Koruně se včera dařilo relativně nejvíce

Zatímco regionální měny měly včera spíše tendenci oslabovat, česká koruna si dokonce nepatrně polepšila. Ztráty polského zlotého byly ovšem minimální, když dosahovaly pouhé desetiny procenta, maďarský forint oslabil o téměř tři čtvrtiny procenta. Česká koruna si naopak o dva a půl haléře polepšila, když se odpoutala od hladiny 25,45 CZK/EUR.

Včera zveřejněné české ekonomické ukazatele vesměs pozitivně překvapily. Podle finálních výsledků národních účtů se českému hospodářství dařilo výrazně lépe, než jak statistický úřad původně uváděl. HDP se podle nejnovějších dat zvýšil oproti závěrečnému čtvrtletí loňského roku o 0,8 % q/q, předchozí odhad ČSÚ ukazoval na +0,4 % q/q. Meziroční růst českého hospodářství se tak zrychlil z 1,1 % v závěrečném loňském čtvrtletí na 2,9 % (oproti statistickým úřadem původně udávaných 2,5 % y/y), což představuje nejvyšší meziroční tempo od začátku roku 2011. Z pohledu poptávky se nejvýraznější úpravy dočkaly fixní investice. Ty se oproti Q4 13 zvýšily o téměř 2 % (po velmi silných 5,3 % q/q v Q4 13) a dosáhly tak meziročního růstu 5,8 %. To je v souladu s naším výhledem, který předpokládá výrazné příspěvky investic k českému hospodářskému oživení v letošním a příštím roce. Obnovení investic po nedávných letech recese by mělo být hlavním faktorem vedoucímu ke zrychlení růstu potenciálního HDP a opětovnému zahájení konvergence k průměru zemí EU.

ČSÚ včera zveřejnil také sektorové účty pro Q1 14. I v nich můžeme vidět následky ekonomického oživení, včetně nadějných zpráv do budoucna. Růst hrubého provozního přebytku firem se v Q1 14 vyšplhal o 13,9 % y/y (nejvyšší růst od roku 2006), což je stejně jako čísla z Q4 13 podpořeno mimo jiné i devizovými intervencemi ČNB a růstem exportních příjmů. Růst hrubého provozního přebytku by měl v následujících čtvrtletích podporovat pokračování investičního cyklu. Příznivých údajů jsme se dočkali i o hrubém disponibilním důchodu domácností, který vzrostl o 2,5 % y/y, nejrychleji od začátku roku 2012.

Rostoucí ekonomika se odráží i v hospodaření státního rozpočtu. Ten skončil za letošní první pololetí s přebytkem 1,5 mld. CZK. Za stejné období loňského roku byl přitom vykázán schodek 31,5 mld. CZK. Za výrazně lepším výsledkem stojí zejména příjmová strana rozpočtu. Daňové příjmy bez pojistného na sociální zabezpečení se meziročně zvýšily o 8,0 %, inkaso DPH o 7,0 %.

Zklamáním byl červnový PMI index české průmyslové aktivity. Ten zaznamenal propad na 54,7 bodu z květnových 57,3 bodu. Důvodem je zejména horšící se vnější prostředí, což se promítlo do poklesu subindexu hodnotícího nové exportní objednávky. Výsledek tak kopíruje nižší průmyslovou aktivitu v Německu jako našeho klíčového obchodního partnera, obdobné trendy jsou patrné i u dalších evropských zemí. Částečně se jedná i o dopady zvýšené nejistoty v souvislosti s Rusko-Ukrajinskou krizí, částečně o vliv slabších čísel z Číny z posledních měsíců. I tak je ale červnová hodnota ve výši 54,7 bodu nad dlouhodobým průměrem a výsledek za celé druhé čtvrtletí je nejlepší za poslední tři roky. Průmysl zůstává tahounem současného oživení a dá se předpokládat, že druhé čtvrtletí naváže na solidní výkonnost z předchozích kvartálů, jak potvrdila výše diskutovaná včera publikovaná data národních účtů za Q1 14.

Česká swapová výnosová křivka se včera posunula mírně výše, zhruba o 2 bb. Vzhledem ke stagnaci eurové křivky se tak mohlo jednat o reakci na příznivá domácí data, částečně pak o korekci předchozího poklesu.

JAN VEJMĚLEK
Chief Economist and Head of Economic & Strategy Research
Investment Banking
Komerční banka, a. s.