Česko a další země prosadily do závěrů summitu nové požadavky na ETS

Několika členským státům Evropské unie včetně Česka se do závěrů summitu EU podařilo dostat novou výzvu Evropské komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2. Vyplývá to z konečných závěrů prvního dne jednání, který proběhl ve čtvrtek. Evropská rada rovněž nově výslovně zdůraznila, že v rámci přezkumu systému ETS je třeba omezit kolísání cen emisních povolenek a zmírnit jejich dopad na ceny elektřiny. O obě změny usilovaly země Visegrádské skupiny (V4), tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, které v požadavcích podpořily také Itálie a Řecko.

"Evropská rada vyzývá Evropskou komisi, aby znovu posoudila dopady systému ETS2, zejména jeho nastavení a ochranné mechanismy," stojí nově v článku 8 závěrů summitu. Přibyl rovněž nový článek 7 týkající se takzvané rezervy tržní stability (MSR), která pomáhá regulovat nabídku povolenek na trhu a zmírňovat její výkyvy. "Evropská rada vyzývá spolunormotvůrce, aby urychlili probíhající legislativní proces týkající se rezervy tržní stability s cílem zmírnit nadměrné kolísání cen," uvádí text.

Komise už dříve tento rok předložila určité úpravy systému emisních povolenek a rovněž rezervy tržní stability, čeští představitelé ale opakovaně uváděli, že jsou nedostatečné. Nyní o těchto navrhovaných změnách jedná i Evropský parlament.

Prezidenti a premiéři začali na summitu jednat o vysokých cenách energií již ve čtvrtek dopoledne, jednání se ale protahovala a následně bylo rozhodnuto, že se k tématu energií vrátí ještě později večer. Namísto toho pak odpoledne začali debatovat o návrhu nového sedmiletého rozpočtu EU od roku 2028. Český premiér Andrej Babiš již dříve uvedl, že bude prosazovat další změny systému emisních povolenek ETS a při příchodu na čtvrteční jednání uvedl, že za V4 předloží změny v závěrech Slovensko, které nyní skupině předsedá.

Podle informací ČTK státy V4 požadovaly tři změny v závěrech, z nichž dvě byly podle všeho splněny a třetí částečně. Původně se totiž hovořilo o tom, že by chtěly do závěrů prosadit i výzvu Evropské komisi k přehodnocení systému ETS2 a odkladu jeho zavedení nejméně do roku 2030. Proti se ale postavilo mimo jiné Německo, ale i další státy.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• České akcie ztratily letos přes osm procent, méně než většina akciových indexů
  České akcie ztratily podle indexu PX od začátku letošního roku k dnešnímu dni přes osm procent hodnoty, což je výrazně méně než většina hlavních akciových indexů. V nynější době panických výprodejů téměř všech aktiv je však extrémně těžké předpovídat další vývoj, shodli se analytici oslovení dnes ČTK. Index PX dnes uzavíral těsně pod úrovní 1300 bodů, když v prvním obchodním dni letošního roku skončil na úrovni 1416 bodů.
• České akcie ztratily v době pandemie od března desetinu hodnoty
  České akcie v době pandemie od počátku března do dneška ztratily podle indexu PX deset procent hodnoty. ČTK to řekl analytik společnosti Starteepo Dušan Jilčík. Hluboké propady na zahraničních burzách se zastavily 23. března, kdy americká centrální banka Fed oznámila masivní finanční injekce na podporu ekonomiky.
• České deníky předpokládají Grexit
  Po nedělním referendu, ve kterém řečtí voliči odmítli podmínky věřitelů zadlužené země, by mělo Řecko...
• České ekonomika loni vzrostla o 2,4 procenta, zhoršil odhad ČSÚ
  Česká ekonomika v loňském roce meziročně stoupla podle zpřesněného odhadu o 2,4 procenta. Statistici tak zhoršili svůj odhad z konce ledna, kdy uváděli růst o 2,5 procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) meziročně vzrostl o 0,2 procenta, proti třetímu čtvrtletí naopak klesl o 0,4 procenta. Druhý mezičtvrtletní pokles v řadě znamená, že se česká ekonomika dostala do technické recese.
• České firmy by převážně uvítaly zavedení eura
  České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte mezi českými podniky, jehož výsledky má ČTK k dispozici.
• České HDP loni vzrostlo o 2,6 pct, dle analytiků je ekonomika v dobré kondici
  Česká ekonomika loni rostla o 2,6 procenta. Včera to oznámil Český statistický úřad, který tak o 0,1 procentního bodu vylepšil svůj původní odhad z konce ledna. Podle analytiků síla i struktura růstu hrubého domácího produktu (HDP) ukazují, že je česká ekonomika v dobré kondici. Podle České národní banky (ČNB) se hospodářský růst stává robustnější a zvyšuje se šance, že ekonomika bude v tomto vývoji pokračovat.
• České hospodářství letos vzroste o 1,3 procenta
  České hospodářství se letos vrátí k růstu. Hrubý domácí produkt meziročně vzroste o 1,3 procenta, průměrná mzda v nominálním vyjádření stoupne o 6,1 procenta a v reálném o 3,4 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy Hospodářské komory ČR (HK), kterou dnes představil ČTK a České televize její prezident Zdeněk Zajíček.
• České spořitelně klesl v 1. čtvrtletí čistý zisk na 3,3 miliardy Kč
  České spořitelně (ČS) klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk meziročně o 33,5 procenta na 3,3 miliardy korun. Provozní zisk byl nižší o 24,6 procenta a dosáhl 5,7 miliardy korun. Za poklesem je podle banky kombinace nižších provozních výnosů a vyšších provozních nákladů. Neauditované konsolidované výsledky oznámila dnes ČS v tiskové zprávě.
• České spořitelně vzrostl za tři čtvrtletí čistý zisk o 40 % na 15 miliard Kč
  České spořitelně vzrostl za první tři čtvrtletí letošního roku čistý zisk meziročně téměř o 40 procent na 15 miliard korun. Provozní zisk se zvýšil o 35,6 procenta na 22 miliard korun a provozní výnosy o 21,8 procenta na 37,8 miliardy korun. Vyplývá to z konsolidovaných výsledků hospodaření, které Česká spořitelna zveřejnila na svých internetových stránkách.
• Česko a dalších 17 států EU žádají o změnu obchodování s povolenkami ETS 2
  Česko zaslalo Evropské komisi (EK) požadavky na změnu obchodování s emisními povolenkami z dopravy a vytápění budov, označovaných jako ETS 2. Dokument podepsalo dalších 17 států Evropské unie, informovalo dnes ČTK v tiskové zprávě ministerstvo životního prostředí. Státy žádají například pravidelné zveřejňování informací o tempu zavádění obnovitelných zdrojů nebo nastavení mechanismu, který by omezil výkyvy cen povolenek.
• Česko a Itálie vyzývají EU ke zmírnění sankcí vůči automobilkám
  Česko a Itálie s podporou dalších zemí vyzývají Evropskou unii, aby zmírnila sankce, které se mají od příštího roku uplatňovat vůči automobilkám, jež neprodávají dostatečný podíl elektromobilů. Vyplývá to z takzvaného non-paperu, tedy neformálního dokumentu, který Praha a Řím představí na dnešním jednání unijních ministrů průmyslu v Bruselu a který má ČTK k dispozici.
• Česko dostalo první platbu z unijního obranného nástroje SAFE, uvedla EK
  Česká republika dnes obdržela první platbu z unijního obranného nástroje SAFE. Konkrétně získala 309 milionů eur (7,6 miliardy Kč), tedy 15 procent z celkově přidělených dvou miliard eur (49 miliard Kč), oznámila Evropská komise. Peníze z obranného úvěru mají směřovat na tanky Leopard 2A8 a vozy Tatra T-815. Z půjčky má být také financována možnost vojenského využití dálnice D11.
• Česko i v únoru patřilo mezi země EU s nejvyšší inflací, vyplývá z analýzy
  Česko i v únoru patřilo v Evropské unii mezi země s nejvyšší inflací. Rychleji rostly ceny stejně jako v minulých měsících v Pobaltí a v Maďarsku, nově se česká inflace dostala pod úroveň Polska. Meziroční tempo růstu cen v Česku se proti lednu snížilo o 0,8 procentního bodu na 16,7 procenta, v eurozóně inflace zpomalila o 0,1 procentního bodu na 8,5 procenta. Vyplývá to z analýzy investiční společnosti Portu, kterou má ČTK k dispozici.
• Česko je nejrychleji zadlužující se zemí unie, varuje NKÚ
  Česká republika byla loni nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie (EU) a schodek rozpočtu překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v dnes zveřejněném stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2021. Úřad rovněž upozornil, že Česko se loni zařadilo mezi země s nejnižší mírou ekonomického růstu v EU. Pozitivně kontroloři naopak hodnotí nízkou míru nezaměstnanosti.
• Česko je nemocný muž Evropy, je v pasti průměrnosti, napsal deník Die Welt
  Hospodářský model České republiky je zastaralý, země je lapena v průměrnosti. Na svém webu to napsal německý deník Die Welt, podle kterého je skutečně nemocným mužem Evropy právě Česko, které se jako jediné z členských zemí Evropské unie nedokázalo zotavit z ekonomických dopadů pandemie. Česko proto podle listu slouží jako varování před tím, co hrozí i Německu.
• Česko letos nesplnilo požadavky na přijetí eura
  Česká republika letos nesplnila dvě ze čtyř maastrichtských kritérií, tedy požadavků EU nezbytných pro přijetí eura. Kvůli zvýšení snížené sazby DPH od počátku roku 2012 ČR tak neplní kritérium cenové stability. Země rovněž nedodržela tříprocentní podíl deficitu veřejných financí na hrubém domácím produktu (HDP). Vyplývá to z každoročního materiálu ČNB a ministerstva financí k plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.
• Česko podle guvernéra ČNB Michla letos čeká rok podstatného snížení inflace
  Česko letos čeká rok podstatného snížení inflace, tempo růstu cen se začne snižovat na jaře. Vzhledem k oslabující poptávce a nastávající recesi může Česká národní banka (ČNB) pokračovat v politice stability úrokových sazeb. V rozhovoru s ČTK to řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Upozornil však, že pokud se v ekonomice objeví nové poptávkové tlaky, bankovní rada ČNB je připravena zvýšit základní úrokovou sazbu ze současných sedmi procent.
• Česko prý vítá měnové uvolňování ECB
  Česká ekonomika potřebuje uvolňování měnové politiky v eurozóně. Uvedl to guvernér České národní...
• Česko se muselo vypořádat s dopady finančních krizí či záplav
  Výběr krizí a katastrof, které v posledních 30 letech dopadly na českou ekonomiku.
• Česko se připojilo k iniciativě na podporu evropských startupů
  Česko se připojilo k iniciativě ETCI 2.0 Evropského investičního fondu, jejímž cílem je získat až 15 miliard eur (363,8 miliardy Kč) veřejného a soukromého kapitálu pro investice do inovativních technologických firem a pomoci evropským startupům a scale-upům růst a uspět ve světové konkurenci. Deklaraci dnes v Bruselu podepsala ministryně Alena Schillerová, která se v belgické metropoli rovněž účastní jednání unijních ministrů financí.