Proč nyní tak velké nadšení z průmyslových akcií?

Akcie společnosti United Technologies si v letošním roce prochází podobnou rally, jako Ingersoll-Rand. Cena United Technologies se ale zatím nedostala na nová maxima a stále se drží znatelně pod vrcholem dosaženým na počátku roku 2015:


^{Zdroj: FT, Yardeni Research}

United Technologies je druhou společností z průmyslové trojky, kterou investor Lee Samaha doporučuje pro příští rok. Než se na ní podíváme detailněji, věnujme pozornost malému grafu uvedenému výše, který zobrazuje vývoj PE průmyslových společností obchodovaných na americkém trhu. Ukazuji ho zejména proto, aby si čtenáři byli vědomi, že v tomto odvětví se nyní určitě nepohybujeme mezi společnostmi s obecně nízkými valuacemi. Naopak, PE odvětví se nyní pohybuje nad hodnotou 18, což je nejvyšší hodnota dosažená po roce 2006.

Prudký růst valuací průmyslových akcií, který je patrný v posledních dnech a týdnech, přitom určitě není jevem, který by se týkal i jiných sektorů. Spíše naopak. Náznak podobného chování vidíme jen u materiálů a finančních titulů, zbytek počínaje spotřebním zbožím a konče informačními technologiemi trpí naopak poklesem valuací. Možná je příčinou víra v to, že nová americká vláda vrátí americkou ekonomiku do minulosti a opět pozvedne její výrobní sektor z relativního útlumu posledních let. Podle mne jde v tuto chvíli spíše o růžové sny podobně, jako tomu je s tolik skloňovanou fiskální stimulací. Ale možná se mýlím.

Každopádně je jisté, že na rozdíl od fiskální stimulace by pozvedávání amerického výrobního sektoru bylo hrou s nulovým (či dokonce záporným) globálním součtem – odnesly by ho firmy v zahraničí, zejména v Číně, ale pravděpodobně i v Evropě a zejména v Německu.

United Technologies

United Technologies má relativně široké portfolio – vyrábí výtahy (Otis), letecké motory (Pratt & Whitney), další vybavení pro letecký průmysl a klimatizaci a topení. Lee Samaha tvrdí, že trhy akcii nyní zrovna moc nefandí, protože její relativní valuace (ve srovnání s porovnatelnými společnostmi) jsou v útlumu. Příčinou by mělo být to, že firma prochází restrukturalizací a změnou strategie, což se projevuje na jejích výsledcích.

Podle investora by to vše ale měla být jen krátkodobá bolest, která povede k dlouhodobým ziskům: Otis snižuje ceny, protože se snaží získat větší podíl na trhu, který by mu následně měl zajistit vyšší příjmy ze servisních služeb. Pratt & Whitney nyní zase čelí vyšším výrobním nákladům, protože rozjíždí výrobu nových typů motorů, které by měly zajistit lepší výsledky v budoucnu.

Investiční teze je zde tedy jasná a určitě ne ojedinělá: Společnost prochází změnami, které nyní bolí, ale v budoucnu by měly zlepšit její výkonnost. Trhy jsou ovšem krátkozraké, vnímají hlavně současné zhoršení a čeká se, zda po něm skutečně přijde sběr toho, co management zasel. Příležitost pro ty, kteří věří a jsou trpěliví. Usnadňuje jim čekání pevné finanční zdraví firmy?

Podle konsenzu na FT by měly tržby v následujících dvou letech jen velmi mírně růst a to samé platí o ziscích na akcii. Krátkodobý růst tedy nic moc, ovšem schopnost generovat volný tok hotovosti je výborná. Minulý rok dosáhlo provozní cash flow 6,3 miliardy dolarů, předloni dokonce 7,3 miliardy dolarů. Investice do provozu se přitom v posledních letech pohybují do 2,2 miliard dolarů. Firmě tedy na akvizice a pro poskytovatele kapitálu obvykle zbývá více než 4 miliardy dolarů, dividendy dosahují jen 2,1 miliardy dolarů. Podobně jako u Ingersoll-Rand je i zde rozvaha hodně silná.

 

Čtěte více

• Proč může být čínské otevření problémem pro Evropu?
  V komunistické Číně se v posledních týdnech hnuly ledy. Pod tlakem rostoucího počtu nově nakažených, negativních dopadů do ekonomiky a nezvykle silných občanských protestů se úřady rozhodly rozvolnit politiku nulové tolerance vůči covidu. Vše tak nasvědčuje tomu, že se Čína vydá západní cestou minimálních restrikcí a naučí se „žít s covidem“. Pro evropskou ekonomiku však může být tento krok – zvláště pokud proběhne překotně – spojený minimálně s dvěma negativními riziky.
• Proč může být Palantir stále relativně levnou investiční příležitostí?
  Palantir začíná rok 2025 přesně tak, jak by si jeho příznivci přáli – se silným růstem tržeb, jasnou vizí a rostoucí důvěrou investorů i zákazníků. Společnost, která byla donedávna mnohými vnímána především díky spolupráci s vládními agenturami a armádou, je nyní podle generálního ředitele Alexe Karpa v centru něčeho mnohem většího - tektonického posunu v adopci softwaru AI!
• Proč může být 3,5m $ pro Shiba Memu jedním z nejlepších kryptoměnových zlatých dolů?
  Kryptotrh nabírá pozitivní dynamiku a vymetá pavučiny z drsného roku 2022. Koneckonců, krása kryptotrhu spočívá v neustálém přílivu příležitostí k zisku pro potenciální investory, přičemž ICO patří k nejlepším kryptoměnovým zlatým dolům, do kterých se můžete zakousnout.
• Proč může červencová inflace rozhodnout o směřování trhu?
  Nadcházející inflační report v USA může být pro vývoj trhu v druhé polovině roku zcela klíčový. Centrální banka stojí před těžkým dilematem, protože pokud sníží sazby příliš brzy, riskuje návrat inflace, pokud se Trumpova cla promítnou do růstu cen. Jestli ale bude vyčkávat příliš dlouho, může tak zbytečně brzdit ekonomický růst v době, kdy Amerika potřebuje sílu.
• Proč může Samsung S25 Edge zvrátit více než 30% korekci ceny akcií
  Ve světě mobilních technologií platí jedno základní pravidlo. Ti, kteří nevědí, jak překvapit, velmi rychle zapadnou. Samsung si je toho velmi dobře vědom a pouhé čtyři měsíce po hlavní řadě S25 přichází s novinkou, která překvapila nejen analytiky, ale i samotné fanoušky značky. Mluvíme o S25 Edge, který má nejnovější funkce AI a zejména tloušťku 5,8 mm, což z něj dělá jeden z nejtenčích smartphonů na trhu. Je zřejmé, že se jedná o plnohodnotnou vlajkovou loď v kompaktním těle. Co říká cena akcií tohoto jihokorejského giganta?
• Proč nebývale zdraží regulovaná cena elektřiny? Češi začínají pořádně platit za Green Deal EU a od zdražení dané válkou už jim vláda nepomůže
  Zdražení regulované složky plateb za elektřinu domácnostem o 71 procent je nebývalé. Meziročně totiž zpravidla dochází ke změnám v rozsahu jednotek procent, a to často spíše nižších jednotek. Jistou výjimkou byl loňský rok, kdy Energetický regulační úřad redukoval regulovanou složku o bezmála sedmnáct procent. Jakkoli toto snížení bylo nebývale rozsáhlým meziročním pohybem, v porovnání s nyní zamýšleným zdražením, o oněch 71 procent, byl jeho rozsah pouze zhruba čtvrtinový.
• Proč nelze čekat věčně v long pozici, než půjde ropa znovu na stovku?
  Je tomu pouze několik týdnů, co se cena ropy pohybovala poblíž nejnižších hodnot od počátku tisíciletí. Množství článků v novinách dávalo najevo, do jak extrémní situace se komodita dostala. Není se co divit, výrazné pohyby přitahují pozornost. Situace se ani po vzestupu v posledních týdnech příliš nezměnila.
• Proč nemá euro radost z vyšší inflace?
  Inflace v Evropě je na vzestupu. V eurozóně za únor pravděpodobně poprvé za poslední čtyři roky dosáhne 2% cíle Evropské centrální banky. Teoreticky bychom se měli radovat. Evropa utíká hrobníkovi z lopaty a vzdaluje se obávanému japonskému scénáři. Trhy ale zatím trvalému návratu inflace do “hry? moc nevěří, a proto nejdou příliš nahoru eurové výnosy a euro zůstává slabé. Proč?
• Proč Německo ztrácí pozici “exportní mašiny”?
  Německé vývozy jsou v dlouhodobém útlumu. V posledních deseti letech nedokázal německý čistý export přispět pozitivně k dynamice německého HDP, což je na ekonomiku s historickou přezdívkou “exportní mašina” dost žalostný výsledek. Za stejnou dobu se podíl Němců na globálních vývozech snížil z necelých 10 % na zhruba 7,5 %. Na vině je především rostoucí konkurence ze strany Číny.
• Proč nové emisní povolenky zdraží život běžné české domácnosti o 83 000 Kč ročně? Protože jinak by se nestihl Green Deal, resp. uhlíková neutralita k roku 2050
  Emisní povolenky pro domácnost jsou vlastně nové daně, které se začnou k cenám pohonných hmot a vytápění bytů a domů připočítávat za necelý rok a půl. Běžné české domácnosti zdraží život o 83 000 Kč ročně, pokud tedy má být plněn program Fit for 55, resp. Green Deal. Stane se tak do roku 2030.
• Proč odbory balíček ve skutečnosti tolik naštval? Bojí se o stravenky, multisportky a o to, že ztratí nátlakovou sílu svého lobbingu
  Předáci odborů patří k nehlasitějším kritikům konsolidačního balíčku, jejž vláda představila ve čtvrtek minulý týden. Ještě týž den, několik hodin poté, svolal svoji tiskovku šéf největší odborové organizace, ČMKOS, Josef Středula. Nemohl mít tak rychle zpracovánu žádnou zevrubnější dopadovou analýzu balíčku. Tím méně, že vláda sama byla při jeho představování dosti nešťastně skoupá na zásadní detaily. A někdy nejen na detaily. Třeba i na to, jaké dotace za desítky miliard vlastně hodlá vůbec škrtat.
• Proč odcházím z Goldman Sachs
  Dnešek se stal po 12 letech posledním dnem pro jednoho z výkonných ředitelů Gold...
• Proč o nejvýznamnějším kapitálovém trhu na světě soustavně tvrdíme dvě neslučitelné věci?
  Některé věci jsou naprosto jasné. Tak jasné, že ani není třeba se o nich bavit. Jen pak občas zjistíme, že zase tak jasné nebyly a možná jsme o nich trochu uvažovat měli. Obzvláště v případě, kdy se dvě naprosto zřejmé věci od počátku navzájem vylučují. Jako ty dvě, o kterých bych rád hovořil dnes.
• Proč OPEC+ snižuje produkci?
  Navzdory znepokojivým ekonomickým údajům z Číny naznačujícím problémy na cestě k oživení si ceny ropy udržely své zisky. Ceny v pondělí vzrostly o více než 6 % poté, co OPEC+ v pondělí překvapivě oznámil snížení produkce o 1,16 milionu barelů denně.
• Proč pád ropy nezraňuje trhy?
  Investoři by se snadno mohli zmást o vlivu růstu cen ropy na ekonomiku a trhy. Příběh vypadal jasně: vysoké ceny jsou špatné, nízké ceny dobré. Dva velké ropné šoky v sedmdesátých letech byly jednoznačně špatné pro západní ekonomiky – vyvolaly staglaci a přenesly kupní sílu do zemí produkujících ropu. Na druhé straně nízké ceny ropy na konci devadesátých let se shodovaly s boomem dotcom.
• Proč pivovary zdražují, když přichází ekonomicky těžké časy? Snaží se „zahojit“, dokud je to ještě možné
  Dva největší pivovary v ČR zdražují. Od dneška zvyšuje cenu svých některých piv, lahvových a plechovkových, Plzeňský prazdroj, a to v průměru o 3,6 procenta, tedy asi o 50 haléřů za kus. Od dneška za dva měsíce se přidá dvojka na trhu, Pivovary Staropramen, které svá balená piva zdraží o 3 až 4 procenta, v zásadě tedy ve stejném rozsahu jako lídr trhu Prazdroj. Budějovický Budvar se zdražením počká až na Nový rok, kdy zdraží rovněž lahvové a plechovkové pivo, a to průměrně o 3,7 procenta. Na zdražování největších pivovarů v zemi zareagují nakonec i menší pivovary.
• Proč plyn v Evropě znovu zdražuje?
  Volatilní vývoj na trhu se zemním plynem pokračuje i s nástupem léta. Po setrvalém poklesu cen se spotový kontrakt na evropský plyn TTF obchodoval až v blízkosti 20 EUR/MWh (průměr před-pandemické dekády byl mezi 15-20 EUR/MWh), což mírnilo obavy z dalšího vyhrocení energetické krize. V posledních dvou týdnech se však velkoobchodní cena plynu znovu zvýšila o téměř 50 % na aktuálních 35 EUR/MWh. Bezprostřední příčiny dražšího plynu jsou minimálně dvě. Za prvé, výpadek norských dodávek do EU (přibližně 10 procent), který by měl trvat až do poloviny července. Za druhé, očekávané oznámení o ukončení těžby zemního plynu v nizozemském Groningemu.
• Proč plyn zdražuje?
  Ceny plynu opět rostou. Benchmarkový nizozemský TTF plynový kontrakt se vyšplhal na 52,37 eura za megawatthodinu, což představuje nejvyšší úroveň od října 2023. Vzhledem k současnému fundamentálnímu pozadí bude tento uptrend pravděpodobně pokračovat.
• Proč pokles bitcoinu ještě neskončil
  Větší vyhlídky na růst a návrat bitcoinu k hranici 100 000 dolarů zůstanou navzdory nedávnému růstu krypto trhu ještě nějakou dobu nereálné. Svědčí o tom údaje Glassnode, podle kterých nejsou nerealizované ztráty krátkodobých držitelů bitcoinů zatím tak významné, aby vedly k hromadné kapitulaci a obratu trhu. K úplnému očištění trhu by bylo ideálně potřeba, aby trh nejprve klesl, a teprve pak bude možné vážně hovořit o pokračování střednědobého býčího trendu.
• Proč Polsko nezavře důl Turów? Ekonomicky se mu vyplácí stále, i s pokutou
  Podle pondělního rozhodnutí Soudního dvora EU má Polsko platit pokutu půl milionu eur denně za to, že nezastavilo těžbu na hnědouhelném dole Turów. Tato pokuta však není dostatečná, aby vedla k ekonomické nesmyslnosti těžby. Tím pádem nelze předpokládat, že na jejím základě Varšava těžbu v dole zastaví.