Okénko finančního trhu 31.12.2018

Čtěte více

• Okénko finančního trhu 30.1.2019
  Po včerejším hlasování britského parlamentu se pravděpodobnost odchodu spojeného království z EU bez dohody nijak nezmenšila. Ačkoliv parlament včera hlasoval proti „no-deal“ Brexitu, rozhodnutí není závazné. Stále zůstává otevřená otázka budoucího režimu na irských hranicích. Brusel nadále odmítá jakékoli změny předchozí dohody, což znovu potvrdil německý ministr zahraničí. Otázka hraničního režimu mezi Irskem a Severním Irskem bude otevřena i na dnešním zasedání evropského parlamentu. Britská premiérka T. Mayová bude dnes tzv. irskou pojistku řešit s předsedou Evropské rady D. Tuskem. Ani on ale neplánuje další úpravy v brexitové dohodě, a tak se Brusel spíše chystá na Brexit bez dohody. Zvyšující se nejistota působí i na hodnotu britské libry, její kurz k euru byl dnes ráno 0,87.
• Okénko finančního trhu 30.4.2019
  Výsledný HDP eurozóny za první čtvrtletí tohoto roku zaznamenal meziroční nárůst o 1,2 %, což je o desetinku lepší výsledek, než očekával trh. Mezičtvrtletně se jedná o nárůst o 0,4 %. Zároveň došlo k revizi výsledku posledního čtvrtletí loňského roku směrem nahoru na tutéž hodnotu z původních 1,1 %. Na výsledku se pozitivně podepsal silný růst investic ve Španělsku, solidní nárůst spotřeby domácností ve Francii a v neposlední řadě rychlejší než předpokládaný návrat Itálie k mezičtvrtletnímů růstu (po dvou čtvrtletích poklesu a tedy propadu do technické recese). Zároveň je nutné podotknout, že tento výsledek je předběžný. Eurostat neměl k dispozici výslednou hodnotu za Německo, pouze dílčí statistiky. Vzhledem k tomu, že Německo je největší ekonomika eurozóny, může být výsledná hodnota růstu ovlivněna výsledkem z Německa.
• Okénko finančního trhu 30.5.2018
  Inflace v Německu v květnu výrazně zrychlila o 0,8 p.b. na 2,2 %. Pro euro to tak po několika dnech potíží může být dobrá zpráva, protože naznačuje, že utahování měnové politiky ECB (konec QE) přijde podle plánu v září. Euro dneska napravilo ztrátu z včerejšího odpoledne posílením na EUR/USD 1,162.
• Okénko finančního trhu 30.5.2019
  I přesto, že prezident D. Trump odložil rozhodnutí o uvalení cel na dovážená evropská auta a vytvořil časový prostor na obchodní dohodu, poslední vývoj vytváří řadu dalších překážek a k jejímu uzavření ani nemusí dojít. Rizika uvalení tarifů na evropská auta dovážená do USA se tak zvyšují. Americká strana je aktuálně zaměstnána projednáváním obchodní dohody s Čínou a potřebuje rovněž dotáhnout dohody s Japonskem, kam USA vyvážejí zejména potraviny. Komisařka pro obchod C. Malmstromová se dokonce vyjádřila, že USA nejsou schopny začít s EU vůbec jednat. Evropská osmadvacítka zároveň čelí řadě vlastních problémů. Evropské volby přinesly další polarizaci politických sil a ustavení nové evropské administrativy zabere určitý čas. Odchod Británie z EU není dořešen a svou roli hrají i ruské bezpečnostní hrozby. Pozici EU oslabují i rozdílná specifika jednotlivých členských zemí, kdy Německu jde především o autoprůmysl, zatímco Francie vyváží do USA více potravin. Problémy EU posilují vyjednávací pozici D. Trumpa a umožňují mu stupňovat tlak na své evropské partnery. Jinými slovy nerýsuje se brzká dohoda mezi USA a EU.
• Okénko finančního trhu 30.7.2018
  Spotřebitelská inflace v Německu v červenci zůstala beze změny na 2,1 % v meziročním srovnání. Meziměsíčně spotřebitelské ceny narostly o 0,4 %. V obou případech se realizované hodnoty shodují s očekávání trhu. Jedná se o předběžný odhad inflace, takže ještě není známa detailní struktura, ani jádrová inflace. V každém případě to ale vypadá, že německou inflaci nad 2 % drží hlavně vyšší ceny ropy. Z toho je zřejmé, že proinflační tlaky, které zrychlují růst cen nad cíl Evropské centrální banky, ještě nejsou dostatečně stabilní na to, aby si vyžadovaly rychlejší ústup od uvolněné měnové politiky. Spotřebitelská inflace v eurozóně, která bude zveřejněna zítra, podle odhadu trhu zatím zůstane na 2 % i v červenci.
• Okénko finančního trhu 30.7.2019
  Německá inflace podle evropského harmonizovaného výpočtu v červenci zpomalila na 1,1 % z předchozích 1,5 %, a o desetinu procentního bodu tak zaostala za očekáváními. Jedná se pravděpodobně o další důsledek zpomalování tamního zpracovatelského průmyslu a zároveň je to varovný signál pro ECB, že zítřejší souhrnný evropský index spotřebitelských cen nejspíše pozitivní překvapení též nepřinese. Evropští bankéři se již nechali slyšet, že pracují na návrhu nových stimulačních opatření, mezi které, kromě očekávaného zářijového snížení depozitní sazby, mohou zařadit další kolo nákupů aktiv.
• Okénko finančního trhu 30.8.2018
  Německá spotřebitelská inflace v srpnu překvapivě zpomalila o 0,2 p.b. na 1,9 % meziročně. Akumulace inflačních tlaků, která začala ke konci roku 2016, ale která se stále stabilně neusadila okolo 2 %, tak oslabila. A to navzdory velmi utaženému trhu práce s druhou nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii.
• Okénko finančního trhu 3.10.2018
  Italská vláda dnes předloží ke schválení parlamentu návrh státního rozpočtu s plánovaným deficitem 2,4 % HDP. Tento deficit vláda plánuje nejen pro rok 2019, ale i pro následující dva roky. Takto vysoký deficit je předložen navzdory přesvědčení G. Trii, italského ministra financí, který prosazoval deficit ve výši 1,6 %. Za předpokladu, že si Itálie udrží růst HDP okolo 1 %, může dojít dokonce ke snížení státního dluhu pod hranici 130 %. Pokud ale dojde k recesi, můžeme se dočkat méně příznivého výsledku a minimálního manévrovacího prostoru pro fiskální politiku. Pokud parlament návrh schválí, bude v následujících týdnech předložen Evropské komisi k posouzení. Komise by mohla návrh rozpočtu zamítnout, pokud by byla přesvědčena, že by mohlo dojít k ohrožení finanční stability, což by byla bezprecedentní situace. Italská vláda nyní zvažuje, že by předpokládaný deficit pro roky 2020 a 2021 snížila. Euro, které během posledních dní díky Itálii sklízí značné ztráty, dnes zaznamenalo krátkodobé posílení, ale své nové zisky si neudrželo a v současnosti se obchoduje na úrovni EUR/USD 1,155. Desetileté italské výnosy reagují další nárůstem několikaletých maxim k současným 3,32 %, což je nejvyšší hodnota od roku 2013. Klíčovou události pro italský dluhopisový trh bude blížící se říjnové rozhodnutí dvou hlavních ratingových agentur ohledně hodnocení současného stavu. Agentura Fitch už v minulosti snížila rating na BBB- a stejný krok lze očekávat i od dalších agentur. Podle našeho názoru by však nemělo dojít o vyřazení Itálie z investičního pásma ratingového spektra.
• Okénko finančního trhu 31.10.2018
  Podle dnes zveřejněné statistiky ministerstva financí je už šest měsíců přibližně 40 % korunových státních dluhopisů v držení nerezidentů. I po roce a půl od konce kurzového závazku je tak koruna stále lákavou investicí pro zahraniční subjekty. Přitom ještě před začátkem závazku byla tato hodnota na úrovni 10 %. Nicméně právě přítomnost tak velkého množství zahraničních spekulantů je jedním z faktorů, proč se koruna nemůže dostat k novým ziskům. Jednoduše řečeno si na posílení koruny vsadilo příliš mnoho lidí, aby se sázka stala úspěšnou. S koncem roku a negativním vlivem odvodů příspěvků bank do rezolučního fondu se tento objem pravděpodobně ještě o něco zvýší vzhledem k tomu, že banky nebudou chtít přijímat další vklady. Otázkou pak zůstává, za jak dlouho a na jakých hodnotách koruny dojde zahraničním spekulantům trpělivost a korunový trh opustí. V případě, že by se tak stalo ve velkém množství a v krátkém časovém období, můžeme se dočkat i oslabení koruny nad EUR/CZK 26,0. Rozhodující slovo v tomto sporu bude mít zítřejší jednání ČNB a její nová prognóza úrokových sazeb pro příští rok. Vidina dalšího zvyšování sazeb by tak mohla zklidnit ruce spekulantů a udržet korunu v kladných číslech.
• Okénko finančního trhu 31.1.2019
  Včerejší jednání Fedu podle očekávání skončilo bez změny úrokových sazeb. Zajímavější však byla opatrná rétorika bankovní rady a faktické vyhlášení pauzy ve zvyšování úrokových sazeb kvůli vývoji na finančních trzích a zpomalení globální ekonomiky. Centrální banka si chce počkat na více informací z ekonomiky a rozhodnout o případném zvýšení úrokových sazeb později. Rozhodnutí tak odpovídá tomu, o čem jednotliví členové bankovní rady hovořili už týdny. Zatímco šéf Fedu J. Powell ještě v polovině prosince ujišťoval trhy, že se nejedná o konec zvyšování úrokových sazeb, včera už se této otázce vyhnul. Nicméně podle zprávy z jednání centrální banky i nadále očekává pokračující růst americké ekonomiky, silně utažený trh práce a inflaci poblíž dvouprocentního cíle. Na druhou stranu zazněly i už tradiční rizika dnešní doby jako je nevyřešený Brexit, obchodní války a vládní „shutdown“. Překvapením večera se pak stalo oznámení rychlejšího redukování bilance centrální banky. To by mělo nově probíhat rychleji než v předchozích měsících a zároveň by mělo i dříve skončit.
• Okénko finančního trhu 3.1.2019
  Hospodaření státu skončilo v minulém roce v mírném přebytku 2,9 mld. Kč, po očištění o prostředky z Evropské unie by skončil rozpočet v mírném deficitu. Výsledek hospodaření státu byl přebytkový, přestože byl pro rok 2018 schválen rozpočet se schodkem 50 mld. Kč. Závěr roku bývá pro státní rozpočet tradičně horší, nicméně tento rok se podařilo státu tento jev potlačit vyšším výběrem daní. Nárůst zaznamenaly skoro všechny daně kromě daně z příjmu právnických osob. Ta reflektuje snižující marže firem a nárůst investic z důvodu nedostatečných kapacit a rostoucích mzdových nákladů. Pro příští rok však očekáváme, že příjmová strana státního rozpočtu už nebude tak příznivá vzhledem ke zpomalující ekonomice a rostoucím úrokovým sazbám.
• Okénko finančního trhu 3.12.2018
  Na víkendovém summitu G20 uzavřela Čína s USA devadesátidenní příměří. Amerika přislíbila, že během této doby nezvýší cla, která jsou v současné chvíli na úrovni 10 %. Naopak Čína sníží či úplně odstraní cla na americká auta, která nyní dosahují až 40 %. Lídři tak překvapivě našli společnou řeč, přestože tomu dosavadní vyjednávání nenasvědčovala. Nutno dodat, že toto příměří je pouze dočasné. Během této doby by se měly obě strany domluvit na nových obchodních podmínkách. To, že na obou stranách byly udělány vstřícné kroky, lze považovat za první vlaštovku americko-čínské komunikace.
• Okénko finančního trhu 31.5.2018
  Oslabování koruny z posledních dnů bylo zapříčiněno velkou nejistotou na evropských trzích kvůli vyhrocené situaci na politické scéně v Itálii. Nicméně díky obnovenému posilování eura vůči dolaru nad EUR/USD 1,16 svůj trend obrátila i koruna. Ta od včerejška posílila z 25,95 až na 25,8 korun za euro. Italská situace se prozatím uklidnila a to způsobilo korekci jak kurzu eura, tak v důsledku i kurzu koruny.
• Okénko finančního trhu 31.5.2019
  Tuzemský HDP se podle druhého zpřesňujícího odhadu zvýšil v prvním čtvrtletí meziročně o 2,6 %, což je v mezičtvrtletním vyjádření 0,6 %. Na růstu tuzemské ekonomiky se podílela zejména spotřeba domácností, jejíž růst zrychlil na 2,7 %. Významně podpořila růst ekonomiky také spotřeba vládních institucí, která se zvyšovala stále tříprocentními tempy. Čistý vývoz měl neutrální vliv na dynamiku HDP, což je v porovnání s předchozími čtvrtletími obrat k lepšímu. Došlo sice ke zpomalení vývozu zboží a služeb na 2 %, ovšem dovoz zpomalil ještě výrazněji. Překvapením zůstává výše příspěvku zpracovatelského průmyslu. Navzdory ochabující zahraniční poptávce a nedostatku pracovníků si udržel stejnou výši, jako v předchozím čtvrtletí. Celkový výsledek HDP lze považovat za solidní a i nadále se pohybuje nad dlouhodobým průměrem a zároveň v blízkosti potenciálu české ekonomiky.
• Okénko finančního trhu 31.7.2018
  Růst HDP za druhé čtvrtletí v eurozóně dosáhl 0,3 % č/č a 2,1 % r/r, mírně pod odhadem trhu. Zato spotřebitelská inflace překvapivě zrychlila na 2,1 % r/r a jádrová na 1,1 % r/r. Potvrzuje se tak domněnka šéfa ECB M. Draghiho, který minulý týden sdělil, že zpomalení ekonomického růstu se přenese do druhého čtvrtletí, zatímco inflační tlaky zůstanou umírněné. Míra nezaměstnanosti zůstala v červnu nezměněná, ale předchozí hodnota byla revidována dolů na 8,3 %. Data z eurozóny tak nabízí smíšený obrázek o jejím vývoji. I přes zpomalení růstu HDP se inflační tlaky budou v průběhu několika čtvrtletí zvyšovat. To naznačuje jak utažený trh práce, tak i růst mezd či vysoká spotřebitelská důvěra. Tým RBI odhaduje, že ke konci tohoto roku se bude míra inflace držet okolo 1,5 % a v průběhu roku 2019 bude kontinuálně stoupat. K cíli ECB se však dostane až na začátku roku 2020. Na druhou stranu bude růst HDP pozvolna zpomalovat, ale stále zůstane nad dlouhodobým trendem. V roce 2020 pak poroste poblíž svého potenciálu.
• Okénko finančního trhu 31.7.2019
  Ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla dle očekávání týmu RBI o 1,1 %, což ovšem pro trh bylo pozitivním překvapením. Meziroční růst oproti minulému kvartálu zpomalil o jednu desetinku a je tak nejnižší za posledních zhruba pět let. Mezikvartálně rostlo HDP tempem 0,2 %. Ke zpomalení došlo hlavně ve významných ekonomikách, jako je Francie, Rakousko či Belgie, v Itálii růst stagnoval. Největší podíl na zpomalení mělo mimo globálních sporů (především mezi USA a Čínou) výrazné zpomalení výrobního sektoru v Německu. Pro celý rok 2019 očekáváme, že eurozóna poroste tempem 1,1 %, v příštím roce by se měla dočkat mírnějšího zpomalení na 1,0 %.
• Okénko finančního trhu 31.8.2018
  Podle zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostla česká ekonomika v druhém čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,7 % a meziročně o 2,4 %. Odhad tak byl v obou případech mírně revidován nahoru. Hlavními přispěvovateli růstu HDP byly investiční výdaje a spotřeba domácností. Otěže růstu HDP tak přebírají investice a spotřeba domácností jde do pozadí. Potvrzuje se také rychlejší růst dovozu nad vývozem, čímž se tak postupně snižuje prozatím kladná bilance zahraničního obchodu. Současný vývoj ukazuje, že česká ekonomika dosáhla na přelomu roku vrcholu svého hospodářského cyklu a už druhé čtvrtletí v řadě zpomaluje. Podstatným faktorem zpomalení v druhém čtvrtletí byla ale také výrazně negativní změna zásob, za kterou pravděpodobně stojí dokončování výroby a investic z roku minulého, kdy firmy nestíhaly realizovat všechny zakázky. Následující čtvrtletí tak nemusí být nutně negativní jak se tváří aktuální statistika.
• Okénko finančního trhu 3.4.2019
  Dnes bude zveřejněn první z předstihových indikátorů, který napoví, jak si stojí americký trh práce. ADP institut zveřejní počet vytvořených pracovních míst za měsíc březen. V lednu se zvýšil počet pracovních pozic o více než 300 tisíc, což byla extrémní hodnota dosud v historii měření nezaznamenaná. V únoru pak došlo k přirozené korekci směrem dolů na 183 tisíc, což byl však stále velmi solidní výsledek, zvláště ve světle očekávaného zpomalení dynamiky HDP pod dvě procenta v letošním prvním čtvrtletí. Tržní odhady pro březen jsou pouze nepatrně pod únorovou hodnotou a předpokládají nárůst pracovních míst o 175 tisíc. Podmínky na americkém trhu práce by měly tedy zůstat příznivé, což bude vytvářet pokračující tlak na růst mezd i další pokles nezaměstnanosti.
• Okénko finančního trhu 3.5.2019
  Inflace v eurozóně nabírá na síle – předčila tržní očekávání a dosáhla hodnoty 1,7 %, tedy nejvyšší od loňského listopadu. Její jádrová složka potom vystoupala na 1,2 %. Ve spojení s předchozími dobrými hospodářskými výsledky ze Španělska, Francie a Itálie se jedná o další důvod k naději, že se evropská ekonomika může vzpamatovávat. Zároveň se tak snižuje nutnost další stimulace zásahy centrální banky. Na druhou stranu dubnová inflace mohla být i jednorázově ovlivněna velikonočními prázdninami v Německu, které letos vyšly na pozdější období než obvykle.
• Okénko finančního trhu 3.6.2019
  Státní rozpočet ČR za prvních pět měsíců roku vykázal schodek 50,9 mld. Kč. Jedná se o nejhorší výsledek od roku 2012 a zároveň jde již nyní o částku, která převyšuje deficit plánovaný pro celý letošní rok. Zatímco výdaje státu se meziročně zvýšily o více než 11 %, primárně vlivem zvýšení důchodů a neinvestičních transferů, příjmy narostly pouze o zhruba 7 %. Oproti plánu zaostává výběr daní, což je dobře vidět např. na příjmech z příspěvků na sociální zabezpečení, kde již nyní chybí přibližně 5 mld. Kč. Ekonomika tak zřejmě zpomaluje výrazněji, než rozpočet přepokládal. Na investiční výdaje bylo za prvních pět měsíců roku vynaloženo pouze asi 26 % prostředků alokovaných pro tento rok a jejich tempo tak zaostává za očekáváním.