ČR: rekordní hospodaření státního rozpočtu, zlepšení nálady v průmyslu

Kalendář dnešních ekonomických událostí na regionálních trzích:

Středoevropský kalendář dnes přinese indexy PMI hodnotící srpnovou aktivitu v průmyslovém sektoru. Zatímco maďarský by měl zaznamenat pokles z červencových téměř 54 bodů, polský a český by měl ukázat na zlepšení. Domníváme se, že červencový pád českého indexu pod úroveň 50 bodů, tedy do oblasti snižující se aktivity, byl dán kombinací několika jednorázových faktorů. Průmyslovou aktivitu negativně ovlivnily bezesporu červencové svátky a s tím související nižší počet pracovních dnů. Do toho měly významné podniky jako například Škoda Auto celozávodní dovolené. A v neposlední řadě zavládla nervozita z výsledku britského referenda. Domníváme se, že tyto faktory by již v srpnu působit neměly a index by se měl vrátit bezpečně nad padesátibodovou hodnotu. Že se české ekonomice daří, by pak měla potvrdit odpoledne publikovaná data o výsledku hospodaření státního rozpočtu ke konci srpna. Opět očekáváme nejlepší výsledek za osmý měsíc roku v historii ČR. Rostoucí ekonomika se promítá do vyšších příjmů státního rozpočtu. Pro odpoutání se kurzu CZK/EUR od úrovně kurzového závazku tedy ani dnes nebude žádný fundamentální důvod.

Přehled již zveřejněných ekonomických událostí na regionálních trzích:

Na středoevropských devizových trzích se včera jednoznačný trend neprosazoval. Česká koruna nadále zůstává v samotné blízkosti kurzového závazku, i když včera bylo patrné opadnutí tlaků na jeho testování. Kurz CZK/EUR se nepatrně posunul, o jeden haléř ke 27,03 CZK/EUR. Maďarský forint měl během včerejšího dopoledne tendenci ztrácet, v odpoledních hodinách se nakonec vrátil k ranním kotacím. Nejúspěšnější měnou regionu byl včera polský zlotý, který si vůči euru polepšil o zhruba třetinu procenta. Pomohla mu srpnová inflační čísla. Ta navzdory očekávání ukázala nepatrné zmírnění deflačních tlaků.

Domácí měnový přehled potvrdil, že česká ekonomika roste a bankovní sektor tomuto růstu nebrání. Peněžní agregát M3 sice zaznamenal zpomalení meziročního růstu na 9,3 % z červnových 9,7 %, nicméně po celý letošní rok se dynamika drží nad devíti procenty. Nejvýznamnější protipoložku agregátu M3 představují úvěry poskytnuté soukromému sektoru. Ty rostly v červenci meziročním tepem 8,7 %. Bankovní sektor tak svou úvěrovou aktivitou pomáhá stimulovat hospodářský růst. Roste objem úvěrů poskytnutých korporátní sféře i domácnostem. U nich se ze zhruba tří čtvrtin jedná o úvěry související s bydlením. Rostoucí ekonomika a zvýšená výdělková schopnost a tedy lepší finanční situace firem i domácností se promítá do dalšího snižování podílů úvěrů v selhání. U domácností se tento podíl v červnu snížil na 3,5 %, v květnu 2013 přitom činil 5,3 %. U firemních úvěrů došlo k poklesu podílu úvěrů v selhání z 9 % v prosinci 2010 na aktuálních 5 %.

JAN VEJMĚLEK
Hlavní ekonom
Vedoucí odboru Ekonomický a strategický výzkum
Komerční banka, a. s.