Nízké ceny ropy mohou přivést některé země ke krachu

Cena ropy včera propadla nejníže od krize 2009. Americká WTI se dostala pod 38 dolarů za barel a severomořský Brent se přiblížil 42 dolarům. Po několika měsících se tak ropa dostala opět na nová minima. Boj s extrémně nízkými cenami možná na nějaký čas vyhraje, už dnes ropa ruku v ruce s většinou ostatních aktiv včerejší paniku koriguje, ale základy trvalého růstu cen chybí. Růst nabídky je stále rychlejší než poptávka a konce tohoto trendu nevidět. Svět byl přivyklý dlouhodobému růstu cen ropy. Obrat nebo pouhé zastavení tohoto trendu na několik let by mohlo přinést závažné geopolitické důsledky. Z nízkých cen profitují importéři a naopak ztráty zaznamenávají vývozci. Existuje však daleko více zemí, které na poklesech cen ropy vydělají, než prodělají. Dle CME Group stojí exportéři ropy (net-exporters) za pouhými 14 % globálního HDP. Net - importers vytvářejí v souhrnu 86 % HDP. To znamená, že pozitivní efekt nízkých cen ropy se rozdělí mezi relativně vyšší počet zemí, zatímco negativní důsledky jdou na bedra pouze několika ekonomik.

Graf ukazuje vliv propadu cen ropy na HDP v zemích exportérů i importérů při polovičních cenách ropy

V nebezpečí jsou zvláště chudé země, které naprostou většinu svých příjmů zajišťují prodejem ropy - Libye, Angola, Irák, Venezuela. Meziročně poloviční ceny znamenají až čtvrtinový propad HDP v případě občanskou válkou poškozené Libye. Přibližně 95 % exportních příjmů tvoří ropa a její produkty v případě Venezuely. A tamní ropný průmysl stojí za 24 % HDP. Poloviční ceny znamenají nižší ceny státního rozpočtu o desítky procent. Venezuele docházejí peníze na sociální programy a státem řízené nákupy základních potřeb obyvatelstva. Venezuelský socialistický experiment se zdá být u svého konce. Další kapitolou jsou bohaté státy s dostatkem zásob ropy a velkými exporty, jejichž ekonomiky jsou ovšem na ropě taktéž extrémně závislé. V prvé řadě se jedná o Saudskou Arábii nebo Kuwait a některé další státy v oblasti Perského zálivu, které by při přetrvávajících cenách ropy mohly přijít o pětinu HDP. Rezervy těchto zemí jsou vysoké a jsou zároveň schopné přestát i delší období nižších cen bez výrazných negativních dopadů. Rozpočty ovšem počítají s minimální cenou ropy okolo 80 dolarů za barel. Bezbřehé utrácení by mohlo rychle skončit a některé hlavně developerské projekty těchto zemí by se mohly dostat do problémů. Dubajská krize z roku 2009 je připomenutím toho, že státy Perského zálivu se mohou také přiblížit krachu. Tenkrát přišla záchrana z bohatého Abu Dhabi. Pokud by ovšem nízké ceny přetrvaly roky, i tento emirát by tentokrát mohl mít sám málo. Samostatnou kapitolou je Írán, jehož závislost na ropě byla v posledních letech nuceně snížena sankcemi na její vývoz. Ty by měly být brzy zrušeny, Írán by se ovšem vracel na úplně jiný trh, než který v roce 2012 opouštěl. Země neprofitovala z přetrvávajících vysokých cen v minulých letech, to by však paradoxně mohlo ulehčit tamní ekonomice, která nepřivykla vysokým exportním příjmům. Jakmile Írán opět dostane svoji ropu na světové trhy, situace pro něj bude pozitivní i za současných cen. Také Rusko, které je po Saudské Arábii druhým největším světovým těžařem, by současné ceny ropy mělo ustát. Ruský ropný průmysl stál v posledních letech za čtvrtinou ruského HDP a čistě exporty ropy a plynu se na HDP Ruska podílely v roce 2013 z 15 %. Celkem 68 % exportních příjmů Ruska plynulo z prodeje ropy a ropných produktů (2012). Pokles ropy o 1 % způsobuje pokles příjmů z exportů o 2 miliardy dolarů.

Dle ruského ministerstva financí tvořily 50 % státního rozpočtu příjmy z daní a cel souvisejících s těžbou ropy (2013). Poloviční ceny ropy tak znamenají zásadní výpadek státního rozpočtu. Jedním z důsledků nižších cen ropy je propad kurzu rublu, který se v současnosti obchoduje poblíž historických minim.

Pokud nízké ceny ropy vydrží, bohatství Západu se přestane přesouvat do zemí exportérů ropy, které se rekrutují převážně z rozvíjejících se zemí. Pokles příjmů by mohl nakonec vést v některých případech ke krachu, jindy k revolucím nebo exodu obyvatelstva. Výhodu by mohly mít ekonomiky, které se v minulosti snažily své příjmy diverzifikovat do jiných oblastí jako například některé ropné emiráty. Pokud se ale vyplní černé scénáře pro tyto země a ceny ropy zůstanou nízké několik let, na tuto situaci není dostatečně připravena ani jedna z nich.

Čtěte více

• Nízká inflace zatím ke snižování úrokových sazeb nepovede
  Inflace v červnu meziměsíčně poklesla o 0,3 % a meziroční růst zpomalil ze 2,1 % na 1,5 % v souladu s předběžným odhadem ČSÚ. Výsledky jsou tak mnohem nižší, než se kterými počítala analytická obec. Jak jsme uváděli již v úterý po zveřejnění prvotních čísel, podílel se na tom zejména pokračující pokles cen potravin a také pohonných hmot.
• Nízka inflácia spotrebiteľom vyhovuje
  Dnešný deň je tretí deň bez zásadnejších zverejnení. Toto obdobie ticha po búrke nastáva vždy po americkom trhu práce, ktorý sme teraz...
• Nízká likvidita posílá dolar výše. S/R úrovně pro páry s USD.
  Letní obchodování se vyznačuje přísunem menší likvidity s možností rychlé změny kursů jak u měnových...
• Nízká nezaměstnanost je brzdou růstu ekonomiky
  „Již tak nízká míra nezaměstnanosti v květnu dále poklesla. Podle Úřadu práce se snížila z dubnových 3,6 % na 3,5 %. Počet lidí bez práce spadl na téměř 254 tisíc, přičemž volných míst bylo téměř 286 tisíc. I když květnový meziměsíční pokles nezaměstnanosti lze přičíst na vrub sezonním vlivům, nic to nemění na tom, že je to patrně jediný klíčový ekonomický ukazatel, v němž patříme dlouhodobě mezi premianti Evropské unie. Z našeho pohledu se však není čím chlubit.
• Nízká nezaměstnanost je koulí na noze oživení české ekonomiky
  „Nezaměstnanost v České republice další měsíc v řadě klesá – v červnu se snížila na 3,4 % z květnových 3,5 %. V rámci EU máme tak dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti. Pro českou ekonomiku to však vůbec není dobrá zpráva. Její kondice totiž není nijak valná. V prvním čtvrtletí byl růst české ekonomiky měřený HDP nulový a meziročně zaznamenal HDP poprvé od prvního čtvrtletí 2021 pokles, a to o 0,4 %. Situace, kdy HDP padá, nezaměstnanost se neustále snižuje a počet volných pracovních míst poptávaných zaměstnavateli roste, je koulí na noze oživení české ekonomiky a udržitelnosti její konkurenceschopnosti a podnikání českých firem.
• Nízká nezaměstnanost podporuje optimismus o české ekonomice
  Trh práce si udržuje nízkou nezaměstnanost na 2,7 %. Ekonomika loni vzrostla o 1 %, avšak export brzdí slabší poptávka a hrozba obchodní války. Letos by růst HDP mohl překročit 2 %, podpořen vyšší spotřebou a klesajícími úrokovými sazbami.
• Nízká poptávka v průmyslu pokračuje
  Na začátku nového roku tempo zhoršování podmínek ve zpracovatelském průmyslu zpomalilo, když index PMI vzrostl ze 44,8 na 46,6 bodů, čímž překonal naši i tržní predikci. Je to sice nejlepší výsledek od loňského října, nicméně průmysl se nachází v pásmu kontrakce již více než dva a půl roku.
• Nizká volatila na indexu DAX30. Historické maxima zůstávají v dohledu.
  S americkým svátkem Den Martina Luthera Kinga (více informací o změně obchodních hodin) se očekává snížená volatilita na finančních trzích.
• Nízká zářijová inflace oslabila českou korunu
  Česká koruna včera oslabila vůči euru o 0,3 %. Odpoledne se na mezibankovním trhu obchodovala kolem 25,60 CZK/EUR...
• Nízke ceny bankových akcií zatiaľ úverovanie v eurozóne neznižujú
  ECB dnes zverejnila pravidelné štatistiky vývoja úverovania v eurozóne. Medziročný rast úverov ostal na úrovni 1,8 %. Táto štatistika je dôležitá z dvoch dôvodov – 1) úverovanie v eurozóne stále zaostáva za povedzme USA a Britániou (kvôli horšiemu stavu bankového sektora), kde prispelo k rýchlejšiemu oživeniu; 2) existuje historicky relevantná korelácia medzi cenami bankových akcií a vývojom úverovania. Dôvod tejto korelácie je taký, že keď sa bankám nedarí, tak obmedzujú úverovanie. A v súčasnosti sú bankové akcie v eurozóne nižšie ako po finančnej kríze (predovšetkým kvôli politike ECB, viac som o tom písal napr. v nedávnom poste o talianskych bankách), tak existujú určité obavy, že banky opäť utiahnu kohútiky.
• Nízke ceny ropy sú skôr výnimkou ako pravidlom
  V septembri minulého roka som písal článok o dlhodobom vývoji cien ropy pre Green Business Revue. Z nejakých technický...
• Nízké ceny ropy zpomalují inflaci ve výrobní sféře
  Ceny průmyslových výrobců v březnu dále zpomalily svoji dynamiku, když se meziročně zvýšily jen o 0,4 %. Publikovaný růst cen byl mírně vyšší oproti tržním očekáváním. Oproti předešlému měsíci poklesly ceny ve výrobní sféře o 0,5 %. Na meziročním růstu cen se největší měrou podílelo odvětví elektřiny, plynu a páry, kde se ceny zvedly o 8,3 %. Nezanedbatelný nárůst byl zaznamenán i v oblasti potravinářské výroby, kde ceny meziročně přidaly 4,0 %. Naopak k výraznému poklesu cen došlo u cen rafinovaných ropných produktů vlivem nízkých cen ropy na světových trzích. Nižší byly i ceny v oblasti zpracování kovů.
• Nízké dodávky obilí a olejnin drží ceny na vyšší úrovni. Jaké jsou vyhlídky na rok 2023?
  Produkce základních obilovin – rýže a pšenice, nejspíš nedoplní vyčerpané zásoby, zatímco plodiny, které produkují jedlé oleje, trpí nepříznivým počasím v Latinské Americe a jihovýchodní Asii.
• Nízke sadzby môžu pripraviť európske poistovňe o 100 mld. eur
  Európski regulátori robili v tomto roku záťažové testovanie nielen pre banky, ale aj pre poisťovne. Na rozdiel od bánk pre poisťovne riziko nespočíva primárne v nesplatených aktívach, ale v nesúlade medzi aktívami a záväzkami (aktívami sa kryjú poistné udalosti), ktorý je citlivý na vývoj úročenia. 236 poisťovní s celkovým trhovým podielom bolo testovaných v dvoch záťažových scenároch:
• Nízké sazby poškozují růst? Nebo PIMCO nerozumí tomu, co říká?
  Podobně jako Paul Krugman jsem zmatený z toho, co v článku pro Financial Times tvrdí Bill Gross. Podle jeho názoru Fed tím, že drží sazby nízko, tlačí finanční systém do oddlužení. Politika Fedu tak ve skutečnosti brzdí oživení americké ekonomiky. S tímto závěrem bych souhlasil, ne však proto, že je monetární politika příliš uvolněná, ale proto, že je příliš utažená.
• Nízké úrokové sazby ničí důchodové systémy
  „Průběžné důchodové systémy se dlouhá léta jevily jako méně efektivní než fondové systémy. Extrémně nízké úrokové sazby to však mění. Důchodové fondy v mnohých případech snižují kupní sílu úspor,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Nízké úroky na hypotékách přilákaly nové klienty
  „Z hypotečního trhu je pumpováno obří množství prostředků na realitní trh, kde lze kvůli nedostatku nemovitostí očekávat růst cen. To do budoucna může zhoršit dostupnost bydlení v České republice,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Nízké úroky nepůjde držet věčně. Rozevírají nůžky nerovnosti
  Každoroční dostaveníčko centrálních bankéřů z celého světa, konající se ve středisku Jackson Hole ve Wyomingu, se letos smrsklo na jednodenní online konferenci. Důvod je jasný. Covid, zejména delta mutace, stojí i zatím, že setkání se neslo převážně v holubičím tónu. Šéf americké centrální banky Jerome Powell odolal tlaku některých jestřábích kolegů. V projevu k potěše trhů pronesl, že Fed bude od své extrémně expanzivní měnové politiky ustupovat jen pozvolna, byť s ním začne už letos.
• Nízke zásoby podporujú ceny kávy
  Tento týždeň môžeme pozorovať silný nárast cien kávy. V súčasnosti je cena kávy na najvyššej úrovni od septembra 2011 a vyhliadky naznačujú, že tento trend môže pokračovať. Údaje zverejnené začiatkom tohto týždňa poukázali na prudký pokles zásob certifikovaných káv na približne 1 milión vriec. To je oveľa menej ako 1 % celosvetovej ročnej spotreby. Káva, ktorá je k dispozícii na dodávku na základe termínovaných zmlúv, sa v súčasnosti nachádza v prístavoch. Akékoľvek problémy s doručením môžu spôsobiť astronomické zvýšenie cien.
• Nízký PMI průmyslové aktivity již dále neklesl
  Navzdory obavám trhu z pokračujícího poklesu tuzemského PMI indexu průmyslové aktivity k jeho dalšímu snížení nedošlo. Květnová hodnota PMI setrvala na dubnové úrovni ve výši 42,8 bodu. Tržní konsensus počítal se zhoršením na 41,5 bodu, my jsme se dokonce obávali 41,02 bodu.