Turecka centrální banka dnes nezvýšila IR

Čtěte více

• Turbulence na Wall Street, americké hvězdy AI zhasly
  Americké akciové indexy dnes reflektují bouřlivý vývoj v technologickém sektoru, především pak v segmentu firem těžící z fenoménu umělé inteligence. Ten zažívá očistnou kůru poté, co dosažené výsledky nejnovějšího AI modelu mladé čínské spol. DeepSeek, ukázaly srovnatelný výkon za výrazně nižší cenu než američtí konkurenti. Technologický Nasdaq oslabuje o více než 3 %, širší index S&P500 pak odepisuje bezmála 2 %. Naopak mírné zisky vykazuje defenzivněji orientovaný index Dow Jones.
• Turbulencie v ECB
  Prípadné ďalšie utesňovanie&nb...
• Turbulencím neunikl dolar ani region, odpoledne ale přichází zlepšení
  Finanční trhy si v adventním čase na nudu stěžovat nemohou. Pokud vezmeme akcie, ty dnes několikrát změnily směr při z...
• Turbulentní časy přinášejí chaos do finančního plánování. Firmy musejí revidovat investice a hledat nové příležitosti
  Válečný konflikt na Ukrajině vrhnul světové trhy do dalšího období nejistoty a znemožnil firmám dlouhodobější plánování. Dříve vypracované rozpočtové plány musejí jít často stranou. Místo toho přechází řada firem k reaktivnímu způsobu řízení, u něhož se snaží s maximální flexibilitou zohledňovat aktuální vývoj. V krizové situaci se finanční manažeři musejí zaměřit na revizi nákladů a investic.
• Turbulentní rotace na Wall Street, Nasdaq -2,5 %
  Americké akciové trhy dnes zažívají poměrně turbulentní vývoj při patrné rotaci z vysoce ziskového IT sektoru od začátku roku směrem do defenzivnějších segmentů. Referenční technologický index Nasdaq odepisuje 2,5 %, zatímco tradiční index Dow Jones naopak přidává přes 0,5 %. Širší index S&P500 se pak nachází mezi těmito „extrémy“ se ztrátou 1,2 %.
• Turbulentní týden na kryptoměnových trzích
  Kryptoměnové trhy zažily minulý týden značnou volatilitu. Po dosažení úrovně 92 000 USD dne 31. prosince začala cena bitcoinu postupně růst a minulé pondělí se opět dostala nad úroveň 100 000 USD. Přesněji na 102 760 USD, avšak cena od té doby klesla na 92 941 USD, kde se nachází dnes.
• Turbulentní týden pro korunu, náš výhled ale předpokládá její oslabení
  Zatímco první polovina minulého týdne byla co do kurzového vývoje poměrně klidná, středeční komentáře prezidenta Zemana na adresu ČNB...
• Turbulentní volatilita na finančních trzích v důsledku rychle měnící se psychologie
  Kdykoliv v historii došlo k závažné geopolitické události, mělo to nesmírný vliv na burzovnípsychologiitrhu. V mnohých okamžicích se pak kurzový vývoj zdál běžnou logikou jako naprosto neracionální. Nicméně burza má svou vlastní logiku, která běžným prismatem nemusí dávat na první pohled smysl.
• Turbulentný rok 2020 je za nami. Čaká nás v novom roku viac kľudu?
  Uplynulý rok 2020 bol v mnohých ohľadoch extrémny. Svetové ekonomiky sa pohybovali na kraji zrútenia a na trhoch vládla panika, akú svet pamätal naposledy v roku 2008. Bola to však prirodzená reakcia na prvú vlnu pandémie koronavírusu a hoci teraz nemožno ekonomiku považovať za uzdraveniú, celá situácia mala aj niekoľko pozitívnych dopadov. Aké dopady to boli a čo nás čaká v novom roku?
• Turecká centrální banka bojuje o svojí kredibilitu
  Turecká centrální banka překvapila výrazným zvýšením úrokových sazeb. Klíčová týdenní repo sazba byla zvýšena ze 17,75 % na 24,00 %. Zároveň od 14. září centrální banka začne poskytovat likviditu za tuto sazbu. Doposud to bylo za jednodenní zápůjční sazbu, která do dnešního dne byla na úrovni 19,25 %. Efektivně tedy turecká centrální banka zvýšila sazby o 475 bazických bodů. To je pro trhy pozitivní překvapení. Důležité především je, aby centrální banka získala zpět svoji ztracenou kredibilitu a investoři začali turecké liře opět důvěřovat. Lira na zvýšení sazeb reagovala posílením z úrovní poblíž 6,400 TRY/USD na 6,028 TRY/USD. Inflace v Turecku podle naší prognózy v nejbližším období vzroste na 21 %. Dnešní zvýšení úrokových sazeb tak zajistí, aby efektivní reálná sazba byla alespoň 3 %, což by mělo pomoci utlumit inflační tlaky a alespoň částečně chránit liru před geopolitickými tlaky.
• Turecká centrální banka dnes podlehla “zlu”. Turecké ekonomice by to mělo pomoci
  Turecká centrální banka dnes v pozitivním smyslu trhy překvapila. Zvýšila totiž základní úrokovou sazbu více, než trhy očekávaly. Ty měly ještě v živé paměti červencové šokující rozhodnutí centrální banky navzdory dramaticky zrychlující inflaci ponechat sazby beze změny.
• Turecká centrální banka nezvýšila sazby a lira dál padá k 2,9000 na USD/TRY
  Pád turecké liry není žádnou novinkou, vývoj v posledních čtyřech seancích je už ovšem extrémní také na tuto měnu. Od čtvrtka minulého týdne už pár USD/TRY vzrostl o 4,2 % a rychle se blíží důležité hladině 2,9000. Část trhu sázela na zásah domácí centrální banky, která ovšem na dnešním zasedání odmítla zvýšit úrokové sazby. Měnový pár USD/TRY dnes přidal 0,8 % až na 2,8916. Turecká měna tak opět prohloubila minima na páru s americkým dolarem. Pár EUR/TRY (kurs euro turecká lira) rostl až o 0,9 % na 3,2043. Hladinu 3,2000 pár překonal poprvé od ledna a lira se tak přiblížila na dosah historickým rekordům také zde.
• Turecká centrální banka podlehla politickým tlakům
  Dnešní zasedání turecké centrální banky přineslo zklamání pro investory. Turecká centrální banka vyhověla tlaku prezidenta Erdogana a vydala se na riskantní cestu snižování úrokových sazeb. Týdenní repo sazba poklesla o jeden procentní bod na 18 % a z komentáře vypadl již porušený příslib pozitivních reálných sazeb. Zároveň můžeme předpokládat, že centrální banka bude čekat na první příležitost k dalšímu snížení úrokových sazeb. Tím může opětovně nastartovat spirálu oslabující měny a permanentně vysoké inflace a dále tak podlomit důvěru investorů i samotných Turků v liru.
• Turecká centrální banka ponechala úrokové sazby beze změny
  Turecká centrální banka ponechala na dnešním zasedání úrokové sazby beze změny s nižší limitou na úrovni 19,00 %. Jednalo se o první schůzku pod novým guvernérem Sahapem Kavcioglem, který byl jmenován jako čtvrtý guvernér CBRT za posledních 20 měsíců.
• Turecká centrální banka promrhala další příležitost k záchraně liry
  Čtvrteční zasedání naplnilo černá očekávání a centrální banka opět snížila úrokové sazby navzdory pokračujícímu kolapsu turecké liry. Situace zůstává neudržitelná a dříve či později si vyžádá reakci ze strany tureckých autorit, která zastaví hrozící rozvrat finančního systému Turecka a zabrání ožebračení tureckých občanů v důsledku vysoké inflace.
• Turecká centrální banka prudce zvyšuje sazby v obraně před inflací
  Turecká centrální banka se na svém dnešním zasedání důrazně postavila výzvě ve formě nárůstu proinflačních rizik a zvýšila svoji klíčovou úrokovou sazbu o 200 bazických bodů na 19 %. Vyslyšela tím volání investorů, kteří chtěli vidět potvrzení změn v turecké hospodářské politice zahájených na podzim loňského roku.
• Turecká centrální banka překvapivě nezvýšila sazby a lira propadla
  Turecká centrální banka (CBRT) na svém pravidelném zasedání nezvýšila sazby a překvapila trh. Základní sazba zůstala n...
• Turecká centrální banka zvýšila IR
  Turecká centrální banka zvýšila úrokové sazby na dnešní mimořádné schůzce a uklidnila tlaky na finančních trzích poté,...
• Turecká ekonomika poroste v 2017 o více jak 6%
  Třetí hospodářský růst tureckého hospodářství dosáhl ve třetím čtvrtletí meziroční nárůst o 11,1%, což dokazují nedávno zveřejněné národní účty. Domácí poptávka především vedla k hospodářskému růstu. Výdaje domácností se prudce zrychlily na 11,7% meziročně, zatímco vládní výdaje vzrostly o 2,8%. Mezitím byla růstová dynamika rozšířená na investiční frontě. Stavební investice se zvýšily o 12 procent, zatímco investice do strojů a zařízení rostly o 15,3 procent. Vývozy byly ve třetím čtvrtletí silné, meziročně vzrostly o 17,2%, ale dovoz také meziročně vzrostl o 14,5% a snížil příspěvek čistého vývozu k celkovému růstu HDP na pouhých 0,3 procentního bodu za čtvrtletí.
• Turecká inflace stoupla na 36 %
  Roční míra inflace v Turecku se minulý měsíc vyšplhala na 36,1 %, což je nejvyšší hodnota za 19 let vlády Tayyipa Erdogana. Měnová krize byla z velké části způsobena prezidentovou neortodoxní politikou snižování úrokových sazeb.