Kdo je na tom hůře? USD nebo EUR?

USD je slabý, protože svět je přesvědčen, že Fed je rozhodnutý v rámci boje proti riziku deflace a slabého růstu USD devalvovat. Poslední zasedání FOMC toto přesvědčení jenom podpořilo a napomohlo k oslabení USD, protože Fed se podle všeho chystá k dalším nakupům aktiv. Trh je zároveň také přesvědčen, že zbytku světa se bude dařit relativně dobře, což vytváří nebývale velký rozdíl v očekáváních.

Euro je poslední dobou mnohem silnější, což alespoň částečně plyne ze skutečnosti, že ECB ve srovnání s USA přijala poměrně málo opatření k posílení likvidity, a to i přesto, že nakupuje dluhopisy problémových zemí z periférie eurozóny, jako jsou Irsko či Řecko. V současné době se tedy zdá, že USD se potýká s mnohem vážnějšími problémy než euro; my však očekáváme, že tato situace by se v následujících měsících mohla změnit, zejména až trh zjistí, že růstová očekávání týkající se zbytku světa přinášejí jenom zklamání a že na americký scénář ,,decouplingu" prozatím nedojde, i když ve vzdálenější budoucnosti se tento scénář na pořad dne nakonec dostat může.

Pokud jde o Evropu, stále relativně přísná politika ECB a potíže na periferii eurozóny spolu s hrozícím zpomalením poptávky po vývozu v jediné evropské zemi, které se daří dobře, tj. Německu, by mohly znamenat oslabení eura, jelikož ECB bude vzhledem k velmi slabým fundamentům nucena změnit svůj postoj, nemluvě už o zvláštních rizicích, které pro bankovní systém představuje problematika státních dluhů, již je třeba efektivně vyřešit.

Důsledky oslabení USD
Nejzávažnějšími důsledky dalšího oslabování USD jsou eroze hodnoty zboží vyváženého ze zemí, které jsou závislé na vývozu do Spojených států, a eroze hodnoty aktiv oceňovaných v dolarech - zejména rezerv centrálních bank. Situace je obzvláště palčivá v Číně, která má obrovské a rychle se znehodnocující rezervy v USD a která je závislá na exportních sektorech své ekonomiky. Pro americkou ekonomiku je slabší USD z krátkodobého hlediska určitým přínosem, jelikož přispívá ke snižování deficitu běžného účtu USA, což je problém, který je nutné v dlouhodobém výhledu řešit. Aby ve světě mohlo dojít k řádnému oživení, je třeba odstranit dlouhodobou nerovnováhu (nadměrná spotřeba v USA / nadměrné úspory a vývoz v Asii).

Čtěte více

• Kdo a proč poškodil Nord Streamy?
  V prvních hodinách poté, co vyšlo najevo fatální poškození plynovodů Nord Stream, se hojně spekulovalo, že může jít jak o ruskou, tak protiruskou sabotáž. To, že se jedná o akci namířenou proti Rusku, nevylučoval například energetický expert bruselského think-tanku Bruegel Simone Taglipietra. Ještě dále zašel ale Radek Sikorski, polský exministr zahraničí a nynější šéf delegace Evropského parlamentu pro vztahy EU s USA. Ten na svém twitterovém účtu explicitně děkoval Spojeným státům za to, že k fatálnímu poškození Nord Streamů došlo. Postupně ale v západní diskusi začíná zřetelně vládnout názor, že jde o akci Ruska.
• Kdo bude mít v roce 2026 nárok na daňový bonus?
  Daňové zvýhodnění na děti výrazně snižuje daň z příjmu jednomu z rodičů, a při nižším příjmu se daň z příjmu vůbec neplatí a rodič naopak získává daňový bonus. Pro rok 2026 se výše daňového zvýhodnění na děti nemění – zaměstnanci ho uplatňují měsíčně a částky činí 1 267 Kč na první dítě, 1 860 Kč na druhé dítě a 2 320 Kč na třetí a každé další dítě. Daňový bonus lze však obdržet pouze v případě, že hrubá měsíční mzda nebo hrubá měsíční odměna dosahuje alespoň polovinu minimální mzdy, v roce 2026 tedy alespoň částky 11 200 Kč.
• Kdo bude novým králem forexu?
  Máme pokračovat? Tuto otázku podle Jeroma Powella vznesli členové FOMC během zasedání ve dnech 31. října – 1. listopadu. Zvýšení sazeb federálních fondů po dvou po sobě jdoucích pauzách je stále možné, ale pokrok v boji proti inflaci snižuje šance na obnovení cyklu měnových restrikcí. Trhy sázejí na jeho konec a aktivně prodávají americký dolar. Neschopnost medvědů na EUR/USD proniknout pod spodní hranici obchodního rozpětí 1,05-1,07 se stala známkou jejich slabosti a katalyzátorem nákupů.
• Kdo bude pracovat, až my všichni zestárneme?
  Ještě před pár desetiletími jsme se báli, že nás bude na planetě příliš. Obavy z přelidnění byly součástí veřejné debaty, učebnic i politických rozhodnutí. Známým příkladem je čínská politika jednoho dítěte, zavedená právě proto, aby se růst populace udržel na uzdě. Když svět v roce 2022 překročil hranici osmi miliard obyvatel, média to připomínala jako další mezník v příběhu nekončícího růstu. Jenže krátce nato začala Čína, ještě nedávno symbol populačního boomu, poprvé v moderní historii hlásit úbytek obyvatel. A nebyla sama. Může mít Elon Musk pravdu, když říká, že „klesající porodnost je zdaleka největším nebezpečím, kterému civilizace čelí“?
• Kdo bude příštím šéfem americké centrální banky?
  Americký prezident Donald Trump uvedl, že během příštích dvou až tří dnů oznámí jméno osoby, která v Radě guvernérů Fedu nahradí centrální bankéřku Adrianu Kuglerovou. Ta minulý týden oznámila rezignaci. Tento pátek odstoupí a vrátí se do akademického prostředí. Kdo ji nahradí a jaké to může mít implikace pro vedení centrální banky?
• Kdo další proletí čelním sklem?
  Na finančních trzích se traduje: „kdykoli šlápne Fed na brzdu, někdo proletí čelním sklem. Jen nikdy nevíte, kdo to bude.“ V posledních dvou týdnech jsme se dozvěděli, že těmito nešťastníky se staly některé regionální banky v USA, zatímco v Evropě došlo na dlouhodobě problémovou Credit Suisse. A vzhledem k tomu, že hlavní centrální banky dále pokračují v nejagresivnějším cyklu zpřísňování měnové politiky za poslední čtyři dekády, se nemusí jednat o výčet konečný.
• Kdo chce investovat do nemovitosti a nemá dost peněz, ať zkusí pořídit investiční garáž. Garáže v Česku za posledních 10 let zdražily úplně stejně jako byty, cena metru čtverečního vzrostla o takřka 210 procent
  Pro stále širší okruh obyvatel Česka je pořízení vlastního domu či bytu nedostupné. Jak kvůli neustálému a markantnímu růstu cen nemovitostí, tak kvůli přetrvávajícím poměrně vysokým úrokovým sazbám hypoték – které příliš nemusí klesnout ani v příštích letech.
• Kdo chce porazit inflaci, komu vadí drahé pohonné hmoty, ten investuje do akcií firem Orlen či MOL
  Slýcháme dnes často, že investování do akcií chrání před rapidní inflací, jakou právě zažíváme. Není to ale tak docela pravda. Jedna z mezinárodně nejvíce stahovaných odborných ekonomických studií posledních dvanácti měsíců, „Nejlepší strategie do inflačních časů“, vychází z amerických, britských a japonských dat za poslední takřka století. Tým autorů – zastoupeni jsou akademici i praktičtí ekonomové – v ní hledá odpověď právě na to, jak v době vysokého růstu cen investovat tak, aby výnos investice předčil tempo inflace. Bohužel, akciové investování rapidní inflaci zpravidla nepřebíjí.
• Kdo je bez viny ať první hodí kamenem
  Nejhlasitější projevy dnes zní na podporu protestujících v Hong Kongu. Je zcela jistě dobré a důležité věnovat po...
• Kdo je mocnější tržním hráčem: ECB nebo ratingové agentury?
  Jsou mezi námi ekonomové, kteří mají skutečně velkou moc. Patří k nim v tuto chvíli dva analytici kanadské ratingové agentury DBRS, kteří na začátku října přistáli v Lisabonu, aby provedli revizi portugalského ratingu. DBRS je relativně málo známou ratingovou agenturou. Patří ale ke čtveřici (spolu s Fitch, Moody?s a S&P), podle které se řídí Evropská centrální banka (ECB). Ta nakupuje dluhopisy (v rámci politiky QE) a akceptuje dluhopisy jako kolaterál (při dolévání likvidity), pouze když je alespoň jedna z ratingových agentur hodnotí investičním stupněm.
• Kdo je po Bohemia Energy a Kolibřík Energie další na řadě? Rozhodne Kreml a počasí
  Další čeští dodavatelé energií ukončují svoji činnost. V krátkém sledu tak činí společnosti Kolibřík Energie, jež dodává elektřinu a plyn bezmála 30 tisícům odběratelů, a také společnost A-Plus, která dodávky plynu přerušuje svým 150 klientům.
• Kdo je tady zvýhodněný: OSVČ, nebo zaměstnanci?
  U příležitosti vládou zvažovaného zvýšení odvodů osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se opět rozjela veřejná diskuse o tom, zda a jak jsou zvýhodněny. Jenže srovnávat OSVČ či živnostníky a zaměstnance je jako porovnávat jablka a hrušky. Prostě to univerzálně nejde a je třeba posuzovat věc případ od případu. Rozhoduje věk, pohlaví, kvalifikace, místo bydliště, ochota dojíždět, rodinné zázemí a mraky dalších faktorů.
• Kdo jsou noví investoři? Revolut představuje investiční trendy mezi českými mileniály a Gen Z
  Evropa zaznamenala dramatický nárůst mladých investorů, protože generace Z začíná investovat v mladším věku než kterákoli generace před ní. Interní data Revolutu, globální finanční superaplikace s více než 45 miliony zákazníků po celém světě, odhalují preference mladých investorů a investiční trendy v Česku a celé Evropě. Investiční služby v EHP poskytuje Revolut Securities Europe UAB (Revolut).
• Kdo kupuje USDT?
  Zprávy o pochybném krytí kryptoměny Tether (USDT) se šíří dále i po vyřešení sporu s newyorskou prokuraturou v minulém roce a pravidelném zveřejňování auditů jeho krytí. K lepší reputaci USDT přispěla studie společnosti Protos, když se snažila vypátrat, kdo mince USDT od společnosti Tether kupuje.
• Kdo měl nejúspěšnější obchodníky v první polovině roku 2022?
  Ziskovost klientských účtů je údaj, který musí všichni brokeři, působící na území EU a spadající tak pod ESMA (evropský orgán pro cenné papíry a trhy) povinně uvádět. Pokud vás zajímá, jak si v rámci této metriky jednotliví brokeři stojí, provedli jsme pro vás menší srovnání. Výsledek vás možná překvapí.
• Kdo musí letos podat daňové přiznání?
  Daňové přiznání letos nemusí řešit jen podnikatelé. Povinnost se může týkat i běžných zaměstnanců, seniorů, studentů nebo rodičů na rodičovské. Rozhoduje hlavně druh a výše příjmů – povinnost typicky vzniká při zdanitelných příjmech nad 50 000 Kč ročně, vedlejších příjmech zaměstnance nad 20 000 Kč, pronájmu, prodeji nemovitosti bez splnění podmínek osvobození nebo výhrách z hazardních her nad zákonné limity.
• Kdo může za koronavirus? I politici, ti čínští, etiopští, íránští,...
  Koronavirus doputoval „za humna“ České republiky. Je patrně jen otázkou času, kdy budou první nakažené hlásit i tuzemské nemocnice. Snad zůstane jen u nakažených, nezbývá než doufat. Jisté je, že onemocnělí či jejich nejbližší se budou intenzivněji než doposud tázat, kde se nákaza vlastně vzala a proč nakonec z Wu-chanu dorazila až k nám.
• Kdo může za levnější potraviny? Vláda to není, spíše jde o to, že Češi už nemají peníze, už se totiž nechali jako příslovečné ovečky oholit úplně dohola
  Premiér Petr Fiala se dnes při sněmovních interpelacích vyjádřil i k cenám potravin. „Ceny potravin klesají, je to výsledek tlaku naší vlády.“ Tento výrok je ale třeba uvést na pravou míru. Veřejnost je totiž zmatena, v obchodech zatím přílišné zlevňování nepozoruje. Přinejlepším jen částečné.
• Kdo může za rekordně drahé svatomartinské menu?
  Mnozí Češi si letos svatomartinské menu opět nenechají ujít. Jen ale takových bude méně než v minulých letech. Každému se nechce dát třeba přes 500 korun za jeden oběd na osobu.
• Kdo může za to, že Česko má pátou nejvyšší inflaci v OECD? O proč ji má „bezeurové“ Švýcarsko šestkrát vyšší než „eurové“ Slovensko, které svojí inflací překonává i Českou republiku…
  Česko mělo v červnu pátou nejvyšší míru inflace ze zemí OECD, vyplývá ze studie společnosti Utility Bidder, kterou dnes zveřejnila ČTK. Meziroční inflace činila v Česku podle studie 9,7 procenta. Vyšší už v rámci OECD byla pouze v Turecku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku. Nejnižší míru inflace naopak v červnu vykazovaly Švýcarsko, Řecko a Španělsko.