Na Čechy dolehlo lednové zdražování. Důvěra v českou ekonomiku je nejníže od léta 2014

Čtěte více

• Na co si dát pozor 6. března? Přehled zásadního dění pro začátečníky
  Na pátek je naplánováno zveřejnění hned několika makroekonomických reportů, z nichž některé jsou pro trhy opravdu důležité. Začátečníci by měli věnovat pozornost především údajům o změně zaměstnanosti mimo zemědělství (Nonfarm Payrolls) a míře nezaměstnanosti v USA. Pamatujte, že i když mohou tato data ukázat slabší hodnoty, výsledky nad očekávání mohou vést k obnovenému posílení dolaru. Dále budou v USA zveřejněny údaje o maloobchodních tržbách a mzdách, které mají menší dopad na kurz dolaru. V eurozóně vyjde třetí odhad HDP za 4. čtvrtletí, který pravděpodobně trh nepřekvapí ani nevyvolá výraznou reakci.
• Na co si dát pozor 6. února? Přehled zásadního dění pro začátečníky
  Na pátek je naplánováno velmi málo makroekonomických reportů a většina z nich nebude mít zásadní dopad. Jako jediný zajímavý report lze zmínit index spotřebitelské důvěry University of Michigan. Trh na něj ale zareaguje jen v případě, že se skutečná hodnota výrazně odchýlí od odhadu. Za zmínku stojí i zpráva o průmyslové produkci z Německa, ale tento týden Evropa zažila mnoho dalších významných událostí a zpráv, které trh ignoroval.
• Na co si dát pozor 9. dubna? Přehled zásadního dění pro začátečníky
  Na čtvrtek je naplánováno několik makroekonomických reportů a pozornost trhu se může opět přesunout ke geopolitice. Ráno zveřejní Německo údaje o obchodní bilanci, dovozu, vývozu a průmyslové produkci. Podle našeho názoru se jedná o druhotné reporty, které pravděpodobně nevyvolají žádnou reakci trhu. V USA budou zveřejněna důležitější data, včetně třetího odhadu HDP za čtvrté čtvrtletí, údajů o osobních příjmech a výdajích a jádrového indexu osobních spotřebních výdajů. Americká data mají šanci vyvolat reakci, ale znova opakujeme: trh bude opět čekat na geopolitické zprávy.
• Na co si dát pozor 9. ledna? Přehled zásadního dění pro začátečníky
  Na pátek je naplánováno poměrně hodně makroekonomických publikací a mezi nimi jsou i takové, které budou mít větší váhu. Začněme evropskými reporty o průmyslové výrobě v Německu a maloobchodních tržbách v EU. Tyto zprávy nejsou extrémně důležité, ale teoreticky by mohly ovlivnit hodnotu eura.
• Na co si dát pozor 9. února? Přehled zásadního dění pro začátečníky
  Na pondělí nejsou naplánovány žádné makroekonomické zprávy. Kalendáře pro Německo, Velkou Británii, eurozónu a USA jsou prázdné. Obchodníci tak nebudou mít během dne na co reagovat.
• Na co si dát pozor 9. září? Přehled fundamentálních událostí pro začátečníky
  Na úterý je naplánováno jen velmi málo makroekonomických zpráv. Přesto však jediná zveřejněná zpráva může na trhu vyvolat bouřlivé pohyby. Jedná se o meziroční Nonfarm Payrolls. Tento údaj je samozřejmě mnohem významnější než měsíční data a čísla z posledních čtyř měsíců naznačují, že příznivý výsledek je nepravděpodobný. Trh si tak dnes může najít nové důvody k prodeji amerického dolaru.
• Na co si dát v roce 2024 u ropy pozor
  Obchodníci s ropou vykročili do nového roku opatrně. Obavy z vývoje poptávky a globálního hospodářského růstu vyvažují rostoucí geopolitická rizika spojená s událostmi v Rudém moři a okolí. Je čím dál pravděpodobnější, že se bude ropa i v nadcházejících měsících obchodovat v úzkém pásmu a žádný důvod nebude sám o sobě dost silný, aby změnil dynamiku trhu, který neví, jestli vsadit spíš na zpomalení růstu, zejména v Číně a v USA, a rostoucí produkci zemí mimo OPEC+, nebo na omezení produkce kartelu a geopolitická rizika.
• Na co si dát 12. dubna pozor? Přehled fundamentálních událostí.
  Ve středu se ve světě odehraje několik makroekonomických událostí. Nás zajímá především Evropská unie a Spojené státy americké. Evropská unie nezveřejní žádné zprávy. Na druhou stranu USA vydá důležitou inflační zprávu za březen, která je také extrémně rozporuplná. Rozpor spočívá v tom, že hlavní ukazatel klesá již 8 nebo 9 měsíců v řadě, a nikdo nepochybuje, že nová zpráva ukáže další zpomalení. Na druhou stranu jádrová inflace posledních 5 měsíců klesala, ale pak by mohla vykázat růst. Jaký je mezi těmito ukazateli rozdíl a v čem je háček?
• Na co zaměřit pozornost 1. října? Přehled fundamentálních událostí pro začátečníky
  V úterý nás čeká několik makroekonomických událostí. Německo, eurozóna a Spojené království zveřejní nevýznamné druhé odhady výrobních indexů PMI za září, které pravděpodobně nevyvolají reakci trhu. Eurozóna zveřejní zprávu o inflaci za září, která je mnohem důležitější, ale prudký pokles eura po ní je nepravděpodobný. Evropská centrální banka už zahájila cyklus uvolňování měnové politiky, takže tempo poklesu inflace už není tak podstatné. Navíc, trh každopádně s prodejem eura nespěchá, jak jsme viděli včera u německé zprávy o inflaci.
• Náctiletých podnikavců v Česku rychle přibývá. Trefují se do potřeb své generace
  Každý devátý podnikatel v Česku je mladší 30 let. Od roku 2018 konstantně roste počet byznysmenů ve věku 21 až 25 let a počet náctiletých podnikavců se bezmála zdvojnásobil. Studenti sbírají zkušenosti v trainee programech a se založením vlastních start-upů jim pomáhá moderní metoda Design Thinking.
• Na čem se letos nejvíc vydělává? Na bitcoinu
  Bitcoin opět nabírá dech. A pořádně! V neděli jeho cena vystoupala až nad 7500 dolarů za kus. To značí více než stoprocentní zhodnocení od začátku letošního roku. Nejpoužívanější a nejvíce kapitalizovaná kryptoměna se tak ocitla na své nejvyšší cenové úrovni od začátku loňského srpna.
• Na čem ztratil George Soros téměř miliardu dolarů?
  Miliardář George Soros nad výsledkem amerických prezidentských voleb zaplakal. Výplach na trzích ho po Trumpově vítězství ho stál skoro jednu miliardu dolarů, napsal list The Wall Street Journal.
• Na černou listinu byly dopsány čtyři země. Může se to stát i Spojenému království?
  „Příznivci brexitu, kteří si přáli, aby se Spojené království po odchodu z Evropské unie stalo daňovým rájem, neměli svůj plán promyšlený. Evropská unie by potenciálně mohla Spojené království zařadit na černou listinu a tím odlákat kapitál z ostrovů na kontinent. To by bylo pro Spojené království ekonomicky zničující,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Na čerpacích stanicích vládne klid. Pumpaři snižují cenu jen u benzínu
  Ceny pohonných hmot přecházejí do stagnace. Průměrná cena benzínu v uplynulém týdnu klesla o 6 haléřů na 32,63 koruny za litr. Průměrná cena nafty se za poslední týden nezměnila a zůstala na úrovni 31,81 koruny za litr. V dalším týdnu nelze předpokládat prudké výkyvy v cenách pohonných hmot. Opět bude docházet pouze k mírným cenovým výkyvům v rádu haléřů.
• Na červen Monero chystá hard fork
  Podle poslední aktualizace blockchainu Monero, Github úložiště se mince na ochranu připravuje na další hard fork v bloku 2 688 888, která je naplánována na červenec 2022.
• Na červnový summit NATO v Haagu přijede Trump, uvedl polský ministr
  Na červnový summit NATO v Haagu přijede americký prezident Donald Trump, potvrdil dnes v Bruselu polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. V sídle NATO dnes skončilo dvoudenní jednání šéfů diplomacií Severoatlantické aliance, kterého se poprvé zúčastnil i nový americký ministr zahraničí Marco Rubio.
• Na české indikátory důvěry již dopadá konflikt na Blízkém východě
  Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku se v dubnu zhoršil o 0,8 bodu na hodnotu 101,3 bodu, a to při rozdílném vývoji jeho složek. Zatímco důvěra podnikatelů zůstala na své březnové úrovni (100,4 bodu), spotřebitelský sentiment poklesl o 4,4 bodu na 106 bodů. Nálada podnikatelů tedy zůstala nad svým dlouhodobým průměrem, kam se dostala v březnu. Podnikatele nicméně i nadále limituje nedostatečná poptávka, v některých odvětvích i nedostatek pracovníků. Ještě závažnější bariérou se nyní podle průzkumu stává geopolitická situace, která způsobuje, kromě jiného, růst cen vstupů. Mezi podnikateli se důvěra v ekonomiku v dubnu meziměsíčně zvýšila ve vybraných službách (+2,6 bodu) a ve stavebnictví (+1,7 bodu). V obchodě důvěra v ekonomiku oproti březnu poklesla o 3,2 bodu a v průmyslu o 2,4 bodu.
• Na Česko dolehla pohřební chudoba. Ceny posledního rozloučení rostou rychleji než důchody
  Ceny posledního rozloučení se v Česku zvedají rychleji než důchody i inflace. Pohřeb, který ještě před dvěma lety vyšel v průměru na necelých 30 tisíc, dnes běžně stojí o 5 až 10 tisíc víc. Základní kremace bez obřadu se pohybuje mezi 18 a 23 tisíci korunami, přičemž v Praze vychází průměrná částka na 25 tisíc korun. V Brně je cena o něco nižší, kolem 17 a půl tisíce. Tradiční obřad s hudbou, květinovou výzdobou a pronájmem síně pak v metropoli stojí zhruba 37 tisíc, v Brně dokonce lehce přes 39 tisíc.
• Na Česko dolehla pohřební chudoba. Ceny posledního rozloučení rostou rychleji než důchody
  Ceny posledního rozloučení se v Česku zvedají rychleji než důchody i inflace. Pohřeb, který ještě před dvěma lety vyšel v průměru na necelých 30 tisíc, dnes běžně stojí o 5 až 10 tisíc víc. Základní kremace bez obřadu se pohybuje mezi 18 a 23 tisíci korunami, přičemž v Praze vychází průměrná částka na 25 tisíc korun. V Brně je cena o něco nižší, kolem 17 a půl tisíce. Tradiční obřad s hudbou, květinovou výzdobou a pronájmem síně pak v metropoli stojí zhruba 37 tisíc, v Brně dokonce lehce přes 39 tisíc.
• Na Česko připadne přes miliardu eur od EU
  Možná se ani vy nemůžete zbavit dojmu, že Evropská unie ohledně pandemie koronaviru totálně selhala. Ve chvíli, kdy po celé, světě umírají tisíce lidí a prognóza do budoucna je nepříznivá, teprve zasedá a jedná. Europarlament konečně schválil fond na boj proti šířícímu se koronaviru a Česko tak dostane přes miliardu eur.