Ceny ropy v roce 2013: Proti jejich růstu mluví tři faktory, pro jen dva

Ole Hansen, komoditní stratég Saxo Bank.

Ve svém článku Ceny ropy v roce 2013: Brent se zasekl v cenovém rozmezí 90 až 125 dolarů jsem se zamýšlel nad tím, jak se ropa Brent v posledních letech obchodovala v relativně stabilním cenovém rozmezí. I nadále čekáme, že se její cena během roku 2013 a také 2014 bude pohybovat v rozmezí mezi 90 a 125 dolary.

Dále vysvětlím některé faktory, které Brentu poskytují podporu, ale i ty, které působí opačně.

Faktor proti: Vyšší cen ropy způsobily vyšší produkce v Saudské Arábii

Na začátku roku 2012, když se cena ropy Brent zvýšila, jsme se často setkávali s tím, jak se saudskoarabský ministr pro ropný průmysl Al-Naimi snažil o její snížení. A protože je tato země jedním z největších světových producentů ropy a také jedinou, která má další volné kapacity, svět jeho proslovům pozorně naslouchal. Produkce ropy v Saudské Arábii se po ropném embargu na Írán vyšplhala až k 10 milionům barelů za den. Šejkové totiž chtěli pomoct ropě k návratu na 100 dolarů za barel, což je hodnota přijatelná jak pro producenty, tak pro zákazníky. Vysoké ceny ropy totiž narušují ekonomický růst a také celkovou poptávku, což stále oslabené světové ekonomice příliš nepomáhá.

Faktor proti: Uvolnění strategických ropných rezerv

Když v důsledku stupňujícího se geopolitického napětí stoupají i ceny ropy, mohou státy patřící do organizace OPEC zakročit a uklidnit trhy tím, že uvolní ropu nebo její deriváty ze svých strategických rezerv. Povinností členů Mezinárodní energetické agentury (IEA) je držet nouzové rezervy ropy, se kterými by mohly vystačit 90 dnů bez dodávek této suroviny. V současnosti mají podle amerického úřadu pro energetiku v zásobách téměř 700 milionů barelů, přičemž největším spotřebitelem ropy jsou právě Spojené státy.

Poté, co v červnu 2011 došlo k narušení dodávek z Libye, mělo uvolnění těchto zásob jen omezený efekt na jejich dlouhodobý vývoj. Ovšem jen samotná hrozba jejich uvolnění může někdy stačit k tomu, aby spekulativní investory odradila. A tím zabrání ještě vyššímu nárůstu cen ropy.

Faktor proti: Prudké zvýšení produkce ropy ve Spojených státech

Když pomineme země OPEC, tak produkci ropy budou v roce 2013 táhnout především Spojené státy a jejich břidlice. Tento nárůst už má na svědomí dramatickou redukci čistých importů ropy za posledních pět let. Americký Úřad pro energetické informace (EIA) ve svém energetickém výhledu na rok 2013 prohlásil, že “nástup a soustavné zlepšování pokročilých technologií pro produkci ropy nadále zvedá předpokládané domácí dodávky?. Do roku 2019 podle něj dosáhne produkce ropy 7,5 milionu barelů za den. V dalších deseti letech by tak mohlo dojít k zásadní změně paradigmatu na světových ropných trzích a podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) by mohly Spojené státy ve své ropné produkci překonat i Saudskou Arábii. Takovýto nárůst by mohl sloužit jako tlumicí prvek mezi poptávkou a dostupnou nabídkou, čímž by se snížilo riziko rekordních cen v dobách narušených dodávek ropy.

Faktor pro: Výroba ropy z břidlic je nákladnější

Už v minulosti jsme mohli vidět, že vysoké ceny pomůžou nejlépe snížit zase jiné vysoké ceny, a to samé platí i naopak. Nízké ceny amerického zemního plynu na začátku letošního roku pomohly k tomu, že se elektrické generátory nepoháněly tolik uhlím, ale plynem. A to nakonec pomohlo snížit ceny uhlí zpět na přijatelné úrovně z pohledu výroby. V jedné chvíli byla cena plynu dokonce tak nízká, že náklady na produkci novou technologii překonaly zisky. A pokud by takovýto stav trval ještě déle, došlo by k omezení produkce plynu tímto způsobem. To samé platí i pro produkci ropy z břidlic, která je v současné rané fázi také stále relativně drahá. Vyplatí se pouze v případě, že je cena ropy těsně nad 100 dolary za barel. To pomohlo udržet tento způsob těžby životaschopný během několika posledních let. Do doby, než budou pokročilé technologie v získávání ropy levnější, odhaduje se, že zlomová bude hranice ropy WTI na 70 dolarech za barel (což je ekvivalent 90 dolarů za ropu typu Brent).

Faktor pro: Producenti ropy vyšší ceny potřebují. Aby si vyrovnali rozpočty

Po arabském jaru v roce 2011 a dalším napětí na Blízkém východě si řada zemí OPEC musela prudce navýšit rozpočet, aby se vyhnula možným sociálněekonomickým problémům. A protože hlavním zdrojem příjmů je pro tyto země ropa, potřebují nyní pro vyrovnání svých rozpočtů stále vyšší ceny ropy. A v roce 2013 by se jim hodily ještě o něco výše. Saudská Arábie potřebuje podle odhadů tzv. break-even hodnotu (cena bodu zvratu) okolo 80 dolarů, zatímco ostatní – jako je Nigérie nebo Rusko, které nejsou členem OPECu – potřebují cenu na úrovni až jednoho sta dolarů. Každý pokles ceny pod 90 dolarů by se tak nemusel těmto státům líbit, což by vedlo až k omezení jejich ropné produkce.

Skutečná změna paradigmatu

Vývoj světových cen ropy doprovází prudké změny, a to kvůli přerušování dodávek primárně směrem nahoru. Ovšem nedávné změny spojené hlavně s novými metodami těžby by měly trh ponechat v mnohem lepším a méně volatilním stavu než v uplynulých letech. Starosti o rekordní ceny ropy zřejmě ještě nezmizely, alespoň však byly o několik let odloženy. To dává světu čas na to, aby pomocí nových technologií vylepšilo způsob produkce černého zlata. Dojde tak i ke zvýšení poptávky po zemním plynu. A na světě je ještě velké množství zásob této suroviny.

Také automobilový průmysl se bude snažit vylepšit efektivitu svých motorů, což má už nyní dopad na nižší spotřebu benzinu ve Spojených státech.

Skutečně jde o zásadní změnu, která by podle nás měla mít v příštích deseti letech největší dopad na ekonomický růst a trhy – v tom pozitivním slova smyslu. Na atraktivitě této změny paradigmatu rozhodně neubere ani jeden z vedlejších produktů celého procesu, a tím je nižší uhlíková stopa. Cena ropy Brent podle nás v roce 2013 zůstane v rozmezí 90 až 125 dolarů a její průměrná cena pak bude zhruba 111 dolarů.