o 3,5 miliardy na 42,6 miliardy liber (1,2 bilionu Kč). Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil britský statistický úřad. Podíl výpůjček na hrubém domácím produktu (HDP) v uplynulém finančním roce činil 2,1 procenta, zatímco ještě v roce 2010 to bylo deset procent.
• Výroba aut v Německu byla loni nejnižší za 23 let
  Výroba aut v Německu se loni snížila o devět procent na 4,66 milionu vozů, což je nejméně od roku 1996. Důvodem poklesu byla slábnoucí poptávka ze zahraničí, prodej na domácím trhu naopak vzrostl. S odvoláním na údaje německého automobilového sdružení VDA o tom informovala agentura Bloomberg.
• Výroba britského průmyslu rychle rostla
  Průmyslová výroba v Británii v prosinci meziročně vzrostla o 4,3 procenta, což byl nejrychlejší růst za téměř šest let. Meziměsíčně se zvýšila o 1,1 procenta, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil britský statistický úřad. Průmyslová výroba se na celkovém hrubém domácím produktu (HDP) Británie podílí asi 15 procenty.
• Výroba čínského průmyslu rostla
  Průmyslová výroba v Číně stoupla v květnu meziročně o pět procent, což byl nejpomalejší růst za 17 let. Tempo růstu zpomalilo z 5,4 procenta v dubnu a bylo nižší, než čekali analytici. Zpráva, kterou dnes zveřejnil čínský statistický úřad, je dalším signálem slábnutí poptávky ve druhé největší ekonomice světa, která je nyní v obchodním sporu s USA, napsala agentura Reuters.
• Výroba továren v Číně v listopadu rostla nejrychleji za 20 měsíců
  Produkce čínských továren v listopadu rostla nejprudším tempem za 20 měsíců, protože poptávku podpořilo oživení spotřebitelských výdajů a postupné uvolňování opatření proti koronaviru u významných obchodních partnerů. Čínský statistický úřad dnes oznámil, že průmyslová výroba se v listopadu meziročně zvýšila o sedm procent po nárůstu o 6,9 procenta v předchozím měsíci.
• Výroba v EU klesala dvojnásobně rychle
  Tempo meziměsíčního poklesu průmyslové výroby v eurozóně i v celé Evropské unii v prosinci zrychlilo na...
• Výroba v eurozóně rostla nad očekávání
  Průmyslová výroba v eurozóně v únoru meziměsíčně vzrostla o 1,1 procenta, což bylo nejprudší tempo za...
• Výroba v eurozóně v dubnu klesla
  Průmyslová výroba v eurozóně se v dubnu meziměsíčně snížila o 0,5 procenta, klesá tak už dva měsíce. Dolů ji táhne zejména prudký propad v Německu i pokles v Itálii. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil statistický úřad Eurostat. V celé EU se průmyslová výroba snížila o 0,7 procenta, ale například v České republice o 0,7 procenta vzrostla.