Rozšíření Evropské unie o další země

27.03.2018 Bulharsko by se v blízké budoucnosti mohlo stát novým členem eurozóny. Svou participací na projektu společné evropské měny by tak předběhlo jiné partnerské země, které přistoupily v rámci nejmasivnějšího rozšíření Evropské unie roku 2004 včetně České republiky, Polska či Maďarska. První náznaky toho, že by se tak mohlo stát, se začínají v Bulharsku objevovat v souvislosti se současným předsednictvím v Radě Evropské unie. Administrativa Bojko Borisova sice v domácí politice vykazuje známky silného nacionalismu, nicméně sám předseda vlády po vzoru Slovenska opakovaně vyslovil podporu procesu ekonomické integrace, do kterého chce v současnosti nejchudší evropskou ekonomiku zapojit. Podobné úvahy se navíc začínají objevovat i v nedalekém Chorvatsku.

30.12.2023 V tomto každoročně oblíbeném a již tradičním článku se podíváme na všechny klíčové události, které nejvíce ovlivňovaly světové finanční trhy. A to vše velmi přehledně uskupeno do jednotlivých měsíců a dnů – den za dnem jak události přicházely na trhy.

31.12.2022 Rok 2022 byl plný velmi důležitých událostí ve světové ekonomice a v dnešním každoročně oblíbeném a již tradičním článku se podíváme na kompletně všechny klíčové události, které nejvíce ovlivňovaly světové finanční trhy. A to vše velmi přehledně uskupeno do jednotlivých měsíců a dnů – krok za krokem jak události přicházely na trhy.

20.08.2012 Po dovolenkové sezóně, kterou si více, či méně užili i politici na obou stranách...

13.12.2021 Rok 2021 se blíží ke svému konci, a tak je na čase podívat se na nejdůležitější události ve světové ekonomice, které ovlivňovaly vývoj na světových finančních trzích v tomto roce.

01.04.2024 Chudší státy zažívaly po vstupu do Evropské unie rychlejší růst, a sbližování ekonomické úrovně se tak neodehrávalo jen mezi novými a starými členskými zeměmi, ale i mezi jednotlivými zeměmi střední a východní Evropy. Čechům se tak může zdát, že například Poláci si členstvím v EU výrazně polepšili. V rozhovoru s ČTK to uvedl Vít Havelka z českého institutu Europeum, který má své pobočky v Praze i v Bruselu. Havelka zdůraznil, že kvalita života v ČR je velmi vysoká, v podstatě srovnatelná s jižní Evropou, a posledních 20 letech Česko zaznamenává velkou ekonomickou prosperitu. I Evropská unie se ale rozšířením o deset zemí v roce 2004 stala ekonomicky mnohem silnější a rovněž konkurenceschopnější, uvedla Teona Lavrelašviliová z bruselského institutu European Policy Centre (EPC).

15.09.2017 Ke vstupu do eurozóny není možné nikoho nutit, řekl dnes nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem, který je zároveň předsedou euroskupiny. Tu tvoří ministři financí členských zemí eurozóny. Dijsselbloem tak reagoval na středeční slova předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, který v projevu před Evropským parlamentem vyzval, aby euro přijaly všechny členské země Evropské unie.

07.03.2022 V případě, že by Rusko zcela uzavřelo kohouty plynovodů vedoucích do Evropy, Česko by bylo společně s Maďarskem a Slovenskem jednou z nejzasaženějších zemí v rámci EU. ČR by takto přišla téměř o čtvrtinu (24 %) z celkové spotřeby energie, přičemž evropský průměr je 9 %. Přestože se tato varianta zatím nejeví jako zcela pravděpodobná, země Evropské unie by už nyní měly aktivně začít připravovat plán, jak zajistit bezpečnost dodávek pro příští zimu a další období.

13.10.2021 Země Evropské unie mohou dočasně zmírnit dopady rychlého růstu cen energií finanční podporou či daňovými úlevami pro nejvíce zasažené obyvatele. Vlády mohou pomoci také firmám, nesmějí ale porušit unijní pravidla o státní podpoře. Navrhla to dnes Evropská komise (EK), a to v reakci na žádosti skupiny zemí včetně České republiky o společná opatření proti zdražování energií. Komise zmínila i některé dlouhodobější kroky, včetně možného společného nákupu plynu či rozšíření kapacity pro jeho ukládání. Další zásadní požadavky států, jako je reforma trhu s elektřinou či regulace cen emisních povolenek, však unijní exekutiva nevyslyšela.

14.04.2021 Evropská komise (EK) si chce první peníze na mimořádný fond pokrizové obnovy ekonomik začít na finančních trzích půjčovat v červnu. Celkem by do roku 2026 chtěla v rámci společného dluhu získat pro země Evropské unie 800 miliard eur (20,8 bilionu Kč), které by EU měla splatit do roku 2058. Oznámil to dnes eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn. Komise si podle něho může první finance vypůjčit až poté, co všechny státy ratifikují zvýšení záruk unijního rozpočtu. Podle diplomatů ale nejsou státy zdaleka jednotné v tom, kolik peněz a z jakých nových daní a poplatků budou ochotny na splacení dluhu do společného rozpočtu posílat.