Havlíček: Stát musí plně kontrolovat ČEZ

Stát musí plně kontrolovat energetickou skupinu ČEZ, potřebuje to pro další velké investice v energetice. Na dnešním sněmu Hospodářské komory ČR to řekl místopředseda ANO Karel Havlíček. Současná akcionářská struktura podniku podle něj komplikuje další rozvoj v energetice. Jako klíčové označil investice v energetice také premiér Petr Fiala (ODS).

Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií, zbylou část mají soukromí akcionáři.

Plné zestátnění společnosti ČEZ je podle Havlíčka nutné k větší energetické předvídatelnosti v zemi. Spojuje ji se snížením cen energií, pro kterou je podle něj nutné snížit regulovanou složku cen energií a také posílení investic. "Stát musí plně kontrolovat klíčovou energetickou firmu ČEZ. Je to klíčové kvůli investicím do jádra a plynu. Současná akcionářská struktura nám už nedává ten potřebný komfort, jak to zajistit," řekl Havlíček.

Jako klíčové hodnotí investice do energetiky také Fiala. V této souvislosti připomněl například ukončení závislosti na ruském plynu a ropě, podporu alternativních zdrojů i projekt dostavby jaderné elektrárny Dukovany. K zablokovanému dukovanskému tendru premiér podotkl, že nadále věří v to, že brzy padnou právní překážky a vláda bude moci uzavřít smlouvu s vítězným uchazečem korejskou společností KHNP.

Stát nedávno odkoupil od ČEZ majoritní podíl v její dceřiné společnosti Elektrárna Dukovany II, která má na starosti projekt výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech. Za 80procentní podíl zaplatí 3,6 miliardy korun. Zbylý pětinový podíl nadále drží ČEZ.

Vývoj ceny akcií ČEZ (1hodinový graf - H1):

Zdroj: Reuters, ČTK, xStation

Čtěte více

• Hang Seng - Intradenní výhled 9.9.2024
  Preferovaný scénář: Krátké (short) pozice pod 17 300 s cílem na 16 930 a dále pak až na 16 800.
• Harmonizovaná inflace ve Francii v červnu vystoupila na rekordních 6,5 procenta
  Meziroční míra inflace ve Francii se v červnu vyšplhala na rekordní maximum 6,5 procenta, zatímco v květnu činila 5,8 procenta. Vyplývá to z předběžných údajů harmonizovaných s metodikou Evropské unie, které dnes zveřejnil francouzský statistický úřad INSEE. Inflace tak překonala očekávání analytiků, kteří ji v anketě agentury Reuters odhadovali na 6,3 procenta.
• Harmonizovaná inflace v Německu zpomalila
  Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu...
• Harrisová chce menší nárůst daně z kapitálových zisků, než Biden
  Kandidátka Demokratické strany na prezidentku Kamala Harrisová včera navrhla zvýšit sazbu daně z kapitálových zisků pro ty, kteří vydělávají jeden milion dolarů (asi 22,6 milionu korun) a více, na 28 procent namísto 39,6 procenta, které navrhoval americký prezident Joe Biden v rozpočtu na rok 2025. Současné sazby se pohybují do 20 procent v závislosti na příjmu, informovala agentura Reuters.
• Harrisová i Trump se před koncem voleb snaží oslovit voliče v klíčových státech
  Oba kandidáti na příštího amerického prezidenta se během svých posledních vystoupení před hlavním volebním dnem snaží oslovit voliče v klíčových státech USA. Oba si předpověděli vítězství, napsala v noci na dnešek agentura Reuters. Donald Trump podle ní pohrozil zavedením dovozních cel Mexiku a Číně, pokud nezakročí proti přílivu drog do Spojených států. Kamala Harrisová slíbila, že bude prezidentkou všech Američanů. Harrisová o volební noci zůstane ve Washingtonu, Trump bude na Floridě.
• Harrisová mluvila na mítinku o Blízkém východě
  Kandidáti na amerického prezidenta objížděli v neděli poslední mítinky před úterním volebním dnem. Viceprezidentka a kandidátka demokratů Kamala Harrisová v Michiganu, kde žije silná arabská komunita, řekla, že se buse snažit ukončit válku v Pásmu Gazy. Exprezident a kandidát republikánů Donald Trump pak tvrdil před svými příznivci, že narovná zemi. Řekl také, že v roce 2021 neměl odcházet z Bílého domu s narážkou na svá dlouhodobá a nepodložená tvrzení, že v roce 2020 prezidentské volby neprohrál, píší média.
• Harrisová označila Trumpa za fašistu, on ji nazval ohrožením demokracie
  Za fašistu označila americká viceprezidentka a kandidátka demokratů na příští hlavu státu Kamala Harrisová svého republikánského soka a někdejšího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Informovala o tom v noci na dnešek stanice CNN, podle níž se tak Harrisová vyjádřila poté, co bývalý personální šéf Trumpova Bílého domu John Kelly o exprezidentovi řekl, že obecně zapadá do definice fašisty. Ten se ohradil, Kellyho označil za lháře a hlupáka, Harrisovou za hrozbu pro demokracii.
• Harrisová přijala nominaci demokratů, nabídla novou vizi
  Americká viceprezidentka Kamala Harrisová v projevu na závěr sjezdu demokratů ve čtvrtek pozdě večer (dnes ráno SELČ) formálně přijala nominaci své strany do listopadových prezidentských voleb a voličům vzkázala, že mají šanci vytyčit "novou cestu vpřed". Ve snaze vymezit se vůči polarizující rétorice republikánského protikandidáta a někdejšího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa také přislíbila, že bude prezidentkou všech Američanů, a zavázala se k mírovému předání moci. Informovaly o tom světové tiskové agentury.
• Harrisová stáhla v průzkumu náskok Trumpa v oblasti ekonomiky
  Kamale Harrisové se podařilo výrazně stáhnout náskok Donalda Trumpa, pokud jde o její vnímanou schopnost poradit si ekonomikou a zaměstnaností, ukazuje nový průzkum veřejného mínění agentury Ipsos. Zatímco ještě v červenci demokratická kandidátka na prezidentku na svého republikánského soupeře ztrácela jedenáct procentních bodů, nyní byl poměr 40 ku 43 procentům v její neprospěch, uvedla agentura Reuters.
• Harrisová v projevu o ekonomice slibovala pragmatismus a podporu průmyslu
  Americká viceprezidentka a kandidátka demokratů na prezidenta v listopadových volbách Kamala Harrisová ve svém projevu o hospodářství slibovala pragmatický přístup k ekonomickým záležitostem a podporu americkému průmyslu. Píší to dnes zahraničí agentury. Jejím cílem, pokud bude zvolena do Bílého domu, bude posílit střední třídu. O svém protivníku Donaldovi Trumpovi řekla, že mu záleží jen na zájmech nejbohatších Američanů. Těm by Harrisová chtěla zvýšit daň z příjmu.
• HDP Austrálie rostl nejvíce za téměř 2 roky
  Hrubý domácí produkt Austrálie se ve čtvrtém čtvrtletí meziročně zvýšil o tři procenta. Hospodářský růst tak...
• HDP Austrálie ve čtvrtletí rostl nejrychleji za téměř dva roky
  Hrubý domácí produkt (HDP) Austrálie se v letošním prvním čtvrtletí meziročně zvýšil o 3,1 procenta. Tempo jeho růstu tak zrychlilo z 2,4 procenta v loňském čtvrtém kvartálu a bylo nejprudší za téměř dva roky. Vyplývá to z dnešních údajů australského statistického úřadu. Austrálie se už téměř 27 let úspěšně vyhýbá hospodářské recesi.
• HDP Británie zrychlil růst na 0,6 procenta
  Tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) Británie ve druhém čtvrtletí zrychlilo na 0,6 procenta z 0,4...
• HDP Číny je na nejnižších úrovních od 2009
  Čína dnes reportovala o hrubém domácím produktu (HDP). Čínská ekonomika podle očekávání v 1. čtvrtletí...
• HDP Číny ve druhém čtvrtletí meziročně stoupl o 6,3 procenta
  Hrubý domácí produkt (HDP) Číny ve druhém čtvrtletí meziročně stoupl o 6,3 procenta, což je o jeden procentní bod méně, než se očekávalo. Informuje o tom dnes agentura Reuters. Ve srovnání s prvním čtvrtletím HDP vzrostl o 0,8 procenta, což Reuters označuje za "slabé tempo". Za důvody považuje slábnoucí poptávku doma i v zahraničí.
• HDP ČR v 2. čtvrtletí vzrostl o 0,6 pct., podle analytiků ho stále brzdí průmysl
  Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 0,6 procenta, v porovnání s předchozím čtvrtletím se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,3 procenta. Předběžný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Data podle analytiků ukazují, že české hospodářské oživení je jen pozvolné, brzdí ho stále hlavně slabý vývoj průmyslu. Růst české ekonomiky je ve shodě s očekáváním České národní banky (ČNB
• HDP eurozóny i EU ve 4Q mírně zrychlil
  Tempo růstu ekonomiky eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí zrychlilo na 0,3 procenta z 0,2 procenta v předchozích třech...
• HDP eurozóny loni vzrostl o 1,2 procenta, nejméně za šest let
  Ekonomika eurozóny loni podle sezonně přepočtených údajů vzrostla o 1,2 procenta, což je nejpomaleji od roku 2013, kdy se země platící eurem potýkaly s negativními důsledky dluhové krize. Předloni růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 1,8 procenta. Ve své zpřesněné zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V celé Evropské unii pak ekonomika bez započtení Británie loni vykázala růst o 1,4 procenta.
• HDP eurozóny ve 3Q stoupl o 1,7 procenta
  Hrubý domácí produkt eurozóny ve třetím čtvrtletí meziročně stoupl o 1,7 procenta. Oznámil to dnes statistický úřad Eurostat. Opravil tak svůj rychlý odhad z poloviny listopadu, podle kterého růst činil pouze 1,6 procenta. Úřad revidoval také tempo meziročního růstu ve druhém čtvrtletí, a to rovněž na 1,7 procenta z dříve uváděných 1,6 procenta.
• HDP eurozóny ve 4. čtvrtletí opět stoupl
  Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se ve čtvrtém čtvrtletí oproti předchozím třem měsícům zvýšil pouze o 0,2 procenta, tedy stejným tempem jako ve třetím kvartálu. Uvedl to dnes statistický úřad Eurostat. Potvrdil tak svůj předběžný odhad z konce ledna. V celém loňském roce hospodářský růst eurozóny zpomalil na 1,8 procenta z předloňských 2,4 procenta.