Fiskální pomoc v Německu jako motor růstu v Evropě?

Německo bylo dlouhá léta synonymem růstu a silné ekonomiky s vyrovnaným rozpočtem jako hlavním pilířem. V posledních letech se však potýká se stagnací a strukturální krizí, což vedlo k zavedení fiskálního balíčku zaměřeného na infrastrukturu a obranu. Bude tento krok pomocí i pro Evropu v době, kdy globální trhy zpomalují a jsou v nejistotě? První data a průzkumy naznačují optimismus.

Projevuje se účinek?

Fiskální stimuly slouží v časech slabší poptávky jako podpora ekonomické aktivity, včetně investic a zaměstnanosti, přičemž Německo mimo svůj hlavní rozpočet vynaloží dohromady dalších asi 500 miliard EUR. Balíček, který schválili v březnu minulého roku, má v nejbližších letech směřovat do infrastruktury, projektů souvisejících s klimatem a na obranu. Nejnovější makroekonomické údaje přinesly pozitivní zprávy a náznak, že se očekává příliv veřejných investic. Podle Bank of America (BofA) nové objednávky v německém průmyslu vzrostly na tříměsíční anualizované bázi o 40 %. Banka podle CNBC uvedla, že růst se týkal zejména segmentů těžkých strojů, elektrotechniky a obrany. Zlepšení se ukázalo i meziměsíčně, přičemž Spolkový statistický úřad zveřejnil, že objednávky v prosinci vzrostly o téměř 8 %. Šlo tak o solidní výkon vzhledem k očekávanému více než 2% poklesu, přičemž to byl nejsilnější růst od roku 2023. Ve sledovaném období vzrostly objednávky na kovové výrobky, strojírenství a elektroniku, avšak na druhou stranu klesly objednávky na vojenská vozidla a automobily.

2026 jako očekávaný rok růstu

Bank of America zároveň zvýšila odhad růstu Německa v tomto roce na 1 %, zatímco růst v eurozóně vidí na 1,2 %. Optimisticky to vidí i banka Goldman Sachs, přičemž taková fiskální politika by měla tvořit polovinu růstu. Analytici z Goldman však upozorňují na ambiciózní cíle, jejichž realizace může zaostávat, ale dodávají, že rozsah expanze je významný. Dlouhodobě mohou průmyslové objednávky podporovat zejména výdaje směřující do obstarávání, údržby, dopravy, digitalizace a energetiky.

Dopad na Evropu

Když roste Německo, je to přínosem i pro zbytek Evropy, jelikož jde o klíčového a největšího obchodního partnera. Průzkum BofA dále ukázal, že až 63 % dotázaných považuje finanční balíček za hlavní motor růstu pro Evropu, přičemž poptávka po určitých výrobcích se může projevit v celém regionu. 59 % naopak očekává, že vyšší výdaje EU věnované na obranu mohou pomoci odpoutat se od politiky a vývoje v USA. Zejména pokud vezmeme v úvahu očekávané zpomalení ve Spojených státech.

Co se očekává na trzích?

Průzkum ukázal optimismus i v souvislosti s kapitálovými trhy. Rekordně nejvyšší procento respondentů průzkumu, až 74 %, očekává v nejbližších měsících zrychlení růstu, přičemž růst evropských akcií v nejbližším roce očekává až 89 % investorů. Největší potenciál by měly mít průmysl a materiály a samotný německý akciový trh by měl být v Evropě nejpreferovanější. Jak uvádí portál Investing, Bank of America upozorňuje, že dvouciferný růst akciového trhu v posledních měsících již může zohledňovat tato pozitivní očekávání a zároveň dodává, že pokud by se makroekonomické údaje nezlepšovaly, trh může reagovat opačným směrem. Rizikem zůstává i slabší růst soukromé poptávky.

Stíhačky za miliardy?

Do hry vstupuje i geopolitický rozměr. Podle agentury Reuters zvažuje Německo nákup dalších stíhaček z USA, což by mohlo prohloubit obrannou spolupráci s Washingtonem. Země by měla zakoupit více než 35 stíhaček, které pořídila v roce 2022, přičemž cena jedné je asi 80 milionů USD. Podle německé vlády nepadlo žádné oficiální stanovisko. Potenciální objednávka je v rozporu s osamostatněním Evropy od USA a zároveň může oslabit společný německý projekt s Francií. Kancléř Friedrich Merz navíc zpochybnil potřebu vyvinout nový pilotovací systém stíhaček, který měl být účelem projektu.

Diana Fatiková, analytička InvestaGo