Švédsko a Finsko vyzvaly EK, aby neoslabovala obchodování s emisními povolenkami

Švédský a finský premiér vyzvali Evropskou komisi, aby neoslabovala systém obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Ulf Kristersson a Petteri Orpo to uvedli v dopise adresovaném šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové, do kterého ČTK nahlédla. Evropa podle Švédska a Finska potřebuje stabilní, ambiciózní a předvídatelný systém EU ETS s jasně stanoveným a předvídatelných vývojem cen emisních povolenek. Oslabení systému by vyslalo velmi špatný signál, dodali. Komise by měla v pátek představit revizi systému emisních povolenek. Česká republika je jednou ze zemí, které hlasitě požadují změnu systému ETS.

Nastavení předvídatelného a stabilního systému je podle obou premiérů "nezbytné pro udržení a mobilizaci obrovských investic potřebných pro klimatickou transformaci a dekarbonizaci našich ekonomik". "Evropské podniky investovaly miliardy eur na základě již zavedeného politického rámce. Oslabení tohoto základu by poškodilo ty, kteří začali investovat jako první, a vyslalo by investorům i průmyslu velmi nešťastný a škodlivý signál," stojí v dopise.

Předsedkyně EK již dříve uvedla, že systém ETS zůstává "osvědčeným nástrojem pro podporu transformace průmyslu", je ale podle ní potřeba ho modernizovat a zajistit jeho větší pružnost.

Podle informací ČTK komise nejspíš v pátek navrhne, aby byl systém obchodování s emisními povolenkami ETS 1 pro průmyslové podniky flexibilnější. Firmy by podle návrhu mohly získat více bezplatných emisních povolenek výměnou za investice do dekarbonizace, uvedl před několika dny nejmenovaný unijní představitel.

Systém EU pro obchodování s emisními povolenkami funguje na principu "znečišťovatel platí". Elektrárny, průmyslové podniky a další podniky v systému musí na každou tunu vypuštěného CO2 odevzdat jednu emisní povolenku. Většinu povolenek členské státy prodávají v aukcích, zatímco část energeticky náročných odvětví je stále dostává zdarma, aby se omezilo riziko přesunu výroby mimo EU.

Výnosy z aukcí plynou do rozpočtů členských států, které je mají využívat především na opatření v oblasti klimatu a energetiky, například na modernizaci energetiky, podporu obnovitelných zdrojů nebo snižování emisí. Evropská komise nyní podle unijního zdroje rovněž navrhne, aby větší část těchto prostředků směřovala přímo na podporu dekarbonizace evropského průmyslu.

Podle unijního zdroje by komise chtěla, aby systém ETS 1 fungoval jako nástroj motivující firmy k investicím do dekarbonizace. Znamená to, že by už neměl firmy jen nutit kupovat dražší povolenky, ale má jim dát dlouhodobou jistotu, že se vyplatí investovat do nízkoemisních technologií. Revize by v této souvislosti měla přinést více bezplatných povolenek výměnou za investice, pomalejší zpřísňování systému a rovněž by měla vzniknout takzvaná Průmyslová dekarbonizační banka, tedy nový evropský investiční program s rozpočtem 100 miliard eur.

Na konci května Česko spolu s dalšími zeměmi vyzvalo EU, aby ochránila jejich těžký průmysl před náklady spojenými s emisemi uhlíku. V této souvislosti státy zmínily například důležitost zachování současné úrovně bezplatného přidělování povolenek umožňujících průmyslovým podnikům vypouštět emise v rámci systému EU ETS.

Podle českého premiéra Andreje Babiše je změna systému emisních povolenek nejrychlejší způsob, jak pomoci nejen českému, ale i evropskému průmyslu. Babiš to uvedl během červnového summitu EU.

Systém obchodování s emisními povolenkami ETS 1 unie zavedla v roce 2005. Vztahuje se především na energetiku, energeticky náročný průmysl a leteckou dopravu. Stanovuje celkový limit emisí oxidu uhličitého, přičemž podniky musí na každou vypuštěnou tunu oxidu uhličitého odevzdat odpovídající povolenku. Připravovaný systém ETS 2 počítá s rozšířením na další sektory, zejména na silniční dopravu a vytápění budov. Jeho spuštění je plánováno od roku 2028.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Švédská koruna je nejníže od finanční krize
  Kurz švédské měny se propadl nejníže od vypuknutí globální finanční krize. Skandinávská země se nyní připravuje na velmi důležité volby, které by mohly dramaticky změnit politické prostředí, upozornila agentura Bloomberg. Švédská koruna ve středu klesla vůči euru již pátý den za sebou a dostala se až na nejnižší hodnotu za více než devět let. Od počátku letošního roku pak švédská měna vůči euru ztratila už více než osm procent.
• Švédská koruna padá z 9měsíčních maxim
  Švédská koruna klesá vůči euru z 9měsíčních maxim (měnový pár EUR/SEK tak prudce roste) poté, co guvernér švédské centrální banky (Riksbanks) Stefan Ingves uvedl, že představitelé Riksbank jsou připraveni intervenovat na forexovém trhu a zabránit tak dalšímu posílení švédské koruny, pokud to zbrzdí jejich úsilí zvýšit inflaci.
• Švédská koruna první obětí deflace
  Švédská cenová hladina se po třech měsících znovu vrací do záporu a to znamená jediné – deflace se již...
• Švédská LKAB nalezla největší známé ložisko kovů vzácných zemin v Evropě
  Švédská státní těžařská společnost LKAB objevila ložisko kovů vzácných zemin, které je největším známým ložiskem tohoto druhu v Evropě. U města Kiruna na severu země je podle ní více než jeden milion tun oxidů kovů vzácných zemin, které se využívají při výrobě široké škály produktů, od elektrických aut přes spotřební elektroniku až po vojenské vybavení. Firma o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
• Švédská ministryně financí navrhuje milionářskou daň
  Vládnoucí švédská sociálnědemokratická strana chce zavést milionářskou daň. Ti nejbohatší by tak více přispívali na podporu systému sociálního zabezpečení. Uvedla to ministryně financí Magdalena Anderssonová.
• Švédská platební firma Klarna obnovuje plány na vstup na americkou burzu
  Švédská platební společnost Klarna obnovuje plány na vstup na americkou burzu. V rámci primární veřejné nabídky akcií (IPO) chce získat až 1,27 miliardy dolarů (26,7 miliardy Kč) a celková hodnota firmy by mohla dosáhnout až 14 miliard dolarů. Plány na dlouho očekávaný debut firmy přicházejí v době oživení zájmu investorů o rychle rostoucí technologické společnosti po několikaletém útlumu, upozornila agentura Reuters.
• Švédská platební společnost Klarna podala žádost o IPO v USA
  Švédská platební skupina Klarna v tichosti předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) dokumenty k primární veřejné nabídce akcií (IPO). Podrobnosti k velikosti nabídky či k jejímu ocenění ale v tiskové zprávě zatím neuvedla. Důvěrné podání dokumentů firmě umožňuje zahájit proces nabídky akcií, aniž by ihned zveřejnila citlivé finanční a obchodní informace.
• Švédská vláda výrazně zlepšila odhad letošního růstu domácí ekonomiky
  Švédská ekonomika se z negativních dopadů pandemie covidu-19 zotavuje rychleji, než se předpokládalo. Švédská vláda proto zlepšila odhad letošního hospodářského růstu na 4,7 procenta z dříve předpokládaných 3,2 procenta. Oznámila to včera švédská ministryně financí Magdalena Anderssonová.
• Švédská vláda zlepšila odhad letošního růstu domácí ekonomiky
  Švédská ekonomika v letošním roce podle vlády navzdory třetí vlně koronaviru poroste rychleji, než se předpokládalo. Vláda dnes předpověděla, že hrubý domácí produkt (HDP) se letos zvýší o 3,2 procenta. V předchozí prosincové prognóze přitom letošní růst odhadovala pouze na tři procenta.
• Švédské hospodářství se již podle ekonomů plně zotavilo z dopadů pandemie
  Hrubý domácí produkt (HDP) Švédska se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšil o deset procent. Oznámil to dnes švédský statistický úřad. Podle ekonomů se tak švédské hospodářství plně zotavilo z negativních dopadů koronavirové krize a dostalo se nad úroveň z období před jejím příchodem, napsala agentura Reuters.
• Švédsko dnes zavedlo záporné úroky
  Švédská centrální banka dnes překvapila finanční trhy zavedením záporných úrokových sazeb a ohlášením...
• Švédsko napřesrok plánuje rozsáhlé výdaje na podporu ekonomiky
  Švédská vláda hodlá příští rok vynaložit 105 miliard švédských korun (přes 270 miliard Kč) na podporu ekonomiky zasažené pandemií nemoci covid-19. Rozpočtový plán, který dnes vláda představila, předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Švédska letos klesne o zhruba 4,6 procenta. Hospodářský propad by tak měl být mírnější než v řadě jiných evropských zemí, napsala agentura Reuters.
• Švédsko nepocítí ekonomické výhody volnějšího přístupu k pandemii
  Švédsko zřejmě čeká podobný propad ekonomiky jako ostatní evropské země i přesto, že se Stockholm rozhodl nezavádět kvůli koronaviru přísná restriktivní omezení obchodu a pohybu obyvatel. Podle listu The Financial Times to vyplývá z odhadů Evropské komise i švédské centrální banky. Švédská vláda se dnes také omluvila za selhání při péči o seniory v domovech s pečovatelskou službou, které pandemie v zemi silně zasáhla.
• Švédsko prohloubilo záporné úroky
  Švédská centrální banka dnes snížila úrokové sazby hlouběji do záporného pásma a rozšířila nákupy státních dluhopisů, s nimiž začala minulý měsíc. Nečekaným krokem Riksbank reagovala na posilování kurzu švédské koruny, které by mohlo zmařit nedávné oživení inflace.
• Švédsko: Řecko odejde z eurozóny během půl roku
  Řecko pravděpodobně odejde z eurozóny a mohlo by tak učinit v příštích šesti měsících.
• Švédsko skončilo s pětiletým experimentem záporné úrokové sazby
  Švédsko skončilo s pětiletým experimentem záporné negativní sazby. Švédská centrální banka Riksbank dnes oznámila, že zvedá úrokovou sazbu z minus 0,25 procenta na nulu. V záporných hodnotách se sazba soustavně pohybovala od počátku roku 2015. Centrální banka tak chtěla inflaci zvednout ke dvěma procentům.
• Švédsko snížilo úroky hlouběji do záporu
  Švédská centrální banka Riksbank dnes snížila svou základní úrokovou sazbu na minus 0,50 procenta...
• Švédsko uvažuje o digitální měně
  Švédská centrální banka zvažuje, zda jako první významná instituce svého druhu na světě začne vydávat...
• Švédsko zruší ekologickou daň na letecké spoje
  Švédsko zruší ekologickou daň, kterou od roku 2018 vybírá z letů, které začínají v této zemi. Podle agentury Reuters to včera oznámili zástupci vlády a provládní strany Švédští demokraté. Podle nich zrušení daně posílí konkurenceschopnost švédských leteckých dopravců a letišť.
• Švejnar: Česká ekonomika letos propadně o 7,5 až osm procent HDP
  Propad české ekonomiky v letošním roce bude vyšší, než se všeobecně odhaduje, a bude činit 7,5 až osm procent HDP. ČTK to v rozhovoru řekl Jan Švejnar, šéf Ekonomického poradního týmu při Ústředním krizovém štábu, který ukončil činnost 11. června, a ředitel IDEA při CERGE-EI. Pokles může být podle něj ještě hlubší v případě, že přijde druhá vlna pandemie koronaviru a omezení ekonomické aktivity. Pak by propad mohl jít do dvojciferných čísel, dodal Švejnar.