ČSÚ: Důvěra v českou ekonomiku v únoru vzrostla na 89,7 bodu

Důvěra v českou ekonomiku po lednovém poklesu v únoru vzrostla. Souhrnný indikátor se zvýšil o 2,4 bodu na 89,7 bodu. Vyšší byla důvěra mezi podnikateli, klesla naopak u spotřebitelů. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s loňským únorem, kdy ještě neplatila žádná protiepidemická opatření, jsou všechny indikátory na výrazně nižší úrovni.

"Čísla patrně nereflektují poslední vývoj pandemické situace, jelikož sběr dat byl ukončen 18. února. Lze však předpokládat, že pokud by sběr dat probíhal v posledních dnech, důvěra podnikatelů by byla slabší, jelikož s nepříznivým vývojem pandemické situace se zvyšují šance zesílených restrikcí," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Vývoj posledních dní podle něj naznačuje, že dnes zveřejněná data již nemusí zcela odrážet současnou úroveň důvěry v ekonomice, která bude patrně zejména mezi firmami výrazně nižší.

Důvěra mezi podnikateli se v únoru zvýšila o 3,5 bodu na 90,6 bodu. Rostla ve všech odvětvích s výjimkou obchodu. "Spíše než jako kýžený obrat sentimentu lze výsledky únorových konjunkturálních průzkumů mezi podnikateli prozatím označit za mírnou korekci minulých výrazně nepříznivých hodnocení," uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst. U nezanedbatelné části otázek podle něj stále převládají negativní odpovědi.

Důvěra podnikatelů v průmyslu se zvýšila o 3,9 bodu na 97,1 bodu. Ve stavebnictví rostla o 6,1 bodu na 114,6 bodu a ve službách o 3,8 bodu na 81,9 bodu. Mezi podnikateli v obchodu ale důvěra klesla o tři body na 87,4 bodu. Mezi obchodníky se mírně snížil podíl podnikatelů očekávajících zlepšení jejich ekonomické situace v příštích třech měsících. "Stav zásob zboží na skladech se podruhé v řadě výrazně zvýšil," uvedli statistici.

Důvěra mezi spotřebiteli klesla o 3,5 bodu na 85 bodů. Lidé se více obávají zhoršení celkové ekonomické, ale i vlastní finanční situace. Výrazně vzrostl také podíl spotřebitelů, kteří v následujících 12 měsících čekají zvýšení nezaměstnanosti a zdražování. Klesl naopak počet lidí předpokládajících, že v nadcházejících 12 měsících uspoří nějaké peníze.

Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku se zhruba od podzimu roku 2014 do začátku loňského roku držel kolem 100 bodů. Od ledna 2020 začal mírně klesat. Loni v březnu se pak v Česku objevily první případy nákazy koronavirem následované preventivními opatřeními vlády proti šíření viru, která zahrnovala uzavření restaurací, kin či obchodů i omezení cestování. Důvěra v ekonomiku se v dubnu propadla pod 80 bodů, kde byla naposledy za ekonomické krize v roce 2009.

Zdroj: Reuters, ČTK, ČSÚ, ING

Čtěte více

• ČNB: Zvýšení sazeb je pravděpodobné ve třetím čtvrtletí
  Česká národní banka pravděpodobně zvýší úrokové sazby ve třetím čtvrtletí tak, jak to předpokládá aktuální prognóza centrální banky. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady to dnes řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Rada k tomu podle něj dospěla po vyhodnocení rizik k odhadovanému vývoji ekonomiky. Rizika označila za lehce proinflační, tedy ve prospěch růstu cen.
• ČNB zvýšila devizové rezervy o 1,2 tuny zlata
  Česká národní banka v červnu zvýšila devizové rezervy o 1,2 tuny zlata ze 7,8 na devět tun. Vyplývá to ze zjištění redakce portálu Zlato.cz. ČNB, která podle portálu v květnu držela 0,252 milionu troyských uncí zlata, ale na konci června už 0,291 milionu, konkrétní parametry operací ohledně devizových rezerv nekomentuje.
• ČNB zvýšila sazby, banky zatím nereagují
  Bankovní rada České národní banky dnes jednomyslně zvýšila úrokové sazby o 0,25 procentního bodu. Základní úroková sazba tak stoupla na dvě procenta a je na nejvyšší hodnotě za posledních deset let. Banky zatím v reakci na dnešní krok ČNB vesměs nebudou zvyšovat úroky svých hypoték. U vkladů počkají na vývoj situace na trhu. Na rozhodnutí ČNB jako první zareagovala Banka Creditas, která zvýší sazby u spořících účtů o 0,2 procenta.
• ČNB zvýšila úrokovou sazbu na 0,5 procenta
  Bankovní rada České národní banky dnes podruhé v tomto roce zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Informoval o tom mluvčí centrální banky Marek Zeman.
• ČNB zvýší úrokové sazby spíše v listopadu
  Bankovní rada ČNB na středečním zasedání spíše ponechá úrokové sazby beze změny a k jejich zvýšení přistoupí až na listopadovém zasedání, kdy bude mít k dispozici novou prognózu. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Hlasování členů bankovní rady o změně ovšem podle nich bude zřejmě ve středu velmi těsné. Zasedání rady se zúčastní všech sedm členů.
• ČR a Británie nepodepíšou smlouvu o rozpočtové kázni
  Česká republika a Velká Británie se na probíhajícím summitu EU nezúčastní podpisu smlouvy o rozpočtové kázni v eurozóně.
• ČR plní dvě ze čtyř kritérií pro přijetí eura, žádný stát všechna
  Česká republika v současnosti plní dvě ze čtyř hospodářských kritérií nezbytných pro zavedení eura. Zatímco podmínky týkající se stavu veřejných financí a úrokových sazeb Praha splňuje, nevyhověla by z hlediska cenové stability a směnného kurzu. Ve své letošní zprávě o připravenosti zemí Evropské unie přijmout společnou evropskou měnu to dnes uvedla Evropská komise (EK). Všechna kritéria nesplňuje ani jedna ze sedmi hodnocených zemí.
• ČR se podle odhadů dostala do deflace
  Spotřebitelské ceny podle analytiků oslovených ČTK v lednu meziročně klesly v průměru o 0,3 procenta...
• ČS: Konec intervencí ČNB bude později
  Česká národní banka ukončí režim forexových intervencí nejdříve až na konci roku 2017, vyplývá z odhadů analytiků České spořitelny (ČS). Ti o tom dnes informovali na setkání s novináři. Analytik banky Jiří Polanský upozornil, že někteří spekulanti na trhu sázejí na konec intervencí již na počátku roku 2017. Vývoj ekonomiky, mezd a inflace ovšem podle něj takový názor nepodporuje. Investoři si tak spíše špatně vyložili předchozí komentáře členů bankovní rady.
• ČSÚ: Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí meziročně klesla o 10,7 pct
  Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla meziročně o 10,7 procenta a mezičtvrtletně o 8,4 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj se HDP propadl nejvíce v historii samostatné České republiky. Vliv na to měla restriktivní opatření proti šíření koronaviru.
• Čtvrteční zasedání ČNB změnu nepřinese
  Bankovní rada České národní banky na měnovém zasedání ve čtvrtek 5. května nechá sazby na minimech...
• Čtvrtina investorů čeká, že eurozóna ztratí nejméně jednoho člena
  Zhruba čtvrtina investorů předpokládá, že eurozónu v příštích měsících opustí minimálně jedna členská země. Vyplývá to z průzkumu společnosti Sentix. Za kandidáty na odchod jsou nyní kromě silně zadluženého Řecka považovány rovněž Francie a Itálie.
• Čtvrtina pracujících Britů je kvůli koronaviru dočasně bez práce
  Britské firmy poslaly od začátku koronavirové krize na nucenou dovolenou 8,7 milionu zaměstnanců. To znamená, že více než čtvrtina celkové pracovní síly v zemi nyní využívá vládní program pomoci při zachování pracovních míst. Uvedl to zpravodajský server BBC.
• Čtvrtletní růst HDP Francie navzdory protestům překonal očekávání
  Růst francouzské ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí překonal očekávání analytiků, protože silný export kompenzoval útlum spotřebitelských výdajů v důsledku pouličních protestů. Francouzský statistický úřad INSEE dnes uvedl, že hrubý domácí produkt (HDP) se v posledním kvartálu zvýšil o 0,3 procenta, tedy stejným tempem jako v předchozích třech měsících.
• Čtvrtletní růst německé ekonomiky byl silnější, než se čekalo
  Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se ve třetím čtvrtletí proti předchozím třem měsícům zvýšil o 8,5 procenta. Dnes to v konečné zprávě oznámil německý statistický úřad. Růst ekonomiky tak byl výrazně silnější, než naznačovaly dosavadní poznatky. Statistický úřad na konci října v předběžné zprávě uváděl růst HDP o 8,2 procenta.
• Čtvrtletní výnosy norského fondu byly třetí nejvyšší v historii
  Norský státní fond bohatství, který má k dispozici 915 miliard USD (23 bilionů Kč) a je největším na světě, vydělal v prvním čtvrtletí ze svých investic 298 miliard norských korun (865,7 miliard Kč). To byl třetí nejvyšší zisk v historii fondu, ke kterému přispěl prudký růst akciových trhů, uvádí se v dnešním prohlášení fondu.
• Čtvrtletní zisk čínských státních firem vzrostl o 13,1 procenta
  Zisk čínských společností vlastněných centrální vládou vzrostl v prvním čtvrtletí meziročně o 13,1 procenta na 426,5 miliardy jüanů (1,4 bilionu Kč). Tempo růstu zpomalilo z loňských srovnatelných 20,9 procenta a 16,7 procenta za celý rok 2018. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil úřad pro dohled nad státním majetkem SASAC.
• Čtyřicet procent Italů chce návrat k liře
  Stále více Italů je nespokojeno se společnou evropskou měnou. Zhruba 40 procent obyvatel se nyní...
• Čtyři důvody, proč je EUR/USD blízko vrcholu
  Analytici ze společnosti SEB (FX Strategy Research) uvedli čtyři důvody, podle kterých je měnový pár EUR/USD blízko svého vrcholu.
• Čtyři důvody pro další pokles eura
  Během tohoto týdne euro vůči americkému dolaru lehce zkorigovalo nad 1,3600, a smazalo tak část ztrát z poslední...