Studie: Stažením části amerických vojáků by zanikly tisíce pracovních míst

Stažení části amerických vojáků z Německa by mělo dalekosáhlé dopady na zaměstnanost v postižených regionech. Vyplývá to ze studie, kterou včera zveřejnily hospodářský institut ZEW a Univerzita v Kolíně nad Rýnem. Odchod každých dvou amerických vojáků by podle ní znamenal zánik jednoho pracovního místa.

Americký prezident Donald Trump na konci dubna uvedl, že USA zvažují, že sníží počet amerických vojáků v Německu. Učinil tak krátce poté, co německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že je rozčarovaný přístupem USA a Izraele k jednání o míru na Blízkém východě. Řekl, že Washington podle něj nemá žádnou přesvědčivou strategii, jak konflikt s Íránem ukončit.

Trump v reakci na Merzova slova uvedl, že kancléř "neví, o čem mluví," a později ho označil za neschopného. Následně americký ministr obrany Pete Hegseth oznámil, že z Německa v příštích šesti až 12 měsících odejde 5000 vojáků.

V polovině května agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že USA zrušily záměr dočasně vyslat do Polska 4000 vojáků ze základen v USA. Podle agentury AP Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl už rozmístěné jednotky.

Pokud by ale nakonec USA 5000 vojáků z Německa skutečně stáhly, zanikly by v daných regionech tisíce pracovních míst. Odchod jednoho Američana by znamenal ztrátu poloviny pracovního místa na plný úvazek, uvedly ZEW a kolínská univerzita. Stažení 5000 vojáků by tak mohlo znamenat ztrátu až 2500 pracovních míst.

Vědci ve studii vycházeli ze zkušeností z 90. let minulého století, kdy Německo po konci studené války opustilo zhruba 200.000 amerických vojáků. V postižených regionech to vyvolalo hospodářský šok, uvedl spoluautor studie z institutu ZEW Jakob Schmidhäuser. Netýkalo se to přitom jen přímo vojenských základen. "Zhruba 61 procent zaniklých pracovních míst se týkalo regionálních podniků," uvedl.

Stažení amerických vojáků v 90. letech se podle studie výrazně podepsalo i na rozpočtech obcí v daném regionu. Negativní následky přitom nebyly krátkodobé. Podle ZEW měli lidé, kteří přišli o práci v důsledku stažení amerických vojáků po konci studené války, v průměru dalších 15 let horší šanci najít si zaměstnání a dlouhodobě vydělávali o zhruba devět procent méně.

Zdroj: Reuters, ČTK, AP, ZEW

Čtěte více

• Studie: Objem fúzí a akvizic byl loni v regionu nejvyšší od roku 2016
  Celková hodnota fúzí a akvizic v regionu střední a východní Evropa loni stoupla o 37 procent na 66,5 miliardy eur (zhruba 1,7 bilionu korun), což je nejvyšší hodnota od roku 2016. Počet transakcí loni meziročně stoupl o 30 procent na 872. V samotném Česku loni díky prodeji české antivirové firmy Avast koncernu NortonLifeLock za 6,6 miliardy eur objem fůzí a akvizic skokově stoupl o 358 procent na 10,3 miliardy eur (zhruba 257 miliard Kč). Prodej Avastu byl přitom loni největší regionální transakcí. Vyplývá to ze studie, kterou připravila společnost Mazars ve spolupráci s nezávislým poskytovatelem datových služeb pro fúze a akvizice Mergermarket.
• Studie: Odchodem technologických firem Evropa ztratila 1,2 bilionu eur
  Evropské technologické společnosti s celkovou hodnotou 1,2 bilionu eur (29,3 bilionu Kč) v posledních deseti letech vstoupily na zahraniční burzy nebo skončily v rukou zahraničních vlastníků. Uvádí to studie, na kterou se dnes odvolává agentura Bloomberg. Výzkum ukazuje rozsah problému, který se stává důležitým tématem pro evropské politiky a odborníky na kapitálové trhy. Domácí lídři, jako je v Británii firma Arm Holdings zaměřená na návrhy čipů nebo ve Švédsku firma Spotify zaměřená na streamování hudby, kvůli lepšímu přístupu ke kapitálu preferují burzy hlavně ve Spojených státech.
• Studie: O kurzarbeit firmy v Evropě požádaly pro 50 milionů lidí
  V zemích Evropské unie, v Británii a ve Švýcarsku firmy požádaly o takzvaný kurzarbeit už pro zhruba 50 milionů zaměstnanců. Ukazuje to studie, kterou na svém webu zveřejnila německá Nadace Hanse Böcklera. Věnuje se dopadům, které má na trh práce pandemie způsobená koronavirem.
• Studie: Počet firemních bankrotů v Německu v pololetí stoupl nejvíce za 20 let
  Počet firemních bankrotů v Německu se v letošním prvním pololetí meziročně zvýšil o 16,2 procenta na 8400 případů. To představuje nejvýraznější nárůst za více než 20 let. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnila společnost Creditreform. Německé podniky se v poslední době potýkají s vysokými cenami energií a surovin i s dopady vysokých úrokových sazeb.
• Studie: Počet ohrožených evropských bank loni vzrostl
  Počet vážně ohrožených evropských bank v loňském roce výrazně stoupl navzdory rozsáhlým snahám o posílení finanční rovnováhy a zvýšení zisků. Vyplývá to podle listu Financial Times ze studie poradenské společnosti Bain.
• Studie: Počet veřejných úpisů akcií ve světě letos klesl o 19 pct.
  Počet primárních veřejných úpisů akcií (IPO) klesl ve světě letos proti loňsku o 19 procent na 1115, celkové výnosy se snížily o čtyři procenta na 198 miliard dolarů (4,54 bilionu korun). Vyplývá to ze čtvrtletní studie EY Global IPO trends, která mapuje globální trh s primárními emisemi. Situaci podle ní nepříznivě ovlivnila geopolitická nejistota a napětí v mezinárodním obchodě.
• Studie: Používání stablecoinů může oslabit měnovou politiku v eurozóně
  Rozšíření digitálních měn označovaných jako stablecoiny by mohlo v eurozóně oslabit účinnost měnové politiky, odčerpat vklady z bank a snížit poskytování úvěrů v reálné ekonomice. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnila Evropská centrální banka (ECB).
• Studie: Přímé investice z Číny do EU a Británie loni klesly téměř o polovinu
  Objem přímých investic z Číny do Evropské unie a Británie se v loňském roce propadl o 45 procent na 6,5 miliardy eur (zhruba 165 miliard Kč), a dostal se tak na nejnižší úroveň za deset let. Uvádí to německý institut pro čínská studia MERICS a newyorská výzkumná společnost Rhodium Group, na jejichž společnou práci dnes upozornila agentura DPA.
• Studie: Růst reálných mezd v EU je slabý
  Růst reálných mezd v Evropské unii je navzdory zlepšujícímu se stavu ekonomiky velmi slabý. V letošním roce by mohl zpomalit na pouhých 0,4 procenta z loňských 1,5 procenta. Vyplývá to ze studie, kterou na svých internetových stránkách zveřejnila německá nadace Hans-Böckler-Stiftung. V České republice studie letos očekává zpomalení růstu reálných mezd na dvě procenta z loňských 3,2 procenta. Na Slovensku by měl růst naopak zrychlit na 2,5 procenta z 2,2 procenta.
• Studie Spiegelu potvrzuje, že Rusko loni mělo silný růst vývozu
  Rusko loni navzdory západním balíčkům sankcí za válku na Ukrajině zvýšilo vývoz o téměř 20 procent. Podle agentury DPA to vyplývá ze studie německého týdeníku Der Spiegel, který se odvolává na analýzu kolínského Institutu pro hospodářský výzkum (IW). List uvádí, že válečnou pokladnu ruského prezidenta Vladimira Putina loni naplnily příjmy z vývozu ve výši v přepočtu přibližně 330 miliard amerických dolarů (7,1 bilionu Kč).
• Studie: Téměř veškerá ruská ropa se minulý měsíc prodala nad cenovým stropem
  Rusko minulý měsíc vyvezlo téměř všechny své dodávky ropy za cenu, která překračovala cenový strop stanovený skupinou vyspělých zemí G7, napsala ve čtvrtek s odvoláním na studii Kyjevské ekonomické školy (KSE) agentura Bloomberg. Označuje to za poslední známku toho, že západní sankce nedokážou omezit přístup Moskvy k financím pocházejícím z prodeje ropy.
• Studie: Trumpův protekcionismus je škodlivý pro svět i USA
  Obchodní politika Spojených států po nástupu prezidenta Donalda Trumpa do funkce čím dál více sází na protekcionistická opatření, jejichž cílem má být podpora domácí ekonomiky a zajištění pracovních míst. Ve skutečnosti jsou však takováto opatření škodlivá pro světovou ekonomiku a především pro samotné americké hospodářství, tvrdí studie německé Bertelsmannovy nadace.
• Studie: Uprchlíci nedostatek pracovních sil v Německu nevyřeší
  Uprchlíci, kteří v současnosti přicházejí do Německa, nevyřeší tamní problém se stále větším nedostatkem...
• Studie: Válka na Ukrajině vloni stála světovou ekonomiku přes 1,6 bilionu dolarů
  Válka na Ukrajině v loňském roce stála světovou ekonomiku více než 1,6 bilionu dolarů (35,6 bilionu Kč). Informoval o tom dnes list Rheinische Post s odvoláním na studii německého hospodářského institutu IW. Válka na Ukrajině vedla k výraznému růstu cen energie a potravin i k výpadkům v dodavatelských řetězcích.
• Studie: V Česku letos zbankrotovalo meziročně více domácností
  Od začátku roku do konce srpna bylo v ČR vyhlášeno 9511 osobních bankrotů, což bylo o devět procent více než ve stejném období loni. Insolvenčních návrhů bylo letos podáno 9847, meziročně o osm procent více. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou dnes ČTK poskytla společnost CRIF.
• Studie: Virus může uvrhnout asi půl miliardy lidí do chudoby
  Ekonomické dopady koronavirové krize by mohly uvrhnout zhruba půl miliardy lidí do chudoby. Vyplývá to ze studie Organizace spojených národů (OSN). Chudoba tak podle expertů zaznamená první celosvětový vzestup za 30 let, studie předpokládá nárůst počtu lidí žijících v chudobě o 400 až 600 milionů.
• Studie zjistila, že nejvíce bitcoinů stále drží jen hrstka lidí a firem
  Nejvíce bitcoinů i přes jejich rostoucí popularitu stále drží jen hrstka lidí a firem. Zhruba třetina je v rukou 10.000 investorů. Podle agentury Bloomberg to zjistila studie Národního úřadu pro ekonomický výzkum (NBER).
• Studie: Změny klimatu stojí Německo ročně 6,6 miliardy eur
  Člověkem vyvolané změny klimatu způsobily v Německu za poslední více než dvě desetiletí škody ve výši 6,6 miliardy eur (162 miliard korun) ročně. Podle agentury DPA to vyplývá z dnes představené studie o nákladech plynoucích z klimatických změn, jejíž vypracování si zadalo spolkové ministerstvo hospodářství a ochrany klimatu.
• Súdán výrazně devalvoval měnu, spoléhá na pomoc ze zahraničí
  Súdánská centrální banka včera výrazně devalvovala měnu a oznámila nový režim, který sjednocuje oficiální směnný kurz a směnný kurz na černém trhu. Informovala o tom agentura Reuters. Centrální banka tak chce pomoci zemi překonat vleklou a ničivou hospodářskou krizi v době křehkých politických změn a také získat přístup k mezinárodnímu oddlužení.
• Summers by v čele Fedu rychleji zpřísňoval politiku
  Bývalý šéf ekonomických poradců Bílého domu Lawrence...