Rozbřesk: Turecko: čas skoncovat s Erdoganomikou?

Čtěte více

• Rozbřesk: Tři důvody proč ČNB ponechá sazby beze změny
  Ani na dnešním zasedání se ČNB pravděpodobně neodhodlá ke zvýšení sazeb, i když jádrová inflace zůstává na historických maximech a tempo růstu mezd je vysoké. Proč další odklad?
• Rozbřesk: Tři oříšky pro českou ekonomiku
  Do konce roku čekají českou ekonomiku ještě tři významná rozhodnutí, která ovlivní její trend v blízké budoucnosti. Jedním z nich, kterému budeme na tomto místě věnovat největší pozornost, bude verdikt ČNB o úrokových sazbách necelý týden před Vánocemi. Prozatím nic nenasvědčuje tomu, že by se centrální banka měla rozhodnout jinak, než se rozhodla v září nebo v listopadu, nicméně diskusi centrálních bankéřů ještě ovlivní nová sada dat z české ekonomiky a zpráv ze zahraničí. Nepředpokládáme, že by byly natolik optimistické, aby mohly současný obrázek přemalovat sytě na růžovo a pozici ČNB zásadně změnit. Další důležitá rozhodnutí už budou padat ve vládě a v parlamentu.
• Rozbřesk: Tři roky QE v Evropě a koruně se nechce bez jestřábů posilovat
  V klidné atmosféře mohla ECB „oslavit“ tříleté výročí zahájení tzv. kvantitativního uvolňování (QE), které mělo zvýšit likviditu na trhu a spolu s politikou záporných úrokových sazeb de facto zvýšit dostupnost peněz napříč eurozónou. Při pohledu na vývoj úrokových sazeb nebo výnosů státních dluhopisů lze říct, že se jí to nepochybně podařilo. ECB se ovšem díky této politice stala i velmi vlivným hráčem na bondovém trhu, neboť se jí už podařilo skoupit z trhu veřejné bondy v hodnotě téměř 2 bilionů eur. Stala se současně i největším věřitelem zemí eurozóny.
• Rozbřesk: Turecká centrální banka neodolala tlaku Erdogana, lira pociťuje důsledky
  Turecká centrální banka tento týden nevyužila šanci posílit vlastní kredibilitu a ve světle tlaku staronového prezidenta Erdogana demonstrovat svoji nezávislost. Na svém úterním zasedání totiž - oproti očekávání - ponechala úrokové sazby beze změny, což vzhledem k rychle rostoucí inflaci a výrazným vnějším nerovnováhám trhy znovu znejistilo a liru poslalo na historická minima.
• Rozbřesk: Turecká ekonomika (znovu) nad propastí
  Turecká lira zakončila rok 2021 s přehledem jako nejhůře performující měna, když vůči americkému dolaru odepsala více než 40 %. Na rozdíl od měnové krize v roce 2018, kterou měly bezprostředně na svědomí významné vnější nerovnováhy, je tentokrát na vině extrémně uvolněná měnová politika. Turecká centrální banka totiž pokračuje ve snižování úrokových sazeb nehledě na svižně akcelerující inflaci.
• Rozbřesk: Turecká lira opět na tapetě
  Silný dolar versus slabší měny v emerging markets - tato čas od času se opakující konstelace opět zavítala na globální devizové trhy. Zatímco příběh sílícího dolaru vypovídá něco o relativní kondici americké ekonomiky a ostatních zemí G7, pak situace v emerging markets je košatější. Jestliže na jedné straně existují měny, kterým se v poslední době vcelku daří (viz např. rubl), pak zde máme vyloženě slabé kusy, jež jsou potenciálním zdrojem finanční nákazy. V čele zranitelných měn stojí aktuálně turecká lira, která je v dubnu vůbec nejhůře performující měnou.
• Rozbřesk: Turecká lira prudce oslabuje, ekonomika je na hraně další měnové krize
  Zatímco se vyspělé ekonomiky napříč světem pomalu vzpamatovávají z drtivého dopadu pandemie, některé rozvíjející se ekonomiky jsou na tom podstatně hůře. Příkladem budiž Turecko, které se souběžně s korona krizí ocitá na prahu krize měnové; lira v posledních dnech rekordně oslabuje, což evokuje vzpomínky na kolaps turecké měny z léta roku 2018.
• Rozbřesk: Turecká lira zastavila pád. Alespoň prozatím
  Po výprodeji ruského rublu a argentinského pesa se aktuálně strasti emerging markets zhmotnily především v turecké liře. Včerejší intervence turecké centrální banky, která mimořádně zvýšila úrokové sazby o 300 bps na 16,5 %, sice zastavily její prudký propad, nicméně vyhráno lira zdaleka nemá. Turecká ekonomika se totiž měsíc před klíčovými prezidentskými volbami nachází v nedobré kondici a z celé skupiny rozvíjejících se trhů patří k těm vůbec nejzranitelnějším.
• Rozbřesk: Turecká nákaza na forexu ve střední Evropě? Racio se hledá jen těžko…
  Kdo někdy zavítal do Turecka, tak asi potvrdí, že rozdíly mezi touto zemí a střední Evropu jsou zřejmé, přičemž vyloženě výrazné odlišnosti se neomezují jen na jiný přístup k designu toalet. Skutečně, charakter tureckého hospodářství je i v 21. stoletím na hony vzdálen české, polské či maďarské ekonomice. Přesto to podle chování devizových trhů vypadá, že investoři/spekulanti aktuálně hodili středoevropské měny do jednoho pytle spolu s tureckou lirou. Odborně se tomu říká tak, že regionální devizové trhy postihla finanční nákaza, kdy výprodej jednoho aktiva zasáhne i ostatní (aktiva/měny) ze stejné třídy. Mohla by mít však turecká nákaza ve střední Evropě nějaký racionální podtext?
• Rozbřesk: Turecko a Maďarsko stále v jednom forexovém košíku, favoritem po debatě Biden?
  Nehledě na včerejší zisky se středoevropským měnám v měsíci září nedařilo. Proti euru ztratily v posledním měsíci okolo tří procent. Mezi viníky výprodeje regionálních měn hledejme nejen vágně definovaný “nárůst globální averze vůči riziku”, ale také specificky domácí, resp. regionální faktory jako jsou nezvládnutá druhá vlna pandemie (ČR a Maďarsko) či přelévající se finanční nákaza z jiných forexových emerging markets.
• Rozbřesk: Turecko se potápí a stahuje emerging markets
  Prezident Erdogan označil výprodeje liry o víkendu za spiknutí proti Turecku. “Není pro ně jediný ekonomický důvod”, řekl v reakci na volný pád liry na konci týdne, kdy během dvou dní lira ztratila přes 20 %. Ministr financí Albayrak jeho slova jenom potvrdil a označil propad liry za čistý “útok na Turecko”. Oba politici pak slíbili, že to nenechají jen tak být. Bohužel však nenabídli nic, co by mohlo pomoci. Prezident Erdogan zatím nadále odmítá vyšší úrokové sazby jako nástroj k “ožebračování” chudých. A to nehledě na to, že turecká inflace stoupá vzhůru a atakuje 16 % (15letá maxima). Inflace je přitom pravděpodobně daleko větší hrozba pro chudé Turky než vysoké sazby. Prezident Erdogan si však stále drží neortodoxní názor, že vysoké sazby mohou paradoxně přispět k dalšímu nárůstu inflace. Uvidíme, jak dlouho s takovou strategií vydrží. Zatím nově jen vybízí Turky, aby vytahovali z “pod matrací” dolary a eura, nakupovali za ně liry, a pomohli tak stabilizaci tureckého finančního systému.
• Rozbřesk: Turecko zůstává přes zisky liry zranitelné, Hampl volá po růstu sazeb v září
  Turecká lira se včera těšila na projev ministra financí Berata Albayraka, který na rozdíl od prezidenta Erdogana mluvil relativně pragmaticky a alespoň část investorů potěšil. A to především tím, že slíbil rozpočtové úspory a razantně odmítl zavedení kapitálových kontrol. To ale pravděpodobně nebude turecké liře stačit na dlouho.
• Rozbřesk: Tuzemská ekonomika dále šlape na brzdu
  Zatímco v první polovině roku se mohla česká ekonomika pochlubit relativně solidní růstovou dynamikou, vstup do druhého pololetí se nese ve znamení viditelného útlumu. Na jedné straně mají rostoucí životní náklady v kombinaci s prudkým poklesem reálných příjmů za následek zhoršující se kondici spotřebitelské poptávky – v srpnu poklesly maloobchodní tržby již pátý měsíc v řadě a v meziročním srovnání se propad prohloubil na 8,8 %. Nálada spotřebitelů se přitom i v září udržela poblíž historických minim, což neslibuje obrat negativního trendu ani ve zbytku tohoto roku.
• Rozbřesk: Tuzemský průmysl zachraňuje ekonomiku před propadem
  Asi nikoho nepřekvapilo, že důvěra podnikatelů i spotřebitelů v české ekonomice v lednu poklesla. Po prosincovém zlepšení, na kterém se podepsalo chvilkové otevření ekonomiky, do kterého mimochodem spadal i předchozí průzkum, se už v lednových číslech plně odrazil v pořadí již třetí lockdown začínající hned po Vánocích.
• Rozbřesk: Týden, který rozhodne o dalším osudu pandemie v Česku
  Pro Česko začíná další kritický pandemický týden. Čísla za úterý a středu ukážou, zda přijatá opatření alespoň trochu zabírají a šíření epidemie začíná zpomalovat. Pokud neuvidíme viditelnější zpomalení nových případů, má zdravotní systém velký problém a vládě pravděpodobně nezbyde nic jiného než přijmout tvrdší opatření.
• Rozbřesk: Týden napoví o dopadu druhé vlny pandemie na ekonomiky. Ke slovu znovu brexit?
  Do Vánoc zbývá již jen pár týdnů a konec roku pravděpodobně bude ve znamení dvou větších témat – druhá vlna pandemie a brexit. To vše za předpokladu, že nás ještě něčím v nejbližších týdnech nepřekvapí Donald Trump.
• Rozbřesk: Týden o Fedu a německých volbách. Ukončí nebo prohloubí pokles akcií?
  Začíná velice zajímavý týden, kdy v centru pozornosti budou zejména německé volby, ale nejprve logicky zasedání amerického Fedu.
• Rozbřesk: Týden o HDP a Fedu. Nová prognóza ČNB naznačí rychlejší růst sazeb?
  Startuje poslední červencový týden, ve kterém bude pozornost finančních trhů směřovat na čerstvé odhady HDP za druhé čtvrtletí v hlavních ekonomikách a také zasedání amerického Fedu. Navzdory přísným karanténním opatření na počátku minulého čtvrtletí očekáváme, že páteční čísla HDP potvrdí návrat hospodářského růstu v české ekonomice i eurozóně.
• Rozbřesk: Týden plný HDP
  Jak to dopadlo s českými sazbami, ukázal už minulý týden, když se ČNB z opatrnosti rozhodla ponechat úroky beze změny a jejich další zvýšení odsunout dále do budoucnosti pod tlakem rizik a nejistot v zahraničí. Nová prognóza je méně optimistická, nikoliv však až tak dramaticky, aby naznačovala potenciální obrat měnové politiky o 180 stupňů. Už tento týden ukáže, nakolik je nový výhled, nad kterým se centrální bankéři rozhodují, realistický. Prvním testem projde ve středu, kdy bude zveřejněna lednová inflace. ČNB podobně jako trh nepředpokládá, že by se inflace hned v úvodu roku utrhla a odskočila od cíle. Následně v pátek přijde na řadu předběžný odhad českého HDP za čtvrtý kvartál loňského roku. Ani v tomto případě se očekávání centrálních bankéřů od trhu nijak výrazně neodchyluje, když se všeobecně očekává, že v posledním čtvrtletí ekonomika mírně zrychlila. Půjde nicméně jen o předběžný či bleskový odhad, který je sestavený z neúplných čísel a je navíc doprovázený jen velmi stručným komentářem statistického úřadu.
• Rozbřesk: Týden před jednáním ČNB zůstává koruna slabá. Forint dělá atraktivním proměna maďarské centrální banky
  Jak dlouho trvá proměna holubice v jestřába? Rozbor včerejšího rozhodnutí Maďarské centrální banky (MNB) ukazuje na to, že zhruba dva měsíce. MNB nejenže zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o 30 bazických bodů, ale dala i trhům jasně najevo, že obdobný krok lze očekávat i na příštím měnově-politickém zasedání, tj. 24. srpna. Jak přitom vyplývá z včerejšího komentáře viceguvernéra MNB Viraga, teprve zářijová inflační prognóza může naznačit, zda si centrální banka bude moci dovolit cyklus utahování měnové politiky zpomalit, či dokonce na čas zastavit.