Bankovní statistika - červenec 2022

Čtěte více

• Bankovní rada vidí novou prognózu ČNB jako moc optimistickou
  Bankovní rada České národní banky rozhodla minulý čtvrtek o ponechání úrokových sazeb na současné nízké úrovni. Výsledek samotného jednání tak naplnil očekávání analytiků, výrazně však překvapila nová prognóza centrální banky, která ukazuje až na trojí zvýšení sazeb v příštím roce. Guvernér Rusnok nicméně na následné tiskové konferenci uvedl, že podle bankovní rady zůstanou úrokové sazby na současné úrovni delší dobu.
• Bankovní rada vidí šanci na vyšší sazby, vnímá ale i riziko předčasného utažení měnové politiky
  Podle dnes zveřejněného záznamu z posledního jednání bankovní rady ČNB vyplývá, že velká část diskuze byla věnována fiskální politice. Ta by díky daňovým změnám měla působit proinflačně. Převládal však názor, že efekt plánovaných opatření nebude velký, protože značná část lidí získané peníze uspoří. Tomáš Holub navíc upozornil, že by daňové změny mohly vést k nižší investiční aktivitě municipalit. Většina bankovní rady také považuje druhou vlnu pandemie za méně nebezpečnou pro ekonomiku, s tím jak si subjekty zvykají na vládní opatření. Podle Tomáše Nidetzkého stojí za pozornost dvourychlostní vývoj, a to nejen mezi průmyslem a službami, ale i v rámci průmyslu samotného. Marek Mora v této souvislosti varoval, že oživení ekonomiky po druhé vlně pandemie může být pomalejší, než jsme viděli v letních měsících. Značná část diskuze byla také věnována kurzu koruny, oproti prognóze ČNB tuzemská měna významně posílila. Většina bankovní rady to však nepovažuje za významné riziko pro prognózu centrální banky. Tomáš Holub však upozornil, že koruna může být silnější po delší dobu a navíc se zvyšují i úrokové sazby na finančních trzích, k čemuž podle něj přispěla samotná komunikace ČNB. To z hlediska vývoje ekonomiky a inflace považuje za předčasné zpřísňování měnových podmínek, které není žádoucí.
• Bankovní rada volí trpělivost v době nejistoty
  Podle očekávání bankovní rada ČNB dnes rozhodla ponechat své úrokové sazby beze změny. Tuzemská ekonomika v posledních měsících pozitivně překvapuje, nicméně zahraniční prostředí hraje v její neprospěch. I když se hospodářský růst nevyrovná těm nejlepším letům současného cyklu (2015 a 2017) udržuje si slušnou dynamiku v blízkosti svého růstového potenciálu. Využití kapacit v ekonomice je stále nad svým dlouhodobým průměrem a situace na trhu práce se uklidňuje jen velmi opatrně. Tlaky na růst cen tak přetrvávají, což vytahuje spotřebitelskou inflaci vysoko k horní hranici tolerančního pásma dvouprocentního inflačního cíle. To je i hlavním důvodem proč očekáváme, že prognóza a vyznění následné tiskové konference bude spíše ve směru zvyšování úrokových sazeb. Nicméně centrální banka se obává zahraničního vývoje.
• Bankovní rada zůstává opatrná a se zvýšením sazeb nespěchá
  Podle záznamu z posledního jednání bankovní rady většina jejích členů preferuje nižší úrokové sazby oproti listopadové prognóze banky, tj. jejich stabilitu. Nicméně shodně jako v listopadu hlasoval Vojtěch Benda a Tomáš Holub ve prospěch zvyšování úrokových sazeb. Podle rady se nejistoty ze zahraničního vývoje mírně snížily, na druhou stranu je viditelnější vliv zpomalení Německa na tuzemskou ekonomiku. Proto je část členů rady opatrná s předčasným optimismem ze zahraničního vývoje. Zároveň bankovní rada také potvrdila, že krátkodobé překročení tolerančního pásma inflačního cíle nebude znamenat automatické zvyšování úrokových sazeb. Jádrová inflace zůstává mírně nad dvěma procenty a inflační očekávání zůstávají ukotvená. Jeden z členů bankovní rady však na druhou stranu zmiňoval riziko dlouhodobého odpoutání inflace od jejího cíle v případě absence reakce centrální banky. Nově byly vysloveny obavy, že zvyšování úrokových sazeb by mohlo prodražit budoucí investice v průmyslu a mohlo by prohloubit ekonomické zpomalení.
• Bankovní rada zůstává oproti prognóze ČNB opatrná s prvním zvyšováním úrokových sazeb
  Podle dnes zveřejněného záznamu z posledního jednání ČNB ze začátku února se bankovní rada shodovala, že největším rizikem pro ekonomiku zůstává vývoj pandemie. Na druhou stranu alternativní scénář nové prognózy centrální banky, který počítá s delším uzavřením ekonomiky, většina rady vyhodnotila jako příliš pesimistický. Pro některé centrální bankéře je však hlavní otázkou spotřeba domácností, resp. její nerealizovaná část, která se může projevit po otevření ekonomiky. Podle T. Holuba se největší protiinflační poptávkové dopady teprve projeví a podle jeho některých kolegů k nižší inflaci přispěje i silnější kurz koruny.
• Bankovní sektor je podle zátěžových testů ČNB nadále odolný
  Bankovní sektor si udržel vysokou odolnost vůči možným nepříznivým šokům a do krize způsobené šířením koronaviru vstoupil v dobré kondici. V základním scénáři ekonomického vývoje, který odpovídá květnové prognóze ČNB, by podle zátěžových testů neměla problémy většina bank. Pouze tři banky se mohou dostat do situace, kdy by neměly dostatek kapitálu. Nicméně u žádné z nich by nemělo nastat prolomení osmiprocentní hranice regulatorního kapitálového minima. Na tiskové konferenci ke zprávě o finanční stabilitě to uvedl ředitel sekce finanční stability České národní banky Jan Frait. V ČR je v současnosti 49 bank a poboček zahraničních bank.
• Bankovní sektor napravuje svou pošramocenou pověst
  Dne 14. září 2008 v New Yorku oznámila bankrot americká banka Lehman Brothers. Tento pozdní letní den znamenal konec vnímání bankovnictví tak, jak jsme ho znali doposud, a spustil globální finanční krizi, která mnohé srazila do kolen.
• Bankovní sektorová daň může ochromit českou ekonomiku. Německá zkušenost varuje
  Vládní politici resuscitují návrh zvláštní bankovní daně. Navíc chtějí podobnou daň i pro mobilní operátory. Věcí se bude zabývat premiér. Sociální demokraté říkají, že by bankovní daň mohla vynést jedenáct miliard korun. Nezapočítávají ale náklady.
• Bankovní sektor v čele s Monetou (MONET.CZ) se dnes urval ze řetězu, Wall Street na rekordech
  Globální akciové trhy si dnes procházejí výraznou expanzí. Růstu se nevyhnula ani pražská burza v čele s bankovním sektorem. Index PX přidal 2,55 % na 934,75 bodů. Obchodovaný objem dnes dosáhl na nadprůměrných 760 mil. korun. Nejvyšší růst předvedla Moneta Money Bank (MONET.CZ), která přidala 6,6 % na 63 Kč. Následovala Este Bank (RBAG.CZ) s růstem o 4,3 % 611,20 Kč a Komerční banka (KOMB.CZ) s růstem o 3,97 % na 576 Kč. Růstu však nebyly ušetřeny ani další tituly. Například akcie společnosti O2 (TELEC.CZ) vzrostly o 4,42 % na 236 Kč. Jednalo se o nejvyšší jednodenní nárůst v tomto roce.
• Bankovní statistika - březen 2023
  Celková suma aktiv bankovního sektoru se v březnu zvýšila o 0,6 % meziměsíčně na konečných 9 789 mld. Kč. Stejnou měrou zhruba 29 mld. Kč přispěly k růstu úvěry u centrálních bank a úvěry klientské, dalších 34 mld. Kč přidaly dluhové cenné papíry v držení bank. Meziroční tempo růstu bilanční sumy lehce zrychlilo na 2,5 %.
• Bankovní statistika - červen 2023
  Bilanční suma českého bankovního sektoru ke konci června poprvé přesáhla magickou hodnotu 10 bilionů Kč. Konečná suma 10 030 mld. Kč je o 1,3 % vyšší než na konci května a o 3,8 % vyšší při meziročním srovnání. Na červnovém růstu se z naprosté většiny podílely vklady a úvěry u úvěrových institucí (+66 mld. Kč m/m) a u centrálních bank (+37 mld. Kč m/m).
• Bankovní statistika - duben 2022
  Bilanční suma bankovního sektoru v průběhu dubna vzrostla o 0,9 % meziměsíčně na konečných 9 637 mld. Kč. Hlavním důvodem byl nárůst objemu úvěrů a vkladů u centrálních bank, kam se vrátilo v březnu odčerpaných 72 mld. Kč. Objem dluhových cenných papírů v držení bank, který byl po řadu měsíců tahounem růstu celkových aktiv, zpomalil tempo růstu z březnových 2,7 % na aktuálních 0,6 %. Růst aktiv také korigoval objem klientských úvěrů, který poklesl o 0,8 % meziměsíčně.
• Bankovní statistika - duben 2023
  Celková bilanční suma bankovního sektoru dosáhla ke konci dubna 9 831 mld. Kč, což je hodnota ve srovnání s březnem vyšší o 0,4 % a v meziročním srovnání o 2,0 % vyšší. K dubnovému nárůstu nejvíce přispěly klientské úvěrové obchody (+1,3 % m/m), naopak brzdou byl pokles objemu dluhových cenných papírů v držení bank (-1,8 % m/m).
• Bankovní statistika - květen 2022
  Celková suma aktiv se v květnu zvýšila o 0,4 % meziměsíčně na konečných 9 677 mld. Kč. Po dubnových propadech vzrostl jak objem vkladů a úvěrů u ostatních měnových institucí (+4,4 % meziměsíčně), tak úvěry za klienty (+0,5 % meziměsíčně). Na obvyklou úroveň se vrátil i růst objemu dluhových cenných papírů v držení bank (+2,7 % meziměsíčně). V meziročním srovnání je bilanční suma bankovního sektoru vyšší o 7,3 %.
• Bankovní statistika - květen 2023
  Celková aktiva bankovního sektoru vzrostla v průběhu května o 0,7 % m/m na konečných 9 903 mld. Kč. Hlavním tahounem růstu byly dluhové cenné papíry v držení bank (+57 mld. Kč m/m). Přispěly i úvěrové obchody, a to jak na mezibankovním trhu (+19,5 mld. Kč m/m), tak klientské (+17,5 mld. Kč m/m). Meziroční tempo růstu bilanční sumy pak dosáhlo hodnoty 2,3 %.
• Bankovní statistika - leden 2022
  Celková aktiva bankovního sektoru v lednu vzrostla o 9,3 % meziměsíčně na konečných 9 404,6 mld. Kč. Vklady a úvěry u centrálních bank i u jiných úvěrových institucí plně vyrovnaly odliv z předcházejícího měsíce a jako obvykle přidaly i něco navíc. V meziročním srovnání je bilanční suma vyšší o 8,6 %.
• Bankovní statistika - leden 2023
  Celková aktiva bankovního trhu se v průběhu ledna zvýšila o 7,9 % meziměsíčně a dosáhla hodnoty 9 648 mld. Kč. Jedná se o tradiční výkyv na přelomu roku, který se dotýká především oblasti vkladů. V meziročním srovnání tempo růstu bilanční sumy zpomalilo na 2,7 %.
• Bankovní statistika - leden 2024
  Celkový objem aktiv bankovního sektoru v prvním měsíci roku 2024 dosáhl 10 394 mld. Kč, což je o 4,6 % více než na konci loňského roku. Za typickým nárůstem na počátku roku stojí úvěry a jiné pohledávky za centrálními bankami a úvěrovými institucemi (+440 mld. Kč m/m). V meziročním srovnání dosahuje tempo růstu bilanční sumy hodnoty 7,7 %.
• Bankovní statistika - listopad 2021
  Výše celkových aktiv bankovního sektoru v listopadu vzrostla jen mírně o 0,7 % meziměsíčně na konečných 9 314,2 mld. Kč. V meziročním srovnání její růst zrychlil na 7,8 %. Hlavní roli v listopadovém navýšení o 65 mld. Kč sehrály již tradičně úvěry a pohledávky jak za klienty (+18,7 mld. Kč), tak u jiných úvěrových institucí (+17,0 mld. Kč), společně s vyšším objemem dluhových cenných papírů v držení bank (+21,2 mld. Kč).
• Bankovní statistika - listopad 2022
  Celková bilanční suma bankovního sektoru v listopadu poklesla o 0,7 % meziměsíčně na konečnou hodnotu 9 553 mld. Kč. Stojí za tím pokles vkladů a úvěrů u jiných úvěrových institucí (-3,5 % meziměsíčně) spolu s výrazným propadem v bilanční položce kladná reálná hodnota derivátů (-18 % meziměsíčně). Meziroční tempo růstu tak radikálně zpomalilo na 2,6 %.