Ministry financí EU čeká debata o konsolidovaném základu daně

Především daňová problematika bude v centru pozornosti ministrů financí států EU, kteří se dnes sejdou v Bruselu. Schůzka, na které má ČR zastupovat vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš, bude pro členské země například první možností debatovat o novém návrhu Evropské komise na konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob.

S původní představou reformy, která počítala s konsolidovaným základem daně z korporátních příjmů, přišla komise v roce 2011, členské země EU ale plán nakonec nepodpořily.

Také nový návrh, předložený na konci října, v první fázi počítá se vznikem jednotného souboru pravidel pro výpočet zdanitelných zisků. Až poté by měla přijít aplikace pravidel na příjmy, kterých nadnárodní firmy dosahují napříč celou EU. Takto zjištěný daňový základ by se pak mezi členské země rozděloval podle dohodnutého klíče založeného například na aktivitách společností v daném státě, který by si zachoval právo rozhodovat o daňové sazbě.

Nadnárodním firmám by to mělo ztížit jejich snahy vyhnout se placení daní přesunem zisků do jiného státu. Diplomaté členských zemí jsou však před jednáním ohledně možnosti rychlého dosažení dohody poměrně skeptičtí.

Na programu ministerského jednání je také diskuse o tom, jaké třetí země blíže podrobit zkoumání, zda dostatečným způsobem s EU spolupracují právě v daňové oblasti. Příští rok chce totiž unie vytvořit seznam v této věci nespolupracujících jurisdikcí, tedy "daňových rájů". Shoda ale zatím nepanuje v tom, které země pro seznam vůbec zvažovat, ani v tom, podle jakých přesně kritérií je posuzovat.

Slovenské předsednictví EU na program zařadilo také diskusi o pokračování přípravy přísnějších pravidel, která mají zamezit praní špinavých peněz a možnému financování teroristických aktivit. Věc se v EU probírá už rok, s prvními návrhy přišli Francouzi po listopadových teroristických útocích v Paříži.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Ministr: Rusko odstraní dolarová aktiva ze svého státního investičního fondu
  Rusko zcela odstraní dolarová aktiva ze svého státního investičního fondu a naopak posílí v něm podíl eura, čínského jüanu a zlata. Na okraj mezinárodního ekonomického fóra v Petrohradu to dnes řekl ministr financí Anton Siluanov. Změny, které počítají i s nižším zastoupením britské libry, podle něj nastanou do měsíce.
• Ministr: Rusko směřuje k deflaci, problémem je slabá poptávka i silný rubl
  Rusko se v červnu patrně ocitne v deflaci, řekl dnes ministr hospodářství Maxim Rešetnikov. Spotřebitelé mají tendenci šetřit a nechtějí utrácet, poptávka je teď velmi nízká. Země také musí zvýšit dovoz, problém pro ni teď představuje zejména příliš silný rubl, dodal ministr.
• Ministr Schäuble varuje před další krizí
  Odcházející německý ministr financí Wolfgang Schäuble varuje před další finanční krizí. V dnes zveřejněném rozhovoru s Financial Times vidí riziko v rostoucím globálním zadlužení a růstu likvidity. "Nové bubliny" by prý mohly vyvolat biliony dolarů, které do ekonomiky pumpují centrální banky. Obává se také možné nestability v eurozóně ohrožované nesplácenými bankovní úvěry.
• Ministr: Tempo hospodářského oživení bude v Německu pomalejší, poroste inflace
  Německé hospodářství se bude s následky pandemie nemoci covid-19 potýkat déle, než se předpokládalo. Německá vláda nově pro letošní rok počítá s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 3,6 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o 4,1 procenta. Na tiskové konferenci to dnes oznámil ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck. Řekl také, že spotřebitelské ceny by se letos mohly zvýšit o 3,3 procenta a že na cílová dvě procenta se dostanou příští rok. Loni činila míra inflace v Německu 3,1 procenta, což bylo nejvíce od roku 1993.
• Ministr: Turecko vyjde z krize liry silnější, banky jsou zdravé
  Turecko vyjde ze současné krize své domácí měny silnější a banky v zemi jsou zdravé a silné. Řekl to dnes turecký ministr financí Berat Albayrak při konferenčním hovoru s tisíci investory a ekonomy. Turecko podle něj plně chápe a rozumí všem domácím problémům a nyní řeší situaci, kterou ministr označil za tržní anomálii.
• Ministr: Ukrajina letos dostala ze zahraničí finanční pomoc přes 38 miliard eur
  Ukrajina v letošním roce dostala ze zahraničí finanční pomoc za více než 38 miliard eur (zhruba 939 miliard Kč), uvedl dnes ve videorozhovoru s magazínem Forbes Ukraine ministr financí Serhij Marčenko. Kyjev podle něj díky tomu dokázal financovat výdaje na obranu před útokem ze strany Ruska, ale také pomoc vysídleným lidem, platy státních úředníků nebo důchody.
• Ministr: V případě brexitu může Británie upadnout do roční recese
  Británie by mohla v případě, že si její obyvatelé odhlasují vystoupení z Evropské unie, upadnout do roční...
• Ministr: Vystoupení Německa z EU by bylo pro jeho ekonomiku zničující
  Vystoupení Německa z Evropské unie (EU) by bylo pro jeho ekonomiku zničující. Agentuře Bloomberg to řekl německý ministr financí Christian Lindner. Reagoval na návrh pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD), aby Německo šlo cestou Británie a vyhlásilo o členství v Evropské unii referendum.
• Ministry financí čeká zásadní jednání o SRM
  Definitivní podobu finančního nástroje sloužícího k záchraně krachujících bank eurozóny se dnes a v úterý snaží...
• Ministry financí EMU čeká debata o Řecku
  Dnešní večerní schůzka ministrů financí zemí eurozóny by mohla přinést rozhodující průlom v několik měsíců...
• Ministry financí EU čeká debata o zablokování peněz Maďarsku a o pomoci Ukrajině
  O možném zablokování fondů pro Maďarsko kvůli nedostatečnému fungování právního státu budou dnes jednat ministři financí zemí Evropské unie. Zároveň je čeká debata o finanční pomoci Ukrajině a globální firemní dani, jejichž schválení Budapešť během vyjednávání o unijních penězích blokuje. Podle diplomatů zatím není jisté, zda má některý z bodů šanci na schválení, nebo zda je české předsednictví EU v případě bezvýsledné debaty posune na další ministerské zasedání.
• Ministry financí eurozóny čeká další z diskusí o řeckém programu
  Ministry financí zemí eurozóny dnes čeká další z řady jednání o situaci kolem řeckého záchranného programu. Cílem je co nejdříve dokončit jeho druhou kontrolu, už nyní opožděnou. Jasno ale stále není především v otázce zapojení Mezinárodního měnového fondu (MMF).
• Ministryně financí podporuje opětovné jmenování Powella do čela Fedu
  Americká ministryně financí Janet Yellenová podporuje opětovné jmenování Jeroma Powella do čela centrální banky USA (Fed). Uvedla to na svém twitteru novinářka agentury Bloomberg Saleha Mohsinová. Funkční období Powella skončí v únoru.
• Ministryně financí Schillerová nevidí v navyšování sazeb řešení inflace
  Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) považuje za příčinu inflace v Česku nedostatek surovin, materiálů, zboží i lidské práce. Na twitteru uvedla, že řešení situace nevidí v navyšování sazeb. Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů. Naposledy bankovní rada zvýšila základní sazbu jedním krokem o více než 0,5 procentního bodu v roce 1997.
• Ministryně financí USA je přesvědčena, že Kongres schválí pomoc pro Ukrajinu
  Americká ministryně financí Janet Yellenová je přesvědčená, že Kongres USA navzdory odporu některých republikánských zákonodárců schválí dodatečnou pomoc Ukrajině potřebnou pro její boj proti Rusku. Yellenová to uvedla dnes v Lucemburku po jednání takzvané euroskupiny, tedy ministrů financí zemí platících eurem, kterého se účastnila.
• Ministryně: Kvůli inflaci Polsko příští rok opět dvakrát zvýší minimální mzdu
  Polsko má v příštím roce kvůli vysoké inflaci v plánu dvakrát zvýšit minimální mzdu, stejně jako v roce letošním. Řekla to dnes ministryně rodiny, práce a sociální politiky Marlena Malagová. V Polsku se na podzim budou konat parlamentní volby a ministryně je členkou vládní strany Právo a spravedlnost (PiS).
• Ministryně: Ukrajinská ekonomika letos vzroste o 4,6 procenta
  Ukrajinská ekonomika letos vzroste o 4,6 procenta, uvedla včera ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. Potvrdila zároveň, že loni se ukrajinský hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o pět procent. Letošní růst přičítá zvýšení domácí spotřeby a očekávanému rozvoji obranného průmyslu, informovala agentura Reuters. Země už skoro dva roky čelí ruské vojenské invazi a s financováním státu jí pomáhají západní země.
• Ministryně: Ukrajinská ekonomika letos vzrostla téměř o pět procent
  Hrubý domácí produkt (HDP) Ukrajiny letos vzrostl téměř o pět procent. Na facebooku to dnes napsala ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. Země už skoro dva roky čelí ruské vojenské invazi a s financováním státu jí pomáhají západní země. Analytici upozorňují, že k růstu HDP také přispívá nízká srovnávací základna z loňského roku, uvedla agentura Reuters.
• Ministr: Žluté vesty snížily růst Francie o 0,2 procentního bodu
  Protivládní protesty hnutí žlutých vest od svého začátku snížily růst francouzské ekonomiky o 0,2 procentního bodu. V médiích to dnes řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Demonstrace začaly v polovině loňského listopadu a odstartovalo je plánované zvýšení daně z pohonných hmot. Později protesty přerostly v širší hnutí proti prezidentovi Emmanuelu Macronovi a jeho hospodářským reformám.
• Ministři energetiky EU proberou, jak si poradit s omezením ruského plynu
  Ministři energetiky zemí Evropské unie budou dnes hledat způsob, jak zajistit plyn pro všechny spotřebitele ve svých zemích při omezených dodávkách z Ruska. Tématem mimořádné bruselské schůzky bude i strategie zaměřená na naplnění zásobníků před zimní topnou sezónou v době nejisté perspektivy energetických obchodů s Moskvou. Ministři by také měli vyjádřit názory svých vlád na možné ukončení odběru ruské ropy, které má být součástí dalšího balíku protiruských sankcí, žádné závazné rozhodnutí se však nečeká.