Letošnímu Davosu bude absolutně dominovat klima, silnější slovo než kdy jindy budou mít ženy a teenageři

Čtěte více

• Letos se v Praze zatím prodalo 5350 nových bytů, meziročně dvojnásobek
  Za tři čtvrtletí letošního roku se v Praze prodalo 5350 nových bytů, meziročně téměř dvakrát více. Oproti celému loňskému roku je to o 34 procent více. Vyšší poptávka se promítla také do cen bytů. Metr čtvereční v pražské bytové novostavbě stojí 160.720 korun. Meziročně je to nárůst o 6,8 procenta a oproti druhému čtvrtletí o 2,5 procenta. Prodejní cena bytů je o zhruba 8000 korun nižší, také ta ale meziročně i mezičtvrtletně vzrostla o přibližně čtyři procenta. Vyplývá to z analýzy developerských společností Central Group, Trigema a Skanska Residential, kterou její zástupci představili novinářům.
• Letos se začne těžit z nových nalezišť plynu
  Šéf sekce retailu MND Lukáš Pokrupa potvrdil, že se z nových nalezišť plynu objevených před dvěma lety začne těžit na přelomu tohoto roku.
• Letos už bez zvyšování sazeb? Koruně to nevadí. Čeká se na Fed
  Komentář Vladimíra Tomšíka dnes nabídl alternativu k projekcím vyšších úrokových sazeb. Viceguvernér ČNB uvedl, že si banka může dovolit s další akcí vyčkat, až s utahováním začne i ECB. Tomšík přímo říká, že při plnění prognózy je možné, že už pro žádné další zvyšování hlasovat nebude. V bankovní radě mu přitom vyprší mandát na konci letošního roku. Pro rok příští ovšem viceguvernér vidí prostor pro rychlejší růst sazeb v souvislosti s přísnější politikou ECB.
• Letos zůstanou ceny ropy nejspíš stabilní, ale s určitými komplikacemi
  Obecně se nepředpokládá, že by se letos ceny ropy výrazně změnily, ale nad tímto výhledem se vznášejí 2 velké otazníky: Bude mít Čína pracovníky k oživení své ekonomiky, jelikož uvolňuje svá omezení Covid? Zůstanou americké energetické společnosti zaměřující se na frakování u své nedávné neochoty financovat další drahý ropný boom?
• Letošek by měl být pro stavební sektor lepší
  Stavební produkce v lednu meziročně poklesla o 5,9 %, v meziměsíčním srovnání byla nicméně o 1 % vyšší. Za tímto výsledkem stál ale rozdílný vývoj v obou hlavních kategoriích. Povzbudivá byla dynamika produkce inženýrského stavitelství (+1,4 % y/y), naopak u pozemního stavitelství produkce klesla (-8,3 % y/y).
• Letošek může být pro akciové trhy znovu rekordní
  Očekává se největší vstup na burzu v historii. Společnosti v USA, Evropě i v Asii využívají příznivého ekonomického vývoje a přebytku peněz, jenž mají investoři k dispozici a snaží se jej zhodnotit.
• Letošní akciové poklesy má na svědomí nárůst rizikové averze
  Globálním akciovým trhům se v letošním roce příliš nedaří. Globální akciový index MSCI All Country World je od začátku roku přibližně v 6% mínusu. Mezi klíčové důvody akciových poklesů patří zpomalující dynamika růstu celé světové ekonomiky, obchodní válka mezi USA a Čínou, zpomalující růst čínské ekonomiky (přispívá k růstu světového HDP bezprecedentní jednou třetinou), zvyšování úrokových sazeb americkým Fedem a korespondující zpřísňování měnových podmínek amerického dolaru, dále měnové krize v Argentině a Turecku, obavy z neřízeného Brexitu a nejistota ohledně italského rozpočtu a obrovské zadluženosti.
• Letošní akciové zisky jsou impozantní. Euforii však může zastavit výsledková sezóna
  „Pro nejbližší vývoj na trzích bude klíčový průběh právě začínající výsledkové sezóny ve Spojených státech. Investoři se rovněž musí připravit na tvrdší rétoriku prezidenta Donalda Trumpa, která se začne proměňovat s blížícími se volbami nejmocnější hlavy státu,“ říká Senior Equity Trader BHS Jan Němeček.
• Letošní březen byl nejsmrtelnějším měsícem v takřka třicetileté historii samostatné České republiky
  Letošní březen byl nejsmrtelnějším měsícem v historii České republiky počítané od jejího vzniku v roce 1993. V březnu zemřelo 16 657 lidí. Důvodem je pochopitelně pandemie onemocnění covid-19. Před propuknutím pandemie loni v březnu představoval nejsmrtelnější měsíc historie ČR prosinec 1995, kdy si svoji krutou daň vybrala tehdejší chřipková epidemie.
• Letošní dovolenou prodraží slabší koruna
  Statisícům Čechů, kteří se v létě chystají do nejoblíbenějších evropských destinací, se letošní dovolená prodraží oproti loňskému roku zhruba o 5 %. Na vině je oslabení tuzemské měny o více než 1 korunu vůči euru. Z pohledu cen zboží a služeb v nejoblíbenějších dovolenkových destinacích Češi také příliš neušetří, život v Chorvatsku je ve srovnání s tím v Česku levnější pouze o 3,5 %, na Slovensku pak o 2,4 %.
• Letošnímu výkonu české ekonomiky svědčí vakcinace, zrušení superhrubé mzdy, ale i statistický efekt loňské nízké základny
  Český statistický úřad dnes potvrdil svá dřívější, předběžná čísla k výkonu české ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí. Tuzemské hospodářství meziročně ztratilo 2,1 procenta svého výkonu, mezičtvrtletně pak 0,3 procenta.
• Letošní nezvykle chladné léto omezilo spotřebu elektřiny kvůli klimatizaci, ulevilo rozvodným sítím i peněženkám domácností
  Letní spotřeba elektřiny kvůli klimatizacím roste rok od roku. Výjimkou je letošní červenec, který kvůli chladnějšímu počasí vývoj zbrzdil.
• Letošní Nobelova cena upevňuje dominanci amerických ekonomů mezi laureáty. Milgrom s Wilsonem jí získávají za koncipování aukčních mechanismů, užívaných například při dražbě kmitočtů mobilních sítí
  Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získávají dva američtí ekonomové, Paul Milgrom a Robert Wilson. Upevňují tak dominanci amerických ekonomů mezi laureáty této ceny, jež se udílí nepřetržitě od roku 1969. Dominanci Spojených států ještě zvýrazňuje fakt, že řada neamerických oceněných působí na univerzitách právě ve Spojených státech působí.
• Letošní povodně budou z hlediska reálných pojištěných škod podle všeho třetí nejhorší živelní pohromou v historii ČR
  Z hlediska reálné výše pojištěných škod budou letošní povodně třetí nejničivější živelní pohromou v historii Česka. Pojištěné škody mají totiž dle odhadů České asociace pojišťoven činit 17 miliard korun.
• Letošní rok byl z pohledu IPO nejlepší za 21 let
  „Díky uvolněným politikám centrálních bank je na trzích obří množství peněz, které hledá své uplatnění ve světě investic. To v letošním roce umožnilo rekordnímu množství firem úspěšně vstoupit na burzu. Největší zájem byl o technologické společnosti,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Letošní růst Číny stanoven na 6,5 %
  Čínský premiér Li Kche-čchiang uvedl, že letošní cíl růstu ekonomiky je 6,5 procenta, což je o půl procenta méně, než horní hranice loňského předpokladu. Dále přislíbil omezení těžby uhlí a oceli a zároveň varoval před snahou o obchodní protekcionismus některých západních vlád. Peking letos chystá reformy, které by měly přinést lék na rostoucí zadluženost země. Mezi ty by měly patřit stimulace domácí spotřeby a omezení vládních investic. Zmírnění tempa růstu ekonomiky bude následkem transformace silně průmyslově a exportně zaměřené ekonomiky a poklesem silných vládních investic. Cílem bude naopak podpora domácí spotřeby. Čína plánuje vytvořit až 11 milionů nových pracovních míst.
• Letošní růst o 2 % získává čím dál jasnější obrysy
  Český statistický úřad podobně jako v prvním čtvrtletí výrazně revidoval svůj úvodní odhad HDP, když místo mezičtvrtletního růstu o 0,2 % česká ekonomika podle zpřesněného odhadu vzrostla až o 0,5 %. V meziročním srovnání pak byl výsledek revidován z 2,4 % na 2,6 %. České ekonomice se tak v první polovině tohoto roku nad míru dařilo, a přestože se očekává, že ve druhé polovině roku dojde k jejímu zpomalení, letošní růst alespoň o 2 % se stává stále reálnějším. Tento vývoj však ale také znamená další důvod pro bankovní radu ČNB, že se snižováním sazeb nemusí spěchat.
• Letošní schodek může být i 375 miliard korun. Hrozí Česku „řecký scénář“?
  Fialova vláda za prvních devět měsíců vlády – a de facto již po dvou novelách původního rozpočtu Babišovy vlády – neuskutečňuje žádné opravdu viditelné úspory. Nejprve sice seškrtala původní rozpočet Babišovy vlády, ale tyto škrty z velké části bere nyní zpět, když pro letošek počítá rozpočet se schodkem 330 miliard korun, namísto předchozích 280 miliard. Přitom v tom týdnu sněmovní rozpočtový výbor podpořil dva koaliční pozměňovací návrhy, které letošní schodek státního rozpočtu navyšují na 375 miliard korun. O těchto návrzích rozhodnou poslanci příští týden.
• Letošní schodek vlády by měl být až o desítky miliardy nižší, než jaký je limit
  Hospodaření státního rozpočtu vykázalo za prvních deset měsíců letošního roku schodek 200,7 miliardy korun. Meziročně jde o zlepšení schodku o 38,2 miliardy korun. Loni přitom rozpočet skončil deficitem takřka 289 miliard korun. V posledních dvou měsících roku se loni tedy schodek navýšil o zhruba 50 miliard korun. Pokud by k takovému navýšení došlo i letos, deficit za letošní rok se stále vejde do původního zákonného limitu, tedy 252 miliard korun.
• Letošní schodek vlády může být rekordní, i 450 miliard korun. Což je jen další důvod pro ministra Stanjuru, aby rázně škrtal desítky miliard ještě letos a nad rámec balíčku, jak nově slibuje
  Letošní schodek státního rozpočtu může překonat i dosud rekordní schodek z covidového roku 2021. Ten činil necelých 420 miliard korun.