Okénko finančního trhu 11.1.2019

Čtěte více

• Okénko finančního trhu 10.5.2019
  Česká nezaměstnanost v dubnu klesla na 2,7 %, což představuje rekordně nízkou hodnotu od zavedení současné metodiky měření. Meziměsíčně tak z trhu práce zmizelo dalších zhruba 17 tisíc evidovaných uchazečů o zaměstnání a na jedno volné pracovní místo připadá již pouze 0,6 uchazeče. Nejvyšší nezaměstnanost vykázaly okresy Karviná (6,9 %) a Most (5,7 %), nicméně i zde se jedná o hodnoty, které by ještě před pár lety byly v rámci ČR naopak považovány za relativně nízké. Český trh práce se tak i nadále veze na vlně nebývalého nedostatku pracovní síly, který nutí firmy zvyšovat mzdy na úkor vlastní ziskovosti.
• Okénko finančního trhu 10.6.2019
  Podíl nezaměstnaných osob podle očekávání v květnu dále poklesl na 2,6 %. Jedná se o historicky nejnižší hodnotu, která byla na tuzemském trhu práce naměřena. Počet nezaměstnaných se oproti dubnu snížil na cca 200 tisíc, naopak počet volných pracovních míst dále narostl na více než 346. Na jednoho uchazeče tak připadá 1,7 volného pracovního místa. Zvyšující se rozdíl mezi nabídkou a poptávkou ukazuje, že napětí na tuzemském trhu práce dále narůstá, a to i přes zpomalování zahraničního ekonomického růstu a další rizika v podobě obchodních válek či brexitu. Během léta by se měl podíl nezaměstnaných osob lehce zvýšit vlivem sezónního přílivu čerstvých absolventů na trh práce. Nicméně pro vysátý trh práce to bude jen mírné zchlazení a ve zbytku roku by se měla nezaměstnanost nadále pohybovat na rekordně nízkých úrovních v blízkosti tří procent. Nedostatek pracovníků bude i nadále vyvíjet tlak na růst mezd, které si i v letošním roce udrží svižnou dynamiku na úrovni 7 %. To napovídá již výsledek za první čtvrtletí, kdy průměrná nominální mzda v ČR vzrostla o 7,4 %, podle měsíčních údajů se v průmyslu v dubnu zvedla dokonce o 8,4 %.
• Okénko finančního trhu 10.7.2018
  Německý ZEW index za červenec nepříjemně překvapil trh poklesem na -24,7 bodů, nejnižší hodnotu od roku 2012. Eskalující konflikt USA se zbytkem světa snižuje důvěru investorů ohledně budoucího vývoje. Jedná se o pátý pokles v tomto roce. Zhoršení výhledu přichází po dobrých výsledcích měsíčních statistik jako např. tovární objednávky či průmyslová výroba, které zaznamenaly zlepšení. Nicméně zhoršující se mezinárodní obchodní situace výrazně převážila tyto optimistické zprávy. Minulý týden vstoupilo v platnost nařízení americké administrativy ohledně cel na zboží z Číny ve výši 34 mld. dolarů, která okamžitě zásah vrátila. Tým RBI odhaduje zpomalení ekonomického růstu Německa pro tento rok na 2,2 % z loňských 2,5 %.
• Okénko finančního trhu 10.7.2019
  Podle nejnovější prognózy Evropské komise poroste HDP eurozóny v roce 2019 o 1,2 %. Pro rok 2020 očekává nepatrně pomalejší růst v porovnání s jarní prognózou a to 1,4 %. V porovnání s naší prognózou, kde očekáváme růst okolo jednoho procenta pro tento i následující rok, je však odhad Evropské komise stále optimističtější. Pro Českou republiku očekává komise stále silný růst nad úrovní dlouhodobého průměru okolo 2,6 % letos a 2,5 % příští rok. Naše současná prognóza ovšem počítá s nepatrně nižším růstem o dvě respektive o tři desetinky. Komise celkově očekává, že tuzemský růst podpoří především spotřeba domácností a pokračující investice do automatizace výroby, což je v souladu s naší prognózou.
• Okénko finančního trhu 10.8.2018
  Dnes zveřejněný záznam ze srpnového jednání bankovní rady nepřinesl příliš nových informací k dalšímu vývoji měnové politiky. Zopakoval prognózu koruny, která bude do konce roku zatížena nepříznivým globálním sentimentem. S tím je konzistentní pokračující zvyšování úrokových sazeb směrem k jejich dlouhodobě neutrální úrovni (mírně pod 3 %). Bankovní rada se shodovala v tom, že mezi hlavní nejistoty patří délka trvání globálních faktorů, které způsobily nedávné oslabení kurzu koruny, a nárůst protekcionistických opatření ve světovém obchodě.
• Okénko finančního trhu 10.9.2018
  Spotřebitelské ceny v srpnu meziměsíčně vzrostly o 0,1 %. V meziročním srovnání se spotřebitelská inflace dostala na hodnotu 2,5 %, což je o 0,2 p.b více než v předchozím měsíci. Za rychlejším růstem stojí zejména vyšší ceny nájmů a energií. Dlouhodobě vyšší ceny elektřiny se tak se zpožděním projevují i v konečných cenách pro domácnosti. Dále také vzrostly ceny dovolených. Naopak klesly ceny nových automobilů, alkoholických nápojů nebo oblečení. Jádrová inflace by tak měla zůstat na současných hodnotách, které už tak jsou nejvyšší v tomto roce. Rychlejší inflace tak nahrává zvýšení úrokových sazeb ČNB už na konci září.
• Okénko finančního trhu 1.10.2018
  Český index nákupních manažerů ve výrobě v září překvapivě poklesl o 1,5 b. na 53,4 b. Index tak pokračuje ve výrazném letním propadu a je nejnižší od listopadu 2016. Za poklesem indexu i nadále stojí především slabší růst výroby a pomalejší růst nových zakázek. Ten byl podle firem nejslabší za téměř dva roky. Zářijový výsledek také ukázal pomalejší zvýšení výroby a zaměstnanosti v sektoru výroby a klesající optimismus ve výhledu podnikatelů. Zároveň také roste tlak na vyšší ceny vstupů. Tento tlak je podle průzkumu nejvyšší za posledních jedenáct měsíců a tempo inflace nákupních cen patří mezi nejvyšší za posledních sedm let. Výsledky průzkumu nicméně ukázaly silnější poptávku ze zahraničí.
• Okénko finančního trhu 1.10.2019
  Růst českého hrubého domácího produktu ve druhém čtvrtletí byl revizí o desetinu procentního bodu zvýšen a dosáhl 2,8 % meziročně a 0,7 % mezikvartálně. Největší měrou se na tomto výsledku podílela spotřeba domácností, která spolu se spotřebou vlády zůstává motorem ekonomického růstu, a saldo zahraničního obchodu. Naopak tvorba fixního kapitálu podruhé v řadě mezikvartálně poklesla, tentokrát o 0,6 %. Spolu s odhadem růstu HDP byly zveřejněny i čtvrtletní sektorové účty, podle kterých dále klesá ziskovost firem, na čemž se podílí zejména nárůst mzdových nákladů.
• Okénko finančního trhu 11.10.2018
  Výprodej trhů na Wall Street v noci na dnešek otřásl globálními trhy. Během dneška výprodej dorazil i na evropské burzy. Stoxx Europe 600 index se propadl o 2,0 %, což je nejnižší hodnota od února 2017. Výprodej je tak reakcí na nedávný růst výnosů amerických dluhopisů v důsledku zvyšování amerických sazeb. Americký prezident D. Trump po uzavření amerických trhů označil zvyšování úrokových sazeb Fedu za chybu a chování měnového výboru centrální banky za šílenství. Šéf Fedu se následně dočkal zastání u šéfky IMF Ch. Lagarde. Zároveň korekce proběhla jen den před začátkem výsledkové sezóny, v jejímž případě se objevují názory, že by mohla být zklamáním pro mnoho investorů vzhledem k vysokým očekáváním. K tomu se také v posledních dnech objevily zprávy od amerického prezidenta a ministra financí, které naznačují další eskalaci obchodního konfliktu mezi USA a Čínou.
• Okénko finančního trhu 1.11.2018
  Bankovní rada ČNB dnes rozhodla počtvrté v řadě a popáté v tomto roce zvýšit své úrokové sazby. Dvoutýdenní repo sazba byla navýšena na úroveň 1,75 %, lombardní na 2,75 % a diskontní sazba na 0,75 %. Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy na horizontu měnové politiky jako mírně proinflační a to hlavně z důvodu očekávaného vyššího růstu mezd. Dalším faktorem je slabší kurz koruny, který zvyšuje dovozní ceny importérů. Nová prognóza centrální banky počítá s jen zanedbatelně nižším růstem ekonomiky v následujících letech. Míra inflace by měla vygradovat v první polovině příštího roku a přiblížit se ke třem procentům. Následně by měla postupně klesat ke dvouprocentnímu cíli centrální banky v důsledku prudkého posílení koruny. V souladu s tímto vývojem vidí centrální banka prostor pro další zvyšování úrokových sazeb v prvním čtvrtletí příštího roku.
• Okénko finančního trhu 11.12.2018
  Guvernér ČNB J. Rusnok v dnešním rozhovoru řekl, že vidí prostor pro více zvýšení sazeb v příštím roce v případě, že koruna neposílí podle očekávání centrální banky. Zároveň se také přiklání k pauze ve zvyšování sazeb na prosincovém jednání z důvodu dočasného negativního efektu Rezolučního fondu na kurz koruny. Guvernér však stále očekává pokračující proinflační tlaky vyplývající ze silně utaženého trhu práce a rekordního růstu mezd.
• Okénko finančního trhu 11.2.2019
  Britská premiérka T. May včera odmítla opoziční kompromisní návrh ohledně Brexitu předložený J. Corbynem. Ten si stanovil pět podmínek, po jejichž splnění by opoziční poslanci podpořili smlouvu o Brexitu. Jednou z nich je i setrvání Británie v celní unii s EU, což je však ustanovení, na které premiérka nemůže přistoupit, neboť by zbavilo Británii práva vyjednávat individuální obchodní smlouvy se třetími zeměmi. V úterý proběhne v britském parlamentu další kolo diskuze ohledně Brexitu. Očekává se, že premiérka požádá poslance o prodloužení lhůty pro vyjednání nové dohody s EU. Řada z nich to však považuje za ztrátu času, neboť si uvědomují beznadějnost dalšího vyjednávání s EU. Spíše podezírají premiérku, že pouze hraje o čas, aby je na poslední chvíli těsně před 29. březnem postavila před volbu, zda přijmou její původní dohodu o Brexitu nebo dají přednost odchodu Británie z EU bez dohody.
• Okénko finančního trhu 11.3.2019
  Spotřebitelské ceny v únoru meziměsíčně vzrostly o 0,2 %, v meziročním srovnání inflace dále zrychlila na 2,7 %. Únorová inflace je tak nejvyšší za poslední rok a půl. Inflace se pohybuje na dvouprocentním cíli centrální banky nebo nad ním již desátý měsíc v řadě. V únoru zrychlily růst zejména ceny potravin a nealkoholických nápojů a ceny plynu. Nadále však přetrvává rychlý růst jádrové inflace a v jejím rámci výrazně rostou zejména ceny služeb. Právě to může být, ve spojení se slabší korunou, hlavním důvodem pro zvýšení úrokových sazeb. Rovněž rychlejší růst tuzemské ekonomiky i stále silný mzdový růst hovoří ve prospěch zpřísnění měnové politiky. Proti zvýšení sazeb pak budou působit zahraniční faktory, tedy zpomalení ekonomického růstu v Německu i dalších zemích a rizika spojená s odchodem Velké Británie z EU. Podle našeho názoru by však domácí faktory měly dominovat a bankovní rada by měla zvýšit sazby již na nejbližším zasedání koncem března.
• Okénko finančního trhu 11.4.2019
  Na mimořádném summitu v Bruselu se zástupci unijních státu shodli na odkladu termínu odchodu Británie z EU na poslední říjen. Britská premiérka T. Mayová přitom žádala (již podruhé) o prodloužení do konce června. Zároveň bude Británie moci opustit Evropskou unii i dříve, dojde-li ke schválení dohody o odchodu britským parlamentem. Premiérce se tak podařilo vyjednat přesně takový odklad s otevřeným termínem odchodu, o jaký již několik týdnů usilovala. Pro Británii to ovšem znamená jediné. Skoro určitě se bude muset účastnit květnových voleb do Evropského parlamentu. Těm by se Britové mohli vyhnout pouze tehdy, bude-li do té doby dohoda schválena.
• Okénko finančního trhu 11.5.2018
  Záznam z měnověpolitického jednání ČNB z minulého týdne poukazuje na určitý rozkol v hodnocení inflačního vývoje mezi členy bankovní rady. Přestože inflace po pěti měsících klesání v dubnu překvapivě vzrostla na 1,9 % r/r, centrální banka ve své nové prognóze vidí inflaci pod svým cílem alespoň do konce roku 2019. Podle některých členů inflace nadále může jít dolů, ale zároveň zazněl i názor, že inflace naopak poroste rychleji. V souhrnu tak bankovní rada šalamounsky vidí rizika prognózy jako vyrovnaná. Oficiální komunikace ČNB vysvětluje oslabení inflace jako následek obnovené investiční aktivity. České firmy, za účelem udržení mezních zisků a konkurenceschopnosti v prostředí rostoucích mezd, začaly masivně investovat do produktivity práce namísto navyšování cen. Nicméně na jednání bankovní rady také zazněly názory, že delší období nedostatečného posilování koruny a svižný růst mezd zvyšuje riziko pro-inflačních tlaků. Tento názor pak reflektoval výsledek hlasování. Bankovní rada sice podle očekávání rozhodla ponechat úrokové sazby na současné hladině, nicméně jeden člen, viceguvernér M. Hampl, hlasoval pro navýšení dvoutýdenní repo sazby o 25 p.b. a lombardní sazby o 50 p.b. Naše vize je blíže jestřábímu názoru M. Hampla, že zatím nedostatečné posilování koruny neutahuje měnové podmínky tak, jak by si centrální banka přála a bankovní rada se letos bude muset uchýlit ještě ke dvěma navýšením úrokových sazeb.
• Okénko finančního trhu 11.6.2018
  Spotřebitelská inflace v květnu meziročně zrychlila na 2,2 % a přeskočila tak inflační cíl ČNB. Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v průměru o 0,5 %. Výsledek překonal očekávání trhu ale i prognózu centrální banky. Stojí za tím hlavně vyšší ceny potravin, alkoholu a pohonných hmot. V příštích měsících si inflace podle našeho odhadu udrží současné tempo. Rychlejší než očekáváná inflace vyvine silnější tlak na členy bankovní rady ČNB, aby odhlasovali navýšení sazeb. To podle našeho odhadu přijde až na měnověpolitickém jednání ČNB v srpnu. Koruna v reakci na dnešní zveřejnění květnové inflace posílila a současné chvíli je na EUR/CZK 25,66.
• Okénko finančního trhu 11.6.2019
  Růst českých spotřebitelských cen v květnu dosáhl meziroční hodnoty 2,9 %, čímž předčil tržní očekávání o 2 desetiny procentního bodu. Zdražování bylo poháněno hlavně cenami potravin, pohonných hmot a služeb. Současná míra inflace je jen těsně pod horní hranicí tolerančního pásma inflačního cíle České národní banky a zároveň překonala její vlastní prognózu. Razantní obrat v politice ČNB v reakci na aktuální data ovšem neočekáváme. Pro zbytek tohoto roku by inflační tlaky měly oslabovat z důvodu zpomalování ekonomik hlavních českých obchodních partnerů a podobně i domácí poptávka, dosud poháněná rapidním růstem mezd a prakticky nulovou nezaměstnaností, by měla zvolnit svou dynamiku. Trhy aktuální údaje o inflaci též přijaly s klidem, když nedošlo k významnějšímu pohybu u kurzu koruny ani výnosů českých dluhopisů.
• Okénko finančního trhu 11.7.2018
  V červnu spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 2,6 %. Výsledek je tak o desetinu nad očekáváním trhu a výrazně nad prognózou centrální banky. Za zrychlením inflace stojí hlavně vyšší ceny bydlení a pohonných hmot. Už třetí měsíc v řadě tak pokračuje zrychlování inflace, která z počátku roku překvapila pomalou dynamikou. Současné zrychlení podle našeho názoru zvyšuje pravděpodobnost dalšího zvýšení úrokových sazeb už na nejbližším srpnovém jednání ČNB. Měnové podmínky se od konce června, kdy centrální banka naposled zvýšila sazby, spíše uvolnily. Koruna od té doby oslabila k úrovni EUR/CZK 26,0 a inflace ukazuje potřebu dalšího zchlazení ekonomiky.
• Okénko finančního trhu 11.7.2019
  Dnešní den se nesl ve znamení dat o inflaci. České spotřebitelské ceny v červnu vzrostly o 0,2 % meziměsíčně a o 2,7 % meziročně. Inflace tedy oproti květnu zpomalila o 0,2 procentního bodu, což bylo dáno primárně poklesem ceny pohonných hmot. Pomalejší růst cen byl zaznamenán také u elektřiny a potravin. Z pohledu ČNB současná míra inflace sice znatelně převyšuje cílovou hodnotu, nicméně v souladu s očekáváními nabrala sestupnou tendenci. Tento trend bude pravděpodobně pokračovat i v nadcházejících měsících a to jak vlivem postupného ochlazování české ekonomiky, tak i pomalu rostoucích cen ve zbytku Evropy, kde se inflační dynamika vytratila již dříve. Za celý rok 2019 nadále očekáváme průměrnou míru inflace na úrovni 2,7 %.
• Okénko finančního trhu 11.9.2018
  Dnešní statistika ZEW indexu očekávání investorů v Německu ukázala překvapivý nárůst o více než tři body na -10,6 b. Index už druhý měsíc dohání ztráty ze začátku roku. Společně s ifo indexem tak potvrzují, že obavy z obchodních válek a dalších geopolitických konfliktů mizí. Poté, co USA vyjednaly novou obchodní dohodu s Mexikem, jednají o připojení Kanady a poslední zprávy signalizují pokrok jednání s EU, se zdá, že se situace uklidňuje a zůstává pouze hlavní spor s Čínou. Oba indexy také naznačují lepší hospodářskou výkonnost v druhé polovině roku ve srovnání s jeho začátkem. Překvapivě pozitivní byl také výsledek ZEW indexu v celé eurozóně, kde vzrostl o více než čtyři body na -11,1 b. a kopíruje tak německý příběh