Přecenění zboží i služeb

02.11.2023 Na rozdíl od konsensu analytiků, který očekává snížení úrokových sazeb ČNB o 25 bb, my předpokládáme, že i po dnešku zůstanou úrokové sazby beze změny. K tomu nás vede předpokládaná obezřetnost většiny bankovní rady ohledně nejistoty kolem lednového přecenění zboží a služeb a také potencionálně ztížená komunikace rozhodnutí s ohledem na výrazné zrychlení meziroční inflace v říjnu vlivem statistického efektu nízké srovnávací základny v loňském roce. Kromě ČNB bude dnes zasedat i britská BoE, která by měla ponechat úrokové sazby beze změny, stejně jako na předešlém zasedání.

22.11.2023 Podle členky bankovní rady ČNB Kariny Kubelkové je lednové přecenění zboží a služeb spojeno s velkou nejistotou a mohlo by být podle ní nakonec výraznější, než ČNB čeká. Kubelková zároveň uvedla, že obavy tohoto typu hrály roli při listopadovém měnověpolitickém zasedání, kde ČNB rozhodla o ponechání úrokových sazeb beze změny. Kubelková řekla, že ČNB se ve své politice nachází kolem bodu zlomu, kdy je rozhodování běžně spojeno s větší nejistotou. Nyní k tomu podle ní přispívá i nejistota ohledně reakce firem na předpokládané zvýšení regulovaných složek energií. Nejasná je i rychlost růstu mezd v příštím roce.

09.06.2023 Data z tuzemské ekonomiky tento týden příliš nepotěšila. Domácí průmyslová výroba po březnovém oživení v dubnu meziměsíčně klesla o 1,9 % (ve zpracovatelském průmyslu ještě výrazněji o 2,7 %) a navázala tak na slabé výkony v lednu a únoru. Výhled pro tuzemský průmysl navíc není příliš optimistický, jak ukazují předstihové indikátory a negativní vývoj v zahraniční poptávce. Nedařilo se ani stavebnictví. Údaje tržeb z maloobchodu a ze služeb zase potvrdily pokračující útlum spotřebitelské poptávky. Přestože růst mezd na začátku roku zrychlil, mezičtvrtletně reálně klesly vlivem odeznění efektu úsporného tarifu a lednového přecenění zboží a služeb. To ukázala data vývoje mezd za celé první čtvrtletí. Celkově se tedy vstup české ekonomiky do druhého čtvrtletí příliš nepovedl a s ohledem na pokračující slabý výkon průmyslu v prostředí slábnoucí globální poptávky a výdajové umírněnosti domácností se tak rizika koncentrují ve směru další stagnace případně i poklesu ekonomické aktivity.

13.02.2022 Meziroční inflace v lednu výrazně stoupla a mohla se přiblížit hranici 11 procent. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Ti kvůli zdražování energií včetně obnovení plateb DPH pro domácnosti, celkové tradiční lednové změně ceníků zboží a služeb a očekávanému zdražení potravin očekávají inflaci mezi 8,6 až 10,9 procenta, v průměru tedy 9,8 procenta. Zároveň se shodují, že odhadovat lednovou inflaci, zvláště letos, je velmi obtížné. Český statistický úřad zveřejní údaje o lednové inflaci v pondělí 14. února. V prosinci byla meziroční inflace 6,6 procenta. Podle údajů ČSÚ byla meziroční inflace nad deseti procenty naposledy v červenci 1998.

03.11.2023 Na domácí půdě bylo klíčovou událostí tohoto týdne zasedání České národní banky. Ta ponechala repo sazbu na 7 %. Toto rozhodnutí podpořilo pět radních, zbylí dva hlasovali pro snížení repo sazby o 25 bb na 6,75 %. Svou roli pravděpodobně sehrála obava o dostatečnou ukotvenost inflačních očekávání v souvislosti s očekáváným (byť technickým) zvýšením meziroční inflace v letošním závěrečném čtvrtletí a nejistotou ohledně míry tradičního lednového přecenění zboží a služeb. Koruna ve čtvrtek reagovala zpevněním o 0,7 % na 24,46 EUR/CZK. Mírně posílila ještě i v pátek (pod 24,40 EUR/CZK). Kolem těchto úrovní se pohybovala i během pátečního obchodování. Ostatní regionální měny se vyvíjely rozdílně. Polský zlotý zůstal po celý týden víceméně beze změny (na 4,45 EUR/PLN), maďarský forint pak posílil pod hladinu 380 EUR/HUF, tedy o 1,3 %.

02.11.2023 Bankovní rada ČNB ponechala repo sazbu na 7 %. Toto rozhodnutí podpořilo pět radních, zbylí dva hlasovali pro snížení repo sazby o 25 bb na 6,75 %. V souladu s naším očekáváním tak převážil opatrný přístup současného vedení centrální banky. Svou roli při rozhodování bankovní rady pravděpodobně sehrála hlavně obava o dostatečnou ukotvenost inflačních očekávání v souvislosti s očekáváným (byť technickým) zvýšením meziroční inflace v letošním závěrečném čtvrtletí a nejistotou ohledně míry tradičního lednového přecenění zboží a služeb. Nadále očekáváme, že k prvnímu snížení úrokových sazeb (o 50 bb) dojde až v únoru příštího roku, kdy by již mohl být znám vývoj lednové inflace a zároveň - na rozdíl od prosincového předvánočního zasedání - již na trzích bude dostatečná likvidita. Více o naší prognóze píšeme v nových Ekonomických výhledech.

09.02.2023 Zítra statistický úřad zveřejní hodnotu lednové inflace. Její výše je běžně spjata s velkou mírou nejistoty. Začátkem každého roku většina prodejců tradičně přistupuje k přecenění jim nabízeného zboží či služeb nebo tuto možnost minimálně zvažuje. Výsledkem je měsíc v roce, který je spojen s nejvyšší cenovou volatilitou.

23.11.2023 Předběžné odhady PMI eurozóny za listopad by podle našeho odhadu měly vykázat nepatrný nárůst, a to jak v průmyslu, tak i ve službách. Navzdory tomu ale zůstanou v pásmu kontrakce, zejména vlivem oslabené poptávky. ECB zveřejní zápis z posledního zasedání. Jeho vyznění by se nadále mělo nést v duchu vážení rizik souvisejících s možným negativním vývojem ekonomiky v důsledku pesimistických předstihových indikátorů a proinflačními riziky souvisejícími s napjatým trhem práce. Další zvyšování sazeb ECB je již podle nás pasé, jejich snižování ale očekáváme až v roce 2025. Aktivita na finančních trzích bude dnes nižší kvůli oslavám dne Díkůvzdání v USA.

03.02.2022 Bankovní rada ČNB na dnešním zasedání zvýšila hlavní úrokovou sazbu o 75bb, čímž se dvoutýdenní repo sazba dostala z 3,75 % na 4,50 %. To je v souladu s odhadem analytiků. V tržních sazbách byl před zasedáním již zaceněn „hike“ o 100bb. Koruna proto na první pohled kontraintuitivně na další nadstandardní zvýšení sazeb reagovala korekcí k slabší úrovni (i když nutno zmínit, že z nejsilnější úrovně od roku 2011). Forwardové sazby zůstaly po zveřejnění nejprve bez větších pohybů, stejně jako výnosy státních dluhopisů. Ovšem po tiskové konferenci zkorigovaly k nižší úrovni.

12.03.2024 Reálné tržby maloobchodních prodejců klesaly rok a půl. Zlom nastal v loňském listopadu a od té doby tržby v maloobchodě rostou. Tento trend byl potvrzen i v letošním lednu, přestože panovaly obavy, zda stále Češi nebudou velmi ostražitě kontrolovat svou peněženku. Nakonec ale tržby v tomto sektoru meziročně vzrostly o 2,4 % a byly tak překonány prognózy naše i trhu.