Deficit státního rozpočtu
Historie eura je hlubší, než se zdá. O evropskou měnu se státy pokoušely už v 19. století
23.05.2024 Euro je v současnosti považované za druhou nejdůležitější měnu světa, zároveň jde ale o jedno z nejmladších platidel. Ovšem jen na první pohled. Evropa začala se společnou měnovou politikou výrazněji experimentovat už v devatenáctém století. Na euro si posvítíme v dalším vydání cyklu CASH HISTORY.
Deficit v březnu na podobné úrovni jako v únoru
02.04.2024 Za první čtvrtletí roku 2024 byl deficit státního rozpočtu ve výši 105 mld. Kč. Oproti únoru tak došlo pouze k symbolickému navýšení schodku. Ve srovnání s předchozím rokem je výsledek lepší o více než 60 mld. Kč, což bylo dáno nižšími výdaji na pomoc s vysokými cenami energií a na straně příjmů inkasem daně z neočekávaných zisků.
Ranní okénko - Tento týden zasedá ECB, dorazí data z amerického trhu práce
04.03.2024 Vrcholem nadcházejícího týdne bude čtvrteční zasedání Evropské centrální banky. Ta drží depozitní sazbu na úrovni 4 % již od září loňského roku. Nyní se očekává, kdy bankovní rada zahájí cyklus snižování úrokových sazeb. S pravděpodobností limitně blížící se jistotě to nebude na tomto zasedání, ale trhy budou bedlivě sledovat jakýkoli náznak, který by více poodhalil začátek uvolňování měnové politiky. Zároveň bude představena také nová makroekonomická prognóza, která bude vzhledem k aktuálním údajům obsahovat nejspíše revizi inflace směrem níže, ale také nižší HDP v tomto roce. V takovém případě bude větší tlak na snižování sazeb, i přesto bude pravděpodobně prezidentka Christine Lagarde spíš zdrženlivější a bude zdůrazňovat nutnost vyčkání na další data, především ve vývoji mezd.
Deficit státního rozpočtu v únoru dosáhl 102,5 mld. CZK
01.03.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního února se schodkem 102,5 mld. CZK. V meziročním srovnání se jedná o 17,2 mld. CZK mělčí deficit, což souvisí zejména s vyššími daňovými příjmy na začátku letošního roku. Příjmová strana státního rozpočtu podle nás naznačuje pokračující oživení spotřeby domácností. Citelný nárůst je totiž na začátku roku patrný jak u výběru DPH, tak u pojistného na sociální zabezpečení, byť zčásti to může být způsobeno i některými daňovými úpravami v rámci konsolidačního balíčku.
Deficit státního rozpočtu v lednu dosáhl 26 mld. CZK
01.02.2024 Státní rozpočet v lednu 2024 hospodařil se schodkem 26 mld. CZK. V meziročním srovnání se jedná o 19,2 mld. CZK hlubší deficit. Srovnání s loňským rokem je však tentokrát výrazně ovlivněno výdaji na regionální školství, které letos byly na rozdíl od loňského roku realizovány již v lednu, nikoliv v únoru.
Deficit státního rozpočtu loni dosáhl 288,5 mld. CZK
04.01.2024 Státní rozpočet uzavřel rok 2023 se schodkem 288,5 mld. CZK. V meziročním srovnání se jedná o 71,9 mld. CZK mírnější deficit a oproti schváleným 295 mld. CZK pak o 6,5 mld. CZK lepší výsledek. V samotném prosinci se schodek stejně jako v předchozích dvou měsících prohloubil. Stát sice inkasoval druhou zálohu na tzv. windfall tax (WFT) a závěrečnou splátku DPPO, avšak proti tomu v závěru roku tradičně narůstají běžné i kapitálové výdaje. Část z mimořádných výdajů (ve výši zhruba 14 mld. CZK) související s kompenzacemi firem bude vyplacena ještě začátkem letošního roku.
Vládě se daří stabilizovat veřejné finance, schodek za rok 2023 se vešel do limitu. Ratingové agentury tleskají a zlepšují výhled vývoje českých veřejných financí
04.01.2024 Výsledné hospodaření české vlády za loňský rok je nakonec úspěšné, a to v tom smyslu, že se konečný deficit „vešel“ do vytyčeného rámce, aniž by vláda loni musela přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona. Deficit ve výši 288,5 miliardy korun je ještě o 6,5 miliardy nižší, než kolik činila jeho „maximální povolená výše“, odpovídající 295 miliardám korun. Po většinu roku 2023 přitom analytici předpokládali, že výsledný deficit nakonec nejspíše převýší 300 miliard korun. Podobné obavy vyjadřovala také Národní rozpočtová rada.
Naplánovaný rozpočet se podařilo dodržet
04.01.2024 Na rok 2023 byl naplánován rozpočet s deficitem ve výši 295 mld. Kč, a přestože se zdálo v polovině roku, že jeho dodržení bude velice obtížné, tak vládě se nakonec povedlo na konci roku zmíněnou úroveň nepřekročit, když schodek činí 288,5 mld. Kč.
Výběr hlavních ekonomických událostí v roce 2023
31.12.2023 Výběr nejdůležitějších ekonomických událostí roku 2023 v ČR:
Putin: Ruská ekonomika se vyrovnala se sankcemi, Západ technologicky zaostává
07.12.2023 Ruská ekonomika odolává sankcím, které na ni uvalily západní státy, a v letošním roce vykáže růst kolem 3,5 procenta. Na investičním fóru Russia Calling (Rusko volá) to dnes v Moskvě řekl prezident Vladimir Putin. Západ podle něj usnul na vavřínech a technologicky zaostává. Rusko je podle Putina připraveno více spolupracovat s Čínou.
Týdenní zpráva z FOREX trhu: Česká ekonomika vstoupila po výrazném poklesu v Q3 do Q4 lépe
04.12.2023 Týden zahájí centrálními bankéři ČNB často zmiňovaný vývoj mezd v Q3. Ten podle nás ukáže na mezičtvrtletní pokles reálné mzdy, když nominální mzda vzrostla o 6,7 % y/y po 7,7 % v Q2. Kupní síla českých domácností se tak podle našeho odhadu tudíž zatím neobnovuje. Dále v tomto týdnu zveřejněná tuzemská data by ale měla ukázat na posílení domácí ekonomiky při vstupu do závěrečného letošního čtvrtletí po poklesu o 0,5 % q/q v Q3. Meziměsíčně v říjnu vzrostly jak maloobchodní tržby bez aut, tak i průmyslová produkce. Klíčový údaj z amerického trhu práce v závěru týdne v podobě listopadových NFP podle nás ukáže na silný přírůstek, který bude zčásti pozitivně ovlivněn ukončením stávek.
Deficit státního rozpočtu se prohloubil
01.12.2023 Hospodaření státního rozpočtu skončila na konci listopadu deficitem ve výši 269,1 mld. Kč oproti 210,7 mld. Kč v říjnu.
Forex: Česká ekonomika po revizi odhadu HDP klesla v Q3 výrazněji
01.12.2023 Závěr týdne byl bohatý na data z tuzemské ekonomiky. Zpřesněný odhad HDP revidoval mezičtvrtletní růst v Q3 o 0,2 pb směrem dolů na 0,5 % q/q. K poklesu významně přispěla nižší tvorba zásob (-0,5 pb) a shodně (-0,1 pb) také čistý vývoz, spotřeba domácností a fixní investice. To částečně kompenzovala vyšší spotřeba vlády. Spotřeba domácností po růstu v předešlém čtvrtletí v Q3 opět klesla (-0,2 % q/q). Tuzemský PMI ze zpracovatelského průmysl za listopad byl jen dílčí útěchou, když překvapil oproti očekávání vyšším nárůstem o 1,2 b, avšak na stále nízkých 43,2 b. Deficit státního rozpočtu se v listopadu prohloubil o téměř 60 mld. CZK na 269,1 mld. CZK. K naplnění schváleného rozpočtu (295 mld. CZK) by nicméně nakonec mohlo dojít.
Deficit státního rozpočtu na konci listopadu dosáhl 269,1 mld. CZK
01.12.2023 V listopadu se schodek stejně jako v říjnu prohloubil. Stát totiž neinkasoval žádné mimořádné příjmy, které v letošním druhém a třetím čtvrtletí hospodaření výrazně zlepšovaly. V září se jednalo zejména o první zálohu na tzv. windfall tax (WFT), v předchozích měsících pak šlo hlavně o příjmy z EU (Národní plán obnovy), nadstandardní dividendu z ČEZu a vysoké příjmy z DPPO. Listopad tradičně nebývá spojen ani s inkasem daní, které jsou placeny čtvrtletně (např. DPPO). Proti tomu naopak zpravidla v tomto měsíci rostou běžné i kapitálové výdaje. V meziročním srovnání byl listopadový deficit v kumulaci od začátku roku menší o 68 mld. CZK.
Tisková konference ČNB - Klíčové body
02.11.2023 Bankovní rada ČNB dnes ve 14:30 ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Měnový pár EUR/CZK od zveřejnění až do začátku tiskové konference guvernéra Aleše Michla poklesl asi o 0,4 %.
Ranní okénko - Fed sazby nechal ve stejné výši, co udělá dnes ČNB?
02.11.2023 Den D je tady. Bankovní rada České národní banky dnes zasedá a bude rozhodovat o dalším nastavení měnové politiky. Zatímco v Polsku a Maďarsku cyklus uvolňování měnové politiky již začal, bankovní rada ČNB zatím vyčkává a ponechává již více než rok základní úrokovou sazbu na 7 % a zůstává tak posledním jestřábem ve středoevropském regionu. Tentokrát může dojít ke změně kurzu. Otázka tak zní: snížit či nesnížit, to je oč tu běží. Trh je v tomto rozdělen na dva početně stejné tábory.
Deficit státního rozpočtu na konci října dosáhl 210,7 mld. CZK
01.11.2023 V říjnu se přerušil čtyřměsíční trend zmírňování schodku. Stát totiž neinkasoval žádné mimořádné příjmy, které v minulých měsících hospodaření výrazně zlepšovaly. V září se jednalo zejména o první zálohu na tzv. windfall tax (WFT), v předchozích měsících pak hlavně příjmy z EU (Národní plán obnovy), nadstandardní dividendu z ČEZu a vysoké příjmy z DPPO. V meziročním srovnání byl říjnový deficit v kumulaci od začátku roku menší o 76 mld. CZK.
Návrh deficitu rozpočtu pro tento rok by mohl být dodržen
01.11.2023 Po čtyřech měsících, kdy deficit státního rozpočtu klesal, tentokrát ke konci října vzrostl na 210,7 mld. Kč. Přesto je o 76,0 mld. Kč nižší než za deset měsíců předchozího roku, zejména díky příchozím finančním prostředkům z Evropské unie a z Národního plánu obnovy. Výrazně také pomohly výplata z historicky nejvyšší dividendy energetické skupiny ČEZ, vyšší příjmy z daní právnických osob a mimořádné zdanění energetických firem.
Šmyhal: Ukrajina potřebuje letos i příští rok rozpočtovou pomoc 42 miliard USD
12.10.2023 Ukrajina bude letos i příští rok potřebovat rozpočtovou pomoc 42 miliard dolarů (971,5 miliardy Kč) na pokrytí obrovského deficitu a obnovu země po ruské invazi. U kulatého stolu to včera na okraji zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Informovala o tom agentura Reuters. Deficit státního rozpočtu Ukrajiny bude podle Šmyhala letos činit přibližně 20 procent hrubého domácího produktu (HDP) země a příští rok 21 procent.
Ranní okénko - Zhoršení ukazatele PMI, naopak rozpočet vykázal zlepšení
03.10.2023 Tento týden je nabitý daty z amerického trhu práce a první vlaštovka přiletí během dnešního dne, kdy bude zveřejněn report JOLTS. Očekává se, že dojde ke stabilizaci počtu nově vytvořených pracovních míst po několika evidovaných poklesech v minulých měsících. Nicméně pokud se bude výsledek pohybovat okolo mediánu trhu, nedá se očekávat zásadnější reakce ze strany trhu. Ten bude vyčkávat na další údaje v tomto týdnu týkající se trhu práce, který byl a stále je označován jako jeden z proinflačních rizik.
Forex: Pozornost se zaměří na vystoupení centrálních bankéřů z ECB a Fedu
03.10.2023 Dnešní makroekonomický kalendář nabídne pouze druhořadá data z USA. Zářijové prodeje motorových vozidel v USA by měly ukázat na mírně slábnoucí momentum spotřebitelských výdajů amerických domácností. Investoři však budou zřejmě opět bedlivě sledovat vystoupení představitelů evropské a americké centrální banky ohledně směřování měnové politiky.
Forex: Nálada tuzemských průmyslníků se v září zhoršila
02.10.2023 Dnes zveřejněný tuzemský PMI ukázal na zhoršení nálady v průmyslu a potvrdil tak negativní trend vyplývající i z konjunkturálního průzkumu ČSÚ, který byl zveřejněn minulý týden. V souladu s našim očekáváním PMI v září klesl ze srpnových 42,9 b. na 41,7 b. Index se tak pohybuje poblíž lokálních minim zaznamenaných od října loňského roku. Náladu průmyslníků v září pravděpodobně negativně poznamenalo také obnovení problémů v dodavatelských řetězcích tuzemských automobilek spojených s živelnými pohromami. Deficit státního rozpočtu se v září opět zmírnil na 180,7 mld. CZK oproti 194,6 mld. CZK v srpnu, a to zejména díky inkasu záloh tzv. windfall tax.
Hospodaření rozpočtu v září zlepšila záloha na WFT
02.10.2023 Stát do konce září hospodařil s deficitem ve výši 180,7 mld. CZK. Meziměsíčně se tedy deficit státního rozpočtu počtvrté v řadě zmírnil. Výraznou měrou se na tom v září podepsala první záloha na tzv. windfall tax (WFT). V předchozích měsících zase hospodaření státu zlepšovaly hlavně příjmy EU. V meziročním srovnání byl zářijový deficit v kumulaci od začátku roku menší o 90,2 mld. CZK.
Vláda v září hospodařila přebytkově již čtvrtý měsíc v řadě. Pokud najde úspory za 15 miliard, může se letos „vejít“ do vytyčeného schodku 295 miliard
02.10.2023 Vládě se daří snižovat schodek státního rozpočtu. V září již čtvrtý měsíc v řadě dokázala hospodařit s měsíčním přebytkem. Za celé období od ledna do září tak vykazuje schodek 180,7 miliardy korun. Ten je sice čistě nominálně stále jeden z nejvyšších deficitů v historii, avšak jeho vykázání výrazně zvyšuje šanci, že vláda za celý letošní rok bude hospodařit maximálně s vytyčeným schodkem 295 miliard korun, a nebude tak nucena přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona.
Deficit SR během září opět poklesl
02.10.2023 V září deficit státního rozpočtu poklesl na 180,7 mld. Kč a jedná se tak o čtvrté zlepšení v řadě. Pozitivně se během září projevilo zejména připsání daně z neočekávaných zisků (25,6 mld. Kč), kdy druhá část by měla dorazit během prosince. Dále výrazně rostly i výběry z daně z příjmu právnických osob, kde dosavadní plnění již přesahuje plán pro celý rok. Rychle rostoucí výdaje přesto i nadále budou představovat brzdu v plánované konsolidaci.
Ranní okénko - Tento týden patří americkému trhu práce, zasedá polská centrální banka
02.10.2023 Tento týden bude patřit zejména číslům z amerického trhu práce, ve kterých investoři budou hledat nápovědu, jakým způsobem se na dalším měnověpolitickém zasedání rozhodne americká centrální banka. Názor je nyní nakloněný spíše ve směru stability sazeb, případná nečekaně silná čísla ale mohou očekávání změnit. Z dění blíže k Česku bude kromě dnešního výsledku indexu PMI a pátečních maloobchodních tržeb zajímavé i středeční zasedání Polské centrální banky. Ta naposledy nečekaně snížila základní sazbu o 75bb na 6,0 % a další snížení – byť méně razantní – je očekáváno i nyní. Vzhledem k tomu, že jde o poslední zasedání před parlamentními volbami (15. října), je míra nejistoty ohledně rozhodnutí relativně vysoká.
Příjmy z DPPO i v červenci vylepšily hospodaření státního rozpočtu
01.08.2023 Stát do konce července hospodařil s deficitem ve výši 214,1 mld. CZK. Meziměsíčně se tedy deficit státního rozpočtu podruhé v řadě zmírnil, tentokrát však pouze o 1,2 mld. CZK. To odráželo zejména vyšší výběr daně z příjmu právnických osob (DPPO), kde měla v červenci pozitivní dopad úhrada vyrovnání za zdaňovací období roku 2022.
Forex trader Ondřej Hartman a jeho týdenní komentář (31.7.2023)
31.07.2023 Minulý týden jsme se dočkali jednoho obchodu, na který jsem s předstihem upozornil v mém týdenním komentáři. Došlo totiž k prolomení spodní vstupní S/R zóny, což aktivovalo sell (short) obchod, který přesně došel do svého cíle a byl ukončen v zisku na Profit-Targetu. K jinému obchodu nedošlo (těsně o méně než 1 pip). Pokud jste v minulém týdnu využili mého obchodu ke svému prospěchu, tak gratuluji k zisku!
Deficity rozpočtu a běžného účtu jsou v USA nejvýše za 30 let, dolar ale odolává
27.07.2023 Souhrnný deficit státního rozpočtu a běžného účtu se ve Spojených státech vyšplhal na 12 procent výkonu ekonomiky. Tak vysoko tam schodek ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP) nebyl už 30 let a i když tato situace může teoreticky destabilizovat dolar, zatím se tak neděje. Napsal to komentátor agentury Reuters Jamie McGeever.
Forex: Jak bude reagovat koruna na červnový výsledek inflace?
10.07.2023 Z pohledu koruny byla nejdůležitější zprávou minulého zkráceného týdne stav plnění státního rozpočtu za první polovinu roku 2023. Ministerstvo financí zveřejnilo, že deficit státního rozpočtu byl ve srovnání s květnem o 56 mld. Kč nižší, a to především z důvodu příchozích peněz z Evropské unie a finančních mechanismů. To lze hodnotit jako pozitivní signál, navíc v průběhu roku pomůžou státnímu rozpočtu další finanční prostředky z historicky nejvyšší dividendy energetické skupiny ČEZ a ve dvou etapách také z tzv. windfall tax. Na druhé straně z naplánovaného rozpočtu 295 mld. Kč bylo vyčerpáno již 215,4 mld. Kč a pro vládu nebude vůbec snadné schválený rozpočet dodržet. Ve spojitosti s představeným konsolidačním balíčkem je výsledek letošního roku velmi podstatný, jelikož nastolí „startovací bod“, od kterého by měl být strukturální deficit postupně snižován. Fiskální politika by tak již neměla být tak proaktivní a chrlit do ekonomiky další peníze.
Ranní okénko - Šance na dodržení plánovaného deficitu státního rozpočtu na rok 2023 žije
04.07.2023 Nejdůležitější zprávou z tuzemské ekonomiky bylo plnění státního rozpočtu za první pololetí roku 2023. Deficit státního rozpočtu nyní činí 215,4 mld. Kč, což je v meziměsíčním srovnání o 56 mld. Kč méně. Výdaje rostly zejména kvůli navyšování běžných výdajů, kde největší podíl tvořily finanční prostředky na důchody (+56,5 mld. Kč). Na druhé straně vyšší příjmy byly způsobeny především přílivem finančních prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů (44,6 mld. Kč). V průběhu roku navíc do státního rozpočtu přitečou ještě další peníze z historicky nejvyšší dividendy energetické skupiny ČEZ a z tzv. windfall tax. Přestože rizika jsou stále zřejmá, tak šance, že vláda zvládne dodržet naplánovaný rozpočet, se zvýšila.
Meziměsíčně deficit klesl na 215,4 mld. Kč
03.07.2023 V polovině roku činí deficit státního rozpočtu 215,4 mld. Kč, což je o 56 mld. Kč lepší výsledek než ke konci května. Do státního rozpočtu navíc ve zbytku roku přitečou ještě peníze z historicky nejvyšší dividendy energetické skupiny ČEZ a z tzv. windfall tax.
Příjmy z EU a DPPO v červnu výrazně srazily schodek státního rozpočtu
03.07.2023 Stát do konce června hospodařil s deficitem ve výši 215,4 mld. CZK. Meziměsíčně se tedy deficit státního rozpočtu v červnu zmírnil o 56 mld. CZK (z květnových 271,4 mld. CZK). Červen býval i v předpandemickém období tradičně měsícem, kdy se průběžné hospodaření státu zlepšovalo, což bylo dáno sezónním inkasem daně z příjmu právnických osob (DPPO). Příjem z DPPO přitom v letošním roce podpořila i solidní ziskovost korporátního sektoru. Červnový výsledek ale tentokrát podpořily rovněž příjmy z EU, konkrétně na projekty z Národního plánu obnovy, které již byly na výdajové straně předfinancovány.
Ranní okénko - Dodá červnový údaj státního rozpočtu naději na lepší zítřky?
03.07.2023 První červencový týden otevře index PMI ve výrobě, jehož výsledek bude zveřejněn v České republice, Německu, eurozóně i USA. Očekává se zhoršení tohoto ukazatele ve všech zmíněných zemích. Přestože pracovní týden v České republice bude díky státním svátkům kratší, tak se dozvíme pár zajímavých údajů o tuzemské ekonomice. Kromě zmíněného PMI ve výrobě v pondělí Ministerstvo financí představí výši plnění státního rozpočtu za první polovinu tohoto roku.
V době „před balíčkem“ ministerstvo financí prognózovalo schodek pro příští rok 235 miliard, „po balíčku“ se hovoří minimálně o 270 miliardách. Kde se ztratila úspora skoro 100 miliard, kterou má balíček zajistit?
23.06.2023 Ministerstvo financí v těchto dnech zalévá studený pot. Resort podle všeho již vyčerpal všechen možný schodek legislativně „povolený“ pro letošní rok – deficit státního rozpočtu tedy překonává hodnotu 295 miliard. Vláda tak bude muset novelizovat rozpočtový zákon pro letošní rok. Nejistota a zmatek však obestírají i rozpočet na rok příští. Chaos už houstne natolik, že jej ministerstvu financí vytýkají političtí spojenci – tedy jak prezident Pavel, tak vládní koaliční partneři.
ČNB úrokové sazby nezměnila, Michl vylučuje jejich brzké snížení
21.06.2023 Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Na stejné úrovni je už rok. Pro stabilitu sazeb hlasovalo pět ze sedmi členů rady, dva navrhovali zvýšení o 0,25 procentního bodu. Guvernér ČNB Aleš Michl po jednání rady řekl, že sazby zůstanou zvýšené delší dobu a že se nenaplní spekulace trhu o jejich brzkém poklesu. Upozornil také, že proinflační riziko do budoucna vytváří fiskální politika. Vládní konsolidační balíček je ale podle Michla krok správným směrem.
Michl: Působení fiskální politiky vytváří proinflační riziko do budoucna
21.06.2023 Působení fiskální politiky vytváří proinflační rizika do budoucna. Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady to řekl guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. Vládní balíček ke konsolidaci veřejných financí hodnotí jako vykročení správným směrem, jeho vyhodnocení ale podle něho bude možné, až po schválení Parlamentem bude známa jeho konečná podoba.
Horší než za covidu, hned nadvakrát. Vláda má nyní historicky rekordní schodek rozpočtu, ale současně také důchodového účtu
05.06.2023 Vládě se nedaří plnit státní rozpočet, jak si předsevzala. Za prvních pět měsíců roku činí jeho schodek 271,4 miliardy korun. V nominálním vyjádření jde o historicky rekordní schodek za pět měsíců roku, který předčí i deficity příslušných měsíců, tedy ledna až května, covidových let 2020 nebo 2021.
Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 271,4 mld. CZK
01.06.2023 Stát do konce května hospodařil s deficitem ve výši 271,4 mld. CZK. Jedná se o vůbec nejhorší výsledek za prvních pět měsíců roku v historii. Zatímco kumulované příjmy od počátku roku vzrostly meziročně o 9,8 %, a za inflací tak jejich růst stále zaostává, dynamika výdajů tempo zvyšování spotřebitelských cen nadále výrazně předbíhá. Rovněž kumulovaný schodek za posledních 12 měsíců zůstává blízko rekordních hodnot. Aktuálně pozorovaný trendový nesoulad mezi příjmy a výdaji je tedy srovnatelný s rokem 2021. V poměru k nominálnímu HDP je ale vzhledem k vysoké inflaci schodek státního rozpočtu oproti pandemickému období o něco mírnější.
Vláda za pět měsíců „nesekala“ deficit přes 270 miliard korun, povolený deficit za celý rok převýší již během dvou týdnů. Stranjura tahá za záchrannou brzdu, může ale vyvolat dosud nejzávažnější pětikoaliční rozmíšku
01.06.2023 Vládě se nedaří plnit státní rozpočet, jak si předsevzala. Za prvních pět měsíců roku činí jeho schodek 271,4 miliardy korun. V nominálním vyjádření jde o historicky rekordní schodek za pět měsíců roku, který předčí i deficity příslušných měsíců, tedy ledna až května, covidových let 2020 nebo 2021.
Vládní konsolidační balíček sníží inflaci i růst HDP
29.05.2023 Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Výše veřejného dluhu k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. Schodky veřejných financí přitom v letech 2021-2022 souvisely ve větší míře se strukturálním deficitem než s ekonomickým cyklem. Pokud by byl vládní konsolidační balíček schválen v navržené podobě, která počítá s deficitem veřejných financí v příštím roce ve výši 1,8 % HDP (oproti 2,9 % HDP bez konsolidace), přispělo by to podle našich propočtů ke snížení průměrné spotřebitelské inflace v roce 2024 až o 0,4 pb a ekonomického růstu až o 0,7 pb.
Vládní konsolidační balíček sníží inflaci i růst HDP
26.05.2023 Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Výše veřejného dluhu k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. Schodky veřejných financí přitom v letech 2021-2022 souvisely ve větší míře se strukturálním deficitem než s ekonomickým cyklem. Pokud by byl vládní konsolidační balíček schválen v navržené podobě, která počítá s deficitem veřejných financí v příštím roce ve výši 1,8 % HDP (oproti 2,9 % HDP bez konsolidace), přispělo by to podle našich propočtů ke snížení průměrné spotřebitelské inflace v roce 2024 až o 0,4 pb a ekonomického růstu až o 0,7 pb.
Michl: Meziroční inflace by do tří měsíců měla klesnout pod deset procent
15.05.2023 Meziroční inflace by do tří měsíců měla klesnout pod deset procent. Trend jejího postupného poklesu podle něj začal v únoru, kdy klesla na 16,7 procenta. Na dnešním setkání se studenty Vysoké škole ekonomické v Praze to řekl guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. V dubnu inflace činila 12,7 procenta.
Rozhodnutí ČNB neměnit úrokové sazby není podle analytiků překvapivé
03.05.2023 Dnešní rozhodnutí bankovní rady České národní banky (ČNB) o ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech podle analytiků není překvapivé, a to i přes zvýšená proinflační rizika, na něž ukazuje vývoj ekonomiky. Analytici ale očekávají, že se tato rizika projeví pomalejším snižováním sazeb v závěru roku, než dosud trh předpokládal.
Forex: Americká centrální banka naposledy zvedne úrokové sazby
03.05.2023 Fed dnes podle našeho odhadu zakončí cyklus zvyšování úrokových sazeb. V rozmezí 5,00-5,25 % by klíčová úroková sazba měla podle nás zůstat až do příštího roku. Předstihové indikátory z amerických služeb potvrdí jejich dobrou kondici. Stále solidní počet nově vytvořených pracovních míst v soukromé sféře by měl přinést dubnový ADP report. V eurozóně je kalendář prázdný. Hlavní domácí událostí bude zasedání České národní banky. Ta zřejmě ponechá sazby beze změny a zopakuje, že mohou na vyšší úrovni zůstat po delší dobu. My jejich první snížení očekáváme v září letošního roku.
Forex: Výsledek tuzemské ekonomiky za Q1 korunu nerozhýbal
02.05.2023 Koruna se dnes obchodovala převážně v úzkém pásmu 23,55-23,60 EUR/CZK. K výraznějším pohybům jí nepřiměl ani fakt, že česká ekonomika v prvním kvartále rostla o 0,1 % q/q, a že technická recese z druhé poloviny loňského roku je tedy již definitivně za námi. Zpřesněný odhad by navíc mohl přinést vzestupnou revizi, což některá data (počet vyrobených aut dle AutoSAPu v březnu) naznačují. Výsledky svého hospodaření zveřejnil i stát. Ten do konce dubna hospodařil s deficitem ve výši 200 mld. CZK.
Tempo prohlubování deficitu státního rozpočtu v dubnu mírně zpomalilo
02.05.2023 Stát do konce dubna hospodařil s deficitem ve výši 200 mld. CZK. Jedná se o vůbec nejhorší výsledek za první čtyři měsíce. Zatímco příjmy vzrostly meziročně o 11,4 %, a za inflací tak jejich růst stále zaostává, dynamika výdajů letos nabrala na síle a naopak tempo zvyšování spotřebitelských cen výrazně předbíhá. Rovněž kumulovaný schodek za posledních 12 měsíců zůstává blízko rekordních hodnot. Aktuálně pozorovaný trendový nesoulad mezi příjmy a výdaji je tedy srovnatelný s rokem 2021.
Vláda nakonec bude rozpočet muset novelizovat, do schodku 295 miliard korun se podle všeho nevejde, ukazuje historie. Nelze vyloučit, že deficit bude nakonec až v pásmu od 350 do 400 miliard
02.05.2023 Za první tři čtyři měsíce letošního roku vykazuje hospodaření vlády rekordní schodek za kterékoli tři úvodní měsíce roku celé historie novodobé ČR od roku 1993. Deficit státního rozpočtu totiž ke konci března činil 200 miliard korun. Dosud historicky rekordním schodkem za první čtyři měsíce rok byl deficit z pandemického roku 2021, kdy tehdejší vláda hospodařila od ledna do března se schodkem 192 miliard korun.
Rozjela se soutěž, kdo si více kopne do vlády. Zatím vede Kalouskovo strašení bankrotem
26.04.2023 V čím horším stavu jsou veřejné finance, tím chmurnější jsou výhledy. V neděli se v televizi bývalí ministři shodli na tom, že deficit státního rozpočtu skončí letos ještě hůře, než si vláda naplánovala. Musím s nimi bohužel souhlasit. Nedivil bych se, kdyby se deficit státního rozpočtu nakonec blížil ke 400 mld. Kč místo předpovídaných 295 mld. Kč. Ukazuje se, že takto špatně sestavený rozpočet jsme ještě nikdy neměli. Ministr v rozpočtu zapomněl na kdeco od valorizací penzí až na menší výběr nových daní.
Tři kroky k ozdravení českých veřejných financí: vraťme se do roku 2020, resp. 2016, a proškrtejme dotace
07.04.2023 Stav českých veřejných financí není utěšený. Na druhou stranu všechna ta kritická tvrzení o tom, že jdeme „řeckou cestou“, jsou notně přestřelená. Často jen přiživují frustraci části polarizované společnosti, která do dané problematiky nemá dostatečný vhled, ale strach ze státního bankrotu – jakkoli neopodstatněný – umocňuje její již tak značnou úzkost a tíseň.
Stát do konce března hospodařil se schodkem ve výši 166,2 mld. CZK
03.04.2023 Deficit 166,2 mld. CZK je vůbec nejhorší výsledek ke konci března. Zatímco příjmy vzrostly za první kvartál meziročně o 13 % a za inflací tak jejich růst stále zaostává, dynamika výdajů letos nabrala na síle a naopak tempo zvyšování spotřebitelských cen výrazně předbíhá. Rovněž kumulovaný schodek za posledních 12 měsíců byl v březnu historicky nejhlubší, když dosáhl 467,4 mld. CZK.
Vláda letos v prvním čtvrtletí hospodařila s historicky rekordním schodkem, který ještě o více než 40 miliard korun překonal dosud rekordní schodek za první čtvrtletí, ten z pandemického roku 2021
03.04.2023 Za první tři měsíce letošního roku vykazuje hospodaření vlády rekordní schodek za kterékoli tři úvodní měsíce roku celé historie novodobé ČR od roku 1993. Deficit státního rozpočtu totiž ke konci března činil 166,2 miliardy korun. Dosud historicky rekordním schodkem za první čtvrtletí byl deficit z pandemického roku 2021, kdy tehdejší vláda hospodařila od ledna do března se schodkem 125,2 miliardy korun.
Guvernér ČNB Michl získal prověrku na nejvyšší stupeň utajení Přísně tajné
13.03.2023 Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl získal prověrku na nejvyšší stupeň utajení Přísně tajné. Řízení Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) skončilo ve standardní lhůtě a konalo se podle zákona, sdělila včera ČTK ředitelka odboru komunikace ČNB Petra Krmelová. Michlův předchůdce Jiří Rusnok v minulosti uvedl, že by chybějící nejvyšší stupeň prověrky mohl současnému guvernérovi bránit plnohodnotně vykonávat jeho funkci.
Forex: Inflace v eurozóně podle našeho odhadu v únoru klesla na 8,2 % y/y
02.03.2023 Dnes bude sledován zejména předběžný odhad inflace v eurozóně. Ta podle nás v únoru zpomalila z 8,6 % na 8,2 % y/y, a to především vlivem pomalejšího růstu cen energií. Jádrová inflace by měla naopak zrychlit z 5,3 % na 5,5 % y/y a nad 5 % se pravděpodobně udrží po celou první polovinu letošního roku. Ve vztahu k tomu se dočkáme také zápisu z únorového jednání ECB. V USA zveřejní týdenní počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, který by měl zůstat nadále nízký a setrvat pod hranicí 200 tisíc.
Forex: Tuzemský PMI zklamal, ten čínský naopak pozitivně překvapil
01.03.2023 V únoru podle ukazatele PMI došlo k nepatrnému zhoršení podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu. PMI klesl z 44,6 b. na 44,3 b., zatímco podle tržního konsensu mělo dojít k nárůstu na 45,0 b. Ještě v prosinci a lednu se přitom výrobní podmínky podle stejného ukazatele zlepšovaly. Vliv podle našeho názoru mohla mít obnovená zhoršená dostupnost některých výrobních dílů, především čipů, na kterou se v únoru odvolával automobilový průmysl.
Stát do konce února hospodařil se schodkem ve výši 119,7 mld. CZK
01.03.2023 Za meziročním zhoršením salda o 74,4 mld. CZK stály především vyšší výdaje. Ty vzrostly oproti loňsku o 95,8 mld. CZK, na čemž se podepsal zejména nárůst sociálních výdajů, pomoc domácnostem a firmám v souvislosti s vysokými cenami energií, dražší obsluha státního dluhu včetně výplaty úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů, ale i loňské rozpočtové provizorium doprovázené nižším předfinancováním. Výdaje na sociální dávky především v důsledku valorizací důchodů jen za první dva měsíce letošního roku narostly meziročně o bezmála 18 % (21,7 mld. CZK). Samotný systém důchodového pojištění v lednu (data za únor zatím nejsou dostupná) dosáhl rekordního schodku ve výši 8,4 mld. CZK (meziročně o 5,2 mld. více).
Hampl: Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě
06.02.2023 Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě, "jinak bude trpět," řekl včera v Otázkách Václava Moravce v České televizi předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Nesouhlasí proto se snahou České národní banky (ČNB) zanechat úrokovou sazbu na současných sedmi procentech. Měla by ji zvýšit, ale nedělá nic, doplnil. Podle Jana Švejnara, ředitele Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu, je česká ekonomika ve výjimečné situaci, když prochází recesí, ale zároveň má vysokou jádrovou inflaci.
Lednový schodek státního rozpočtu dosáhl 6,8 mld. CZK
01.02.2023 Za meziročním zhoršením salda o 10,7 mld. CZK stály především vyšší výdaje. Podepsala se na tom zejména pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií, výplata úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů, ale i loňské rozpočtové provizorium doprovázené nižším předfinancováním.
Koruna posílila pod 24 Kč/EUR, je na maximech od února 2011
04.01.2023 Koruna dnes odpoledne vůči euru posílila pod 24 Kč/EUR, podle serveru Patria.cz je na maximech od února 2011. V 15:15 se česká měna obchodovala za 23,97 Kč/EUR. Na nejsilnější hodnoty za více než 11 let se přitom koruna dostala již koncem loňského roku. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
Koruna poprvé od roku 2008 prolamuje hranici 24,00 za euro. Podle Bloombergu patří česká koruna k největším světovým vítězům doby pandemie a války, spolu s měnami Švýcarska a Singapuru
04.01.2023 Česká koruna dnes prakticky poprvé od října 2008 prolomila psychologickou hranici 24,00 za euro. Nyní zpevňuje až na 23,976 za euro. Je tak nejsilnější od 29. října 2008, vyplývá z dat Bloombergu. Hranici 24,00 prolomila po říjnu 2008 sice ještě během obchodování 8. února 2011, ale tehdy její setrvání pod danou hranicí mělo vyloženě jepičí život. Aktuálně koruně bezprostředně pomáhá pokles rizikové přirážky na světových trzích, odrážející se v poklesu výnosů a ochotě obecně přijímat vyšší riziko.
Nákup stíhaček z USA by vyšel na více než 100 miliard korun. I proto by vláda měla předložit rozsáhlejší plán škrtů, jinak jí hrozí zhoršení ratingu a prodražení dluhu
04.01.2023 Nákup 24 amerických stíhaček F-35, který zvažuje Fialova vláda, by vyšel na více než 100 miliard korun. Plyne to z vyjádření vyjednavačky ministerstva obrany Blanky Cupákové. Záležet podle ní bude ale také na vývoji kursu koruny k dolaru a dalších okolnostech.
Schválený schodek 295 miliard pro letošní rok není realistický, říká šéf Národní rozpočtové rady. Spíše dle něj vykáže hodnotu kolem 350 či 360 miliard, tedy zhruba jako za rok 2022
04.01.2023 Deficit státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun, který je schválený při letošní rok, není realistický. Ve včerejší debatě Institutu pro politiku a společnost to uvedl Mojmír Hampl, šéf Národní rozpočtové rady. „Schodek letos prostě nemůže skončit pod částkou 300 miliard korun,“ říká.
Zeman ve vánočním projevu potvrdil, že nově jmenovaní radní ČNB úrokové sazby chtít zvedat nebudou. Jeho apel za zvyšování daní zřejmě Fialova vláda nevyslyší, nemá k tomu vlastně ani žádný akutní důvod
26.12.2022 Z ekonomického hlediska je poslední vánoční projev prezidenta Miloše Zemana zajímavý především proto, že hlava státu potvrdila dobře tušené. Tedy to, dva noví členové bankovní rady České národní banky, dříve v tomto měsíci jmenovaní Jan Procházka a Jan Kubíček, jsou stejně jako další letos jmenovaní radní, dnešními slovy prezidenta, „oponenty zvyšování úrokových sazeb“.
Vláda musí podle Zemana přijmout návrhy ekonomů na daňové změny
26.12.2022 Vláda podle prezidenta Miloše Zemana musí přijmout některé daňové návrhy ekonomů, které se týkají příjmů státního rozpočtu. Deficit státních financí je jedním ze zdrojů inflace, uvedl Zeman ve svém dnešním vánočním poselství ze zámku v Lánech. Inflaci zařadil vedle ruské invaze na Ukrajinu a energetické krize mezi nejvážnější problémy končícího roku 2022.
Rusko podle Putina hodlá přeorientovat vývoz energií z EU k novým partnerům
15.12.2022 Rusko hodlá přeorientovat vývoz svých energetických surovin na perspektivnější partnery, než je Evropská unie, a to na rychle rostoucí trhy v Asii, na Blízkém východě, v Latinské Americe a v Africe, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin v dnešním projevu vysílaném televizí. Rusko se potýká s dopady západních sankcí, které mají Moskvu přimět k ukončení války proti Ukrajině.
Forex: Pokles české ekonomiky by měl být revidován mírně směrem vzhůru
02.12.2022 Tuzemská ekonomika ve třetím čtvrtletí podle předběžného odhadu mezičtvrtletně klesla o 0,4 %. Dostupná data však podle nás ukazují na mírně lepší vývoj a proto čekáme, že dnešní zpřesněný odhad HDP přinese revizi na -0,1 % q/q. Z hlediska struktury se na poklesu podle našeho odhadu podílela hlavně spotřeba domácností, zatímco čistý vývoz tento pokles vyvažoval. Globální finanční trhy budou sledovat především listopadové statistiky z amerického trhu práce. Ty by nadále měly ukazovat na jeho napjatost, náznaky chladnutí by však mohly dále utvrdit investory v současném očekávání ohledně zpomalení tempa zpřísňování měnové politiky Fedu.
Forex: Nálada v evropském průmyslu zůstává špatná
01.12.2022 Indikátory aktivity PMI ze zpracovatelského průmyslu se v Evropě nadále drží na nízkých úrovních. Tuzemský PMI za listopad znovu klesl, a to z 41,7 b na 41,6 b., zatímco se očekával nárůst na 42,6 b. Jde o nejnižší úroveň za posledních zhruba dva a půl roku.
Státní rozpočet ke konci listopadu skončil se schodkem 337,1 mld. CZK
01.12.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního listopadu hospodařil s deficitem ve výši 337,1 mld. CZK. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 64,4 mld. CZK, což je dáno vyššími daňovými příjmy. Deficit státního rozpočtu by na konci roku mohl zamířit až ke schváleným 375 mld. CZK.
I díky dnes schválené mimořádné dani už Fialova vláda nemusí zvyšovat běžné daně. Veřejné finance se i tak stabilizují, alespoň střednědobě – díky inflaci
04.11.2022 I díky dnes Sněmovnou schválené dani z mimořádných zisků může nyní Fialova vláda předpokládat, že se naplní již schválený rámec státního rozpočtu. Ten pro rok 2023 počítá se schodkem maximálně 295 miliard korun. Přestože se jedná o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval běžné daně (tedy jiné než ty mimořádné).
Státní rozpočet má letos našlápnuto ke druhému nejhoršímu výsledku v historii
01.11.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního října hospodařil s deficitem ve výši 286,7 mld. CZK. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 48,2 mld. CZK, což je dáno zejména vyššími daňovými příjmy. Deficit státního rozpočtu bude do konce roku dále narůstat, pravděpodobně až ke schváleným 375 mld. CZK.
Deficit státního rozpočtu se v říjnu dále prohloubil
01.11.2022 Ke konci října se deficit státního rozpočtu prohloubil na 286,7 mld. Kč. Říjen obecně z pohledu státního rozpočtu patří mezi mírnější měsíce a historicky k výraznějšímu prohloubení dochází až v listopadu. Ke konci roku totiž obvykle vrcholí investiční aktivita státu, očekávat lze i růst výdajů na pomoc s cenami energií. Celkově by v letošním roce měl deficit dosáhnout 375 miliard Kč, kdy původní pozměňovací návrh předpokládal navýšení deficitu z 280 na 330 mld. Kč. Nakonec ale na základě dvou koaličních návrhů došlo k prohloubení schodku o dalších 45 mld. Kč.
Vláda daně zvedat nemusí, škrtat v rozpočtu moc také ne. Ke splnění podmínek přijetí eura jí postačí „daň inflační“. GRAFICKY
27.10.2022 Akcie ČEZ včera na pražské burze reagovaly zřetelně pozitivně na výsledek úterního podvečerního sněmovního jednání. Akcie energetické společnosti posílily oproti předvčerejšku o více než čtyři procenta. Dnes přidávají další více než procento. Pochopitelně, svědčí jim zejména fakt, že Pirátská strana v úterý stáhla svůj požadavek na zavedení daně z mimořádných zisků platné zpětně už za letošní rok. Daň tak podle všeho bude platit až od roku 2023.
Ranní okénko - Spotřebitelské náladě v Evropě chybí impulz pro zlepšení
21.10.2022 Spotřebitelská důvěra v eurozóně se pohybuje na nejnižší úrovni za poslední desítky let a s teprve očekávaným příchodem recese se dá jen těžko očekávat obrat. Na druhé straně ale předpokládáme, že současná rizika ukazatel již víceméně zahrnuje a nemělo by proto docházet k dalšímu výraznému poklesu. Od říjnové aktualizace indikátoru očekáváme podobně jako medián trhu stabilitu v okolí zářijové hodnoty, tedy poblíž -30 bodů. V nejnižším bodě během pandemie byl indikátor na -14 bodech.
Kompenzace vysokých cen energií a valorizace důchodů prohlubují deficit rozpočtu
03.10.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního září hospodařil s deficitem ve výši 270,9 mld. Kč. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 55,4 mld. Kč, což je dáno zejména vyššími daňovými příjmy. Schodek státního rozpočtu bude do konce roku dále narůstat, avšak mohl by skončit pod 350 mld. Kč.
Úrokové sazby podle Michla zůstanou relativně vysoké delší dobu
29.09.2022 Úrokové sazby zůstanou na relativně vysoké úrovni delší dobu. Česká národní banka chce bojovat proti inflaci, dokud nebude plně pod kontrolou, tedy stabilizována na dvouprocentním cíli. Vyplývá to z vyjádření guvernéra Aleše Michla na tiskové konferenci po dnešním zasedání bankovní rady ČNB. Rada dnes zachovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, na této úrovni je od konce června.
Schodek státního rozpočtu se v červenci prohloubil
01.08.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního července hospodařil s deficitem ve výši 192,7 mld. Kč. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 86,7 mld. Kč, což odráží zejména vyšší daňové příjmy. V menší míře se na meziročním snížení deficitu podepsaly i nižší výdaje, které letos již nezahrnují pandemické kompenzace. Schodek státního rozpočtu by podle nás letos mohl skončit kolem 320 mld. Kč.
Schodek státního rozpočtu se v červnu zmírnil
01.07.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního června hospodařil s deficitem ve výši 183,0 mld. Kč. Oproti loňskému roku je schodek nižší o 82,1 mld. Kč, což odráží zejména vyšší daňové příjmy. V menší míře se na meziročním snížení deficitu podepsaly i nižší výdaje, které letos již nezahrnují pandemické kompenzace. Stále předpokládáme, že deficit státního rozpočtu by letos mohl skončit v rozmezí 300-330 mld. Kč, oproti původně schváleným 280 mld. Kč.
Schválený rozpočet se letos patrně splnit nepodaří
01.06.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního května hospodařil s deficitem ve výši 189,3 mld. Kč. Oproti loňskému roku je schodek nižší o 65,7 mld. Kč, což odráží zejména vyšší daňové příjmy. V menší míře se na meziročním snížení deficitu podepsaly i nižší výdaje, které letos již nezahrnují pandemické kompenzace. Stále předpokládáme, že deficit státního rozpočtu letos překročí 300 mld. Kč, oproti schváleným 280 mld. Kč.
Schodek státního rozpočtu letos zamíří nad 300 mld. Kč
02.05.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního dubna hospodařil s deficitem ve výši 100,1 mld. Kč. Oproti loňskému roku je schodek menší o 91,9 mld. Kč, což odráží zejména nižší výdaje v souvislosti se specifiky rozpočtového provizoria. Na meziročním snížení deficitu se však podepsala i zotavující se ekonomika a zvýšená inflace. Obojí přispělo k vyššímu daňovému inkasu.
Deficit státního rozpočtu letos zřejmě zamíří znatelně pod 300 mld. Kč
01.02.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát letos v lednu hospodařil s přebytkem ve výši 3,9 mld. Kč. Oproti loňskému prvnímu měsíci jde o zlepšení o 35,4 mld. Kč. To je výsledkem jednak určitého omezení výdajů v důsledku aktuálního rozpočtového provizoria a v menší míře i vyšších daňových příjmů vlivem pokračujícího růstu ekonomiky. Na meziročním snížení výdajů o 30 mld. Kč se podílel především menší vynaložený objem prostředků na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách.
Forex: Dnes uvidíme sílící trh práce v USA a umírněnější inflaci v eurozóně
07.01.2022 Americký trh práce pravděpodobně ukáže za prosinec výrazné zlepšení. Od předběžného výsledku inflace v eurozóně se ve stejném měsíci čekají v současném kontextu relativně umírněná čísla. Silnější německé průmyslové objednávky indikují šanci na růst tamější průmyslové výroby. Česká průmyslová výroba za listopad by měla ukázat silný růst a přispět i ke zlepšení obchodní bilance. Záznam z minulého zasedání ČNB odhalí pocit nutnosti většiny členů bankovní rady pokračovat v utahování měnové politiky.
Neudržitelný fixní kurz v Evropě
20.12.2021 Historie i ekonomické teorie dávají za pravdu tezi, že fixní měnový kurz nevydrží dlouho, pokud v dané zemi bují inflace a zároveň vykazuje hluboké deficity ve vztahu k zahraničím. Do takové situace se postupně dostává Rumunsko. Rumunský lei sice není formálně svázán s kurzem eura, ale rumunská centrální banka se tak od počátku září chová a svými intervencemi drží kurz EUR/RON v blízkosti 4,9500.
Ranní okénko - Ceny průmyslových výrobců v eurozóně se rychle blíží k 20 %
02.12.2021 Ceny výrobců v eurozóně by měly za říjen vykázat další svižný růst. V meziročním srovnání se dostanou do blízkosti 19 %, aktuálně jsou na 16 %, již tak rekordní úrovni. Z eurozóny a posléze i z USA dorazí informace z trhu práce – v eurozóně se dozvíme míru nezaměstnanosti za říjnové období a na druhé straně oceánu vyjde týdenní statistika o počtu nových a pokračujících žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Finanční trh se od prvních zpráv o nové variantě Covidu v závěru minulého týdne již zklidnil. Česká koruna již stihla oproti euru sestoupit ze slabší úrovně okolo 25,70, kam ji obavy ze zhoršení pandemie vyhnaly. Aktuálně se obchoduje za 25,46 za euro, zhruba stejně jako v polovině uplynulého týdne. V posilování pokračovaly i měny regionu – polský zlotý a maďarský forint.
Deficit státního rozpočtu prolomil 400 miliard
01.12.2021 Za prvních jedenáct měsíců letošního roku dosáhl deficit úrovně 401,5 mld. Kč po říjnových 335,0 mld. Kč. Prohloubení deficitu je celkem vysoké, když jsme v prognóze počítali s tím, že deficit kumulovaně do konce roku nepřevýší 400 miliardovou hranici. Pro státní rozpočet je přítěží zhoršení epidemické situace, což se projevuje negativně jak na straně příjmů (přes utlumenější ekonomickou aktivitu), tak na straně výdajů (částečně přes znovu zapnutou covidovou pomoc, například Antivirus).
Ranní okénko - Dnes bude na trzích klid
02.11.2021 Dnes se žádných významnějších ekonomických indikátorů nedočkáme, jedinou výjimkou bude zpřesněný výsledek říjnových indexů PMI z Německa a následně z celé eurozóny. Zde pozorujeme podobný příběh jako v Česku, když pod tlakem nedostatku výrobních vstupů postupně klesá jak výrobní, tak i objednávková dynamika, zatímco se svižně zvyšují ceny.
Deficit státního rozpočtu činí 335 miliard
01.11.2021 Za prvních deset měsíců letošního roku dosáhl deficit úrovně 335,0 mld. Kč. po zářijových 326,3 mld. Kč. Meziměsíční přírůstek se drží nízko v porovnání s covidovými měsíci, kdy docházelo k nárůstu až o 60 miliard. Celkové příjmy jsou meziročně vyšší o 2,1 %, téměř stejně jako v září (o 2,0 %). Na druhé straně se meziroční dynamika celkových výdajů snížila na 5,9 % ze zářijových 7,2 % (v srpnu o 9,2 %). Celkové saldo hospodaření v říjnu činilo -61 mld. Kč. oproti -73,6 mld. Kč. v září.
Deficit státního rozpočtu dál narůstá
01.11.2021 Za prvních deset měsíců letošního roku dosáhl schodek státního rozpočtu už 335 mld. korun a byl tak o 61 mld. vyšší než ve stejném období loňského roku. Vzhledem k tomu, že v loňském i letošním roce byla aplikována různá podpůrná opatření zasahující jak příjmovou, tak výdajovou stranu a navíc došlo i ke změnám v rozpočtovém určení daní (měnil se podíl obcí na výběru daní), je meziroční srovnávání příjmů a výdajů státu dost problematické.
Rozpočet Saúdské Arábie se díky cenám ropy po dvou letech vrátil do přebytku
31.10.2021 Rozpočet Saúdské Arábie skončil ve třetím čtvrtletí v přebytku 6,7 miliardy rijálů (39,6 miliardy Kč). Země zaznamenala přebytek rozpočtu poprvé po více než dvou letech díky vyšším cenám ropy, uvedla agentura Reuters s odvoláním na zprávu saúdskoarabského ministerstva financí. Saúdská Arábie je největším vývozcem ropy na světě.
Ranní okénko - Nedostatek výrobních komponent dále brzdí expanzi průmyslu
04.10.2021 V tomto týdnu nás čeká trojice měsíčních dat z české ekonomiky – průmysl, zahraniční obchod a maloobchod, které bude doprovázet údaj o nezaměstnanosti. Pro globální trhy bude klíčová statistika z amerického trhu práce, kterou investoři bedlivě sledují, aby zaktualizovali očekávání ohledně utahování měnové politiky Fedu. „Dostačující“ oživení trhu práce je posledním dílkem skládačky pro snižování objemu nákupu aktiv, tedy zpomalování expanze měnové politiky. Zajímavý bude také německý kalendář, který zahrnuje průmyslovou výrobu, objem zakázek a výrobní inflaci (PPI).
Schillerová: Růst sazeb ČNB není příliš šťastný kvůli zahájení konsolidace
21.09.2021 Očekávané zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou není podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) příliš šťastné s ohledem na to, že návrh státního rozpočtu na příští rok již počítá se zahájením konsolidace veřejných financí. Vyplývá to z vyjádření ministryně na dnešním setkání s podnikateli. Schillerová už v neděli uvedla, že se jí růst sazeb nelíbí, protože to podle ní citelně zdraží obsluhu státního dluhu, stoupne tlak na růst mezd a zkomplikuje soukromé investice. Guvernér ČNB Jiří Rusnok následně uvedl, že další zvýšení úrokových sazeb je nutné. Cílem zvyšování sazeb je totiž prostřednictvím snížení dostupnosti úvěrů a tím celkové poptávky v ekonomice brzdit inflační tlaky. Navíc bankovní rada ze zákona podle něj nemůže přijímat pokyny od kohokoliv, včetně vlády.
Tlak na hlubší deficit státního rozpočtu polevuje
01.07.2021 Stát hospodařil za prvních šest měsíců letošního roku s deficitem 265,1 mld. Kč. Celkové příjmy vzrostly meziročně o 1,9 % a výdaje o 9,3 %. Meziměsíční prohloubení deficitu dosáhl pouze 10 mld. Kč, což je spolu s loňským červencem nejnižší hodnota od vypuknutí pandemie. Na tom se podílela zejména příjmová strana opět v čele s přímými daněmi. Zásadní položkou byla pololetní záloha na dani z příjmu právnických osob, která překonala očekávání Ministerstva financí a inkaso za celé první pololetí dosáhlo 90 % celoročního plánu. Vyšší příjmy zaznamenala i daň z příjmu fyzických osob a pojistné. Naopak i nadále výrazně zaostává výběr DPH a spotřebních daní. To by se však podle nás mělo změnit v druhé polovině roku, kdy už by ekonomika měla růst. Celkově ale již nyní vláda získala o 16,2 mld. Kč více oproti plánu ministerstva.
Forex: Ministerstvo financí zveřejní výsledek státního rozpočtu za první pololetí
01.07.2021 PMI v eurozóně potvrdí červnové rekordní hodnoty. K tomu se přidá i středoevropský region, který stejně tak benefituje z otevírání ekonomiky. Pololetní účet tuzemského státního rozpočtu podle nás ukáže zvolnění tlaků na prohlubování deficitu díky nižším covidovým výdajům a vyšším daňovým příjmům. Sílící americký dolar vůči euru ohrožuje středoevropský region včetně koruny. Ta podle nás vyčerpala potenciál z rekordně vysokých tržních úrokových sazeb a čeká na impulz ze zahraničí.
Centrální banky byly přetlačeny vládami
30.06.2021 Centrální banky jsou v ekonomické teorii definovány jako nezávislé instituce, které mají na starosti dosažení nízké míry inflace a nastavení základních podmínek pro hospodářský růst ekonomiky. Tolik ekonomická teorie. Jaká je ale realita?
Státní rozpočet po první třetině roku vykazuje deficit 192 mld. Kč
03.05.2021 Stát hospodařil za první čtyři měsíce letošního roku s deficitem 192 mld. Kč. Celkové příjmy poklesly meziročně o 5,6 % a výdaje naopak vzrostly o 12,8 %. S nárůstem deficitu o 66,8 mld. Kč se tak jedná o nejvýraznější meziměsíční zhoršení v tomto roce. Na příjmové straně nejvíce zaujme vývoj nepřímých daní. V případě DPH ve státní kase chybí oproti plánu Ministerstva financí 8 mld. Kč a v případě spotřební daně 15 mld. Kč. Slabší inkaso těchto daní bylo patrné již v předchozích měsících. Očekáváme však, že druhá polovina roku by díky otevření ekonomiky a nárůstu spotřeby domácností měla přinést i nárůst inkasa těchto daní. Naopak pozitivní zprávou jsou i nadále přímé daně, které přibližně odpovídají schválenému rozpočtu. V tomto kontextu je překvapením zejména inkaso daně z příjmu právnických osob, které i přes svůj čtvrtletní charakter placení záloh v dubnu nepřispělo k vyššímu deficitu státního rozpočtu. Celkově však příjmová strana ztrácí za první čtyři měsíce 21,3 mld. Kč oproti plánům ministerstva.
Ministerstvo financí nechce riskovat zhoršení podmínek na finančních trzích
17.03.2021 Ministerstvo financí v dnešní aukci získalo prodejem státních dluhopisů dalších 16,9 mld. Kč. To je sice zhruba o deset miliard méně ve srovnání s předchozí aukcí, ale i dnes ministerstvo požadovalo více, než byl původní plán. Největší zájem byl o devítiletý dluhopis s průměrným výnosem 1,9 %, zatímco delší splatnost devatenácti let opakovaně nedosáhla cíleného zájmu. Aktuální podmínky na finančních trzích totiž nepřejí právě cenným papírům s delší splatností, které ztrácejí nejrychleji na ceně. Celkově ale poptávka trhu výrazně předčila nabídku, což je pravděpodobně i důvod, proč Ministerstvo financí urychluje svou emisi státních dluhopisů. V současnosti finanční trhy zhruba očekávají, že by výsledný deficit státního rozpočtu mohl být nižší, než s čím počítá schválená legislativa. Poslední vývoj pandemie a prohlášení ze strany Ministerstva financí však naznačují, že si situace vyžádá další výdaje a v krajním případě by se mohl plánovaný deficit ještě navýšit. To by znamenalo i vyšší emisi státních dluhopisů a jejich další ztráty na ceně. Pro vládu je tak výhodnější zajistit si finanční prostředky již nyní a neriskovat zhoršení podmínek na finančních trzích v průběhu roku.
Forex: Koruna vrací část zisků
22.02.2021 Po předchozím výletu až pod hranici EUR/CZK 25,70 se koruna v posledních dvou týdnech pomalu vrací tam, kam podle nás momentálně patří, tedy do blízkosti EUR/CZK 26,00. Na pozorované oslabení patrně nemá vliv změna makroekonomické reality, jelikož jediná významnější data z posledních dní, tedy předstihové ukazatele z Německa i eurozóny, přinesly spíše mírné pozitivní překvapení. Svou roli tak mohl sehrát nově schválený deficit státního rozpočtu na rok 2021 ve výši 500 mld. Kč, z nějž je patrné, že žádná fiskální konsolidace v Česku momentálně není tématem, a také ochlazení předchozí vlny euforie způsobené makroekonomickou prognózou České národní banky, která zahrnuje trojí zvýšení základní úrokové sazby již v tomto roce. K oslabení mohl přispět i postoj české vlády k řešení pandemie, který se po předchozím klopotném a bolestně neefektivním boji pod tíhou nadále nevalné situace zřejmě pomalu mění v řízenou kapitulaci.
Ranní okénko - Evropský průmysl opět chladne
16.02.2021 Dnes v dopoledních hodinách dorazí únorové vydání ZEW indexu pro Německo i celou eurozónu. Oproti lednu se tentokrát pro Německo neočekává velká změna, když by hodnocení aktuální situace mělo stagnovat poblíž -66,5 bodu, tedy sice výše, než činila nejslabší hodnota z loňské první vlny pandemie (-93,5), ovšem nadále suverénně pod pětiletým průměrem (28,2). Příčinou této skepse jsou pochopitelně pokračující epidemické uzavírky. Naději nabízí alespoň druhá složka indexu, tedy očekávání do budoucna, která by měla zůstat poblíž 60 bodů. To je z historického pohledu výrazně nadprůměrný výsledek, byť je nutné jej brát s rezervou, jelikož reflektuje vidinu odražení od skutečně velice hlubokého dna. Podobným vývojem patrně projde i index očekávání v celé eurozóně, který v lednu vykázal 58,3 bodu a přibližně tak kopíruje ten německý.
Agentura Fitch dnes potvrdí vysoký rating České republiky
22.01.2021 Agentura Fitch dnes zveřejní svou revizi ratingu pro Českou republiku. V současnosti všechny tři hlavní ratingové agentury drží pro tuzemskou ekonomiku čtvrtý nejvyšší rating. Dnešní rozhodnutí bude první v letošním roce a zároveň první po zveřejnění prosincových čísel státního rozpočtu.
První letošní aukce Ministerstva financí potvrdila hlad po českých státních dluhopisech
13.01.2021 Ministerstvo financí dnes získalo 13,1 mld. Kč, zatímco investoři poptávali více než dvojnásobek. Po prosinci, kdy nižší deficit státního rozpočtu znamenal i nižší nabídku dluhopisů, tak finanční trhy opět potvrdily hlad po českých státních dluhopisech. Ty ve srovnání se státy eurozóny nabízejí zajímavý výnos, zvláště ve světle jejich nedávného nárůstu. I nadále je vidět výrazná poptávka po dluhopisech s kratší splatností pět a devět let. Na druhou stranu dnes nejdelší nabízený dluhopis se splatností dvacet let byl jediný, který nenaplnil ambiciózní plán ministerstva (1,4 vs. 5,0 mld. Kč). Průměrný výnos dnes prodaných dluhopisů se pohyboval od 0,88 % pro nejkratší splatnost do 1,64 % pro již zmíněný dvacetiletý cenný papír.
Forex: Zápis z posledního zasedání Fedu šokující odhalení nepřinese
06.01.2021 Z pohledu dat bude dnešek patřit spíše k těm méně zajímavým. Ve Spojených státech bude zveřejněn zápis z posledního zasedání americké centrální banky. Ten potvrdí, že banka hodlá se stávajícím objemem nákupů pokračovat, zatímco růst úrokových sazeb je v nedohlednu. Finální kompozitní evropský indikátor PMI zůstane těsně pod 50bodovou hranicí. Stahuje ho tam oblast služeb. Český listopadový zahraniční obchod zřejmě vykáže další výrazný přebytek.
Související klíčová slova:
Sněmovní volby | Společnost Synot Invest | ERA | Ojetiny | Čekací doba | Odhad vývoje ekonomiky | Propad ekonomiky | Výnosy dluhopisů | Automotodrom | Denys Šmyhal | Opětovný pokles | Obsluha státního dluhu | Zvyšování cen | Průmyslově-technologický holding | Analytik Patria Online | Analytický tým FXstreet.cz | Polský zlotý a maďarský forint | Války | Lithium | Americký ADP | Západní země | Vývoj | Jakub Seidler | Češi | Data z trhu práce | Rumunská centrální banka | Allianz | Daimler | Nákupu státních dluhopisů | Vyspělé země | Pesimismus | Skupina Colt | Jana Steckerová | Volatilní | Měnový pár EUR/CZK | DPH | EUR | Zadlužení České republiky | Ošetřovné | Úvěrový trh | Valorizace | Standard & Poor's | Levné peníze | Vít Hradil | Yandex | Společnost GasNet | Fortinet Inc | Garanční systém | Itálie | PMI v eurozóně | Texas | Daňové povinnosti | Klíčový údaj | Pip | Německé průmyslové objednávky | Očekávání | DPFO | Korelace | Evropské centrální banky | Státy eurozóny | Ministr vnitra | Galapagos | Loterijní společnosti | Mimořádné daně | Ruská centrální banka | Pozitivní signál | Novo | Zasedání ČNB | Veřejné finance | Schodek státního rozpočtu | Ministerstvo průmyslu a obchodu | Ruské invaze na Ukrajinu | Oživení ekonomiky | Trh práce | EUR/RON | Americký akciový trh | Evropská komise | Skupina Creditas | Rozpočtová pravidla | Czech Media Invest | Investice | Nikola | Potenciál | Chování | Brent | Akvizice | Macquarie Asset Management (MAM) | Dění na světových burzách | Hluboká recese | Škoda Auto | ADP report | Ifo | Úspěšnost strategie | Invaze na Ukrajinu | Blackstone | Prognózy | ČNB Jiří Rusnok | Intervence | Výkon ekonomiky | E.ON | Vývoz ruské ropy | Ministr dopravy | Raiffeisenbank | Baterie do elektromobilů | Průměrný výnos | Návrh zákona | Nákupy aktiv | Creditas | Zvýšení minimální mzdy | Moody's Investors Service | Vývoj mezd | Uvolňování měnové politiky | Obchodní seance | Český statistický úřad | Impuls | Akciové společnosti | Accor | EUR/USD | Bruno Le Maire | Oživení čínské ekonomiky | Morgan Stanley | Von der Leyenová | Mediální společnost | Goldman Sachs | Výhled ekonomiky | Strach | Český průmysl | PMI z Německa | ČNB úrokové sazby | Penzijní fondy | Wolters Kluwer | Price Action | Rekordní deficit | Úrokové sazby centrálních bank | Tuzemské hospodářství | Automotodrom Brno | Aktuální vývoj | Hospodářské noviny (HN) | Společnost E.ON | Kabinet | Vydavatelství Editis | Průměrné mzdy | Výnos | Maloobchodní tržby | Delta | Americké ekonomiky | Dlužník | Prodeje aut | Silky | Šéf Fedu | Slabá poptávka | Růst sazeb | Index DOW | Středoevropský region | Exchange | Patria Online | O2 Czech Republic | Splátky dluhů | Plán vlády | Státní dluh | Vyšší úrokové sazby | Ruský prezident | Směřování měnové politiky | Americký dolar dnes | Skupina EPH | Platební neschopnosti | Nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti | Russia Calling | Kč/USD | Wienerberger | GP Alliance | Philip Morris International | Spotřebitelské inflace | Středoevropské měny | Odhad HDP | Casino | Svaz průmyslu | Uber Technologies | ÚOHS | InterContinental | Znehodnocení | Nexen | Kontrakce | Nasdaq Composite | Total | Peníze | Maďarsko | Portfolio | Zpracovatelský sektor | Ukazatel | Nejbohatší | Bankovní rady ČNB | Koaliční partneři | O2 | Francie | CISCO | FedEx | Společnost Kofola | Pozitivní zprávy | Vývoj státního rozpočtu | Federální dluh | Hlavní centrální banky | Prognóza | České předsednictví | Výsledek inflace | Czechoslovak Group (CSG) | Tuzemská ekonomika | Investiční strategie | Nová makroekonomická prognóza | Medvědí signál | Výsledek hospodaření | Finanční instituce | Ukrajinský premiér Denys Šmyhal | Bankovní rada ČNB | Ekonom ING | Data z tuzemské ekonomiky | ZEW index | Společnost NJJ | Dolar dnes | Valná hromada | Pozornost investorů | Nízké úrokové sazby | Burzy | USD/EUR | Ceny elektřiny | Nastavení úrokových sazeb | Zkapalněný zemní plyn (LNG) | Moderna | Anglie | Hello Bank | Broker | Indikátory v eurozóně | Makroekonom | Posílení koruny | Metalurgie | Česká pošta | Průzkum | Export | Účinné vakcíny | Koncentrace | Status bezpečné měny | Macquarie | ING Jakub Seidler | APA | Výstavba gigafactory | Komárek | Majitel | Gilead | Výroční zprávy | Vládní opatření | Energetická společnost | Šok | InterGen | Zpřísňování měnové politiky | MPO | West Texas Intermediate (WTI) | Vysoký přebytek | ProSiebenSat.1 | Zpráva | Zavedení eura | Společnost Emirates | Unie | Fialova vláda | Ekonomická aktivita | Kofola | Noviny | Měnový fond | Události roku | Ahold Delhaize | Covidové programy | Emirates | Tovární objednávky | Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) | PPF Telecom Group | Fitch Ratings | Synot Invest | Prémie | P.A. | Kapitálový trh | Náhrady mezd | Oživení trhu | Breakout strategie | Zvýšení sazeb | Vládní výdaje | Vyšší náklady | Investovat | Hrubý domácí produkt (HDP) | Nervozita | Vrcholní představitelé Číny | RWE | Caterpillar | Koruna | Nomura | Týdenní shrnutí | Výrobní ceny | Marek Mora | Světová finanční krize | Tržní reakce | Technologický holding | Reakce centrální banky | Bydlení | EUR/CZK | Zájem investorů | Konec roku | Intercontinental Exchange | Euforie | E15 | Liz Truss | Investoři | Disney | Petr Pavel | Nejistoty | Nejnovější výsledky | Investiční | Výsledky společnosti | Evropská měna | Reálné mzdy | Média | Asociace | Saldo hospodaření | Jádrový index | Zisk | Budoucnost | SZIF | Plyn | Inflace v lednu | Údaje o průmyslové výrobě | Makroekonomická prognóza | Ruské ropy | Bank of England | Automobilka Toyota | Tržní ceny | Hospodaření státu | Daniel Křetínský | AT&T | Zápis z posledního zasedání | Česká měna | Macquarie Asset Management | BP | Kurz české měny | Nižší poptávka | KDU-ČSL | Čínské hospodářství | Kč/EUR | České koruny | Společnost Tameh Czech | Data z amerického trhu práce | Doporučení | Výnosové křivky | Baterie do elektroaut | Propad | Zasedání Evropské centrální banky | Demokraté | Německý DAX | Den D | Patria | Americká společnost | Letiště Václava Havla | Uber | UnitedHealth Group | Chřipka | Úrok | Evropské ekonomiky | Alena Schillerová | Beyond Meat | Agentura Reuters | Obchodní ředitel | Evropské akcie | Agrofert | Emma Capital | Bohatý | Nvidia Corp | Vítězství Joe Bidena | Tržní kapitalizace | Nejistota | Jan Kubíček | Akcionáři | Výhled ratingu | Automobilka Škoda | S&P | Skupina PPF | Meziroční porovnání | Rozhodnutí soudu | Obchodování | Růst sazeb ČNB | Zvýšení daní | Legislativa | Americká centrální banka | Rekordní růst | Statistický úřad | ex | Borgis | Financial Times (FT) | MWh | Měnověpolitické operace | Dokončení transakce | Thyssenkrupp | Růst výnosů | ZEW | JDE | Zahraniční investoři | České firmy | Covid | Eurostat | Prezident | Finanční krize | Salutem | Investiční aktivita | Tovární objednávky v USA | Růst inflace | Petr Fiala | Počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti | Cílování inflace | Obchodování na pražské burze | Apple | Energetická skupina | PwC | Praha | Hypotéza | Berkshire Hathaway | Piráti | Tržní úrokové sazby | Petr Novotný | 3M | Nejdůležitější události | Cíl růstu HDP | Opatření | Dnešní data | České dráhy | Odhad inflace | Firmy | Inflace v roce 2023 | RWE Gas | Kevin Tran Nguyen | Zadlužování | Ztráty | Podíl nezaměstnaných | Makroekonomické ukazatele | Dnešní aukce | Ministerstvo životního prostředí | FXstreet.cz | Penta Real Estate | Nástroj | Reálné spotřeby domácností | Výsledky | HUF | Ekonomické oživení | Dnes ČNB | Další růst | Inflační tlaky | Minulá výkonnost | Maloobchodní prodeje | Bank of America | TIM | Zvyšování daní | Polský zlotý | Proinflační riziko | Eli Lilly | Barrick Gold | Státní dluh ČR | Zhoršení ratingu | OPEC+ | Pandemie nemoci COVID-19 | Tisknutí peněz | Celková investice | Objem | Pojišťovna EGAP | Druhá kovidová vlna | Škoda Transportation | Počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti | Podnikatelská nálada | Státní rozpočet | Klíčové suroviny | Demokraté a Republikáni | Průmyslová výroba | Důchod | Pfizer | AFP | Blízký východ | Pandemie nemoci | Škoda Group | Zadlužení | Cena plynu | Globální dění | Deficit | EDF | Polsko | Ratingová agentura | ING | Reakce trhu | Česká republika | CME | NJJ Presse | Lukáš Kovanda | Aktuální hodnoty měny | Přijetí | Evropa | Úspory | Česká spořitelna | Jackson Hole | HUF/EUR | Burze | USD/PLN | OPEC | Ukrajina | Jednání FOMC | Rezervy na ochranu úvěrového trhu | Johnson & Johnson | Národní rozpočtová rada | Maspex | Bezpečné útočiště | Deficit rozpočtu | Dnešní makroekonomické ukazatele | Cenný papír | Maloobchod | Earnings | Prohloubení schodku | Sazba proticyklické kapitálové rezervy | Podnikatelé | Mero | CVVM | Borealis | Polský PMI | Ozdravení českých veřejných financí | ProCent | Akcie Komerční banky | CME Group | Spravedlivé důchody | Instituce | Restriktivní opatření | Bank of Japan | USD/CZK | Podnikatelská důvěra | Jan Dvořák | LNG | Vedení ČEZ | Czech Fund | Dopad pandemie | Kongres | Výdělky | Moody's | Divize | Pozitivní vliv | Negativní dopad | Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) | Menšinový podíl | DAX | Inflace zpomaluje | Trh | Dividendy ČEZ | Komise | List Financial Times | CL | Války na Ukrajině | Energetická skupina ČEZ | Erste Bank | Výkyvy | Zoetis Inc | Ptačí chřipka | Fed | Zahraniční obchod | Dnešní zasedání Fedu | Lídři EU | Korekce | Sazby daně | Hnutí ANO | Vývoj ekonomiky | Výplaty dividendy | Kurz forintu | Pražské burzy | Česká bankovní asociace | Zveřejnění výsledků | Výběry | Prezident Emmanuel Macron | Ladoga | e& | Investiční skupina Penta | Stock | ANO | Obchodní systém | Americký trh | Rating | Dezinflace | Společnost XTB | Americký ADP report | Ebury | SNB | Microsoft | Sellier & Bellot | Svaz průmyslu a dopravy ČR | Data z USA | Tomáš Kudla | SBUX | Spotřebitelská inflace | Sell | Konsensus | Michal Valentík | SEV.EN GLOBAL INVESTMENTS | Bankovní rada České národní banky | Cena benzínu | PMI ve výrobě | Vláda ČR | Celkový výsledek | Národní ekonomická rada vlády | Drahé energie | JPMorgan Chase & Co. | Důvěra | Pravděpodobnost | Markets | Rizikovější aktiva | Představenstvo | Pokles úrokových sazeb | Agentura AP | Výpadky | TŽ | Podpůrná opatření | AA | Invest | Nová prognóza Ministerstva financí | Nejvyšší deficit | Gazprom | Centrální banka | Andrew Bailey | Životní prostředí | Změny klimatu | LYNX | Zastavení dodávek ruského plynu | Vývoj rumunské bilance běžného účtu | GfK | Antivirus | Čistý zisk | Jádrová inflace | Rumunsko | Vysoké inflace | Nárůst výdajů | Centrum | Rizika | Český kapitálový trh | Společnosti | Obchodovat | Tuzemské státní dluhopisy | Společnost Automotodrom | Quant | Opatření vlády | Nárůst objemů | Averze vůči riziku | Merck | Američtí demokraté | Klid | Guvernér | Dividenda ČEZ | Hlubší deficit | ČNB Aleš Michl | Škoda | CZK | Reuters | Unilever | Helicopter money | Rumunský lei | Meziroční růst spotřebitelských cen | Chevron | Výrobní aktivita | Souhrnný index | Trinity Bank Lukáš Kovanda | Předseda | Bankovní sektor | Bohuslav Čížek | Utahování měnové politiky | Deficit veřejných financí | Singapurský dolar | Rok 2024 | Ropa | Fond kvalifikovaných investorů | Evropská unie | Boeing | SAZKAmobil | PINS | Ekonomiky | Rychlý růst | Empresa Media | Poskytování hypoték | Libra | Koronavirová krize | Energetický a průmyslový holding | Odhad letošního růstu | TOP 09 | Centrální banky | Rekordní hodnoty | Objem aktiv | Inflace v květnu | Řetězec Casino | Nová data | Tedros Adhanom | Tripadvisor | NATO | Financovat | Tedros Adhanom Ghebreyesus | Počet lidí bez práce | Prodeje domů | Ztráta | Úřad pro regulaci finančního trhu | Dividenda | Hodnoty měny | Úroky | Japonská banka Nomura | PPF Telecom | Cena | Gergely Gulyás | Silná koruna | Předstihové ukazatele | ERÚ | ASML Holding NV | Zápis z posledního zasedání Fedu | Skupiny PPF | EBay | Čínská ekonomika | Ceny | Technologie | Energetická krize | Finální odhad | ČNB | Cigna | Celkový deficit | Jiří Rusnok | Agentura Bloomberg | Vydávání dluhopisů | Ranní zpráva | Pokles | Plán obnovy | Caixin | Czech Media Invest (CMI) | Rating AAA | Biogen | Historická data | Vývoj měnového páru EUR/RON | Centrální banka Nového Zélandu | Finance Group | Dividendový výnos | GOOGL | Poplatek | Jaderné elektrárny | Zemědělci | Podnikání | Restrikce | Index ISM | Carlyle | Invaze | Americká ekonomika | HDP | NVDA | Čepro | COVID-19 | Guvernér ČNB | Problémy | Hike ECB | Index cen | Výše úrokových sazeb | Čínská vláda | Index PX | Pracovní síly | Daně | Lídři | Malina | Sport | České HDP | Zprávy z trhů | Český stát | Růst výroby | Momentum | Daně z příjmů | Konsorcium | Prezident Vladimir Putin | Zisky | Facebook | BNP Paribas | Historické rekordy | I-Trader | Čínská měna | Předstihové indikátory v eurozóně | Miliardy eur | Raiffeisenbank a.s. | Snížení spotřební daně | Cisco Systems | Ustupující inflace | Koronavirová situace | Starbucks | Toyota | Ratingové agentury | Očekávání do budoucna | Vládní koaliční partneři | Organizace zemí vyvážejících ropu | Euro | Rizikové averze | Atraktivní nemovitosti | Trinity Bank | Rozpočtový deficit Francie | Breakout | F-35 | Růst cen | Rozpočtová pravidla EU | Asset management | Akcie Nikola | Daň z mimořádných zisků | Nadějné zprávy | Repo sazby | Výrobce pálených cihel | Financování | Gigafactory | Debata | ČSÚ | Vojtěch Benda | Investiční výdaje | Ursula von der Leyenová | PRAŽSKÁ PLYNÁRENSKÁ | TASS | Republikáni | Czechoslovak Group | Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) | Erste | ROCE | Octavia Popescuová | Vysoké příjmy | Měny regionu | Line | Zastavení dodávek | EGAP | FT | Rada ČNB | Dolarové sazby | Malé podniky | Akciový trh v USA | Nouzový stav | Rumunské úrokové sazby | Colt CZ Group | Hospodářský růst | Posílení eura | Odhodlání | HAS | Inflace v Maďarsku | WTI | LVMH | Bod | Miliardy korun | Redukce | Shares | Měnová politika ČNB | Pivovary CZ | Reserve Bank of Australia | Saúdská Arábie | Ziskovost | EdF | Dopad krize | Bankéři | Cena ropy | Nižší výdaje | Fnac Darty | Marže | Využití kapacit | Domácí měna | Německá ekonomika | Cenový vývoj | CETIN | Bezpečné měny | Alphabet | Emmanuel Macron | Delta Airlines | Signály | Infineon | Martin Gürtler | Rafinérie | Statistiky | Pivovary | Světová ekonomika | Vývoji vakcín | SAP | Ben Bernanke | Propad HDP | Technologický Nasdaq | Kurz | Rudolf Špoták | Pokles výnosů | Rekordní schodek rozpočtu | PPF Jiří Šmejc | Investiční fond | Jan Procházka | Krize v eurozóně | Finanční situace | Konsensus trhu | Greensill | Proinflační | Devizy | Inflace cen | Holding Czechoslovak Group | AUD | Huť Liberty Ostrava | Těžba lithia | Globální finanční krize | Renáta Kellnerová s rodinou | DIESEL | České veřejné zadlužení | Predikce | Tomáš Raputa | Prima | Úřad práce | Citigroup | Uhlí | Hospodářství | Oslabení | Riziková aktiva | Česká průmyslová výroba | Trh Prime | Intermediate | Představitelé Číny | Český statistický úřad (ČSÚ) | Hodnota indexu | Cenové stability | Municipality | Zasedání ECB | Portfolia | Fresenius Medical | NN Group | Koronavirové krize | Nástroje měnové politiky | Vývoz | Týdenní zpráva | Recese | Index strachu | Rafinérie v Litvínově | Vyjádření představitelů | Mzdový růst | ASML | Záloha | Švýcarský frank | Capital Partners | CZK/EUR | Index Dow Jones | Baterie | Hospodářské noviny | Největší propad | Výrobní index | Tesla Motors | Počet nových žádostí o podporu | Investiční nemovitosti | František Táborský | Frank | Ministři | Kapitálové výdaje | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Ministr práce a sociálních věcí | Cap | Dana Drábová | Pivovary CZ Group | Dow Jones | Dieselgate | Statistika z amerického trhu práce | Ceny energií | Dávky v nezaměstnanosti | Ceny potravin | Lenka Kalivodová | Trading | Meziroční míra inflace | Měnový kurz | Základní sazby | Regeneron Pharmaceuticals | Analytik Komerční banky | Zoetis | Soud | Společnost ČEZ | Booking | Riziko do budoucna | Agentura Fitch | PMI indexy | Prodeje ropy | Mince | Investiční stratég | Světové ekonomiky | Channel | Trend | Střadatelé | Pokles sazeb | Adidas | Dow Jones Industrial | Sankce | Seznam.cz | Míra inflace | Windfall tax | Ekonomické teorie | Energetika | Manufacturing | Spotřebitelská důvěra | MMF | Nařízení | Prezident Petr Pavel | Komerční banka | Indexy | Zvyšování sazeb | Hospodářské krize | Návrh dividendy | Dnešní ekonomický kalendář | Zpřísnění měnové politiky | Mezinárodní měnový fond | Gold | Akciová společnost | Česká národní banka (ČNB) | Průmysl | SWDA | Objem zakázek | Tempo růstu | Podnikatel | Snížení daně | Výrobní závody | Aplikace TikTok | Akciový trh | Ministerstvo dopravy | Pohonné hmoty | Navýšení důchodů | Biliony | Úrokové sazby | Akciové trhy | Kolínská automobilka | UnitedHealth | Varování | Hospodářské soutěže | Počty nových žádostí o podporu | Spojení | Ministr zdravotnictví | WHO | Bankovní rada | KBC | Pojišťovna | Macron | Zasedání České národní banky | ČT Jan Souček | Míra nejistoty | Intesa Sanpaolo | První odhad | Pražský městský soud | Aktiva | Pokles inflace | Časopis Forbes | Růst zaměstnanosti | GEVORKYAN | České měny | Věřitelé Arca Investments | Nezaměstnanost v Německu | Ministr zemědělství | Business | Americké firmy | Vladimír Pikora | Komise v přenesené pravomoci (EU) | Hlavní trh | Indikátory | Ceny výrobců v eurozóně | Sev.en Global | Akcie herních vývojářů | Nová auta | Pokles cen | Základní úrok | TikTok | Veřejný dluh | Comfort Finance Group | Řešení energetické krize | Žádosti o podporu v nezaměstnanosti v USA | ČBA | Řízení výnosové křivky | Nový týden | Fiskální politiky | Peníze z EU | Zdravotnictví | Akcie Tesly | Ministryně financí | Trhy dnes | Snížení cen | Sklizeň obilovin | Empire State Index | České státní dluhopisy | Bilance | Trinity | Obchodní přebytek | Stratég | Prodeje automobilů | Podnikatelská nálada v Německu | Majetek | Ekonomika eurozóny | Týdenní zpráva z FOREX trhu | Řetězce | Zhoršení pandemie | Bývalý ministr financí | Růst úrokových sazeb | Politika | Česká národní banka | Duke Energy Corp | Zvyšování úrokových sazeb | PLN | Kapitalizace | Míra nezaměstnanosti | Burzovní cena | Komunikace | Ceny průmyslových výrobců | Breakout strategie Ondřeje Hartmana | MAM | Novinky.cz | Deutsche Telekom | Poplatky | Nike | Kompenzace | Forint | Koronavirus | Karel Komárek | Rating České republiky | Německý průmysl | PLN/EUR | Další vývoj | Dnes zveřejněná data | Real Estate | Členové bankovní rady | Setkání zemí OPEC | Kovidová vlna | Garanční systém finančního trhu | Vypuknutí pandemie | 1D | Podíl Daniela Křetínského | Energetický a průmyslový holding (EPH) | Nálada | Investor | Nákupy | Měnové politiky | Výrazná inflace | Huť Liberty | Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost | Koncern Volkswagen | Ekonomika | Vasky | Prognóza Ministerstva financí | Výrobní index PMI | Proticyklické kapitálové rezervy | Zhodnocení | Pracovní den | Jerome Powell | Evropské akciové trhy | Výhled | PPF Renáta Kellnerová | Timeframe | Zerohedge | Auta | Komerční banky | Průměrná nominální mzda | Rozpočet Norska | Americký trh práce | Colt CZ Group SE | Biliony USD | Pracovní trh | Indexy nákupních manažerů | Energetické společnosti | Propouštění | Ceny dováženého zboží | Zaměstnanci | Meopta | Jaromír Gec | Turów | Politika Fedu | Finanční trhy | Vývoj rumunské meziroční inflace | Cyrrus | Expanze | Jiří Šmejc | Insider | Největší ekonomika | Růst cen energií | Fondy | Walt Disney | Comfort Finance | OSVČ | ČEZ | AAPL | Cenové hladiny | Austrálie | Německé ekonomiky | Financial Times | Firma Wienerberger | Obavy investorů | Český státní rozpočet | Investiční doporučení | Místní rozvoj | ProSieben | MSFT | Krize | Euro včera | Synot | CMI | Společnost GEVORKYAN | Informace z trhu | Pokles poptávky | Zkrachovalé společnosti | Rekordní schodek | CEO | Index strachu VIX | Dna | Vratislav Zámiš | Základní úrokové sazby | Kvantitativní uvolňování | Nezaměstnanost | Trhy | Akciové trhy v USA | Výplata | Ukazatele | ODS | Sekyra Group | Ředitelka | Úroková sazba | Generální ředitel | HN | Devizové rezervy | České vlády | Burza | Ekonomický kalendář | Poradenství | Investiční skupiny | Rozvoj | RBA | Šance | Spotřeba domácností | Transakce | Marian Jurečka | Měny | Premiér Fiala | Volby | Snížení úrokových sazeb | Přístup k měnové politice | Krajský soud | Energetický regulační úřad | Hello bank! | Zaměstnanost | Regulační úřady | Energie | Rozjednané prodeje domů | Rusko volá | Michal Brožka | Nezaměstnanosti v Německu | Fed dnes | UNA | Dividendy | Měna | Jasný signál | Finanční sektor | Daňové příjmy | Rada ČTK | Sazby | Silný pokles | Historie | Renáta Kellnerová | CV90 | Konsolidace | Thomson Reuters | USD | Státní fond | Miliardy dolarů | Finanční trh | Potravinářská společnost | Nová vláda | Eni | Nové prognózy | Patria.cz | Výběr daní | Sberbank | Ruský prezident Vladimir Putin | ABN Amro | EIA | Sberbank CZ | Přeshraniční obchod | Člen bankovní rady | Partneři | Rusko | Ondřej Hartman | Ceny výrobců | Ekonomické aktivity | Snižování daní | Fixní kurz | Poradce | Vicepremiér | Reálné úrokové sazby | Meera Chandanová | Signál | Zdražování | S/R zóny | Ekologové | Afrika | Většinový podíl | Pozemky | Předstihové indikátory | Development | EPS | Zvyšování těžby | ADP | Přijetí eura | Kupní síla | Ropy | Liberty Ostrava (LO) | Úspěšné obchodování | Nové žádosti o podporu | Společnost S&P Global | Singapur | Investování | SICAV | Bankrot | Forex trader | Druhá vlna pandemie | Očekávané Earnings | Výdaje | Guvernér české národní banky | Evropská komise (EK) | Koruna posílila | Ekonomický dopad | Důchodový systém | Rafinerie | Společnost | Rezervní měny | CBC | Důchody | Sázky | Ministr hospodářství | Forbes | Akcez | Colt | Snižování počtu zaměstnanců | Autoprůmysl | Ukončení války | BMW | Mark Carney | BNP Paribas Personal Finance | Evropský průmysl | Výkon německé ekonomiky | Rozšíření | Žádosti o podporu v nezaměstnanosti | Daně z příjmů právnických osob | United Technologies | Tisková konference | Eura | Koruna posiluje | Inflační cíl | Nizozemsko | Organizace | Banky | Obilí | Our Media | Celkové příjmy | Toyota Motor Manufacturing Czech Republic | VIX | Stock Exchange | Růst | Michelin | Polská centrální banka | Pojišťovací společnosti | Příjmy | Průmyslová produkce v eurozóně | Hospodářské výsledky | ČTK | Jan Souček | Zajištění | Objem prostředků | Fortinet | Automobilka Škoda Auto | Schodek veřejných financí | Propad cen ropy | Index | Šíření koronaviru | Rychlý růst cen | Merck KGaA | Lockdown | Wirecard | MiFID II | Eva Zamrazilová | Bohatství | Akciové trhy v Asii | Průmyslová produkce | Obchodní vztahy | Úročení | Meziroční růst | Vista Outdoor | Cenové stropy | Farmaceutická společnost | Konsolidační balíček | Arca | Nová sazba | ISM index | Panika | Měnový pár | Měnové podmínky | Očekávaný růst | Makroekonomické predikce | Tuzemské automobilky | Dovoz | Daňové změny | Bankovní asociace | Spekulovat | Nominální dluh | Hlavní ekonom | Finanční úřad | Nesoulad | Setkání zemí OPEC+ | Komentátor | Posílení | Halliburton | Ekonomický růst | Na burze | Dluhopis | Posilování koruny | General Plastic | Zemědělský svaz ČR | Viceguvernéři | KKCG | Prodej státních dluhopisů | Světové hospodářské krize | Duke Energy | RDSA | Očkování | Inflace v České republice | Člen bankovní rady České národní banky | Vysoké úrokové sazby | Cenové tlaky | Sociální demokraté | Pracovní místa | Zájem zahraničních investorů | David Vagenknecht | Přímé intervence | Obrovský potenciál | Přebytek rozpočtu | Akciové indexy | Americké tovární objednávky | Podpůrné programy | Konopí | ČNB Petra Krmelová | Zemědělský svaz | Analytička | Více peněz | ČSOB | Americký index | Pivovar | NFP report | NFP | Skupina KKCG | Politická situace | Uhelné elektrárny | Reformní plán | Německé maloobchodní tržby | České hospodářství | Západní sankce | Finanční výsledky společnosti | NKÚ | Španělsko | Globální ekonomiky | Průmyslové objednávky | Ministr práce | Arca Investments | FB | Schválená dividenda | Kapitálové rezervy | EUR/PLN | Rozpočtová politika | Zasedání Mezinárodního měnového fondu | Airbus | Prodej | Inflace | Colt CZ | Boj s inflací | Vývoj měnového páru | Objem intervencí | Americké centrální banky | METROSTAV | Viceguvernérka | Zasedání Fedu | Ekonomický vývoj | Program Antivirus | Slavomír Pavlíček | Fiskální rok | Bloomberg | S&P Global | Vývoj měnového páru EUR/CZK | Ekonomické dopady | Vládní balíček | Nabídka | Výdaje norské vlády | Hlavní ekonom ING | EPH | Prognózy ČNB | Pomoc ekonomice | Janet Yellenová | Společnost Czech Media Invest | Depozitní sazby | Ceny ropy | JOLTS | Automobilka | Nová prognóza | Management | Ratingové hodnocení | Ajay Banga | Zprávy | Dolary | Vyšší mzdy | Spojené státy | Výrazný pokles | Ekonomická teorie | Investiční skupina KKCG | Meziroční inflace v eurozóně | Investor Jan Čermák | Silný růst | Broker Trust | Úvěrování | Kodiaq | Regulační úřad | Vyhlídky | Finanční výsledky | CZ | Měny vyspělých zemí | Předpověď | Míra | West Texas Intermediate | EURCZK | Dopady koronaviru | Pokračující pokles | Údaje | STV | Technická recese | HDP eurozóny | Spotřební daně | Výkonnost | Odhady trhu | Pandemie koronaviru | Zpřesněný odhad | Ministr dopravy Kupka | Monopoly | Američané | American Airlines | Zdroje energie | Míra zadlužení | Mzda | Český index nákupních manažerů | Pardubický pivovar | Pokles HDP | Vysoké ceny energií | Epidemické situace | Shell | Česká vláda | Sázka | Index cen průmyslových výrobců | Trigger | Snižování sazeb | Příjmy z prodeje ropy | Propad exportu | Zvýšení mezd | Státní svátek | Oslabení měny | Exxon Mobil | NET4GAS | Asie | Tisková konference ČNB | Přehled | Chuck Schumer | Index S&P 500 | Průzkumy | CVC Capital | Hospodaření státního rozpočtu | Intervence ČNB | Automobilky | Nejlepší akcie | Britské libry | Toyota Motor | Obchodování s akciemi | Tempo růstu spotřebitelských cen | Zhoršení nálady | Booking Holdings | Kurz koruny k euru | Obnovitelné zdroje energie | Hrubý domácí produkt | Pojišťovny | Distribuce | Graf | Ropa Brent | Short | Odvětví | Společnost Automotodrom Brno | Rady expertů | Česká bankovní asociace (ČBA) | Česká koruna | Eurodolar | Hospodaření | Nakupovat státní dluhopisy | Proinflační faktory | Zveřejněná data | Futures | Stavebnictví | Inflace v eurozóně | Křetínský | Ústup inflace | Nemovitosti | Dopady války na Ukrajině | Měsíční data | Hello bank | Ekonomická situace | CVC | Zdeněk Nekula | Indikace | OECD | ČR | Data z americké ekonomiky | Obchody | Apache | Obnovitelné zdroje | Ekonomická důvěra | CEPS | Míra nezaměstnanosti v Německu | Běžný účet | Aukce | Pokles české ekonomiky | Oslabení koruny | Spot | Výrobce munice | Náhoda | Americká data | Mimořádná daň | ABB | Rozpočtový deficit | Volby v USA | Zvýšení úrokových sazeb | Time-Frame | Wells Fargo | Solidní růst | Přehled o dění na světových burzách | Zahraniční forex | Prezident SB | Strategie Ondřeje Hartmana | Země EU | Pozornost | Skupina Colt CZ Group SE | Finanční sektor v ČR | Švýcarská ekonomika | Medián | Automobilový průmysl | Premiér Petr Fiala | Krajský soud v Ostravě | Česká firma | Index CPI | Indikátory sentimentu | Veřejný sektor | Index nákupních manažerů (PMI) | Aleš Michl | S&P 500 | Ekonomický a strategický výzkum | Prognóza ČNB | Růst spotřebitelských cen | Ministři financí | Působení fiskální politiky | Broker Consulting | Petra Krmelová | Skupina ČEZ | Tendr | Pravidla EU | ADP report zaměstnanosti | MT4 | Společnost Czech Media Invest (CMI) | Tameh Czech | Latinská Amerika | Marek Španěl | Jan Čermák | Světová banka | Sada dat | Finance | Exxon | ECB | Německá vláda | Zemní plyn | Ministr průmyslu a obchodu | Německo | Japonsko | Euro vůči americkému dolaru | Zvýšení deficitu státního rozpočtu | Vlny koronaviru | Kellnerová | Maďarský forint | Úřad pro ochranu hospodářské soutěže | Visa | Twitter | Lex Babiš | Nejnovější údaje | Zasedání americké centrální banky | Portugalsko | Packeta | ConocoPhillips | MJ | Editis | Jozef Síkela | Konjunkturální průzkum | Vstupní S/R zóny | Walmart | Hlavní akciové indexy | Makroekonomický kalendář | Rozhodnutí ČNB | Směřování | JPMorgan Chase & Co | Mattoni | Arbitráž | Vodafone | Devizové trhy | Vyšší riziko | Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) | Energetická společnost ČEZ | Grafy | Sdružení automobilového průmyslu | EUR/HUF | NÚKIB | Proinflační faktor | Rozpočet | Ruský plyn | Japonská centrální banka | Daně z neočekávaných zisků | Vice | Snížení schodku | Rozpočet Saúdské Arábie | Mezinárodní investoři | Základní úroková sazba | Insolvenční návrh | Úvěrové podmínky | BNP | Kurz koruny | Vivendi | ProSiebenSat.1 Media SE | Státní dluhopisy | XTB | Elektromobily | Majitel firmy | Šíření koronavirové nákazy | Energetická krize v EU | Prezident Pavel | Emerging markets | Nexen Tire u Žatce | Analytici | Index nákupních manažerů | Bilance běžného účtu | Právo | Snižování úrokových sazeb | Dostupná data | Dobré zprávy | Růst české ekonomiky | Domácnosti | Nové peníze | Výrobci aut | USA | Ministerstvo financí České republiky | Přehled o dění | Vývoj rumunské úrokové sazby | Royal Dutch Shell | Americký dolar | Situace | Důvěra v eurozóně | Vysoká inflace | Prime | Telecom | Evropská centrální banka | Splácení dluhu | Médea | Výhled české ekonomiky | Jednání ECB | Nové zakázky | Počet žádostí o podporu | Platební bilance | Tržby | Vládní koalice | Největší kontrakt | Snížení sazeb | Koruna dnes | Fond | Závislost | Instinkt | Automobilka Toyota Motor | Tomáš Nidetzký | Spotřebitelská důvěra v eurozóně | Marketingová komunikace | Růst mezd | Finanční systém | Řetězec | Kofola ČeskoSlovensko | TWTR | Šmejc | Závazek | Silnější euro | Otevírání ekonomiky | Intervenovat na devizovém trhu | Zlínská obuvnická firma Vasky | Americká centrální banka (Fed) | PX Pražské burzy | Finanční prostředky | Eurozóna | Česká ekonomika | FXstreet | Partners | Vývoj inflace | Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby | Slabší euro | Infineon Technologies | FOREX | Indikátor | HICP | Conference Board | Měnověpolitické zasedání | Inflační očekávání | Vládní politika | Odpor | Zboží dlouhodobé spotřeby | Ranní okénko | Ekonomiky eurozóny | Temelín | Měnová politika | Analytik | Konsenzus | Freeport-McMoRan | Splatnost | Trh práce v USA | DSTI | Dluhopisy | Množství peněz | Odvody | Toyota Motor Manufacturing | Americká ministryně financí | Americká centrální banka dnes | Intervenovat | ISM | Americký index S&P 500 | Sazby beze změny | Moskva | Akcie Nikola Motor | Analytika | Index inflace | Premiér Denys Šmyhal | Pšenice | Dluhová krize | Poptávka | Trader | Rozpočtový schodek | GasNet | Fitch | Co bude | Pražský PX | Čína | Největší ekonomika eurozóny | Očekávání trhu | Růst HDP | Shell Plc | Pozice | Firma | Podíl obnovitelných zdrojů | Reporty | Pohyb koruny | Politici | Vysoká rizika | Stavební výroba | Počasí | Spotřebitelské ceny | Riziko | Skupina Colt CZ Group | Medvědi | RBI | Liberty Ostrava | Prohloubení deficitu | Poslanecká sněmovna | Novo Nordisk A/S | Míra inflace v Maďarsku | Akcie bank | Microsoft Corp | Novo Nordisk | Burzovní cena plynu | Daně z mimořádných zisků | Fiskální politika | Ruská ekonomika | Ministerstvo financí | Rozhodnutí bankovní rady | Deutsche Bank | Podnik | Nastavení měnové politiky | Index PMI | Státní kasa | Kroky ČNB | Globální trhy | Naše prognóza | Výdaje státního rozpočtu | MetLife | JP Morgan | Janet Yellen | Kupón | Zlato | Průmysl a zahraniční obchod | MIFID | Turistický ruch | Ekonomové | JPMorgan Chase | Obchodní bilance | Turistické sezóny | Kommersant | Skupina Colt CZ | NJJ | Spekulace | Ekonomie | Hospodaření vlády | Danuše Nerudová | Dopad covid-19 | Verizon Communications | Dolar | Akcie ČEZ | Vrcholní představitelé | Český rozpočet | Pandemie | Vládní konsolidační balíček | ANZ | JPMorgan | Výprodej | Konfederace | Mzdová dynamika | Průměrná cena | PPF | Tomáš Holub | FED sazby | Zahraniční akcie | Zemní plyn (LNG) | Souhrnný čistý zisk | Nejvyšší kontrolní úřad | Zdanění | Růst ekonomiky | Tisknout peníze | Průmyslníci | Televizní studio | Plánované obchody | Správa železnic | Banka Nomura | EU | Salutem Fund | Státní dluh České republiky | Větrná energetika | Novinky | Ford Motor | Rostoucí mzdy | Vysoké ceny | Nastavení sazeb | AMZN | Společná evropská měna | Schodek | Oslabování koruny | Paroplynové elektrárny | Trhy v USA | Akciové futures | Úsilí | Monetární politika | Nominální mzda | Ekonom | CSG | Zrušení superhrubé mzdy | Polská měna | Optimismus | Rozhodování | Poptávka investorů | ASEAN | Procter & Gamble | Správa | Úspěch | SYNTHESIA | Slovensko | Výnosy státních dluhopisů | Schodek rozpočtu | Předkrizové úrovně | Dopady pandemie | Zpomalení růstu | Obchod | Zkapalněný zemní plyn | MasterCard | Středoevropské měny dnes | Lufthansa | Věřitelé Arca | Christine Lagarde | Banka | Volkswagen | Miliardy | Sev.en | Holding Agrofert | Plynárenské společnosti | Cíle | Výrobní inflace | Prodeje existujících domů | Kurz koruny vůči euru | AXA | Veřejné zadlužení | Peníze navíc | Zásobníky | Ředitel skupiny PPF | Základní sazba | Bezpečnost | Druhá vlna | Výnosy | Nikola Motor | Komodity | Průměrování | Vyšší inflace | Americký ISM | Ticker | Dodávky energií | 3М | Seat | Zpracovatelský průmysl | Index spotřebitelských cen | Zlotý | Práce | Šéfka Fedu | Síkela | Počet nezaměstnaných v Německu | Svaz průmyslu a dopravy | Penta | American Express | Ukrajinský premiér | Dubnová inflace | TradingEconomics | Obchodní nastavení | Globální finanční trhy | Zasedání centrální banky | Zasedání bankovní rady | Aktuální situace | Sporting Products | Vlastnictví | Energetické krize | Šíření nákazy | Státní veterinární správa | Objednávky | Zbyněk Stanjura | PPI index | Zadluženost | Akcie v roce 2020 | Kurz EUR | Devizové rezervy ČNB | Nálada na finančních trzích | Další pokles | Investiční skupina | Žádosti o podporu | Parlamentní listy | Mojmír Hampl | Automobilka BMW | Komise v přenesené pravomoci | NERV | Emise | Nexen Tire | Enel | ČNB dnes | Zlepšení | Společnost Kofola ČeskoSlovensko | Tatra Trucks | Bloky | Podnikání na kapitálovém trhu | Inflace ČNB | Bilance zahraničního obchodu | Rozhodnutí o úrokové sazbě | Akcie | Sanofi | CVC Capital Partners | Server HN.cz | Meziroční inflace | Agentura Moody's | INTC | Intervenovat na forexovém trhu | MF | Kontrakt | Altria Group | Podniky | Zastavení činnosti | Ministr financí | Platba | Analytický tým | ING Groep NV | Rekordní pokles | Pražská burza | Daň z příjmu | Philip Morris | Nasdaq | Jan Frait | AbbVie | Zrychlení růstu | Nákladové tlaky | Výsledek hlasování | Pokles reálných mezd | Tomáš Vlk | Hike | Amazon | STV Group | EK | Výroba aut | Deficit rozpočtu USA | Zemědělství | Koncern | Německá inflace | Mediální společnosti | FOMC | Société Générale | Belgie | AAA | Vyšší daň | Silky Zdeňka Porybného | Ratingový výhled | Statistika | Výraznější pokles | CSX | Cyklus utahování měnové politiky | Američtí Demokraté a Republikáni | Lepší zítřky | Tým FXstreet.cz | Aktuální Price Action | Úvěr | Mzdy | WKL | Stimuly | Zhoršení epidemické situace | Netflix | Británie | Prohlášení | Tesla | ProSiebenSat.1 Media | Vladimir Putin
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | USA | Index | Pozice | Trh | Výhled | Rezistence | Reuters | ČTK | Banky | Banka | Obchodování | Indikátor | FOREX | Trading | Růst | Cena | Graf | EUR/USD
